V česko-polském pohraničí mezi Krkonošemi a Orlickými horami žije podle odhadů CHKO Broumovsko více než 20 vlků ve třech smečkách, které mají jádro teritoria zřejmě na polské straně hranice, ale vydávají se i na Broumovsko či Trutnovsko.
Pět chovatelů ovcí z Broumovska chce soudní žalobou na Ministerstvo životního prostředí prosadit, aby jim stát „umožnil účinnou ochranu před vlky a reguloval jejich počet - jinými slovy aby byl možný jejich odstřel“.
Přestože Broumovsko patří mezi oblasti, kde škody způsobené vlky byly nejvyšší, jejich rozsah nedosahuje rozměrů, který by znemožňoval chov dobytka. Vlci v roce 2016 zabili na Broumovsku během 37 útoků 87 ovcí, 7 koz a 5 telat.
V okrese Náchod (nekryje se přesně s rozlohou CHKO) je dle Ministerstva zemědělství evidováno 7055 ovcí, 332 hospodářství s ovcemi, dále 751 koz a 131 hospodářství s kozami. Vlci tedy útočili u 2,2 % hospodářů, kteří chovají ovce a u 1,5 % hospodářů, kteří chovají kozy a jejich obětí se stalo asi je 1,2 % ovcí a 0,9 % koz. I malé škody ale mohou drobným farmářům výrazně zkomplikovat situaci. V tomto ohledu je výtka chovatelů směrem ke státu oprávněná.
Zavádění účinných opatření do praxe znamená zvýšené finance a náklady. Řada chovatelů už situaci proaktivně řeší a pracují na lepší ochraně svých stád, často ve spolupráci s Hnutím DUHA. Připravuje s nimi projekty a poskytuje konzultace a kontakty na ukázkové chovy pasteveckých psů.
Čtěte také: Moravský kras: Stráž přírody a zkameněliny
Zároveň se ale zvýšil počet vlčích teritorií v oblasti. V přepočtu na teritoria tak bylo zvýšení počtu útoků v roce 2019 naprosto minimální. Zatímco 32 útoků v roce 2016 bylo způsobeno jednou vlčí smečkou, 37 útoků v roce 2019 již třemi. Počty útoků se liší i v jednotlivých měsících v průběhu roku.
Žaloba na Ministerstvo životního prostředí
Pět chovatelů ovcí z Broumovska chce soudní žalobou na Ministerstvo životního prostředí prosadit, aby jim stát „umožnil účinnou ochranu před vlky a reguloval jejich počet - jinými slovy aby byl možný jejich odstřel“.
Zatím žádná vědecká studie neprokázala, že zabíjení vlků dokáže snížit škody na hospodářských zvířatech (pokud nedojde k úplnému vyhubení šelem). Tři nezávislé, nedávno provedené analýzy stovek vědeckých článků publikované v prestižních vědeckých časopisech Scietific Reports [1], Frontiers in Ecology and the Environment [2] a Wildlife Society Bulletin [3] nenašly pro odstřel predátorů jako způsob ochrany hospodářských zvířat významnou podporu.
Jedním z podstatných faktorů je, zda dochází k odstřelu v jádru nebo na okraji vlčí populace. Důvodů, proč je odstřel tak málo účinný, je více.
V případě České republiky se vlci vyskytují na okraji souvislého areálu rozšíření vlka v Německu a Západním Polsku, kde podle posledního monitoringu žije zhruba 120 smeček. Mladí vlci ze sousedních států by proto časem obsadili uvolněná teritoria v Česku.
Čtěte také: Vše, co potřebujete vědět o CHKO Český les
Vlky nelze až na výjimky legálně lovit ani v Polsku, Německu nebo Itálii, kde žijí stovky vlků, mnohonásobně více než v České republice.
Chování vlků v kulturní krajině
V Evropě zůstalo jen velmi málo skutečné divočiny a vlci, kteří zde žijí, proto musí velkou část života trávit v kulturní krajině. To není nic neobvyklého. V Evropě žije přes 11 tisíc vlků, jejich kontakt s civilizací je na denním pořádku, podobně jako u většiny dalších velkých savců. Blízká setkání s lidmi nejsou neobvyklá a vlk se nemusí dát vždy okamžitě na útěk [4]. Existuje velká variabilita v chování mezi jednotlivými zvířaty.
Za potenciálně nebezpečné chování můžeme považovat, pokud se vlk opakovaně přibližuje k lidem na menší vzdálenost než 30 metrů. Navzdory vysoké hustotě lidí i vlků v dnešní Evropě jsou případy silné habituace vlků extrémně vzácné - v Německu se za 18 let objevila jedna smečka, kde byla vlčata patrně krmena lidmi. Případy napadení člověka zdravými vlky nejsou v Evropě doloženy od 70. let 20. století.
