Odvod odpadní vody vedením po stěně

Kanalizace slouží k odvádění odpadních vod z odvodňovaného území, případně přímo do recipientu.

Veřejná kanalizace a její součásti

Veřejná kanalizace slouží k odvádění odpadních vod na území obce do většího toku, vodního toku. Odvádějí odpadní vodu z odvodňovaného území.

Vějířová (větevná) soustava se využívá pro odvodňování území bez většího vodního toku.

Kanalizační stoky musí být odolné vůči otěru, korozi, chemickým látkám, mikrobiálnímu působení i průsaky podzemní vody do stoky.

Kanalizační šachta je základním objektem na stokové síti za účelem kontroly, popřípadě pročištění stoky.

Čtěte také: Hospodářství s odpady v Holešově

Uliční vpusti slouží k odvodnění veřejných prostranství (komunikace, chodníky).

Dešťová zdržovací nádrž se buduje na soutoku dvou nebo více stok, u vstupní šachty, ale její odtok je opatřen uzávěrem. Se uzávěr uzavře, šachta naplní vodou.

Proplachovací zařízení stok slouží k proplachování stok s malým spádem.

Čištění odpadních vod

Odpadní voda obsahuje látky nerozpustné a látky rozpustné. Látky mohou být těžší než voda nebo lehčí než voda. Látky těžší než voda vytváří usazeniny na dně, látky lehčí než voda se usazují na hladině.

Čistírny odpadních vod mohou být mnoha typů a využívají různé čisticí procesy. Na konci sítě je umístěn lapák štěrku. Dalším stupněm jsou česle, které odstraní hrubé plovoucí nečistoty. Ty bývají s ručním nebo strojovým shrabováním naplavenin, na malých ČOV. Poté následuje odstraňování písku, buď gravitační nebo odstředivá síla. Posledním zařízením pro mechanické čištění je usazovací nádrž, kde jsou kaly odstraňovány ze dna a tuky z povrchu hladiny nádrže.

Čtěte také: Dětské papírové pleny: složení a likvidace

V reaktorech je celá řada typů a slouží k odstraňování sloučenin dusíku a fosforu.

Septiky

Dříve se k likvidaci odpadních vod používaly nejčastěji žumpy nebo septiky. Septik zajišťuje biologické a mechanické předčištění kalů. Jedná se o nádrž zapuštěnou do terénu, až pěti komorové. Čím více komor, tím je kvalitnější pročištění. V septiku dochází k anaerobnímu rozkladu, což je velmi pomalý proces. Přepážkami na několik částí zvyšuje účinnost čištění. Odpadní voda se v septiku zbavuje mechanických nečistot a organických látek pomocí aerobních bakterií.

Kanalizační přípojka

Kanalizační přípojka je potrubí, které odvádí odpadní vody z nemovitosti do veřejné kanalizace. Na jednu přípojku smí být připojeno pouze několik objektů. Pokud spád přípojky je menší než 3 % nebo větší než 5 %, je potřeba návrh doložit hydraulickým výpočtem. Minimální průměr přípojky je DN 150 a sklon přípojky má být po celé délce přípojky stejný a do nezámrzné hloubky.

Pro kanalizační přípojky se používají kameninové trouby nebo trubek z plastů (PVC-U). Trasa přípojky nesmí být zastavěné ani osázené stromy.

Napojení kanalizační přípojky závisí na okolnostech, zda se bude napojovat do již provozované stoky, nebo jestli se budou teprve pokládat. Do stoky s velkým průřezem se zabetonuje do stěny stoky na potřebném místě. Hrdlo a připojená trubka nesmí přesahovat do vnitřního profilu stoky. Napojení se musí provést do horní poloviny stoky a přípojky jsou v dostatečné vzdálenosti.

Čtěte také: Zdravotnický odpad a jeho definice

V případě napojení do septiku nebo do veřejné kanalizace se používají plastové nebo nekovové materiály, které odolávají okolnímu namáhání a rozdílným teplotám vody. Nejčastěji se používá plast, který je lehký, snadno montovatelný a cenově přístupný. Litina se používá tam, kde by na potrubí působilo větší zatížení nebo v případě zavěšených svodů.

Dříve se používaly hrdlové spoje s konopným provazcem a asfaltovou zálivkou. V současnosti se používají spoje systém s pryžovými těsnícími kroužky. Pro domovní kanalizaci se používají speciální trubky, u kterých je vysoká odolnost vůči agresivnímu prostředí.

