Kuchyňský odpad: Informace a efektivní řešení

Obaly od potravin, odkrojky ovoce a zeleniny, kávová sedlina, čajové sáčky, nespotřebované jídlo - to vše jsou odpady, které denně produkujeme. Ideální by bylo omezit tento odpad na minimum a zbytek vytřídit, aby ho bylo možné dále využít. Jak na to?

Prevence vzniku odpadu

Nekupovat potraviny v nadbytečných obalech je jednoduché, a přitom velmi účinné. Týká se to hlavně vody, ovoce a zeleniny. Už při nákupech můžeme šetřit životní prostředí a snižovat svoji uhlíkovou stopu - stačí trošku změnit naše návyky, které mohou přinést nemalé úspory v množství vyprodukovaných obalových odpadů.

Až příště vyrazíme na nákup, stačí pár drobností, které ale přinášejí velké úspory v množství vyprodukovaných obalových odpadů.

Uvážlivá spotřeba, správné skladování či vaření ze zbytků znamenají úsporu dalšího odpadu. Správné skladování potravin může výrazně prodloužit trvanlivost potravin. Domácí konzervování, zmrazování či sušení jsou způsoby, jak využít zbytky ovoce a zeleniny, ale třeba i masa. Namísto vyhození tak můžeme značně prodloužit dobu, kdy je možné tyto potraviny konzumovat - není nad domácí marmeládu či zamraženou omáčku, kterou jen ohřejeme, když nestíháme vařit.

Nejlepší je předcházení vzniku odpadu vždy, když je to možné. Zbytky jídel a potravin můžeme využít při vaření beze zbytku, které je kromě udržitelného přístupu ke zdrojům výzvou! Stačí najít odvahu a inspirovat se třeba některým z následujících pěti receptů, které sestavili špičkoví šéfkuchaři.

Čtěte také: Hospodářství s odpady v Holešově

A v neposlední řadě je důležité omezit tzv. food waste, protože právě plýtvání jídlem je celosvětovým palčivým problémem. Jen pro zajímavost - v ČR tvoří dle analýz cca 25 % objemu popelnic se směsným odpadem bioodpad.

Třídění kuchyňského odpadu v domácnosti

Veškerý bioodpad rostlinného původu je dobré ukládat do nádoby stojící na kuchyňské lince. Alespoň pro začátek je to dobrá motivace, jak nezapomenout na správné třídění. Využít lze různé obalové nádoby nebo si můžete pořídit speciální košíky určené přímo na kuchyňské zbytky.

Nejčastější chyby při třídění

• Vaničky od masa: Do plastů se třídí jen v případě, že nejsou od krve, ani jinak zašpiněné. Jinak patří do směsného odpadu.
• PET lahve od oleje: Před vhozením do kontejneru na plasty je dobré lahev vymýt od zbytků oleje, ideálně saponátem na nádobí.
• Polystyrenové termoboxy: Pokud neobsahují zbytky jídla nebo nejsou mastné či jinak znečištěné, lze je vytřídit do plastů.
• Nádobí z varného skla: Do kontejneru na sklo nepatří. V kuchyni bývá vystavováno vysokým teplotám, má proto i vyšší teplotu tavení než klasické sklo. Proto není možné varné sklo recyklovat dohromady se sklem klasickým. Patří tedy do směsného odpadu.
• Porcelán: Stejně jako keramiku nelze ani porcelán recyklovat. Patří do kontejneru na směsný odpad.
• Sáčky od kávy, instantních polévek a dalších sypkých potravin: Většinou se jedná o tzv. kombinované/ kompozitní obaly, tj. vyrobené z více druhů materiálů. Každý materiál vyžaduje přitom jiné podmínky pro recyklaci, proto tyto kombinované obaly nelze znovu materiálově využít. Své místo mají ve směsném odpadu.
• Zbytky potravin: Zbytky rostlinného původu lze vytřídit do bioodpadu, stejně jako kávovou sedlinu nebo sáčky od čaje. Živočišné zbytky patří do směsného odpadu.

Kam s bioodpadem?

Bioodpad patří do:

• sběrné nádoby poskytnuté obcí
• sběrné dvory
• komunitní zahrady či komunitní kompostárny
• kontejnery na bioodpad zřízené obcí
• domácí komposty či kompostéry

Jaké druhy bioodpadu lze sbírat v rámci jednotlivých nádob, které poskytuje obec, určuje to, jakým způsobem je bioodpad dále zpracován. Končí-li na kompostárně, není možné třídit bioodpad živočišného původu, v bioplynových stanicích přijímají i tzv.

Kuchyňské odpady ze stravovacích zařízení

Mezi „Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven“ (č. k. 20 01 08) patří převážně odpady živnostenské tzv. gastroodpady. Roční produkce kuchyňských odpadů ze stravovacích zařízení v České republice nepřesahuje 15 tis. tun (podle ISOH), což představuje 1,46 kg/obyv./rok (rok 2008). Nicméně se s kuchyňskými zbytky z jídelen a stravoven by se mělo zacházet jako s vedlejšími živočišnými produkty podle nařízení ES č. 1069/2009, tj. využívat či odstraňovat je v souladu s tímto nařízením, ve speciálních zařízeních schválených podle tohoto nařízení (spalovny, bioplynové stanice, kompostárny).

