Využití Odpadu z Výroby Piva: Od Krmiva po Nanotechnologie

To, co dříve potravinářské firmy pokládaly za odpad, dnes stále častěji chtějí dále využít. Ze zbytků při výrobě vína tak vzniká za pomoci technologických postupů zpracovaných vědci z Mendelovy univerzity v Brně například hroznová mouka, ze které se pak pečou sušenky. Odborníci hledají i možnosti zpracování pivovarského mláta. Mláto jsou tuhé zbytky po filtraci sladiny. Při uvaření 100 litrů piva vznikne asi 20 kilogramů mláta.

Mláto jako cenný zdroj

"Pivovarské mláto obsahuje velké množství vlákniny a další důležité látky, takže ho lze využít i jinak než jako krmení hospodářských zvířat, což je stále způsob, který převažuje," uvedla v tiskové zprávě Viera Šottníková z Mendelovy univerzity.

"Mláto je velmi vhodnou variantou k obohacení potravin o minerální látky zinek, měď, selen, hořčík, vlákninu, bílkoviny včetně esenciálních aminokyselin, které si lidský organismus nedokáže sám vytvořit," uvedla Šottníková.

Význam vlákniny je podle ní stále podceňován. Pravidelný a dostatečný příjem vlákniny snižuje riziko některých závažných onemocnění. Vědci z Mendelovy univerzity chtějí namleté mláto přidávat do pšeničné mouky a péct z něj sušenky a rohlíky nebo ho přidávat do jogurtů.

Podle Šottníkové se původní odpady při potravinářské výrobě snaží využívat stále více firem. Mláto se vozilo například na pole jako hnojivo. "Situace se mění v posledních letech, kdy do firem přichází mladí lidé s novým myšlením. Tuto generaci více zajímá sepětí s přírodou," uvedla Šottníková.

Čtěte také: Hospodářství s odpady v Holešově

Alternativní využití mláta

Claudiane Ouellet-Plamondonová z francouzské École de technologie supérieure (ÉTS) a její kolegové však nabízejí jeho využití také pro nanotechnologie. Z odpadu po vaření piva v malých pivovarech syntetizovali uhlíkové kvantové tečky.

Kvantové tečky mají celou řadu zajímavých vlastností, díky nimž se již osvědčily jako senzory v biomedicíně nebo třeba LED v displejích nových generací. Využití kvantových teček však komplikuje jejich výroba, která obvykle pracuje s toxickými těžkými kovy, jako je například kadmium.

Zajímavou alternativu nabízejí kvantové tečky založené na uhlíku, který je biokompatibilní a také relativně snadno dostupný např. v podobě zbytků obilí po vaření piva, tedy mláta. Podle badatelů z ÉTS představuje využití mláta pro výrobu kvantových teček environmentálně zodpovědný přístup k recyklaci odpadu.

Výhoda je rovněž v tom, že odpad z vaření piva je přirozeně bohatý na dusík a fosfor, což snižuje množství chemických látek, které jsou nutné pro výrobu kvantových teček.

Cílem výzkumu bylo nejen využít dostupný odpad, ale také tento odpad zpracovat běžnými postupy. Vědci nejprve použili obyčejnou kuchyňskou mikrovlnnou troubu, ve které nechali mláto zuhelnatět do podoby černého prachu. Ten smíchali s destilovanou vodou a opět zahřívali v mikrovlnné troubě. Výslednou kapalinu odstředili pomocí centrifugy a filtrovali, aby nakonec získali uhlíkové kvantové tečky.

Čtěte také: Dětské papírové pleny: složení a likvidace

Udržitelnost a inovace v pivovarnictví

Jednou z firem, která jde tímto směrem a spolupracuje s Mendelovou univerzitou, je Víno Sýkora z Čejkovic na Hodonínsku. "Naše spolupráce začala projektem kalifornských žížal, které dokážou rostlinné zbytky přeměnit na velmi kvalitní humus, kterým vznikají další pozitivní složky pro ochranu révy vinné před parazity a plísněmi," uvedl generální ředitel společnosti Víno Sýkora Michal Bureš.

"Zvažovali jsme, že by pokrutinu dostávala zvířata, ale po rozboru vzorků jsme došli k závěru, že by to byla věčná škoda," uvedl Bureš. Z rozemleté pokrutiny firma díky užitnému vzoru univerzity dělá mouku, která může být i bezlepková a obsahuje velké množství vlákniny.

Dlouhodobě snižujeme množství vyprodukovaného odpadu. Pokud nelze odpadu předejít, hledáme pro něj další využití. Velkou pozornost věnujeme omezení tvorby zbytných odpadů, jako jsou obměny etiket spojených s reklamními kampaněmi, nebo udržitelný přístup k různým marketingovým balením a reklamním předmětům.

Vedlejší produkty při výrobě piva již téměř ze 100 % druhotně využíváme. Našim zemědělcům dodáváme dlouhodobě mláto, kvasnice a sladovnický odpad jako krmivo. Čistírenské kaly se dlouhodobě používají jako hnojivo v zemědělství a odpadní filtrační křemelina se zaorává, což přispívá ke zlehčování půdy pro rekultivovaná území.

Nově využíváme naše mláto i při výrobě pivovarských krekrů, které od roku 2020 nabízíme ve spolupráci s Biopekárnou Zemanka. Krekry z pivovarského mláta mají výborné výživové vlastnosti a stávají se tak oblíbenou udržitelnou pochutinou.

Čtěte také: Zdravotnický odpad a jeho definice

Nové technologie a postupy

Podle britských vědců evropské pivovary vyprodukují každoročně přibližně 3,4 milionů tun odpadu v podobě zpracovaného ječmene. Tento odpad se obvykle kompostuje a někdy se využívá jako krmivo.

Britové proto navrhli levný proces, kterým je možné z pivovarského odpadu vyrobit aktivní uhlí. To je pak následně možné využít k výrobě paliva pro domácnosti, briket na grilování anebo třeba vodních filtrů. Nový postup je možné využít i k výrobě uhlíkových nanotrubiček, které jsou dnes nesmírně populární a nabízejí použití v celé řadě aplikací, od baterií a tranzistorů až po revoluční materiály nebo třeba umělé svaly.

V laboratorních testech se ukázalo, že z 1 kilogramu ječmene z pivovaru je možné vyrobit tolik uhlíku, že by to pokrylo 100 fotbalových hřišť.

tags: #odpad #z #vyroby #piva #využití

Oblíbené příspěvky:

• Role UNFCCC v boji proti klimatickým změnám
• Přírodověda pro 5. ročník
• Kam za sněhem?
• Školy v přírodě - pravidla
• Jak kompostovat shnilé plody