Potrava vlků
Přestože škody na hospodářských zvířatech způsobených vlky se za poslední roky zvyšují, vlci se nespecializují na lov domácích zvířat.
„Na základě předběžných potravních analýz 52 vzorků trusu z oblasti Ralska a Broumovska se stabilním výskytem vlčích smeček je možné deklarovat, že primární potravou vlka jsou volně žijící kopytníci: srst jelenovitých se vyskytovala v 76 % vzorků a srst divokého prasete v 25 %. Složení potravy vlka se tak zásadně neliší od jiných evropských populací. Potravní návyky závisí na potravní nabídce v dané oblasti, která je v našich lesích dostatečná.
Čtěte také: Moravský kras a stráž přírody
Analýza útoků vlků v CHKO Broumovsko
Souhrnný přehled vlčích útoků na hospodářská zvířata na Broumovsku a jejich zhodnocení přinesla nová práce z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity. Autor Jan Drapák shromáždil všechna dostupná data o vlky způsobených škodách v letech 2016-2019 v Chráněné krajinné oblasti Broumovsko.
Práce si kladla za cíl nejen zjistit četnost útoků a počty usmrcených zvířat, ale také vyhodnotit frekvenci opakování útoků u stejných pastvin, zhodnotit početnost útoků vzhledem ke zvoleným typům zabezpečení, změřit vzdálenosti útoků od obydlených budov v obcích či na samotách a analyzovat vztah mezi četností útoků a různými typy krajiny v okolí pastvin.
Celkem autor zkoumal 118 případů útoků vlků. Informace o škodách čerpal autor z dat získaných z krajského úřadu a správy CHKO Broumovsko. Díky přístupu k protokolům z šetření vlčích útoků mohl posoudit různé druhy zabezpečení u jednotlivých poškozených pastevců. V každém protokolu jsou navíc uvedeny souřadnice, určující místo, kde dle dohledaných stop k útoku došlo. Na základě těchto souřadnic měřil autor podle katastrálních map vzdálenost útoku od nejbližší obydlené budovy, ať už na samotě či v rámci obce. Zkoumaným kritériem byl i typ krajiny v okolí pastvin se zaznamenaným útokem.
Z posuzovaných dat vyplývá, že vlci na Broumovsku v největší míře napadali ovce. V mnohem menším rozsahu pak skot, několik koz a za zkoumané období také jedno hříbě.
Autor dále zjistil, že mezi lety 2016-2018 docházelo k mírnému poklesu počtu útoků a až v roce 2019 opět k jejich nárůstu.
Zajímavým zjištěním byla frekvence opakujících se vlčích útoků u několika stejných pastvin či pastevních soustav. Ze škodních protokolů vyplynulo, že u 24 různých pastevců proběhl ve sledovaném období pouze jeden vlčí útok a k dalším škodám již nedošlo. Naopak u nejfrekventovaněji napadané soustavy pastvin v Dolním Adršpachu došlo mezi lety 2016-2019 k 32 škodním událostem, tedy průměrně k 8 útokům za rok.
Zabezpečení pastvin
Analýza zvoleného typu zabezpečení u napadených pastvin ukázala, že vlci nejčastěji pronikali do pevných ohrad bez elektrického zabezpečení či s elektrickým ohradníkem, ovšem pouze s 1-3 vodiči. Tyto dva typy zabezpečení nebo jejich kombinace byly zjištěny u 87,3 % napadených pastvin. Zároveň většina útoků proběhla na oplocené pastvě.
V oblasti Broumovska mnoho chovatelů nehospodaří formou volné pastvy a zvířata jsou nejčastěji chovaná na oplocených pastvinách. Tato hrazení ale mají za cíl především udržet dobytek na pastevní ploše, nikoliv ochránit ho před predátory. V 86,8 % případů bylo oplocení nižší než 120 cm, což je minimální doporučená výška ohradníků, která by měla bránit vlkům v jeho přeskočení.
V diskuzi autor rozebral i ochranu pastvin pomocí pasteveckých psů - v jednom z analyzovaných případů došlo ke škodě na ovcích, kdy byl přítomen roční pyrenejský horský pes. Tento pes ještě nebyl zcela socializován se stádem, právě probíhal jeho výcvik a nezabránil tak útoku vlků. Další psi byli přítomni u několika útoků na hospodářská zvířata, ale jednalo se většinou o psy honácké (např. plemene border kolie).
Vzdálenost od obcí a typ krajiny
Analýza dále potvrdila, že vlci útočili spíše dál od obcí. V 65,3 % případů napadli hospodářská zvířata 300 a více metrů od nejbližší obydlené budovy obce, v 20,3 % se útok odehrál ve vzdálenosti 101-299 metrů od obce.
