Příčiny odpadků kolem koše: Komplexní pohled


04.12.2025

Ať už je obec velká či malá, vždy musí řešit nakládání s odpady od občanů, ochranu ovzduší, půdy, vody a zvířat nebo rostlin. Nejen moderní metody a nástroje, ale i vůle místních obyvatel chovat se ohleduplně k okolí určuje úroveň životního prostředí. Výdaje obecního rozpočtu v této oblasti bývají jednou z nejvýznamnějších položek.

Ne nadarmo jsou základními principy při ochraně životního prostředí prevence, předběžná opatrnost a náprava co nejblíže u zdroje příčiny problému. Rychlá a levná řešení záležitostí životního prostředí bývají často velmi krátkozraká a v mnoha případech se v konečném důsledku velmi prodražila. A nejde přitom jen o naplňování povinností výslovně uložených zákonem či o „hašení“ problémů vzniklých ze dne na den, ale jde i o prostředky vynakládané v zájmu budoucích generací.

Legislativa a povinnosti obcí

Každý občan bez výjimky produkuje odpady. Každá obec a město, tedy i vaše, má jako jednu ze základních povinností postarat se o odpady vyprodukované v místních domácnostech. Od 1. ledna 2021 je v platnosti nový zákon o odpadech[1], který je pro tuto oblast základním předpisem. Přizpůsobuje se změnám právní úpravy nastavené Evropskou unií.

K zákonu byla vydána vyhláška o podrobnostech nakládání s odpady, dále je vydán formou ministerské vyhlášky tzv. Katalog odpadů a je vydána řada metodických pokynů a odborných doporučení. Obec nebo město má možnost nakládání s odpady naplánovat, a to formou Plánu odpadového hospodářství (POH). Tento dokument schvalovaný obvykle zastupitelstvem obce má obsahovat analýzu dosavadní situace nakládání s odpady (zejména současné i předpokládané množství produkovaných odpadů, možnosti jeho využití v obci a jeho okolí) a na základě toho formulovat návrhy opatření ke zvýšení využití odpadů jako materiálové nebo energetické suroviny.

To znamená určit potřebné investice (systémy sběru a svozu, zařízení aj.), způsoby nakládání s odpady aj. Obec je původcem a vlastníkem odpadu od okamžiku, kdy osoba odloží odpad na místo obcí k tomuto účelu určenému. Obec je povinna přebrat veškerý komunální odpad (KO) od nepodnikajících fyzických osob (výjimka nastává v případě, kdy obec zavede poplatek za odkládání komunálního dopadu z nemovité věci na základě kapacity soustřeďovacích prostředků dle zákona o místních poplatcích[4], pak je povinna přebírat směsný komunální odpad v množství odpovídajícím kapacitě těchto soustřeďovacích prostředků). Obec je následně odpovědná i za způsob využití, resp.

Čtěte také: Vlastnosti malých pytlů na odpad

Co se v obci nevytřídí na tříděné složky (zejména papír, plast, sklo, kovy, jedlé oleje a tuky, rostlinný bioodpad, textil), je tzv. směsným (zbytkovým) komunálním odpadem (SKO). Ten tvoří v současnosti zhruba 55-60 % běžné produkce odpadů z domácností. Z hlediska výše skládkovacího poplatku a uplatnitelné „třídící“ slevy[5], musí obec v průběhu roku sledovat přesné množství, které uložila na skládku nebo na více skládek. Za obec může provádět evidenci svozová firma na základě pověření ve smlouvě o dodávkách služeb v odpadovém hospodářství.

Evropské předpisy a tím i zákon o odpadech zásadně požadují posilování třídění a materiálového využití komunálních odpadů od občanů, aby tím bylo docíleno co nejvyšší cirkulace již použitých (druhotných) surovin a omezení využívání primárních surovin těžených přímo v přírodě. I proto je nutností, aby obce a města intenzifikovaly způsoby třídění odpadů od občanů a omezovaly směsný komunální odpad. K tomu vede mj.

Třídění a recyklace

Všechny vytříděné složky komunálních odpadů končí ve speciálních zařízeních (třídicí linka, kompostárna, bioplynová stanice aj.). Tam se z nich vytváří buď druhotná surovina (materiál do výroby), nebo produkt, popřípadě energie. Obce od r. 2025 mají povinnost vytřídit recyklovatelné složky (tj. plast, papír, sklo, kovy, textil, rostlinný bioodpad, jedlé oleje a tuky) alespoň v poměru 60 % z celkového množství KO (od r. 2030 alespoň 65 %, od r. 2035 alespoň 70 %).

