Odpad PCB: Likvidace a legislativa v České republice

21.11.2025

Polychlorované bifenyly (PCB) jsou syntetické organické sloučeniny, které zanechaly nesmazatelnou stopu v oblasti životního prostředí i veřejného zdraví. Tyto chemikálie, charakteristické svou bifenylovou strukturou (dvě propojená benzenová jádra), byly poprvé syntetizovány na konci 19. století, avšak širokého průmyslového využití dosáhly až v polovině 20. století.

PCB byly svého času považovány za průmyslový zázrak díky svým mimořádným vlastnostem: chemické stabilitě, tepelné vodivosti, nehořlavosti a odolnosti vůči oxidaci. Tyto charakteristiky je předurčily k širokému použití, zejména jako izolační kapaliny v elektrických zařízeních, například v transformátorech a kondenzátorech. PCB se používaly jako součásti tiskařských tuší, barev a pesticidů a stále se používají jako plastifikátory, dielektrika, hydraulické kapaliny, média na výměnu tepla a látky zabraňující hoření.

V bývalém Československu byly PCB vyráběny v letech 1959-1984 ve společnosti Chemko Strážske. Celkově bylo v ČSSR za 25 let vyrobeno 21 481,8 t PCB. V současné době totiž končí životnost mnoha kondenzátorů, v jejichž dielektriku je PCB.

Nicméně, navzdory své průmyslové užitečnosti se PCB ukázaly jako jedny z nejproblematičtějších kontaminantů moderní éry. Již v 60. letech 20. století byly zjištěny u volně žijících živočichů daleko od míst jejich používání, což poukázalo na jejich schopnost transportu na velké vzdálenosti v prostředí. PCB jsou vysoce perzistentní, hromadí se v organismech a dochází k jejich biomagnifikaci v potravních řetězcích.

Legislativa a mezinárodní úmluvy

Globální reakce na kontaminaci PCB vyústila v jejich zařazení do Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech (POPs), která byla přijata v roce 2001 a vstoupila v platnost v roce 2004. Podle článku 7 úmluvy jsou PCB uvedeny jak v příloze A, tak v příloze C, což zavazuje státy k postupnému ukončení jejich používání a k zajištění environmentálně šetrné likvidace.

Čtěte také: Hospodářství s odpady v Holešově

Úmluva stanovuje povinnost států identifikovat, označit a odstranit zařízení obsahující PCB do roku 2025 a zajistit zneškodnění veškerého PCB odpadu do roku 2028. Hlavním cílem těchto projektů je usnadnit provádění Stockholmské úmluvy v zúčastněných zemích prostřednictvím vypracování, přezkumu a aktualizace národních implementačních plánů a jejich předložení konferenci smluvních stran (COP) úmluvy, a to posílením národních technických kapacit a odborných znalostí, jakož i postupů pro využívání národních zdrojů a údajů.

V odstraňování PCB/PCT je klíčová směrnice Rady 96/59/ES, která ukládá členským státům zajistit do konce roku 2010 odstranění použitých PCB a dekontaminaci. Na tento předpis pak po téměř deseti letech navázalo nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 850/2004 o perzistentních organických znečišťujících látkách (POPs).

Český zákon o odpadech nařizuje vlastníkům a provozovatelům zařízení obsahujících PCB tato zařízení dekontaminovat nebo odstranit v nejkratší možné době, nejpozději však do konce roku 2010. Týká se to i zařízení, která PCB obsahovat mohou, pokud vlastník neprokáže, že zařízení PCB neobsahuje. Právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání, které provozují zařízení s obsahem PCB větším než 5 litrů nebo skladují zařízení nebo látky s obsahem PCB v celkové koncentraci větší než 0,005 % hmot. (50 mg/kg), jsou povinny vést samostatně evidenci o tomto zařízení a látkách v rozsahu stanoveném vyhláškou č. 384/2001 Sb., a oznámit tuto skutečnost MŽP.

Vyhláška se dotýká polychlorovaných bifenylů (PCB), polychlorovaných terfenylů (PCT), monometyltetrachlordifenylmetanu, monometyldichlordifenylmetanu, monometyldibromdifenylmetanu a veškerých směsí obsahujících kteroukoliv z těchto látek v koncentraci větší než 50 mg/kg (= 50 ppm). Vyhláška stanovuje základní technické požadavky na PCB a zařízení PCB, rozhodčí analytické metody stanovení koncentrace PCB a postup stanovení celkové koncentrace PCB v látkách a zařízeních, které je obsahují, způsob evidence a označování PCB zařízení a podléhajících evidenci a způsob označování dekontaminovaných zařízení.