Domovní kanalizace

Domovní kanalizace spojuje zařizovací předmět se svislým potrubím, má být co nejkratší a nejpřímější. Pro napojení se používají kolena. Potrubí musí být těsné a zajištěné proti šíření požáru. Potrubí musí být vedeno kolmo na konstrukci a mělo by být co nejkratší a nejjednodušší. V nejnižším podlaží se umísťují čistící tvarovky. Potrubí se upevňuje úchyty tak, aby se hmotnost potrubí rozložila do stavební konstrukce. Pokud by byla spodní část rozvodu nedostatečně upevněna, dochází k jeho poškození. Dříve se používala odpadní litina pro odvod splašků.

Ve výjimečných případech lze použít tzv. podtlakové odvodnění, které stabilizuje tlak ve svislá potrubí v objektu pomocí provzdušňovacího ventilu.

Svodné potrubí

Svodné potrubí je horizontální část kanalizace, která odvádí odpadní vodu do kanalizační přípojky, která je v nižší úrovni než okolní kanalizace. Pokud by spád překračoval hodnotu 5 %, doporučuje se vybudovat tzv. spádovou šachtu. Na svodném potrubí musí být osazeny čistící tvarovky. Lapač nečistot se umísťuje na vyústění odpadního potrubí z objektu. Osazujeme především na místech se zvýšeným nebezpečím ucpání (např. spojení většího počtu svodů). Ležaté potrubí uložené v zemi by nemělo být vedeno v tzv. chráničce, aby nedošlo při sesedání zdiva k jeho poškození. Nejčastěji používaným materiálem jsou v součastné době plasty, pro svody více namáhané - např. pod stropem garáží se používá tvárná litina.

Zápachová uzávěrka

Zápachová uzávěrka zabraňuje pronikání stokového vzduchu přes zařizovací předmět do místnosti. Zpravidla se jedná o sloupec vody vysoký 6-8 cm. Používají se různé typy uzávěrek (např. uzávěrky umyvadlové, dřezové, vanové atd.). Zápachová uzávěrka vytváří trvalý vodní sloupec.

Vpusti

Podlahová vpusť slouží k zachycení vody z podlahy, kterým přebytečná voda odtéká do kanalizace. Bývají opatřeny vyjímatelným košem. Střešní vpusť se používá na vnějších dešťových odpadech. Hromadění nečistot ve vpusti může být příčinou vyplavení místností. Proto se doporučuje čištění vpusti při každém větším dešti.

Odlučovače

Odlučovače škrobu se používají tam, kde se zpracovává velké množství škrobu. Škrob se snadno usadí sedimentací při pomalém průtoku. Odlučovače tuků slouží k odstraňování tuků. Tuk má menší hustotu, tak jeho průměr, proto se zachycují v odlučovačích tuku. Odlučovače ropných látek se používají k odlučování ropných látek (autoservisy, myčky, garáže). Protože má olej menší hustotu než vody, dochází k jeho odlučování mezi dvěma nornými stěnami.

Dvorní vpusti

Dvorní vpusti se používají pro odvodnění ploch, jako jsou podlahy místností nebo venkovní prostranství u objektů (např. kotelny). Dříve se používala také litina. Dvorní vpusti se umísťují do nezámrzné hloubky s hladinou vody alespoň 1 m pod terénem a jsou opatřeny košem na zachytávání nečistot. Mohou být z betonu nebo z kameniny.

Čerpací stanice odpadních vod

Kanalizační zpětné armatury se instalují v místech, které se nacházejí v budově pod tzv. hladinou vzduté vody, zpravidla prostor pod úrovní terénu. Uliční stoka je níž než odvodňovaná místnost - v tomto případě není potřeba provádět žádné speciální úpravy. Pokud je uliční stoka výše, je nutné přečerpávat odpadní vody ze všech výše položených podlaží do kanalizační přípojky, nebo do uzavřené jímky. Čerpací jímka musí být z materiálů, který odolává agresivnímu působení odpadní vody. Celé zařízení se často označuje názvem čerpací stanice. Aby systém byl zabezpečen proti vniknutí zpětné vody, je nutné instalovat zpětnou armaturu a činnosti čerpadlo.

