Odpadky v Mariánském příkopu: I nejhlubší místo na Zemi je zasaženo znečištěním

Mariánský příkop, nejhlubší místo na Zemi s hloubkou 10 898 metrů, je bohužel zasažen lidským odpadem. Přes svou izolovanost je zde úroveň znečištění plasty větší než v mnoha řekách a pobřežních vodách.

Když jsme před časem vydali článek o tom, že podle statistických modelů se už lidský odpad dostal na všechna místa na Zemi, mnoho z našich čtenářů reagovalo nevěřícně: to přece není možné, třeba do hloubky 11 kilometrů se přece žádný odpad nemůže dostat.

Studie univerzity v Aberdeenu ale ukazuje, že pravda je mnohem smutnější. Doposud se vědci zabývali jen odpadem, který klesá do hloubky kolem 2000 metrů - mysleli si, že hlouběji se částice plastů nedostanou.

Znečištění plasty a PCB

Přes svou izolovanost je zde úroveň znečištění plasty větší než v mnoha řekách a pobřežních vodách, zjistili autoři práce. Týká se to především polychlorovaných bifenylů neboli PCB. Těch bylo v Mariánském příkopu naměřeno více než ve dvou nejznečištěnějších řekách světa.

PCB se začaly masově používat ve 30. letech 20. století v USA. Odtud se pomalu rozšířily do celého světa. Používaly se jako běžná aditiva v barvách, lacích, hydraulických zařízeních či teplonosných médiích.

Čtěte také: Vlastnosti malých pytlů na odpad

V 60. letech se však začaly objevovat první náznaky, že PCB látky nejsou tak neškodné, jak se myslelo. Ačkoliv se původně vůbec nepředpokládalo, že by někdy mohly proniknout do potravního řetězce, byly stále častěji diagnostikovány v tkáních organismů, zejména pak u predátorů na vrcholu řetězce, ale také v mléce a mase krav, koz a dalších podobných živočichů.

Podrobný toxikologický výzkum postupně odhalil, že zatímco akutní toxicita PCB je nízká, výrazně nebezpečnějších je chronické vystavení nízkým dávkám, vzhledem k jejich schopnosti perzistence a bioakumulace. Za nejvážnější jsou považována karcinogenní rizika, zejména pokud jde o rakovinu slinivky břišní a rakovinu jater. Dále bylo prokázáno, že mají nepříznivý účinek na výkon imunitního systému, poškozují játra a snižují plodnost.

Velmi nepříjemným se ukázala jejich značná odolnost vůči rozkladu a velmi špatná vyloučitelnost z organismu. Lidé jsou vystaveni PCB zejména v důsledku konzumace tučných živočišných potravin (mléko, máslo, maso, ryby, vejce atd.).

Námořní expedice a nálezy

Americký výzkumník Victor Vescovo při ponoru na dno Mariánského příkopu v Tichém oceánu objevil plastový odpad. Texaský investor a bývalý námořní důstojník Vescovo sestoupil na dno tichomořského příkopu v místě zvaném Challenger Deep a strávil tam čtyři hodiny.

Vescovo na místě našel čtyři dosud neznámé druhy různonožců, tedy korýšů podobných krevetám. Kromě mořské fauny zahlédl ale i plastový sáček a obaly od sladkostí.

Čtěte také: Jak dlouho trvá rozklad?

Organizace spojených národů odhaduje celkové množství plastů v oceánech na 100 milionů tun. Součástí Vescovovy expedice je z posbíraných vzorků zjistit, zda obsahují mikroplasty.

Vescovo doufá, že jeho objev pomůže zvýšit povědomí o nebezpečí, které znečištění oceánů plastovým odpadem představuje, a přiměje vlády, aby zpřísnily regulace týkající se plastů. "Oceán není velká skládka, i když se k němu tak chováme," uvedl Vescovo.

Oblast, kde americký výzkumník sestoupil, se nachází zhruba 400 kilometrů jihozápadně od ostrova Guam. Z hladiny se expedice účastnil i Donald Walsh, který se společně s Jacquesem Piccardem na stejném místě ponořil v roce 1960. V batyskafu Trieste dosáhli hloubky 10.916 metrů, Vescovo je překonal o 11 metrů.

