Odpad z lihovaru: Co to je a jak se dá využít?

Mexické agáve jsou rostliny známé hlavně jako základ pro výrobu tequily. Málokdo ale ví, že se využívají i jinak. Výrobci se pro ně totiž neustále snaží najít další využití. Jedním takovým je využití statisíc tun zbytků z produkce alkoholu, který teď Mexičané mění na biotopivo.

Tequila je mexický národní nápoj, kvůli kterému se Mexiko dostalo na jazyk milionům lidí po celém světě. Ročně se jí v zemi vyrobí dvě stě padesát milionů litrů. Při výrobě ale také vzniká přes tři sta tisíc tun agávové drti jako nepotřebný odpad. Ten zužitkovala firma, která agáve zpracovává na biotopiva.

Francisco Villasenor, majitel společnosti Carbon Diversion America Latina, k tomu říká: „Náhodou jsem narazil na statistiky o odpadech z lihovarů a úplně mě ohromily. Viděl jsem v tom obrovskou podnikatelskou příležitost a pak jsme navíc zjistili, že agáve jsou pro biopaliva velmi vhodné, mají totiž velkou výhřevnost.“

Firma má navíc štěstí, protože v zemi roste cena fosilních paliv. Výrobce tvrdí, že jeho agávové brikety vyjdou oproti srovnatelným topivům až o čtvrtinu levněji. Podobné podnikání má navíc i podporu mexické vlády, která se průmyslovým využitím odpadu intenzivně zabývá několik let. Ve státě Chalisco, známém jako země tequily, tak už s vládní podporou běží projekty, které odpadní agáve kompostují na hnojiva a rozbíhá se i továrna na výrobu bioethanolu.

Tequilu v Mexiku vyrábí 159 palíren, většina z toho jsou malé a střední podniky, které k podobným projektům přistupují zdrženlivě.

Čtěte také: Hospodářství s odpady v Holešově

Využití odpadu v lihovaru Blanice

Lihovar Blanice s firemním názvem LIHO s.r.o. Blanice prošel výraznou rekonstrukcí. V minulosti pracovníci referátu ŽP OkÚ Tábor tuto firmu opakovaně kontrolovali a pokutovali pro nekázeň ve vypouštění odpadních vod a zacházení s výpalky. Také pod tímto soustavným tlakem bylo započato s rekonstrukcí.

Došlo i k realizaci myšlenky zpracovávat bramborové odpady z lupínkárny Chio Bohemia v Choustníku a z výroby mražených bramborových hranolků ze závodu FRI-DOR s.r.o. Tábor. Tímto způsobem se obě firmy zdarma zbavují odpadů, ulehčují čistírnám odpadních vod a snižují úplaty za vypouštění odpadních vod. Firmu LIHO zajišťující přepravu odpadů svými kontejnery tak zpočátku podpořily.

Z lupínkárny je odebírán odpad - prořez z brambor a vylouhovaný škrob. Z výroby bramborových hranolků rovněž prořez z řezaček a uvolněný škorb, zužitkování tohoto odpadu je však pro LIHO technologicky komplikovanější, jedná se o částečně nabouraný škrob po ohřevu brambor před jejich loupáním.

Většina českých lihovanů pracuje s inovovaným předválečným technologickým zařízením, LIHO Blanice zakoupilo v SRN mnohastupňovou destilační kolonu 30 m vysokou z roku 1973 s rektifikačními odstupy i např. pro žitnou. Zužitkování bramborového odpadu je spojeno s vyšší pracností. Přepravu suroviny zajišťuje denně dvacet speciálních desetitunových kontejnerů. V lihovaru se bramborový odpad obtížně vyklápí z nerez beden na tři dopravovací šneky, které jej přepraví do speciálních mlýnů, vyrobených u nás podle německé předlohy. Mlýny rozdrtí surovinu na kaši, která se pak vaří. Jako surovina je využíván i pšeničný odpad ze škrobáren.

Ostatní navazující lihovarnická technologie je s malými rozdíly běžná ve všech lihovarech. V kvasírně je instalováno 6 stojatých cisteren. Výsledkem této technologie je velice jemný líh jako základ pro 40% rum a vodku.

Čtěte také: Dětské papírové pleny: složení a likvidace

Vlastní uzavřený okruh surovin

Myšlenka na založení ovocného lihovaru vznikla již v roce 2007, kdy jsme také vysadili první ovocné sady ve Lhotě u Vsetína, později pak v Poličné u Valašského Meziříčí a Staměřicích na Přerovsku. Současná výměra sadů činí více než 20 hektarů (švestek, hrušek, jabloní). Od počátku bylo cílem vytvořit vlastní uzavřený okruh a koloběh surovin, tzn. vypěstovat si vlastní ekologické ovoce, toto ovoce zpracovat ve vlastní provozovně (ovocný lihovar, povidlárna), veškeré odpady ze zpracování ovoce pak kompostovat a výsledné kvalitní hnojivo vracet zpátky do sadů. Toto vše se nám v den spuštění lihovaru splnilo.

