Organizace na ochranu přírody v Africe

Africký kontinent je význačným regionem díky specifickému přírodnímu dědictví fauny a flóry. Na Africkém kontinentě žije přes 50 000 dnes popsaných rostlinných druhů, 1 000 druhů savců a 1 500 druhů ptáků. V Africe najdeme světově největší koncentraci velkých savců. Místí obyvatelstvo je s těmito původními druhy pevně propojeno. Vlivem působení člověka na Africkou přírodu za posledních sto let přichází snahy toto jedinečné přírodní prostředí chránit a zachovat následujícím generacím.

O problematice ochrany zvířat a přírody nejen v Africe mluví spousta organizací, ale zdaleka ne všechny dělají vše, co by mohly. Samozřejmě si tímto spíš děláme v řadách "ochranářů" nepřátele, ale zastáváme názor, že ochrana přírody se má dělat do důsledků anebo raději vůbec. Preferujeme globální ochranu přírody, pro přírodu jako celek má malý smysl zachránit jednotlivá zvířata například odkupem z trhů či zabavením obchodníkům, pytlákům atd. Důležité a mnohem účinnější je změnit systém.

Spolupracujeme s organizacemi, které ve svých oborech patří mezi světovou špičku. Mezi naše nejdůležitější podporovatele patří Institut Jane Goodalové v čele s Dr. Jane Goodall nebo například Dr. Joyce Poole a Dereck Joubert.

Nelze popřít, že velká část světové fauny a flóry je ohrožena lidmi i jinými predátory. Jejich přežití je životně důležité pro udržení rovnováhy v přírodě a také pro to, aby byl náš svět rozmanitější a krásnější.

Historický vývoj ochrany přírody v Africe

Vývoj ochrany přírody v Africe úzce souvisí s historickým vývojem poznání Afrického kontinentu. Po dlouhá staletí byl Africký kontinent pro Evropu známý i neznámý. Oblasti Severní Afriky byly pro Evropany od starověku blízkým sousedem, partnerem i rivalem což se samozřejmě projevilo i v oblasti životního prostředí. Vliv člověka na tamní přírodu je patrný dodnes.

Čtěte také: Environmentální Hnutí v Církvi

Destruktivnímu působení člověka po dlouhá staletí rostoucí se projevilo i na současné rozloze chráněných území, proto je podíl chráněných území na rozloze států nejmenší v celé Africe. Se vzdáleností od břehů Středozemního moře se Afrika stávala pro Evropany čím dál více neznámou. Hlavním vlivem na kolonizaci Afriky mělo málo členité pobřeží bez zálivů a poloostrovů a také vertikální členitost pobřežních oblastí prudce vystupující nad hladinu moře.

Následující působení příchozí kultury se zapsalo na místní životní prostředí vysokou mírou. Napadení či vpád evropských kolonizátorů, koloniální správy a nové společnosti na africký kontinent totálně změnil jeho původní podobu.

Často zmiňovanou otázkou je poměr vlivů kolonizace na celkový stav společnosti a přírodního prostředí Afriky na konci 19. století. Na základě posledních výzkumů je dokázáno, že vliv kolonizace nebyl jediný. Od poloviny 18. století byla Afrika pravidelně oslabována. Neštovice, dobytčí mor a spavá nemoc znamenaly existenční problém pro domorodé pastevce. Častá období sucha, malá úroda, škůdci a nemoci hovězího dobytka a lidí ( tyfus, neštovice, cholera, chřipka ), hladomory a epidemie v 80. a 90. letech zničily socioekonomickou strukturu kontinentu.

V 18. století sem spolu s kolonisty pronikly i myšlenky týkající se ochrany přírody. Vůbec první chráněná území vznikala v Indii, dále pak na ostrovech v Indickém Atlantickém oceáně ( Mauritius, Sv. Helena). Důvodem zřizování prvních rezervací bylo vědecké zjištění a pochopení souvislostí mezi deštnými lesy a nepostradatelnými srážkami. Člověk tak docenil významnost pralesních porostů a s pomocí vědy zastavil postupující devastaci. Model podobný rezervacím jinde ve světě byl adoptován v Kapsku.