Odvodnění střech

Odvodnění střechy slouží k odvádění dešťových vod z povrchu objektů, popřípadě pozemků přiléhajících k objektům, především u rodinných domů. Voda je zachycována podokapními střešními žlaby. Do žlabů se vkládají lapače střešního odpadu (krytiny apod.). Za lapačem splavenin je umístěno ležaté potrubí. Dešťové svody jsou z oceli nebo plastu. K trubce se připojují pomocí tzv. žlabových hrdel. Svod může být veden vně půdorysu nebo dovnitř půdorysu. Při klasickém odvodnění střechy voda stéká potrubím díky působení gravitace. Při tomto způsobu odvodnění střech je průřez potrubí zaplněn vodou činí pouze 40 až 60 %, zbytek průřezu je zaplněn vzduchem. Vtoky se odvodňují samostatným svislým dešťovým odpadem. Uvnitř objektu se pak napojí na svodné potrubí uložené v zemi. Existují též systémy založené na principu podtlakového proudění. Podtlakový systém odvodnění střechy využívá menší průměry potrubí, svislá část potrubí do svislé, která může být vedena v nulovém spádu. Cílem je, aby voda proudila celým průřezem za vyšších rychlostí. Tím se ušetří značná část materiálu. Dešťovou vodu lze zachytávat a dále využít v objektech.

Zkoušení kanalizace

Po dokončení montáže kanalizace je nutné ověřit zkoušením kanalizace, zda-li splňuje požadavky na vodotěsnosti a plynotěsnosti. Zkouška těsnosti se provádí s dostupnými spoji dle platných předpisům. Při zkoušce se zjišťuje zda nedochází k viditelnému úniku vody, např. u spojů. Zkouška vodotěsnosti se provádí přetlakem vody nejméně 3 kPa, nejvýše 50 kPa po dobu jedné hodiny. Během zkoušky se měří dolévání se měří. Únik vody vnitřní plochy potrubí nepřesahuje 0,5 l/h. Zkouška vzduchotěsnosti se provádí přetlaku 400 Pa. Zkušební přetlak nesmí klesnout pod 50 Pa. Zkoušku provádí montážní firma, která rozvod budovala po dokončení stavby.

Zařizovací předměty

Zařizovací předměty jsou nedílnou součástí pobytu v budově a slouží k úkonům za použití vody, především při osobní hygieně a udržování čistoty v budově. Musí splňovat stavebně montážním, ekonomickým i estetickým hlediskům. Zařizovací předměty mohou být vyrobeny z různých materiálů.

• Keramika: Základem je hlína, kaolín, křemen a živec. Před vypálením se výlisek pokrývá glazurou. Výhodou je především minimální nasákavost a vynikající odolnost proti obrusu.
• Kov: Používá se ocelový plech a nerezový plech. Nevýhodou je vyšší cena. Pro některé zařizovací předměty je smaltovaná litina.
• Plasty: Používají se sanitární plasty (do skupiny termoplastů).

Rozdělení zařizovacích předmětů

Zařizovací předměty můžeme rozdělit z několika různých hledisek:

• Hygienické zařizovací předměty: Jsou určeny k osobní hygieně člověka (mytí, koupání).
• Speciální zařizovací předměty: Jsou určeny vždy pro určitý nezaměnitelný způsob použití. Např. pro zdravotnictví, kde jsou kladeny určité spacifické požadavky. Patří sem např. výlevky s fotobuňkou

Toalety

Toalety jsou od obytných místností odděleny dveřmi a obsahují záchod, umyvadla nebo bidety.

Záchodové mísy

Záchodové mísy mohou být vyrobeny z jiných materiálů (např. nerezový plech nebo smaltovaná litina), což může být u některých provozů s hromadnými záchody nežádoucí. Záchodové mísy mají vodorovnou plochu, protože plocha, na niž dopadají výkaly, je vodorovná. Poloha odpadu je důležitá pro napojení mísy na odpadní potrubí. Pro montáž se používají předstěnové systémy. Splachovací nádržky mohou být umístěny nad mísou a pod tlakem, který je ve vnitřním vodovodu nebo mohou být zabudovány ve stěně za mísou s ovládacími tlačítky.