  • Celoročně zajistit sběr biologického odpadu rostlinného původu ze zahrad (zejm. tráva, listí) a domácností (zbytky z přípravy jídel), pokud není v obci zavedeno komunitní kompostování.
  • Dále papír, plast, sklo, kovy, jedlé oleje a tuky a od r.
  • Minimálně 2x ročně zajistit sběr velkoobjemových odpadů (např. nábytek) a nebezpečných odpadů (např. barviva, chemikálie, léčiva).

Obec může nastavit tento systém odpadového hospodářství prostřednictvím obecně závazné vyhlášky, v níž zejména stanoví, na jaké druhy jsou občané a návštěvníci obce povinni třídit komunální odpad, do jakých nádob a na jakých místech ho odevzdávat, případně v jakých termínech. Informovat občany nejméně 1x ročně o systému nakládání s komunálním odpadem v obci, o celkové hmotnostní produkci odpadů, třídění jednotlivých složek a ekonomických ukazatelích tohoto systému (celkové náklady, příjmy z poplatků, příjmy z odměn od spolupracujících subjektů, např. EKO-KOM, kolektivní systémy na zpětný odběr vysloužilých elektrovýrobků). Občany lze informovat prostřednictvím zpravodajů, informace na úřední desce nebo způsobem umožňujícím dálkový přístup (např.

Zákon upravuje také školní sběry papíru, plastů nebo kovů z domácností. Škola je vlastníkem odpadů, ale obec je jeho původcem (vzniká od nefyzických podnikajících osob na území obce v organizaci, kterou zřizuje obec). Z praxe: Svaz měst a obcí ČR podporuje nejen třídění odpadů, ale i další způsoby jejich využití, např. energetické využití, jelikož jde o jeden z možných a ověřených způsobů nakládání s odpady obvyklý v jiných vyspělých zemích Evropy (např.

Čtěte také: Jak dlouho trvá rozklad?

Sběr odpadu od občanů

Odpady od občanů se sbírají několikerým způsobem. Tříděný odpad mohou občané standardně odevzdat do barevných kontejnerů s větším objemem (plast - žlutý, papír - modrý, barevné sklo - zelený, čiré sklo - bílý, kovy - šedivý, bioodpad - hnědý), které obce umisťují na veřejná prostranství. Popřípadě podle místních zvyklostí přidělují do domácností zvláštní nádoby s menším objemem - popelnice, a stanovují dobu a frekvenci jejich svozu. Rostlinný bioodpad lze rovněž odkládat na obcí určené místo (plochu), obdobně jako u velkoobjemového a stavebního odpadu, vždy však musí odpad průběžně odvážet k ekologickému zpracování příslušná firma.

Způsob a frekvenci sběru komunálních odpadů, tj. velikost a druh nádob, četnost svozu, druhy tříděných odpadů si určuje každá obec sama podle svých podmínek. Poměrně rozšířený způsob sběru a třídění odpadů ve městech a obcích představuje sběrný dvůr s obsluhou. Jde o osvědčený a efektivní způsob, který má sice na počátku nároky na vyšší vstupní náklady (zejména je třeba vhodně velká a dopravně přístupná plocha, vybavení sběrnými nádobami, zázemí pro obsluhu), ale z dlouhodobého hlediska se tato investice vyplácí.

Černé skládky a prevence

Minimalizuje se tak riziko, že by je odkládali na jiná, nevhodná místa, například do škarpy, lesů, potoků, což je zakázáno a přísně trestáno. V takovém případě jde totiž o nepovolenou tzv. černou skládku, za což může být její viník v případě odhalení potrestán pokutou podle zákona o odpadech a zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Pachatele se však většinou nepodaří odhalit a vaše obec fakticky musí takovou černou skládku objevenou na svém území odstranit na své - dost často nevratné - náklady.

Nejde o zákonnou povinnost obce, ale obec tím vyřeší v rámci obecné odpovědnosti za správu území tento problém. Jinak by totiž černá skládka mohla i nadále hyzdit danou obec, případně by se mohla i rozrůstat a problém by se zvětšoval, zejména pokud by obsahovala nebezpečné odpady. Místa s frekventovaným nebo potenciálním výskytem černých skládek lze z preventivních důvodů sledovat pomocí systému kamer či fotopastí, vhodná je rovněž namátková kontrola takových míst pracovníky obce.

Provozovat kamerový systém je však obec oprávněna toliko za účelem ochrany vlastního majetku, nikoli za účelem předcházení a odhalování pouliční kriminality, vandalismu apod. Oprávnění provozovat kamerový systém za účelem dohlížení na veřejný pořádek, vyšetřování a odhalování přestupků je oprávněna obecní policie (vedle Policie ČR).

Čtěte také: Jak vybrat koš do dětského pokoje?

