Máte se bát, že vám solární panely poškodí střechu, samovznítí se vám baterie, a když bude hořet, hasiči nechají váš dům vesele plápolat, protože fotovoltaika se přece nesmí hasit? Co jsou opodstatněné obavy a co pouhé fámy?
Pokud by fotovoltaika skutečně představovala takové riziko, proč by si ji dobrovolně dávalo na dům stále více lidí? A kde jsou všechny ty katastrofy, které údajně mají solární elektrárny způsobovat? Podle statistik Hasičského záchranného sboru ČR dochází u nás ročně pouze k 11-15 požárům na místech, kde se nachází fotovoltaika (což však ještě neznamená, že fotovoltaika byla příčinou požáru).
„Při správné instalaci a pravidelné údržbě je fotovoltaika naprosto bezpečná technologie.“ Možná vás to překvapí, ale výše uvedená citace nepochází z webu prodejce fotovoltaiky, ale najdete ji na oficiálních stránkách Hasičského záchranného sboru České republiky. Stačí při projektování fotovoltaické elektrárny, montáži a následném provozu dodržet správné postupy a protipožární předpisy. Až 75 % potíží s fotovoltaikou totiž způsobují vadné komponenty a špatná instalace. V jejich důsledku může dojít k přepětí či zkratu systému nebo k poškození panelů. Když tedy vsadíte na kvalitu a svěříte montáž do rukou odborníků, máte jistotu, že váš domov bude v bezpečí.
Riziko, že by začalo samo od sebe hořet kvůli fotovoltaice, je v podstatě nulové. Teoreticky ale může dům vzplát z jiné příčiny. A co pak? Smí se požár fotovoltaiky hasit? Jistě.
Hasiči jsou připraveni i na takové situace a váš majetek rozhodně nenechají pohltit plameny. Pouze musí při hašení postupovat tak, jako by se jednalo o zařízení pod napětím. Při slunečním svitu totiž panely stále vyrábějí elektřinu, i když je odpojíte od střídače.
Čtěte také: Co nabízí Ekologická poradna Dr. Landy?
Hořící panely se mohou hasit dokonce i vodou, ale je nutné dodržet od nich bezpečnou vzdálenost. Pokud by hořely baterie, používá se k jejich hašení nejčastěji oxid uhličitý nebo hasicí prášky ABC, případně křemenný písek. To vše samozřejmě nechte na hasičích, kteří přesně vědí, jak mají postupovat.
Díky prevenci snížíte možná rizika na naprosté minimum. A kdyby se, nedejbože, přeci jen něco neočekávaného událo, je tu pojištění majetku.
Příčiny fotovoltaických požárů jsou zejména:
Hrozbu však nelze zcela eliminovat. Lze ji však omezit na minimum. Jak?
Fotovoltaika je jedním z nejekologičtějších způsobů výroby elektřiny. Při výrobě elektřiny ze slunce, na rozdíl od klasických elektráren, nevznikají žádné škodlivé emise. Fotovoltaika nepoškozuje krajinu ani nezpůsobuje hluk. K výrobě energie využívá pouze slunce, tedy obnovitelnou energii, díky čemuž není nutné využívat přírodní zdroje, jejichž těžba má řadu negativních dopadů na životní prostředí. Energie získaná díky fotovoltaice nahrazuje nebo výrazně omezuje využití jiných zdrojů energie, které prostřednictvím emisí například skleníkových plynů mají negativní dopad na planetu. Jediným aspektem, pokud jde o dopad fotovoltaiky na životní prostředí, je výroba komponentů. Celkově se však jedná o technologii šetrnou k životnímu prostředí. Panely mají životnost přes 30 let, a když se opotřebují, lze je recyklovat. Díky stále novějším metodám zpětného získávání surovin je recyklace panelů téměř 100% efektivní.
Čtěte také: Postupy likvidace nebezpečného odpadu
Solární panely jednou doslouží a bude nutné s nimi nějak naložit. Seriózní výrobci uvádějí pokles o 10 % po uplynutí zhruba 10 let a pokles účinnosti pod 20 % po uplynutí zhruba 25 let. Recyklují se jak poškozené, tak i nepoškozené panely. Zpravidla se panel nejprve zahřeje, čímž se uvolní pojidla. Pak se jednotlivé materiály mechanicky nebo chemicky od sebe oddělí. Při tomto způsobu recyklace všeobecně platí, že hliníkový rám se zrecykluje kompletně a sklo s křemíkem vykazují přibližně jen 10 % odpadu. Údajně až 97 % materiálů, použitých při výrobě solárních panelů, může být znovu využito pomocí tepelné recyklace.
Každý průmysl má jisté nároky na přírodní zdroje, a ten fotovoltaický není výjimkou. Na každou kilowatthodinu elektřiny vyrobené ze slunečního záření tak podle Ferroniho připadá 978 gramů skleníkových plynů v ekvivalentu oxidu uhličitého, jež vznikly při výrobě a přepravě fotovoltaických panelů. Navíc při zpracování křemíku vzniká fluorid dusitý (NF3), který je dle nejnovějších výzkumů dvanáct tisíckrát účinnější skleníkový plyn než oxid uhličitý.
Velitelství upozorňuje na riziko skrytých komunikačních zařízení, které mohou být v čínských solárních technologiích, jako jsou panely, jističe, baterie, střídače, apod. Tyto komponenty nemají zjevnou funkci, přesto umožňují vzdálený přístup, sběr dat i vyřazení zařízení z provozu. To by mohlo způsobit i několikadenní regionální blackout napříč Evropou. Podle zprávy armády se nejedná o nedbalost, ale o záměr. Velitelství připomnělo, že Číňané loni v listopadu vyřadily z provozu několik solárních parků ve Spojených státech.
Výstavba a provoz jaderné elektrárny znamenají nižší emise skleníkových plynů než všechny ostatní způsoby výroby elektřiny, a to včetně větrných turbín a solárních panelů. Pochybnosti se vyrojily také okolo ekologického přínosu solárních panelů. První problém je, že se vyrábějí hlavně v Číně, kde mimo jiné 80 procent elektřiny pochází z uhelných elektráren. Konkrétně se jedná o fluorid dusitý a fluorid sírový vznikající při zpracování křemíku. První z nich je dle vědců sedmnácttisíckrát účinnější skleníkový plyn než oxid uhličitý, druhý dokonce čtyřiadvacettisíckrát.
| Parametr | Laboratorní výroba | Průmyslová výroba |
|---|---|---|
| Účinnost | Až 47% | 15-22% |
| Životnost | Teoreticky neomezená | Přes 30 let |
| Dopad na životní prostředí | Minimální (během provozu) | Závislý na výrobních procesech a recyklaci |
Poznámka: Uvedená data jsou orientační a mohou se lišit v závislosti na výrobci a technologii.
Čtěte také: Strojírenství a ekologické předpisy
tags: #ekologická #škodlivost #výroby #solárních #panelů