Bioodpad Rostlinného Původu: Cesta Zpět do Přírody

Téma biologicky rozložitelného odpadu je po celém světě velmi aktuální z mnoha důvodů. Člověk odjakživa produkuje biologicky rozložitelný odpad - patří k životu člověka na Zemi stejně jako to, že k životu potřebuje kyslík, vodu nebo jídlo. I jako sběrači bobulí či lovci mamutů, středověcí rytíři, prvorepublikové dámy, kojenci nebo jako mileniálové produkujeme (bio)odpad a zanecháváme za sebou tzv. uhlíkovou stopu.

Pojmem „biologicky rozložitelný odpad“ označujeme všechny druhy odpadu, které jsou aerobně nebo anaerobně rozložitelné. V souvislosti s komunálním odpadem se jedná o odpady vyprodukované při údržbě sadů, parků či sídlištní a uliční zeleně, zahradní odpad apod. Dále do této kategorie patří také odděleně sebrané biologicky rozložitelné odpady z kuchyní a stravoven (tzv. gastroodpady) a potravinový odpad z domácností. Stejně tak tam patří odpady z papíru, dřeva a přírodních textilií a z nich zhotovených oděvů atd.

Podle výsledků dlouhodobých analýz směsného komunálního odpadu realizovaných v českých domácnostech tvoří bioodpad cca 25 % hmotnostního objemu popelnic. To je ohromné množství nevyužitých zdrojů. Bioodpad rostlinného původu, například slupky z ovoce a zeleniny, větve nebo tráva, tvoří podle průzkumů přes 40% komunálního odpadu. To už je téměř polovina popelnice, jejíž obsah skončí buď na skládce, nebo ve spalovně.

Je ale pravda, že i směsný odpad bohužel stále obsahuje velké množství bioodpadu (až třetinu!) a dalších tříditelných a recyklovatelných součástí (plastu, papíru, skla, kovů, textilu, elektroodpadu atd.).

Hierarchie environmentálního přístupu k odpadu, tedy i bioodpadu, klade největší důraz na prevenci. Největší preference v přístupu k odpadům patří prevenci vzniku odpadu. Můžeme si myslet, že náš přístup nic nezmění, ale není to tak. My, jakožto spotřebitelé, jsme důležitou hybnou silou a vlastně ani není potřeba radikálních kroků - rozhodnutí žít o vodě a vzduchu opravdu nejsou na stole.

Čtěte také: Hospodářství s odpady v Holešově

I díky jen drobným změnám ve svých zvycích můžeme zmenšit svoji uhlíkovou stopu. Velikost svojí uhlíkové stopy můžeme do značné míry ovlivnit výběrem toho, co a kdy jíme. Z hlediska podílu jednotlivých druhů potravin má na celkovou hodnotu uhlíkové stopy největší dopad zejména spotřeba masných a mléčných produktů, která představuje cca 75 % emisí skleníkových plynů uhlíkové stopy potravin. Pro porovnání strava bohatá na maso a mléčné výrobky představuje průměrně v přepočtu na obyvatele na rok cca 2 624 kg CO2 ekv., strava, která z masa obsahuje pouze ryby, pak cca 1 427 kg CO2 ekv.

Možnosti Nakládání s Bioodpadem

V ČR máme celou řadu možností, jak nakládat s bioodpadem. Pokud nemáme výše uvedené možnosti, závisí řešení nakládání s bioodpady na konkrétní obci. Způsob třídění bioodpadu je v kompetenci obcí - někde poskytují bezplatně či za poplatek domácí kompostéry či sběrné nádoby na bioodpad. V některých obcích je na předem určeném místě možnost třídit bioodpad do přistavených velkoobjemových kontejnerů, jinde zase mohou obyvatelé odložit bioodpad do sběrných dvorů či kompostáren, příp.

Letos poprvé platí nová vyhláška Ministerstva životního prostředí. Ta ukládá obcím povinnost zajistit svým občanům v období od začátku dubna do konce října sběr bioodpadu rostlinného původu. Sběrné dvory, pravidelně přistavované velkoobjemové kontejnery, hnědé biokontejnery nejčastěji u barevných kontejnerů na plasty, sklo a papír, nebo cílená podpora kompostování na vlastních zahradách.

Ač to není povinné, některé obce umožňují mít vlastní sběrnou nádobu na bioodpad (obvykle malou hnědou popelnici). V některých případech je nicméně potřeba se ke svozu bioodpadu ve vaší obci přihlásit - podrobné informace zjistíte na webových stránkách vaší obce, protože podmínky se mohou značně lišit. V případě Prahy je například možné se k odběru přihlásit zde.

Co do Bioodpadu Patří a Co Ne?

Za bioodpad je považován odpad biologického původu. Bioodpad lze rozdělit na rostlinný a živočišný. V České republice se sbírá především bioodpad rostlinného původu - slupky a další zbytky ovoce a zeleniny, kávová sedlina, čajové sáčky (bez jejich papírových a kovových částí), zbytky rostlin včetně trávy nebo listí, hlína atd.