Čtěte také: Dětské papírové pleny: složení a likvidace

Proto je nezbytné omezovat rizika spojená s nakládáním s těmito odpady na nejnižší míru, zabránit kontaminaci potravního řetězce a snižovat riziko pro pracovníky, kteří s těmito odpady přicházejí do styku.

Skutečná produkce gastroodpadů v ČR je však jistě významně vyšší. Budeme-li uvažovat stejnou jednotkovou kapacitu veřejného stravování včetně rychlého občerstvení, jako je v Německu, je možné provést odhad skutečné roční produkce těchto odpadů v České republice na 65 - 70 tis. tun.

Kuchyňské odpady se často ukládají do sběrných nádob na směsný komunální odpad (SKO) a jsou tak odstraňovány za nižší náklady než při předávání separovaných kuchyňských odpadů specializované firmě. Kuchyňské odpady se tak stávají složkou SKO a nejsou jako odpad č. k. 20 01 08 vykazovány. Tento postup je v rozporu se zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech ve znění pozdějších předpisů, neboť zákon ukládá producentům odpadů povinnost odpady shromažďovat odděleně podle jednotlivých druhů a kategorií tak, aby bylo zabráněno jejich smíšení a zároveň je povinnost přednostního využití odpadů před jejich odstraňováním.

Další způsob, kterým se kuchyňské odpady ztrácejí, je jejich zkrmování. Zkrmování kuchyňských odpadů a krmiv tento odpad obsahujících hospodářskými zvířaty, s výjimkou kožešinových zvířat, odporuje zákonu č. 91/1996 Sb., o krmivech ve znění pozdějších předpisů a Nařízení EP a Rady (ES) č. 1069/2009, kterým se stanoví hygienická pravidla týkající se vedlejších živočišných produktů (VŽP), které nejsou určeny k lidské spotřebě. Zkrmovat lze pouze zmetkové potraviny, které nebyly v kontaktu s potravinami živočišného původu.

Dalším způsobem nezákonného úniku kuchyňských odpadů je jejich splachování do veřejné kanalizační sítě, neboť jde o porušení kanalizačního řádu podle vyhlášky č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích. Využívání kuchyňských drtičů přímo napojených na kanalizaci bez pravidelně vyváženého lapolu je v rozporu se zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách a zákonem č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích.

Čtěte také: Zdravotnický odpad a jeho definice

Správný způsob nakládání s kuchyňskými odpady ve stravovacích zařízeních je důležitý z důvodu bránění šíření infekcí a je upraven vyhláškou Ministerstva zdravotnictví č. 137/2004 Sb., o hygienických požadavcích na stravovací služby. Potravinářské odpady, nepoživatelné vedlejší produkty a jiný odpad musí být odstraňovány z prostor, kde se nacházejí potraviny, co nejrychleji, aby nedocházelo k jejich hromadění. Potravinářské odpady, nepoživatelné vedlejší produkty a jiné odpady se musí ukládat do uzavíratelných nádob. Nádoby na odpad musí být vyrobeny z materiálu umožňujícího jejich sanitaci. Musí být uzavíratelné a zřetelně označeny, že jsou určeny k tomuto účelu.

Vyhláška č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady zavádí pojem vytříděný kuchyňský odpad z kuchyní, jídelen a stravoven, který je definován jako odpad pouze rostlinného charakteru (např. zbytky ovoce a zeleniny), který nepřišel do styku se surovinami živočišného původu (např. se syrovým masem, vejci, mlékem).

Zpracování kuchyňských odpadů

Kuchyňské odpady jak z veřejného stravování, tak i ze soukromých kuchyní by měly být odděleně sbírány a látkově nebo energeticky využity. Látkové využití přichází v úvahu při kompostování, energetické využití je v bioplynových stanicích. V České republice jsou i spalovány ve spalovně SKO nebo odděleně ukládány na skládky odpadů.

Provozovatelům kompostáren a bioplynových stanic zpracovávajících odpady ze stravování a další VŽP se ukládá povinnost vytvořit a zavést jeden nebo více nepřetržitých (stálých) postupů založených na zásadách systému kritických bodů HACCP (Hazard Analysis Critical Control Points) a podle nich postupovat. Kompostárny zpracovávající kuchyňské odpady a další VŽP musí splnit řadu technických požadavků při hygienizaci těchto odpadů.