Evropský seznam odpadů, tj. vyhláška č. 381/2001 Sb., Katalog odpadů, v platném znění, přesně vyjmenovává nebezpečné odpady PCB:

Čtěte také: Dětské papírové pleny: složení a likvidace

13 01 01* - Hydraulické oleje obsahující PCB
13 03 01* - Odpadní izolační nebo teplonosné oleje s obsahem PCB
16 01 09* - Součástky obsahující PCB
16 02 09* - Transformátory a kondenzátory obsahující PCB
16 02 10* - Jiná vyřazená zařízení obsahující PCB nebo těmito látkami znečištěná neuvedená pod číslem 16 02 09
17 09 02* - Stavební a demoliční odpady obsahující PCB (např. těsnící materiály obsahující PCB, podlahoviny na bázi pryskyřic obsahující PCB, utěsněné zasklené dílce obsahující PCB, kondenzátory obsahující PCB)

Podle katalogových čísel je vykazována produkce a další nakládání s odpady PCB.

Zákon o odpadech a vyhláška o nakládání s PCB vyjmenovává elektrická zařízení, která PCB mohou obsahovat. Jedná se zejména o výkonové transformátory, tlumivky, reaktory, transformátory elektrofiltru (odlučovače), průchodky, přepínače odboček (v transformátorech), přístrojové (měřicí) transformátory napětí (PTN), přístrojové (měřicí) transformátory proudu (PTP), přístrojové (měřicí) transformátory kombinované (PTK) - napětí + proud, kondenzátory, vypínače a ostatní elektrická zařízení s kapalným dielektrikem.

Z pohledu prokazování nepřítomnost PCB ve výše vyjmenovaných zařízeních musí být laboratorní analýza nebo čestné prohlášení předány MŽP do 31. 12. 2009. Kromě toho budou vlastníci PCB, odpadů PCB, a vlastníci, popřípadě provozovatelé zařízení obsahujících PCB povinni do 31. 3. 2009 vypracovat a zaslat MŽP plán postupného odstranění PCB, odpadů PCB a zařízení s obsahem PCB nebo plán dekontaminace odpadů PCB nebo zařízení s obsahem PCB pro období 2009-2010. Tyto plány musí být splněny nejpozději do konce roku 2010.

Rizika a dopady PCB

Polychlorované bifenyly jsou bezbarvé nebo žlutě zbarvené netěkavé kapaliny, jejichž zkratkou je PCB. PCB se začaly používat v průmyslu ve 30. letech, jejich výroba se rozšířila především v USA. Používaly se pro svoje vynikající fyzikálně chemické vlastnosti a dlouho byly považovány za neškodné. Teprve na konci 60. let bylo zjištěno, že při vyšších dávkách mohou působit toxicky, a proto byly označeny jako potencionální karcinogeny.

Do lidského organizmu se PCB dostávají potravou, pitnou vodou, inhalací a kontaktem s pokožkou. Kvůli svým lipofilním vlastnostem se kumulují v lidském těle. Biologické a toxické účinky PCB ovlivní především jejich struktura.

Čtěte také: Zdravotnický odpad a jeho definice

Používání bifenylů, včetně polychlorovaných, ve všech průmyslově rozvinutých zemích s sebou nese množství hygienických, zdravotních problémů, zvláště se týkajících poškození zdraví při práci s nimi, a jiných závažných problémů. PCB mohou při průmyslové pracovní expozici vstoupit do organismu tímto způsobem: dýchací cestou (prach, páry, mlha, aerosol), průnikem pokožkou (při polití nebo potřísnění), orální cestou (při požití ústy). Vstřebávají se i neporušenou pokožkou a dostávají se lymfatickým (mízním) a krevním oběhem do lymfatických uzlin a sleziny.

Po vniknutí do organismu mohou způsobit poškození jater a ovlivnit všechny biochemické děje související s činností jaterních mikrozomálních enzymů. Zvýšené koncentrace PCB v organismu mohou způsobit genetické změny. Kromě toho jsou to podezřelé chemické karcinogeny, které mohou být příčinou maligních melanomů (zhoubné nádory obsahující melanin), karcinomů rekta, jater, zažívacího ústrojí, lymfatické a krvetvorné tkáně apod. Ve styku s pokožkou vyvolávají vyrážky (chlorová trudovitost, chlorová akné).

PCB jsou látky podezřelé z karcinogenních účinků na lidské zdraví. Postupem času se ale staly zdravotním rizikem a je třeba jejich kontakt s živými organismy eliminovat.