Pisoáry

Pisoáry jsou určeny k zachycení a odvedení moči a jsou součástí hygienických zařízeních pro muže. Pisoárové stěny jsou nejjednodušším pisoárovým zařízením, které jsou opatřeny pouze nátěrem. Pisoárové boxy jsou dokonalejší než pisoárové stěny a mají v úrovni podlahy odtokovým žlábkem v podlaze a přesně vymezen prostor. Pisoárové mísy jsou nejdokonalejším pisoárovým zařízením. Zavěšují se na stěnu do výšky 65 cm v osové vzdálenosti 60-65 cm. Jsou estetické a hygienické, ale snadněji se ucpávají.

Koupelny

Velikost koupelny je dána druhem a množstvím použitých zařizovacích předmětů.

Umyvadla

Umyvadla slouží k mytí rukou, obličeje a zubů. Jsou vyrobeny ze sanitární keramiky, popřípadě z plastu.

Podle tvaru

• Jednoduchá: jsou samostatná umyvadla pro jednu osobu, která se používají v menších koupelnách.
• Dvojitá: jsou určena pro více osob najednou.

Podle provedení

• Rohová: mají rovnou zadní část a jsou určená do rohu místnosti.

Podle způsobu osazení

• Závěsná: se zavěšují na stěnu pomocí vrutů nebo konzol.
• Zápustná nebo vestavěná: se osazují do skříňky nebo desky.

Výška horní hrany umyvadla od podlahy je cca 850 mm. Menší výška se volí např. pro děti. Umyvadla se připojují pomocí systémem (kap. 4.3.2.) a sifonem ústícím do podlahy.

Vany

Vana slouží k celkovému omytí těla. Kromě toho, hlavně v minulosti, plnila též jiné funkce - např. praní nebo máchání prádla. Vany mohou být obezděné nebo vany zapuštěné (popř. polozapuštěné) a mohou být vybaveny elektronikou. Existují též vany rohové, oválné nebo kruhové. Na vanu lze použít sprchovou zástěnu.

Sprchy

Sprchy se nacházejí v koupelnách a mají čtvercový půdorys s rozměrem 800x800 mm nebo 900x900 mm. Sprchové vaničky mohou být zapuštěné (umístěné do konstrukce podlahy). Sprchy mohou být pevné nebo pohyblivé. Rozdělení sprch závisí na tvaru a hloubce sprchové vaničky. Pro zabránění rozstřikování vody po místnosti se používají plastové nebo skleněné zástěny.

Bidety

Bidety se umísťovat do koupelen nebo na toalety a slouží k provádění intimní hygieny dolní poloviny těla. Mohou být bez spršky, nebo se sprškou, na které je umístěna míchací výtoková armatura s nastavitelným směrem proudu vody. Bidet má stejnou konstrukci jako u umyvadel.

Kuchyně

Kuchyně jsou podle velikosti provozu vybaveny různým zařízením.

Dřezy

Dřezy slouží k mytí nádobí a k vylévání kuchyňské odpadní vody. Dříve se používaly výhradně v kuchyních. Dnes se používají v různých typech objektů.

Kuchyňské výlevky

Kuchyňské výlevky slouží k mytí nádobí, jídel, čištění zeleniny a napouštění vody potřebné k vaření a jsou s okapávací plochou, popřípadě ze zdravotní keramiky a z odolné materiály jako je např. nerez. Dřezy se zapouštějí do pracovní desky kuchyňské linky. Montážní schéma je na obr. 71. Dřezy jsou obvykle opatřeny sifonem, kterým je zpravidla možné připojit též myčku nádobí nebo pračku. Vodovodní armatury mohou být nástěnné nebo stojánkové.

Výlevky

Výlevka slouží k odběru vody z kuchyňských hrnců a odběru vody a vylévání úklidové odpadní vody. V horní části mají odklápěcí mřížku a je zpravidla opatřena integrovanou zápachovou uzávěrkou. Vodovodní baterie je nástěnná, mísící s otočným výtokovým ramínkem.