Při zpracování kuchyňských odpadů na bioplynových stanicích se využívá pro hygienizaci teplo, které se získává z provozu kogenerační jednotky. Kuchyňské odpady jsou dobrým zdrojem bioplynu, z jedné tuny sušiny je možno získat 200 - 600 m3 bioplynu. Produkce bioplynu stoupá se zvyšujícím se podílem tuků. Z 1 tuny sušiny obsahu kuchyňských lapolů je možno získat 700 - 900 m3 bioplynu. Rovněž digestát po biozplynování kuchyňských odpadů je dobrým organickým hnojivem a u bioplynových stanic, jejímiž provozovateli jsou zemědělské podniky, nejsou problémy s uplatněním těchto digestátů.

Odpady ze stravování je možno využít k přípravě biologicky dosoušené biomasy (BDB) jako biopaliva. K zajištění ekologického nakládání s odpady ze stravování je nutné zorganizovat provozovatelům stravovacích zařízení službu odvozu těchto separovaných odpadů buď podle dohodnutého harmonogramu, nebo na výzvu. Firma zajišťující službu musí zabezpečit i ekologické využití odpadů ze stravování.

Poté, co provozovatelé stravovacích zařízení budou mít možnost výše uvedenou službu využívat, je třeba systematicky odstranit nezákonné a ekologicky nevhodné způsoby nakládání s odpady ze stravování. Stravovací zařízení jsou intenzivně kontrolovány hygienickou službou a řadou dalších institucí, ale tyto kontroly se až na vzácné výjimky netýkají odpadů z příslušného zařízení.

Nakládání s kuchyňským odpadem - legislativa

Důležité je zmínit i legislativní rámec nakládání s odpady, definovaný zákonem č. ze dne 1. (1) Účelem tohoto zákona je zajistit vysokou úroveň ochrany životního prostředí a zdraví lidí a trvale udržitelné využívání přírodních zdrojů předcházením vzniku odpadů a nakládáním s nimi v souladu s hierarchií odpadového hospodářství za současné sociální únosnosti a ekonomické přijatelnosti tak, aby bylo dosaženo cílů odpadového hospodářství stanovených v příloze č. 1.

Definice odpadu

V pochybnostech, zda je movitá věc odpadem, rozhoduje krajský úřad na žádost vlastníka této movité věci nebo osoby, která prokáže právní zájem, nebo z moci úřední. Žádost podle věty první nelze podat, pokud je ve vztahu k téže movité věci vedeno řízení o přestupku nebo řízení o uložení opatření k nápravě, které vede Česká inspekce životního prostředí (dále jen „inspekce“) nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností na základě podezření, že osoba nenakládá s věcí v souladu s tímto zákonem, zákonem o výrobcích s ukončenou životností nebo nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č.

Původce odpadu

V případě, že odpad vzniká při činnosti více osob nebo při činnosti prováděné na základě smlouvy pro vlastníka věci, ze které se stane odpad, je původcem odpadu osoba, která fyzicky provádí činnost, při které odpad vzniká. Původcem odpadu je jiná osoba podle věty první, pokud tak vyplývá z písemné smlouvy uzavřené mezi těmito osobami.

Využití odpadu

Využitím odpadu je činnost, jejímž výsledkem je, že odpad slouží užitečnému účelu tím, že nahradí materiály používané ke konkrétnímu účelu nebo že je k tomuto konkrétnímu účelu připraven tak, že naplní podmínky stanovené v § 9 nebo 10 a přestane být odpadem; způsoby využití odpadu jsou uvedeny v příloze č.

Odstranění odpadu

Odstraněním odpadu je činnost, která není využitím odpadů, a to i v případě, že tato činnost má jako druhotný důsledek znovuzískání látek nebo energie; způsoby odstranění odpadu jsou uvedeny v příloze č.

Zařízení k nakládání s odpady

Zařízení ke skladování, sběru, úpravě, využití nebo odstranění odpadu, v kterém probíhá činnost vymezená v Katalogu činností v příloze č. 2 k tomuto zákonu a provozované na základě povolení podle § 21 odst.

Potravinový odpad

Potravinovým odpadem jsou potraviny podle čl. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.

Kompostování

Každý může kompostovat biologicky rozložitelný materiál vznikající při jeho činnosti jako předcházení vzniku odpadu, pokud vzniklý kompost použije v rámci své činnosti nebo jej předá v souladu se zákonem o hnojivech a pokud během kompostování nedojde k ohrožení životního prostředí nebo zdraví lidí. Právnická nebo podnikající fyzická osoba musí řídit kompostování tak, aby byl zajištěn aerobní mikrobiální rozklad organické hmoty bez vzniku zápachu nebo emisí metanu. Kompostování biologického materiálu živočišného původu smí být prováděno pouze v zařízení splňujícím požadavky na zpracování vedlejších produktů živočišného původu4). Kompost, který osoba nepoužije v rámci své činnosti nebo jej nepředá v souladu se zákonem o hnojivech, je odpadem.

tags: #odpad #z #kuchyne #provedeni #informace

Oblíbené příspěvky:

• Klimatizace a venkovní klima
• Objekty ohrožené povodní Opava
• ÚSOP в Чехії
• Překopávání kompostu: Perfektní načasování
• Povolení skládky nebezpečného odpadu v Prostějově