Čtěte také: Dětské papírové pleny: složení a likvidace

Nepatří sem pečivo ani jiné zbytky jídla, kapesníky a jiný papír, prach, maso, kosti, skořápky od vajec ani jiné živočišné produkty, které mohou narušovat proces kompostování, způsobovat zápach nebo výskyt plísně a lákat škůdce. V případě některých živočišných produktů, jako jsou například skořápky od vajec, je možné kompostování v domácím kompostéru, ale do hnědé popelnice nepatří.

Na kontejnerech určených pro bioodpad bývají nicméně nálepky, které přesněji specifikují, co do nich můžete vyhodit, může se to totiž značně lišit město od města, na základě toho, jaké podmínky si místní kompostárna stanoví.

• Co patří do bioodpadu: slupky z ovoce a zeleniny, kávová sedlina, čajové sáčky (bez papírových a kovových částí), zbytky rostlin, tráva, listí, hlína.
• Co nepatří do bioodpadu: pečivo, zbytky jídla, kapesníky, papír, prach, maso, kosti, skořápky od vajec, živočišné produkty.

Tepelně upravené (vařené, pečené či smažené) zbytky jídla nepatří do běžného kompostu ani do (obvykle hnědé) popelnice na rostlinný bioodpad. Mohou narušovat proces kompostování, způsobovat plíseň, přitahovat škůdce a zapáchat.

Citrusová kůra i banánové slupky kompostovat lze, ale je vhodné je krájet na menší kusy a nemít jich příliš, protože kyseliny v nich obsažené mohou zpomalit rozklad. Citrusy (pomeranče, mandarinky nebo citrony) se navíc často ošetřují konzervačními a protiplísňovými látkami, například imidazolem, thiabendazolem nebo vosky.

Jak Správně Třídit Bioodpad

Zbytky musí být čisté, pokud je do kontejneru nesete například v igelitovém sáčku nebo tašce, vysypte zbytky z obalů. Plastové obaly do hnědého kontejneru nepatří.

Čtěte také: Zdravotnický odpad a jeho definice

Naopak není vhodné na bioodpad používat jakékoli papírové nebo jiné sáčky (pokud nemáte přímo od obce jiné informace). Vyhození takovýchto sáčků do hnědé popelnice může následně negativně ovlivnit zpracování bioodpadu. Vždy se v tomto ohledu řiďte popiskem na popelnici!

Domácí Kompostování

Pokud máte zahradu, snažte se využívat vlastního kompostování. Bát se nemusíte kompostovat ani mírně nahnilé ovoce nebo zeleninu, příroda si se vším poradí. Hlavní zásadou je, že zbytky na kompost nesmí být nijak znečištěné například živočišnými tuky, apod.

Pokud máte domácí zahradní kompostér, můžete pokračovat ve vrstvení materiálu - kompostování sice v zimě zpomaluje, ale nezastaví se. Pravidelně nádobu vynášej a omývej. Pomáhá i prosypávání suchým materiálem rostlinného původu, např. čistými pilinami či listím, které pohlcují vlhkost a pachy.

Podmínky rozhodují - v domácím kompostéru trvá rozklad obvykle 6 až 12 měsíců. V teple a při dobrém provzdušnění může být hotový i za 3 měsíce.

Je možné také tzv. vermikompostování. Ano, je ideální pro domácnosti bez zahrady. Kalifornské žížaly zpracují kuchyňský bioodpad bez zápachu a vzniká výborný tekutý i pevný kompost pro rostliny.

Zpracování Bioodpadu a Jeho Výhody

Bioodpad se dá zpracovat a vrátit do přírody jako kompost nebo energie. Směsný komunální odpad končí většinou ve spalovně nebo na skládce, protože už se nedá jinak využít. Na skládce se bioodpad rozkládá bez přístupu vzduchu a vzniká tak metan - silný skleníkový plyn, který výrazně přispívá ke změně klimatu. Navíc se vyhazováním bioodpadu do směsného odpadu zbytečně plýtvá cennými živinami, které by mohly vrátit do půdy život.

Oddělením bioodpadu tyto emise omezíme a dáme zbytkům smysluplné využití. Z pohledu cirkulární ekonomiky je bioodpad hodnotný materiál, který má zůstat v oběhu - ne na skládce. Pokud ho správně vytřídíme, může se v kompostárně za přístupu vzduchu změnit na kompost, který vrací živiny a organickou hmotu do půdy a zlepšuje její schopnost zadržovat vodu. Anebo putuje do bioplynové stanice, kde probíhá řízený uzavřený rozklad. Vzniká bioplyn pro výrobu elektřiny a tepla (případně biometan do sítě) a digestát, který se po úpravě používá jako hnojivo.

Kompost je organické hnojivo, přírodní způsob hnojení. Právě organická hmota provzdušňuje těžkou půdu a zvyšuje pórovitost, vzdušnost, zlepšovat vodopropustnost. Lehkou půdu zase naopak zhutňuje, takže se snižuje její vodopropustnost a vysychavost půdy.

tags: #odpad #z #živé #přírody #rostlinného #původu

Oblíbené příspěvky:

• Projekty Jana Hoška v oblasti ekologie
• Nové trendy v rychlém občerstvení
• Pouště mírného klimatu – charakteristika
• Podmínky slevy na lesní školku
• Harmonie skrze úctu k přírodě