Projekt japonských oceánografů

Přívalu plastového odpadu neunikl ani nejhlubší kout světových oceánů: bezmála 11 kilometrů hluboký Mariánský příkop. Na základě nedávno zveřejněné studie týmu japonských vědců to napsal magazín National Geographic.

Závěry vychází z fotografií a videí pořízených za uplynulých třicet let dálkově ovládanými hlubokomořskými přístroji v rámci projektu japonských oceánografů, který mapuje přítomnost odpadu v hlubinách oceánů.

Čtěte také: Jak vybrat koš do dětského pokoje?

"Z 5010 ponorů v databázi bylo zaznamenáno 3425 člověkem vyrobených předmětů. Přes 33 procent odpadu tvořily makroplasty, z nichž 89 procent byly výrobky určené na jedno použití, a tyto poměry v hloubkách větších než 6000 metrů ještě narostly na 52, resp. 92 procent. Data podle vědců ukazují, že dopad suchozemských aktivit člověka už se rozšířil i do nejtemnějších hlubin oceánu v oblastech vzdálených více než 1000 kilometrů od pevniny.

Také se zjistilo, že kusy plastů běžně přicházejí do kontaktu s mořskými organismy, když se například namotávají na živočichy. Jedinou efektivní možností, jak zabránit dalšímu ohrožení ekosystémů v mořských hlubinách podle autorů zmiňovaného výzkumu regulace výroby jednorázových plastových produktů a omezení jejich proudění na otevřené moře.

Schopnost lidské civilizace devastovat své životní prostředí dosahuje nevídaných vrcholů, či spíše hloubek. Potvrzuje to i výzkum japonského týmu JAMSTEC, který se zaměřil na sběr informací o povaze odpadů v hlubokomořském prostředí.

A byť se tu lidé nikdy neprocházeli, jejich odpadky se tu již nacházejí. První nález jednorázového igelitového sáčku tu byl zaznamenán už před dvaceti lety, v 20. května 1998. A zdaleka není jediný.

Japonská výzkumná agentura JAMSTEC, která už třicet let spravuje databázi DsD (deep sea debris) hlubokomořského odpadu, tu eviduje 3425 dalších takových „zapomenutých“ předmětů.

Lidé z JAMSTEC je pečlivě monitorují a při ponorech průzkumných sond pořizují jejich video záznamy. Zajímá je, jaké povahy odpady vlastně jsou. Jakého jsou původu a zda se rozkládají. Celkem už realizovali přes 5100 takových ponorů, z nichž je patrné, že přes 90 % plastových odpadků z extrémních hloubek má svůj původ v těch nejobyčejnějších jednorázových sáčcích.

„Blíže k hladině plastové odpadky zabíjí velryby, otravují celé mořské ekosystémy, vytváří hladinové škraloupy odpadků a z ostrovních tropických rájů dělají ztělesněné noční můry. Nakonec skončí tady na dně,“ píší na svém webu JAMSTEC.

Výzkum rozvrstvení plastových odpadků ve vodním sloupci je důležitý, protože napomáhá pochopení celkové dynamiky distribuce znečištění. Problém tím není o nic menší, naopak.

„Hlubokomořské příkopy byly po dlouhá léta považovány za krajně nehostinné prostředí k životu, za neosídlené území. Jenže na 17 % všech pořízených záznamů jsou k vidění i mořští živočichové.“ Mariánský příkop tedy není sterilní skládkou prostou života a odpady sem zvolna klesající narušují i tento dosud nedotčetý ekosystém.

Plasty v číslech

Zde je několik klíčových faktů:

• Polovina všech plastů, které kdy byly vyrobeny, vznikla v posledních 20 letech. Výroba se exponenciálně zvýšila z 2,3 milionu tun v roce 1950 na 448 milionů tun v roce 2015. Očekává se, že se výroba do roku 2050 zdvojnásobí.
• Každý rok unikne z pobřežních zemí do oceánů přibližně osm milionů tun plastového odpadu. To je ekvivalent umístění pěti pytlů plných odpadků na každých 30 centimetrů pobřeží po celém světě.
• Plasty často obsahují aditiva, která je činí pevnějšími, flexibilnějšími a odolnějšími. Ale mnohá z těchto aditiv mohou prodloužit životnost plastových výrobků, pokud se stanou odpadky, přičemž některé odhady uvádějí, že k rozložení je potřeba nejméně 400 let.

