Světový oceán se stále více stává zrcadlem našich rozhodnutí. Každý vyhozený kus plastu, každé selhání infrastruktury a každé opomenuté opatření se v něm odráží jako jasná lidská stopa. Světový oceán se čím dál víc stává zrcadlem našich rozhodnutí.
Velké množství plastového odpadu či odpadků s podílem plastů končí bohužel právě v oceánech. Každoročně končí v oceánech miliony tun plastového odpadu, což ohrožuje mořské živočichy, narušuje ekosystémy a má vliv i na lidi - nejnovější výzkumy hovoří o mikroplastech v lidských orgánech a tkáních.
Dlouho se předpokládalo, že většina plastového odpadu, který končí v mořích, pochází z několika obrovských řek, jako jsou Ganga, Mekong nebo Jang-c’-ťiang. Moderní modely ale ukazují, že realita je mnohem složitější.Podle nich je více než tisíc řek - přesněji 1348 až 1668 toků - zodpovědných za 80 procent všech plastových emisí, které z pevniny proudí do oceánu.
Mezi hlavní toky, které celosvětově přispívají k znečištění světových oceánů plastem, patří řeka Mekong. Ať už mají země přímý přístup k mořím, nebo ne, mohou přispět ke globálnímu řešení prostřednictvím udržitelnějšího zacházení s plasty, recyklací plastového odpadu i používáním alternativních materiálů a postupů (např. chemická recyklace plastů).
Většina odpadu z plastů (asi 79 %) končí buď na skládkách odpadu, nebo v přírodě, zbývajících 12 % je spalováno. I když se recyklace plastů v některých zemích (Švédsko a Německo) zlepšuje, celosvětově zůstává poměrně nízká kvůli různým překážkám.
Čtěte také: Vlastnosti malých pytlů na odpad
Jedním z hlavních zdrojů odpadu v moři představují odpady, a zejména plastové odpady, z řek, což zahrnuje vypouštění odpadu z plavidel vnitrozemské plavby. Na tato plavidla by se proto měly vztahovat přísné normy pro vypouštění a předávání odpadu.
Mikroplasty jsou poslední dobou čím dál častěji zmiňovaným termínem. Jsou o to nebezpečnější, o co jsou menší - tyto malé plastové částice jsou menší než 5 milimetrů! Mikroplasty se dnes nacházejí nejen v mořských plodech, ale i v pitné vodě, v tkáních živočichů i lidí a i ve vzduchu.
Mikroplasty byly nalezeny v dešťové vodě na místech, kde bychom to neočekávali - například v odlehlých oblastech, jako je Národní park Rocky Mountains v USA, nebo dokonce na Antarktidě. A důležité je nezapomínat, že plasty a mikroplasty mnohdy obsahují i produkty, u kterých nás to na první pohled nenapadne - třeba takové cigarety, resp. cigaretové filtry.
Právě nedopalky patří mezi nejčastěji pohozený odpad a málokdo tuší, jak negativní mají dopad. Doba rozkladu je přibližně 15 let, po celou dobu se z nich ale uvolňují mikroplasty, dehet a další škodlivé látky - proto bychom odpad nikdy neměli pohazovat, ale vždy bychom jej měli vytřídit.
Znečištění oceánů plasty je globální problém, který ovlivňuje nejen mořské ekosystémy, negativní dopady má také na lidstvo a životní prostředí. Pokud by současné tempo znečištění moří a oceánů pokračovalo, bude do roku 2050 v oceánech co do hmotnosti více plastů než ryb. Znečištění na plážích je jen špičkou ledovce. Obrovské množství plastů se skrývá spíše pod hladinou.
Čtěte také: Jak dlouho trvá rozklad?
Problém s odpadem ohrožuje zdraví mořského ekosystému a může vést ke ztrátě biodiverzity. Ale také má velký dopad na ekonomiku lidí, žijících u pobřeží, protože představuje obrovské výdaje na úklid pláží a odvoz tohoto odpadu.
Plasty každoročně zabíjejí miliony zvířat, od ptáků přes ryby až po další mořské organismy. Je známo, že plasty ovlivnily téměř 2 100 druhů, včetně těch ohrožených. Téměř každý druh mořského ptáka požírá plasty.
Mořský živočich, želva, žralok, tuleň,.. si jen tak v pohodě pluje oceánem najednou, ale vpluje do sítě, chce plavat dál, ale nejde to. Zkusí to teda zpátky, ale bezvísledně. Pokud budeme jako lidstvo fungovat stále stejným způsobem tak do roku 2050 bude v oceánu víc plastů než ryb.
