Odpadky v Krkonošském národním parku: Závažný problém a snahy o řešení

Krkonoše jsou český ostrov tundry ve středu Evropy. Jde o výjimečné území, které se právem těší oblibě návštěvníků z celého světa. V loňském roce navštívilo Krkonošský národní park a jeho ochranné pásmo téměř 3,8 milionu lidí. V Krkonoších celkově se pak jedná o více než 12 milionů návštěv ročně. To je úctyhodné číslo, které dokazuje, že příroda Krkonoš je stále lákavější cílovou destinací.

Negativním dopadem turistických výletů je ale množství odpadků, které po sobě turisté v parku zanechávají. Při představě, jak dlouho odhozené odpadky, zvláště v horské přírodě, přežívají, je obava o Krkonoše na místě. Příroda si s odpadky totiž sama poradit nedokáže.

Problém odpadků a reakce Správy KRNAP

Nejen Krakonoš, ale samozřejmě také Správa KRNAP považuje problém za velmi závažný. „Pohozené odpadky v Krkonoších nás velmi trápí. Nejenom, že jsou škodlivé pro přírodu, ale snižují příjemné zážitky z návštěvy Krkonoš pro mnohé ukázněné turisty. Správa KRNAP se řadu let snaží tomuto problému čelit a i když výsledek v podobě množství vysbíraných odpadků je ohromující, tak se vůbec nedivím našemu vládci hor - Krakonošovi - že je roztrpčen. Věřím, že si lidé uvědomí škodlivost odpadků a situace v Krkonoších se brzy změní k lepšímu,“ říká ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch.

Krkonošský národní park byl vyhlášen především pro ochranu jedinečné arkto-alpínské tundry na hřebenech, výrazné stopy zalednění a drsného klimatu, subarktická rašeliniště, rozsáhlé lesní porosty a horské květnaté louky. Ochranu si zaslouží pozůstatky vlivu skandinávského ledovce (glaciální relikty), jako například všivec krkonošský, vrba laponská nebo endemity zvonek český či vřetenovka krkonošská.

Specifika práce v KRNAP

Z našeho pohledu je ochrana přírody na prvním místě. Ostatně nám to i ukládají naše zákony. Přímo zákon o ochraně přírody určuje, že jsme povinni zdejší křehkou přírodu uchovat pro další generace v současném nebo lepším stavu. Na druhou stranu zde máme národní park, který je jedním z nejnavštěvovanějších na světě, a tento fakt koreluje se skutečností, že dnes průmysl cestovního ruchu víceméně živí celý široký region.

Čtěte také: Vlastnosti malých pytlů na odpad

Úklidové akce a jejich výsledky

V národních parcích se každoročně konají úklidové akce, aby následky chování turistů napravily. Při takové akci letos na jaře pracovníci Správy KRNAP a dobrovolníci sesbírali skoro tři tuny odpadu, které se u turistických cest objevily po zimní sezoně. Celkem tři tuny odpadků odstranili z Krkonoš pracovníci Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) s dobrovolníky koncem uplynulého týdne při akci Čisté Krkonoše. Do akce se zapojily dvě stovky lidí.

Po akci Čisté Krkonoš, která proběhla v závěru minulého týdne, jsou Krkonoše opět čistější. Uklízet podél turistických cest vyrazily dvě stovky pracovníků Správy KRNAP i široká veřejnost. Pokaždé vysbíráme množství plechových či plastových obalů od nápojů a potravin. Situace je však v probíhající letní sezóně nadále kritická a přinutila k činu také samotného vládce hor Krakonoše.

Na tři stovky pracovníků Správy KRNAP, polského KPN a desítky dobrovolníků v pátek a sobotu vyrazily na turistické cesty vedoucí Krkonošemi s cílem vysbírat pohozené odpadky. Všechny skupiny sběračů se shodují na tom, že při letošním podzimním úklidu se sesbíralo rekordně nejméně odpadků. Celkový odhad je 2,5 tuny.

„Překvapilo nás to, ale na druhou stranu poslední dva roky velmi intenzivně komunikujeme, že pohozené odpadky v Krkonošském národním parku jsou problém. Zdá se tedy, že naše snaha dopadá na úrodnou půdu a lidé si více a více uvědomují, že je přirozené, že co si ho hor přinesou, to si z nich také mají odnést,“ říká ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch. Kromě běžných odpadků, jakými jsou plechové či plastové obaly od nápojů a potravin, jsme nacházeli třeba dětské plínky.

Historická černá skládka pod Labskou boudou

V rámci akce jsme navíc zlikvidovali historickou černou skládku pod Labskou boudou. Černé skládky nejsou naštěstí úplně ožehavým problémem Krkonošského národního parku, přesto občas nějakou, zejména historickou skládku objevíme. Akce Čisté Krkonoše je pak ideální příležitostí ji zlikvidovat. V letošním roce jsme se pustili do historické skládky pod Labskou boudou. O její existenci jsme prakticky nevěděli, protože byla v klidovém území, kam i pracovníci Správy KRNAP chodí jen výjimečně.

Čtěte také: Jak dlouho trvá rozklad?