Jak mikroplasty ovlivňují naše zdraví

Jakmile se plasty dostanou do oceánu, sluneční světlo, vítr a působení vln rozkládají mořské plastové znečištění na malé částice, často menší než 5 milimetrů.

Tyto takzvanémikroplasty se šíří celým vodním sloupcem a byly nalezeny v každém koutě zeměkoule, od Mount Everestu, nejvyššího vrcholu, až po Mariánský příkop, nejhlubší proláklinu.

Mikroplasty se dále rozkládají na menší a menší kousky. Mezitím byla plastová mikrovlákna nalezena v městských systémech pitné vody a jsou přítomna ve vzduchu.

Není žádným překvapením, že vědci našli mikroplasty v lidech. Tyto drobné částice jsou v naší krvi, plicích a dokonce i ve stolici. Přesně to, jak moc mohou mikroplasty poškozovat lidské zdraví, je otázka, na kterou vědci naléhavě hledají odpověď. Nedávné studie naznačují, že mikroplasty mohou narušovat hematoencefalickou bariéru.

Jak plastové znečištění škodí divoké přírodě

Plasty každoročně zabíjejí miliony zvířat, od ptáků přes ryby až po další mořské organismy. Je známo, že plasty ovlivnily téměř 2 100 druhů, včetně těch ohrožených. Téměř každý druh mořského ptáka požírá plasty.

Většina úmrtí zvířat je způsobena zamotáním nebo hladověním. Tuleni, velryby, mořské želvy a další zvířata jsou uškrceni opuštěným rybářským vybavením nebo vyhozenými plastovými kroužky. Mikroplasty byly nalezeny ve více než 100 vodních druzích, včetně ryb, krevet a mušlí určených na naše jídelní talíře.

V mnoha případech tyto drobné kousky projdou trávicím systémem a jsou vyloučeny bez následků. Ale bylo také zjištěno, že plasty blokují trávicí trakty nebo propichují orgány, což způsobuje smrt. Žaludky naplněné plasty snižují pocit hladu, což vede k vyhladovění.

Plasty byly konzumovány suchozemskými zvířaty, včetně slonů, hyen, zeber, tygrů, velbloudů, dobytka a dalších velkých savců, v některých případech způsobují smrt.

Testy také potvrdily poškození jater a buněk a narušení reprodukčních systémů, což nutí některé druhy, jako jsou ústřice, produkovat méně vajíček. Nový výzkum ukazuje, že rybí larvy požírají nanovlákna v prvních dnech života, což vyvolává nové otázky o účincích plastů na rybí populace.

Zastavení plastového znečištění

Jakmile se plasty dostanou do oceánu, je velmi obtížné až nemožné plastový odpad získat zpět. Mechanické systémy, jako je zařízení Mr. Trash Wheel, zachycovač odpadu v baltimorském přístavu v Marylandu, mohou být účinné při sbírání velkých kusů plastů, jako jsou polystyrénové kelímky a nádoby na jídlo, z vnitrozemských vod.

Ale jakmile se plasty rozloží na mikroplasty a unášejí se vodním sloupcem v otevřeném oceánu, je prakticky nemožné je získat zpět.

Nejlepší způsob, jak snížit plastové znečištění, podle mnoha vědců a ochranářů, je v první řadě zabránit tomu, aby se plasty dostaly do vodních toků, a to prostřednictvím lepších systémů nakládání s odpady a recyklace, lepšího designu výrobků a snížení výroby jednorázových plastů.

tags: #odpadky #Marianský #příkop

Oblíbené příspěvky:

• Problémy města Hlinsko
• Harmonogram svozu odpadu
• Doba trvání nouzového stavu
• Vše o uhlí
• Nýřany: Osud spalovny