Námořní politika Unie je zaměřena na dosažení vysokého stupně bezpečnosti a ochrany životního prostředí. Cíl udržitelného rozvoje OSN č. 14 upozorňuje na hrozby znečištění moří a znečištění živinami, vyčerpávání zdrojů a změny klimatu, které jsou všechny způsobeny především lidskou činností. Tyto hrozby dále zvyšují tlak na environmentální systémy, jako je biologická rozmanitost a přírodní infrastruktura, a zároveň vytvářejí globální socioekonomické problémy, včetně zdravotních, bezpečnostních a finančních rizik.
Mezinárodní úmluva o zabránění znečišťování z lodí (dále jen „úmluva MARPOL“) stanoví všeobecný zákaz vypouštění odpadu z lodí do moře, ale upravuje i podmínky, za nichž lze určité druhy odpadu do mořského prostředí vypouštět. Unie provádí části úmluvy MARPOL prostřednictvím směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/59/ES (4), přičemž uplatňuje přístup založený na regulaci přístavů.
Čtěte také: Jak vybrat koš do dětského pokoje?
Směrnice 2008/98/ES stanoví hlavní zásady pro nakládání s odpadem včetně zásady „znečišťovatel platí“ a hierarchie způsobů nakládání s odpady, která vyzývá přednostně k opětovnému použití a recyklaci odpadů než k jiným formám využití a odstraňování odpadů a požaduje vytvoření systémů pro tříděný sběr odpadu. Právo Unie v oblasti odpadů se nadto řídí zásadou rozšířené odpovědnosti výrobce, na jejímž základě výrobci odpovídají za dopad svých výrobků na životní prostředí v průběhu celého životního cyklu těchto výrobků.
Existuje mnoho návrhů, jak zbavit oceány plastového odpadu. Velká část z nich se zaměřuje na postupy, jak odpad vyhledat, vylovit a odvézt na pevninu k dalšímu zpracování.
Podle ucelené koncepce je v současnosti vyvíjeno plavidlo, které bude do značné míry soběstačné jak z hlediska pohybu, tak při sběru a recyklaci plastů přímo na místě. Loď pro sběr mořského odpadu by měla stanovit měřítka v oblasti energetické účinnosti a snižování emisí a zároveň přispět k tomu, aby se makroskopický odpad nerozkládal na mikroplasty.
Díky konstrukci inspirované přírodou a inovativnímu hybridnímu pohonu se bude katamarán Manta pohybovat do značné míry autonomně a je schopen zpracovat a recyklovat na palubě plast vylovený z moře. Předpokládá se, že od roku 2024 Manta vyloví přibližně 5 000 až 10 000 t plastů na místech, která jsou považována za hlavní zdroje odpadu v oceánech, zejména u ústí řek v Africe a Asii.
Koncept je založený na lodi, která zpracovává odpad přímo na moři, kde ho přeměňuje na užitečné suroviny a teplo. Loď využívá stejné technologie, jaké se používají na pevnině, a vypadá jako běžná loď pro přepravu standardních kontejnerů používaných v námořní přepravě po celém světě. Zařízení pro zpracování plastů jsou umístěna v kontejnerech uvnitř trupu lodi. Kontejnery jsou navzájem propojeny a zpracovávaný odpad prochází postupně z jednoho kontejneru do druhého.
Uklízet ze světových vod plastový odpad, který na jejích hladinách může plout desítky i stovky let, se zdá jako nesmírně ambiciózní mise s nejistými výsledky. Proto nizozemskému projektu The Ocean Cleanup, jenž oceány čistí pomocí masivních plovoucích konstrukcí, zpočátku příliš mnoho lidí nevěřilo.
Namísto pasivního pohybu plovoucího systému upřednostnil aktivní pohon, kdy budou plavidla s posádkou celou bariéru táhnout rychlostí 1,5 uzlu, což má podle zjištění The Ocean Cleanup několik výhod. Nová bariéra pod názvem Jenny ovšem své působení na hladině oceánu teprve začíná.
Nevládní organizace One Earth-One Ocean a COMPED se aktivně angažují v řešení tohoto problému prostřednictvím odstraňování odpadků z kambodžských vod. Na březích Mekongu se pomalu sunuje loď na sběr odpadu nazvaná SeeHamster. Výzkum provedený OEOO ukázal, že řeka Mekong patří mezi deset nejvíce znečištěných řek plastovým odpadem, který nakonec končí v oceánech.
Tabulka: Odhadované množství plastového odpadu v oceánech
| Oblast | Odhadované množství plastového odpadu (tuny) | Odhadované množství kusů plastu (miliardy) |
|---|---|---|
| Velká tichomořská odpadková skvrna | 96 400 | 1 990 |
| Indický oceán | 59 130 | 1 300 |
| Severní Atlantik | 56 470 | 930 |
| Středozemní moře | 23 150 | 247 |
| Jižní Tichý oceán | 21 020 | 491 |
| Jižní Atlantik | 12 780 | 297 |
tags: #odpadky #na #mori #zdroje #znečištění #pravidla