Vyrábíme a prodáváme pouze čisté 100 % ovocné destiláty, tzn. pálenky z jednoho druhu ovoce bez přidání lihu, aromat, barviv nebo jakýchkoliv jiných látek. Dodržujeme tradiční a na Valašsku lety prověřené postupy výroby. Pro přípravu kvasů používáme jen vybrané, kvalitní (z větší části vlastní) ovoce. Momentálně nabízíme 5 základních řad destilátů v balení o různých objemech a lihovitosti. A to - slivovici, hruškovici, jablkovici, višňovici, meruňkovici. U slivovice a jablkovice nabízíme i jednoodrůdové destiláty.

Orientujeme se jednoznačně na kvalitu destilátů, nekvalitních levných lihovin je na našem trhu už více než dost. Našim cílem rozhodně není propagovat nadměrnou konzumaci tvrdého alkoholu, na druhou stranu, se ale člověk při různých příležitostech (a že je pořád co slavit) stejně popíjení nevyhne. Takže když už slavit a dopřávat si, tak pak jedině kvalitní, čistý, pravý 100% ovocný destilát. Protože používáme kvalitní a vyzrálé ovoce přenáší se při vypálení jeho skvělá chuť i do destilátu. Pokud pak následně skloubíte náš destilát a vhodným jídlem, vychutnáte si ho dvojnásobně.

Byla by chyba degradovat pálenku pouze na „panáka na zahřátí“.

Jak ovocné destiláty vyrábíme a z čeho?

Při výrobě se snažíme kombinovat staré osvědčené postupy s poměrně velkým podílem ruční práce (pěstování a sběr ovoce, zakládání a vedení kvasů) a využívání nejmodernější technologie pro samotnou destilaci.

Čtěte také: Zdravotnický odpad a jeho definice

Vše začíná v našich ekologických sadech, kde bez použití postřiků a chemie celoročně pečujeme o zhruba 20 hektarů slivoní, hrušní a jabloní. Na podzim probíhá ruční sklizeň ovoce do přepravních boxů, které po naplnění převážíme do areálu lihovaru. Zde na dvoře ovoce umýváme, důkladně probíráme (do kvasu nepatří nahnilé a plesnivé ovoce, mechanicky poškozené plody nevadí) a dle druhu pak drtíme či rozmělňujeme.

Kvas zakládáme do 1000 litrových kontejnerů, přidáváme ušlechtilé kvasinky a enzymy (pro kvalitnější prokvašení). Kontejnery opatříme kvasnými zátkami a přemístíme do klimatizované kvasírny, kde jsou uloženy 8-10 týdnů. Po celou tuto dobu kvasy kontrolujeme a přeměřujeme.

Destilujeme v 600 litrovém kotli se zesilovacími patry, deflegmátorem a katalyzátorem. Při destilaci oddělujeme úkapy (při začátku destilace) a dokapy (na konci destilace), které obsahují kvalitativně nežádoucí látky. Tyto části jímáme do speciálních nerezových zásobníků, které následně pod celním dohledem likvidujeme.

Lihovitost vypáleného destilátu závisí zejména na druhu a cukernatosti zpracovávaného ovoce, na typu destilačního zařízení a na technice pálení. Lihovitost našich destilátů se po vypálení pohybuje mezi 68 a 75%. Ještě při této síle je pročistíme ultrazvukem, necháme vyvětrat a uskladníme v nerezových tancích, kde zrají po dobu 6 až 12 měsíců. Během této doby v destilátu probíhají fyzikální a chemické pochody a ustálí se chuť a vůně.

Takto vyzrálé destiláty ředíme demineralizovanou vodou, kterou si sami připravujeme, na výsledných 50% nebo 48% (dle druhu ovoce). Naředěné destiláty necháme ještě den až dva uležet a pak je stáčíme do lahví, etiketujeme a kolkujeme.

Posledním krokem je už jen balení lahví do kartonů různých velikostí dle počtu objednaných lahví a expedice zákazníkovi.

tags: #odpad #z #lihovaru #co #to #je

Oblíbené příspěvky:

• Česká ochrana přírody
• Zdraví z přírody a třtinový cukr
• Jak funguje sběrný dvůr?
• Spotřeba energie elektromobilů v ČR
• Příčiny a důsledky znečištění ovzduší v Indii