Ačkoliv se vlci dobře adaptovali na současnou člověkem pozměněnou krajinu, jejich lovecké instinkty zůstávají. Úspěšnému lovu napomáhá možnost skrytě pozorovat vybranou kořist. To může být jedním z důvodů, proč jen ve 14 % útoků došlo k napadení zvířat na pastvině v otevřené krajině. Nejvíce útoků - 67,8 % naopak připadalo na pastviny obklopené lesními komplexy.
Mnoho obcí na Broumovsku je koncipováno tak, že obydlí lemují hlavní silnici. Na budovy z druhé strany navazují právě pastviny či louky, často dále obklopené lesy. Až k domům v mnoha případech vede nezastavěná a pro vlky “přirozená” krajina.
Jak píše sám autor závěrem, výsledky analýzy ukázaly, že i když se několik útoků na hospodářská zvířata odehrálo pár desítek metrů od zástavby, vlci dávali spíše přednost vzdálenějším částem pastvin. Útoky se spíše odehrávaly víc jak 300 metrů od nejbližší zástavby v obci. Nejčastěji vlci útočili na pastviny, které navazovaly na velké lesní komplexy. K těmto pastvinám se také vlci nejčastěji vraceli. Počet útoků v přepočtu na zvyšující se počet teritorií od roku 2016 klesl.
Text vychází z bakalářské práce Katedry aplikované ekologie na ČZU: DRAPÁK, Jan. Vyhodnocení četnosti útoků vlka obecného (Canis lupus) na hospodářská zvířata dle zvoleného zabezpečení a umístění pastvin v CHKO Broumovsko. Praha, 2021. Bakalářská práce. Česká zemědělská univerzita. Vedoucí práce Prof. RNDr. Karel Šťastný, CSc., oponent: prof. Ing.
Vlčí stezky tu byly v době, kdy člověk jako živočišný druh ještě neexistoval, tahle krajina byla vlky obývána mnohem delší dobu než lidmi.
Je zcela evidentní, že zde na diskuzi je velké zastoupení starých myslivců, protože jsem se s takovou nenávistí k šelmám nebo dravcům nikdy nesetkal - právě naopak, většina lidí je z návratu těch zvířat nadšených (a to podotýkám, že nejsou žádní aktivní ochránci, ale normální lidé).
Je také zajímavé, že největší problémy mají chovatelé na Broumovsku - mě by zajímalo, jak se kur*a možný, že u nás na severu v okolí Českého Švýcarska, kde je ta vlčí koncentrace ještě vyšší než na Broumovsku, jsou ty střety minimální?
Pastviny jsou významné biotopy mnoha druhů. Zároveň se mi zdá že "poslední mohykáni živočišné výroby" vytvářejí pestřejší krajinu než bioplynkově-kukuřičně-řepkoví baroni.
Pokud Vám vlci strhnou několik ovcí musíte absolvovat proceduru s úředníkem z pověřené obce, sehnat nějaká ta dobrozdání, prokázat, že to byly Vaše ovce, zajisti dokumentaci, pobytové znaky... a nakonec Vám zaplatí tržní cenu velkochovatele. Jak bude ochotní pořídit si nové?
Měly by být vymezeny vlčí oblasti (např. NP, velké lesní komplexy a jejich bezprostřední okolí) a mimo ty oblasti by se v ČR měli vlci lovit.
Celá situace zřejmě nakonec vygraduje tak, že chovatelé vezmou spravedlnost do vlastních rukou a budou načerno likvidovat vlky na potkání.
Složitost získání dotace na ochranná opatření považuji za jeden z největších problémů. Stejně tak složitost, kterou chovatel musí podstoupit aby získal náhradu škody.
Ukazuje se pouze to, že kdyby ovce byly zabezpečeny dobře, vlci se k nim nedostanou. Snižování stavů spárkaté probíhá. 99 % potravy vlků je divočina. Máme tu tak spárkatou přemnoženou, že se radujeme, že tu vlky máme. Je to požehnání pro les. Škody na lesích jsou několik miliard Kč spárkatou zvěří ročně. Škody vlkem jsou tak zanedbatelné. Vlků je zatím pořád málo. Jinak predátoři se nepřemnožují, kopírují jen potravní nabídku.
Jinak ovce pan chovatel má na maso a jednou za čas je odveze nemilosrdně kamionem na porážku.
Přemnožená spárkatá a vlků pořád málo? Vy jste tu spárkatou počítal, že víte že je přemnožená? Já vím hlásá to Duha a od ní přebírá ten bulvár. Škody na lesích za několik miliard? Zase , psal to Blesk, co. Doložte ty škody.
Proč si majitel lesa nezabezpečí ten les proti okusu a loupání? Může také oplocovat. Tedy stejná ochrana jako ochrana těch ovcí. Je ale možné, že ten majitel lesa v tom lese neumí pracovat, nestíhá výsadbu a ochranu. Možná je ten les na něj velké sousto. No a pokud ji stihne tak to nakonec stejně vykácí a odveze v lepším případě na pilu. I když jak to tak vypadá ten ekoles bude v budoucnosti asi tak akorát na topení.