Současný stav a výzvy ochrany přírody

Dnes praktikovaný způsob organizace a systém ochrany přírody byl poprvé uplatněn v Severní Americe. Vůbec první národní park světa - Yellowstone byl založen 1. března 1872 prezidentem Grantem v USA. V Africe byly snahy zachování přírodního prostředí realizovány v podobě vzniku reservací zaměřených pouze na ochranu divoké zvěře. První takovou oblastí byla rezervace Sabie Game Reserve v Transvaalu založená roku 1872 ( od roku 1926 Kruger National Park o rozloze 2 mil. ha), další rezervací se roku 1899 stala oblast v dnešní Keni, základ budoucího národního parku Amboseli.

Čtěte také: Školní výlet: příroda volá!

Důvody zakládání reservací pouze na ochranu divoké zvěře pramenily ze strachu z vyhynutí „ pozoruhodné velké africké zvěře“. Největší hrozbou pro divokou zvěř již nebyly tradiční lovy domorodců, ale náruživost lovců celého světa. Komerční lov byl v devatenáctém století původně orientován na obchod se slonovinou a kůží, ale se zvětšováním koloniálního impéria se lov rozšířil na vybíjení kopytníků na maso pro vojáky a dělníky při stavbách železnic.

S rostoucím uvědoměním odpovědnosti k přírodnímu dědictví vzrůstal i zájem regulovat či omezit lov. Problémem zde bylo postavení domorodých obyvatel, kteří se tak podle nařízení stali pytláky. Díky práci vznikajících mezinárodních institucí, kanceláří, společností ochrany přírody ( např. IUCN- International Union for Conservation of Nature ) pokračuje zvyšování počtu národních parků.

V současné době se v Africe nachází více než 7000 chráněných přírodních území různých kategorií, od národních parků až po soukromé rezervace. Administrativa a legislativa jsou nepřehledné a obsahují mnoho slabých míst, kompetence místní správy a orgánů na státní úrovni jsou vzájemně oddělené a navzájem jen minimálně spolupracují, samotné místní zajištění organizace správy bojuje s nedostatečnými znalostmi místních úředníků, kteří jsou navíc nedostatečně ohodnoceni finančně.

Nejproblematičtější oblastí je však již výše zmiňovaný vztah mezi ochranou přírody a společností. Je zřejmé, že v minulosti praktikovaný severoamerický model národních parků ( nespotřební využití ploch bez přítomnosti trvalého osídlení) byl pro Afriku značně nevyhovující z důvodů venkovského osídlení domorodým obyvatelstvem, závislým na přírodních zdrojích, žijícího specifickým způsobem života. V budoucnosti se mělo předcházet možným konfliktům s domorodci.

Výsledky snah soužití mezi člověkem a chráněným přírodním prostředím jsou na mnoha místech v různých podmínkách odlišné. S realizací projektů souvisí celá řada problémů a potíží. V mnoha případech dochází k neúspěchu projektů v důsledku neúspěšné aplikace programu na místní podmínky.

Čtěte také: Tři Studně - organizace

Organizace aktivní v ochraně přírody v Africe

Řada organizací se aktivně podílí na ochraně přírody v Africe. Mezi nejvýznamnější patří:

• Světový fond na ochranu přírody (WWF): Věnuje svůj čas péči o mnoho různých druhů od goril nížinných po želvy a nosorožce. Hlavním cílem WWF je vést kampaně na ochranu ubývajících přirozených stanovišť ohrožených zvířat a mořských živočichů, přičemž zvláštní důraz klade na klimatické změny.
• Mezinárodní fond na ochranu zvířat (IFAW): Si vzal za úkol zachraňovat ohrožená zvířata a poskytovat jim ochranu před hrozbami, které jim hrozí.
• African Wildlife Foundation (AWF): Cílem AWF je zajistit, aby divoká příroda a divoká krajina v moderní Africe prosperovaly.
• Panthera: Je organizace, která se plně věnuje ochraně 38 druhů volně žijících koček na světě a jejich životního prostředí.
• Save The Elephants: Posláním organizace Save The Elephants je zajistit slonům budoucnost a zachovat krásu a ekologickou integritu míst, kde žijí.
• African Parks (AP): Byla založena roku 2000 jako reakce na pokračujííc rozsáhlé poškozování afrických chráněných území vlivem jejich špatné správy a nedostatku financí. Zajišťuje transparentně nejen ochranu přírody, ale i bezpečnost rozsáhlých oblastí.