Financování odpadového hospodářství

Nejen z rozpočtu obce, ale i s pomocí vašich občanů lze krýt náklady na odpadové hospodářství. První z nich, nejobvyklejší (využívá jej zhruba 2/3 měst a obcí), je poplatek za obecní systém odpadového hospodářství - tzv. paušál za osobu nebo také za obslužnost. Ten lze stanovit buď na jednu fyzickou osobu s trvalým pobytem ve vaší obci, nebo na vlastníka rekreačního objektu (dům, byt), kde není hlášena žádná fyzická osoba k trvalému pobytu, a to pro daný rok, přičemž jeho horní hranice je dána zákonem na 1 200 Kč. Občan s trvalým pobytem i vlastník nemovitosti platí roční poplatek stanovený obecně závaznou vyhláškou, která určuje nejen výši, ale i formu a splatnost poplatku.

Obec může také stanovit osvobození od poplatku nebo úlevy na poplatku (pro vybrané skupiny obyvatel - např. Vůči celkovým nákladům na odpady lze postavit i příjmy, například z příspěvku na podporu třídění odpadů poskytovaného autorizovanou obalovou společností EKO-KOM, a. s, či jiných organizací, které podporují třídění odpadů nebo spolupracují s obcí (například při zpětném odběru elektrozařízení - ASEKOL, Elektrowin, Ekolamp. Ecobat, REMA, RETELA aj.).

I to ovlivňuje rozhodnutí zastupitelstva o konečné výši poplatku na jednoho občana. Zastupitelstvo má totiž možnost využít maximální hranice, nikoliv povinnost stanovit poplatek za odpady co nejvyšší. Druhou formou zpoplatnění služeb pro občany za jejich odpady je podle zákona o odpadech poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci. Poplatníkem je opět fyzická osoba, která má v nemovité věci bydliště nebo vlastník nemovitosti, kde nemá bydliště žádná fyzická osoba. Při minimálním základu dílčího poplatku 10 kg/měsíc/občan nebo 60 litrů/měsíc/občan a při nastavení max. sazeb poplatku 6 Kč/kg nebo 1 Kč/litr může být stanoveno 720 Kč/rok.

  • Poplatek za kapacitu nádoby - občané platí za svoz nádoby směsného KO podle jejího max. objemu, tj.
  • Poplatek za kapacitu soustřeďovacích prostředků - stanovení potřebné kapacity objemu nádob v litrech vs. frekvence svozu.

Není určeno, z jakých nákladů by se měl poplatek stanovit. Odpady, které občané odevzdají na určená místa, do nádob nebo do sběrného dvora, se musí v souladu se zákonem o odpadech zpracovat (využít) nebo odstranit. To v drtivé většině případů obce zabezpečují ve spolupráci s odbornou firmou. Obec si ji vybírá podle svých požadavků a potřeb a za poskytované služby jí platí. Podmínky a způsob výběru takové firmy podléhají zákonu o veřejných zakázkách[6]. O veřejných zakázkách pojednává 6.

Další možností je zřídit si svou nebo ve spolupráci s jinými obcemi technickou komunální společnost. Jde o řešení, které se už uplatňuje v jiných evropských zemích v oblasti vodohospodářství a v turistickém ruchu. Funguje ale už i v některých regionech České republiky, například na jižní Moravě, na Vysočině a na Plzeňsku. Jde o dobrovolnou cestu na principu tzv. meziobecní spolupráce, jak ji předvídá i zákon o obcích. Díky tomu pak mohou obce splnit snadněji a s menším nákladem řadu administrativních i věcných regulací daných zákonem o odpadech nebo evropskými předpisy. Obce poté mají rozhodující vliv na chod společnosti a přehled o fungování svého odpadového hospodářství. Je zde uplatněn tzv. princip „in-house“ výjimky, která opravňuje zadavatele postupovat mimo režim zákona o veřejných zakázkách.

Role státní správy

Jak stanovuje zákon[7], veřejnou správu v odpadovém hospodářství vykonávají zejména Ministerstvo životního prostředí, Česká inspekce životního prostředí, Celní správa, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo zemědělství, Policie ČR, Celní správa aj. Základní působnost však mají zejména obecní úřady obcí s rozšířenou působností a krajské úřady, které vedou celou řadu řízení a evidencí.

Například povolování provozu výkupen odpadů, kompostáren či bioplynových stanic podléhá souhlasu krajského úřadu, přičemž obec je účastníkem řízení o vydání povolení k provozu takového zařízení. Je tedy především na vás, zastupitelích, abyste rozhodovali, jaké dobré a k přírodě šetrné nakládání s odpady podporovat, v jaké míře se ve vaší obci bude odpad třídit a kolik bude obec od svých občanů za odpad vybírat. Nezapomínejte však na to, že jakékoliv změny v této oblasti jsou velmi závislé na postoji vašich občanů.

tags: #odpadky #okolo #kose #příčiny

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]