Jestli to nevíte tak škody za spárkatou hradí myslivci, škody za vlka stát. Proč ty škody nehradí eko pomatenci vašeho typu?
Naše krajina je velice pozměněna dle mého sem vlk patří, ale pár jedinců v okrajových horách. Díky lidem jako jste vy a duháci a nesmyslného hájení neobhajitelného. Se nakonec všeobecné mínění obrátí proti vlkům. A nepomůže Vám psaní článků do bulváru.
Dobrý den, pane Malíku, ve vší úctě, přestaňte podsouvat veřejnosti nesmyslné číslo o výši poškození lesa spárkatou zvěří v miliardách korun. Doporučuji Vám se podívat do Zelené zprávy, kolik to opravdu je. A pokud začnete tvrdit, že tam nejsou započítány náklady na ochranu kultur, pak se mohu ptát, proč ve škodách způsobených zvláště chráněnými druhy neuvádíte rovněž náklady na ochranu a zabezpečení stád ( oplocení, pastevečtí psi, atd.) Přeji příjemný den. Ing.
Radim Pešek je certifikovaný ekologický zemědělec. Hospodaří na několika hektarech školek a sadů v okolí Bojkovic, odkud pochází. Je velkým a znalcem ovocných stromů. Spolupracuje s předními univerzitními odborníky, o své znalosti se ochotně dělí při stážích studentů i kurzech pro veřejnost
Ovocnář z Bílých Karpat před více než 20 lety založil ovocnou školku, v níž pěstuje staré odrůdy ovoce včetně těch méně známých a odolných. Stromky prodává prostřednictvím platformy stareodrudy.org. Pro navrácení tradičních odrůd do zahrad, sadů i krajiny v celé republice vykonal veliké dílo.Podílel se na mapování starých odrůd v Bílých Karpatech a skvěle rozumí historii i vývoji ovocnářství.
Invazivní rostliny v CHKO Broumovsko
Plán péče poukazuje na ohrožení původních rostlin v NPP Babiččino údolí a to zavlečením invazních rostlin křídlatky a netýkavky. Křídlatka je vytrvalá dvoudomá bylina, která se vzhledem k častému zplaňování nekontrolovaně šíří. Problém netýkavky je, že vytlačuje původní druhy a to především díky své značné konkurenční zdatnosti.
V rámci předkládaného projektu jsme s dalšími NNO zmapovali na podzim roku 2008 a 2009 výskyt dvou rostlin: křídlatky a netýkavky. Mapování předcházelo zaškolení a seznámení se s vypracovanou metodikou. Byli jsme překvapeni, kolik jich roste v zátopových oblastech podél břehů řeky Úpy.
Obnova studánek
Ve spolupráci s Lesy ČR, CHKO, Společností pro záchranu Babiččina údolí, Městem Česká Skalice a Správou zámku Ratibořice jsme zpracovali projekt na obnovu studánek za účelem využití přírodních pramenů ke spotřebě užitkové vody např. k zalévání, zásobování zámeckého jezírka nebo jako napajedlo pro zvěř. Aktivitou navazujeme na úsilí SPZBÚ, která od roku 2004 hledá partnery a hlavně prostředky na jejich obnovu.
Velká smečka vlků v noci na dnešek zaútočila na stádo ovcí v Lachově, části Teplic nad Metují. Přestože ovce byly v dobře zabezpečené ohradě a hlídač střílel světlice, několik zvířat zabili a další zranili. "Podle očitého svědka, který hlídal stádo, bylo pozorováno 11 vlků. Roztrhali šest ovcí a další jsou v takovém stavu, že se budou muset utratit," uvedl Štěpán. Koordinovaný postup smečky považuje za velký problém. Podle Kamila Zahradníka z Lesnicko-dřevařského vzdělávacího institutu vlci pronásledovali i hlídače ovcí. "Musel se vrátit do buňky a přivolat ostatní strážce a majitele. Když přijeli, vlci tam stále byli a sledovali je.
Podle zástupců Správy CHKO Broumovsko nemají lidé ve volné přírodě důvod se vlků bát. Hradecký kraj vyplatil za rok 2019 na náhradách škod po vlcích rekordních více než 2,2 milionu korun. Nejvyšší soud nedávno zamítl dovolání skupiny lidí z Broumovského výběžku na Náchodsku žádajících regulaci počtu vlků. Zvířata jim údajně působí škody a náhrady od státu jsou podle lidí nedostatečné. Lidé chtěli žalobami přimět k regulaci vlčí populace ministerstvo životního prostředí.
tags: #chko #broumovsko #ekologie #problémy
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]