Financování ochrany přírody

Průměrné roční náklady na správu jednoho hektaru chráněného území se odhadují na 7 až 8 USD (155-177 Kč). V průměru jsou africká CHÚ financována pouze z 10 až 20 % potřebných nákladů. Vnitřní struktura dosavadního financování CHÚ je proměnlivá a je rozložena mezi podíl státu, neziskových organizací a dalších subjektů.

Pandemie covid-19 doprovázená výpadkem příjmů z ekoturismu míru podfinancování a nestabilitu financování chráněných území jenom obnažila. Ekoturismus představuje výrazný podíl na zahraničních příjmech těchto zemí do státních rozpočtů a zároveň jeden z předpokladů zajištění péče o chráněná území, jako je zejména zainteresovanost místních lidí, ekonomická prosperita regionů a zdroj financování managementu.

Návrhy na zlepšení financování

Níže jsou uvedeny návrhy principů určených k zefektivnění a k stabilizaci financování ochrany přírody a chráněných území v subsaharské Africe:

• Zrobustnit financování existence a udržitelného využívání přírodních ekosystémů obecně a v CHÚ zvláště a to vyváženě diverzifikovat a stabilizovat.
• V rámci navrhovaného fondu pro podporu ekosystémových služeb je i podprogram vázaný na dosažení efektivní správy chráněných území, tj. 1000 USD na 1 km2.
• Doporučuje se tři čtvrtiny podílu vázat účelově na využití aktivit v chráněném území a jedna čtvrtina využití podle vlastního rozhodnutí přijímajícího státu.
• Podmínkou ale musí být, aby zbývající díl nezbytných prostředků, tj. ta jedna čtvrtina, byla hrazena z dalších zdrojů (NGO, privátní subjekty, státní rozpočet).

Vytvoření nového programového systému rozvojové pomoci EU pro udržitelnou ekoturistiku Ekoturismus v subsaharských CHÚ a toky finančních prostředků s ním spojené mají zcela nenahraditelný význam pro kvalitu ochrany přírody a socioekonomický rozvoj, neboť přinášejí příjmy do veřejných i privátních rozpočtů a zároveň zainteresovává místní komunity na realizaci a akceptování vlastní ochrany přírody generující příjmy pracovníků v oboru a dalších návazných služeb.

CHÚ bez ekoturistických zařízení jsou většinou pouze na papíře. Proto by měl být vytvořen sofistikovaný model podpory ekoturistických zařízení. Adekvátní tomuto požadavku by měl být vznik samostatného programu v rámci fondů EU zaměřených na rozvojovou pomoc s definovaným a měřitelným cílem vzniku těchto zařízení v CHÚ.

Česká expedice Neuron Dzamba Ya Lobi

Česká expedice Neuron Dzamba Ya Lobi ("Prales zítřka") od srpna 2019 monitoruje vliv člověka na přírodu a zvířata střední rovníkové Afriky, kde se nachází jedna z posledních afrických divočin. Pralesy tu drancují mezinárodní firmy těžařů a dřevařů, vzácnou faunu místní vyjídají. Cílem bylo dát dohromady lidi z různých oborů, kteří se věnují Kongu a ochraně divokých zvířat, dostat tyto lidi do Konga a navázat s nimi dlouhodobou spolupráci na ochraně divoké konžské přírody.

Jejich cílem je monitoring živočichů i mimo chráněná území, kde výzkum běžně probíhá. Nechceme odsud vyhánět místní. V konžské pánvi žije nějakých 70 až 80 milionů lidí, problém je, že jsou z naprosté většiny závislí na živočišných bílkovinách z pralesa. Celá pozemní komunita zvířat se z pralesa odčerpává. A to je ten zásadní problém.

Závěr

Ochrana přírody v Africe je komplexní a náročná oblast, která vyžaduje spolupráci mezinárodních organizací, vlád, místních komunit a jednotlivců. Je nutné řešit problémy pytláctví, ztráty stanovišť, konfliktu člověka a zvířat a zajistit udržitelné financování ochrany přírody. Jen tak můžeme zachovat unikátní přírodní dědictví Afriky pro budoucí generace.

tags: #organizace #na #ochranu #přírody #Afrika

Oblíbené příspěvky:

• Odtah zdarma při likvidaci vozidla
• Transkript projevu a souvislosti
• Informace o skládce Vážany nad Litavou
• Kontejnery na odpad Beroun
• Sazby poplatku za odpad Znojmo