Metody likvidace PCB

Produkty s obsahem PCB jsou tedy považovány za nebezpečný odpad a podle toho je třeba s nimi nakládat. Zbavit se PCB není jednoduché, jde o látky velmi rezistentní, pro jejich likvidaci je třeba nastavit specifické podmínky. Metod rozložení PCB je několik, výběr té správné závisí především na obsahu PCB v daném odpadu a na druhu odpadu samotného.

Metody zneškodňování PCB lze rozdělit do těchto čtyř základních skupin:

Konvenční spalování - spalovny rizikových odpadů. Optimální podmínky rozkladu PCB teplota: 1 400 ±75 °C. Rozkladu PCB lze též dosáhnout s dvousekundovým zdržením při teplotě 1 200 °C a 3% přebytku vzduchu a následném rychlém zchlazení spalin. V České republice je nejběžnější způsob likvidace PCB ve spalovně nebezpečného odpadu.
Nekonvenční spalování - kyslíkové spalování v tavenině solí, spalování ve fluidní vrstvě, vícezonální spalování s pyrolýzou. Všechny tyto způsoby zneškodnění jsou vysoce ekonomicky nákladné.
Chemické procesy - chemická dechlorace sodíkem, procesy s využitím energie sálání, plazmové technologie, nízkoteplotní oxidace, popř. v současné době stále více v zahraničí používaná recyklace na kyselinu chlorovodíkovou.
Fyzikálně-chemické procesy - na rozdíl od ostatních popsaných typů procesů nejsou fyzikálně-chemické procesy destrukcí PCB nebo jeho chemickým přepracováním. Při těchto procesech jsou PCB extrahovány z transformátorů a nahrazeny jinou kapalinou. Nepřispívají tedy k řešení problému, jak se PCB zbavit, pouze mění jejich lokalizaci. PCB tedy musejí být ještě zpracovány nebo ukládány.

Mobilní modulární kontejnerová jednotka tzv. Microplasma je určená k odstraňování převážně nebezpečných druhů odpadů. Zařízení pracuje na principu plazmového zplyňování. Intenzivním přenosem energie generované zdrojem plazmatu tzv. plazmatronem dokáže zpracovat biologicky kontaminované nebo nemocniční odpady, pesticidy, PCB a DDT či staré armádní bojové chemikálie.

Pro technologii plazmového zplyňování je ale nebezpečný odpad v podstatě jako každý jiný. Díky dokonalé čistotě procesu můžete plazmové zplyňování bez problémů použít i k likvidaci ekologických zátěží. A nemusíte kvůli tomu hned stavět reaktor. Dodáme vám mobilní zplyňovací jednotku přímo na místo, kde k havárii došlo. Mobilní kontejnerová jednotka se hodí například k vyčištění místa výskytu pesticidů nebo průsaku nebezpečných látek do půdy. Prostě pro všechny odpady, které je nebezpečné nebo nepraktické někam převážet.

Inventarizace a sanace v ČR

Zatím byla provedena inventura 440 míst Čech a Moravy, která jsou v různé míře riziková. Staré zásoby polychlorovaných bifenylů a nepoužitých rizikových hnojiv by mohly být odstraněny za pět let. Delší čas je třeba k tomu, aby se je podařilo odstranit i z vody a kontaminovaných půd. Pesticidy, polychlorované bifenyly a další látky jsou rozptýleny všude, jejich hladina ale většinou není akutně nebezpečná.

Stejně jako dosud by měl odstraňování starých ekologických zátěží financovat Fond národního majetku ve spolupráci s vybranými ministerstvy a kraji.

Detailní informace o inventarizaci PCB v jednotlivých krajích jsou dostupné na internetových stránkách MŽP (www.env.cz/AIS/web.nsf/pages/PCB).

Označování kondenzátorů s náplní kontaminovanou PCB

Kondenzátory s náplní PCB se na území bývalé ČSSR vyráběly pouze v podniku Závody elektrotepelných zařízení Praha n. p., závod Žamberk, a to v období od roku 1972 do roku 1985 včetně. V tomto závodě se v té době kromě kondenzátorů s dielektrikem DELOR 103 (PCB) vyráběly také olejové kondenzátory.

Vodítkem při nynějším rozlišení kondenzátorů s dielektrikem kontaminovaným PCB a olejovým kondenzátorem vyrobeným ve stejném období je typové označení kondenzátorů. V kondenzátorech majících na druhé pozici svého čtyřmístného typového označení následující písmena je dielektrikem Delor 103, které obsahuje PCB.