Montáž svislého potrubí

Pro montáž svislého potrubí platí stejná pravidla jako při montáži záchodových mís. Tomuto potrubí vnitřní kanalizace se říká také stoupací, stoupačka. Pro potrubí musí být použity správné materiály, průměry a musí být řádně upevněno. Začíná u nejvýše položené odbočky a končí u patkového kolena. Těchto potrubí může být vedeno v budově několik v závislosti na velikosti budovy, počtu a druhu zařizovacích předmětů. Potrubí se vede ukryté ve stěně, v bytových domech a větších objektech bývá v instalační šachtě. Může být vedeno také volně před stěnou v místnostech, kde nezáleží na jejich vzhledu (sklepy, neobytné místnosti). Potrubí nesmí překážet otevírání oken a dveří. Vede se v dostatečné vzdálenosti od jiných potrubí, elektroinstalačních rozvodů apod. Každé odpadní (stoupací) potrubí musí být odvětráno. Kdyby nebylo opatřeno větracím potrubím, docházelo by při větším průtoku vody k podtlaku. Svislé potrubí se tvoří z plastů. Dříve se používala také litina, která se dnes vyměňuje za plast. Nejvhodnějšími materiály jsou polyvinylchlorid (PVC), polypropylen (PP) a polyethylen (PE). Pro svislé potrubí se používají nejčastěji plastové trubky s označením HT. Průměr svislého potrubí závisí na množství protékajících vod - na počtu zařizovacích předmětů. Potrubí se skládá z rovných trub a tvarových kusů. Na svislém potrubí se nejčastěji instalují tyto tvarové kusy: koleno, oblouk, odbočka šikmá jednoduchá nebo dvojitá, redukce a čisticí tvarovka. Na svislém potrubí v nejnižším podlaží je osazen čisticí kus, kterému se také říká revizní kus nebo revizní tvarovka. Čisticí kus má být umístěn ve výšce přibližně 1 metr nad podlahou. Potrubí se vede a upevňuje svisle, kolmo k vodorovné rovině. Vzhledem ke hmotnosti potrubí a protékající vody se musí potrubí upevnit v každém podlaží nejméně ve dvou místech. Upevnění se provádí nejčastěji dělenými objímkami. Uvnitř objímky musí být řádně usazeno pryžové těsnění. Objímka musí svým průměrem odpovídat průměru potrubí. Na některých stavbách se může stát, že svislé potrubí není možno vést po celé své délce v jedné ose. Je to v případech, kdy ve směru trasy je stavební konstrukce, pevně zabudovaný předmět, dveře apod. Potrubí se musí vyhnout těmto překážkám. To se provádí pomocí tzv. zalomení. Do potrubí se zařadí odskok. Odskoky jsou tvarové kusy, které zajistí posunutí potrubí mimo překážející konstrukce. Samostatný odskok je tvarový kus. Na odpadním potrubí se pro napojení připojovacích potrubí používají odbočky jednoduché, případně dvojité. Úhel použitých odboček je od 45o do 88,5o.

Vrtání do zdi a lokalizace rozvodů

Jedním z hlavních problémů je lokalizace plastových trubek vodovodního a odpadního systému, protože jsou uloženy buď pod podlahou, nebo ve zdech a nejsou vždy jasně označeny. K poškození dojde rychle a nevratně.

Doporučuje se průběžně během výstavby zakreslovat do stavebních plánů skutečné provedení všech sítí a vedení. Pro lepší orientaci nakreslit pohledy na jednotlivé stěny a do těchto pohledů si to zakótovat. Všechny stěny je dobré si před omítnutím nafotit a změřit si to i včetně různých detailů. Je nutné zvolit nějaký referenční bod, který se nezmění ani po omítání, instalaci sádrokartonů či jiných úpravách.

Pro detekci potrubí lze nalepit na potrubí hliníkovou pásku na spojení parotěsné folie. Detektor ji bezvadně najde. Hliníková páska je sice fajn, ale moc na ni nedrží malta.

Odpad vedený obvodovou zdí

Je technicky možné do staré cihelné obvodové zdi udělat svislou "spáru" pro odpadní potrubí (z vnější strany)? Jde mi o statiku, protože spára bude muset mít dostatečnou hloubku a také o zamrzání odpadu. Jde nějakým způsobem efektivně zaizolovat potrubí při tomto řešení? popřípadě jaké jsou další problémy u takového řešení. Toto řešení se volí, pokud se nechce zasahovat do výměny odpadů do spodního bytu. Chceme tedy vlastní nezávislé odpady na bytové jednotce pod námi a nenapadá mě žádná jiná varianta.

tags: #odpad #vody #vedení #po #stěně

Oblíbené příspěvky:

• Česká fotografie na tapetách
• Ceník skládky suti v Praze
• Legislativa pro vodu a odpady
• Ekologie lesa na MENDELU
• Účinné řešení pro ucpané odpady