Vzhledem k tomu, že objevená skládka mohla obsahovat zajímavé artefakty z historie Labské boudy, přizvali jsme na pomoc naše kolegy z Krkonošského muzea ve Vrchlabí. Na skládce byly převážně skleněné lahve, porcelán, ale i železný odpad. Celou řadu lahví jsme našli v poměrně dobrém stavu, na rozdíl od jídelního a kuchyňského nádobí.

„Vybrané předměty odvezeme do muzea. Umyjeme je a samozřejmě projdou muzejní evidencí. Zajímavým nálezem byl hrníček s nápisem „Zackenfall Baude“, tedy z boudy u vodopádu Kamieńczyka. Jedná se o prvorepublikový, tedy meziválečný hrníček z pruské strany hor. Jak se sem dostal, můžeme jenom spekulovat.

Snaha o změnu chování turistů

„Pocitově je těchto odpadků méně. Praxe nám ukazuje, že lidé si pohozených odpadků více všímají, spontánně je při svých výletech sbírají a naopak si více hledí, aby po nich samých odpadky, byť náhodně zapomenuté, nezůstávaly. Na tomto stavu se nepochybně podepsala naše letitá snaha na tento problém s odpadky v národním parku poukazovat a řada kampaní, které jsme na toto téma realizovali.

Vládce hor Krakonoš pohrozil uzavřením Krkonoš „neprostupnou mlhou“ od začátku letošního srpna kvůli chování některých turistů, co v jeho revíru šíří odpadky všeho druhu. Během zhruba půlhodinového setkání se ministr Brabec s Krakonošem dohodli, že veřejnost dostane v Krkonoších ještě jednu šanci. Ministr Brabec s Krakonošem dohodli, že lidé budou podepisovat slib: „Co si do hor přinesu, to si také odnesu!“. Podepsat slib Krakonošovi je už v tuto chvíli možné na internetu. Osobně pak mohou návštěvníci dokument podepsat během příštího víkendu přímo v Krkonoších.

„Dobrovolníci s podpisovými archy budou od pátku 19. do neděle 21. července rozmístěni po celých horách. Dohledem nad celou akcí jsem osobně pověřil ředitele Správy KRNAP Robina Böhnische,“ pokračuje ministr životního prostředí. Součástí podpisové akce bude také možnost vyzvednout si sběrovou tašku nebo pytel, do kterého návštěvníci hor budou sbírat pohozené odpadky. Veškeré sesbírané odpadky bude možné zanechávat na stanovištích u podpisových archů. Po skončení akcí budou následně svezené na Skládku odpadu Dolní Branná. Slib Krakonošovi v online podobě bude moci veřejnost podepisovat do konce letošního července. První den v srpnu, tedy přesně v den, na kdy měl Krakonoš naplánováno uzavřít Krkonoše, bude vládci hor předán ředitelem Správy KRNAP slib se všemi nasbíranými podpisy v knižní podobě.

Čtěte také: Jak vybrat koš do dětského pokoje?

Tipy a pravidla pro turisty v KRNAP

Základní pravidlo - zákaz vstupu mimo značené cesty - se týká jen klidových území KRNAPu. Dalším pravidlem, které by ale mělo platit nejenom v národních parcích, ale všude v přírodě, je, že co si do přírody přinesu, to si z ní také odnesu. Hovoříme tedy o problematice pohozených či zapomenutých odpadků - plastových či kovových obalů od potravin, papírových či vlhčených ubrousků a v poslední době čím dál tím častějších roušek a respirátorů.

Speciální kapitolou jsou vjezdy motorových vozidel na území KRNAPu. Zákon o ochraně přírody a krajiny přesně definuje skupinu subjektů, které po národním parku mohou jezdit. Jsou to mj. složky integrovaného záchranného systému, policie, správci a provozovatelé sítí, vlastníci a nájemci nemovitostí a někteří ubytovaní hosté. Vjezd do klidových území je ještě omezenější a není povolen např. ubytovaným hostům.

Podobná situace je s cykloturistikou, kdy cyklisté mohou v národním parku jet jen po cyklotrase, která je k tomu vysloveně vyhrazena. Návštěvníkům Krkonoš, zejména mladé generaci, je třeba připomenout, že na celém území KRNAPu je zakázáno létat s drony. Apelujeme na majitele psů, aby si uvědomili, že jsou i lidé, kteří ze psů mají strach. Zejména vůči svým dětem jsou pak rodiče velmi citliví.

Dalším nešvarem jsou kamenné pyramidy, budované turisty v kamenných mořích či v korytech říček. V krkonošské tundře půda zamrzá - rozmrzá - zamrzá - rozmrzá… už nějakých dvacet tisíc let. Tím se tady (a v Česku jen a pouze v Krkonoších) kameny v půdě a na jejím povrchu uspořádaly do mnohoúhelníků a dalších forem. Stavbou kamenných pyramid návštěvníci vzácné tvary rozebírají.

Odpadkové koše v KRNAP

Odpadkové koše nejsou na území Krkonošského národního parku zcela záměrně. I v Krkonoších platí zásada, uplatňovaná ve většině národních parků v Evropě: „Co si do přírody doneseš, odnes si po sobě také zpět. Zbytky po tvé návštěvě do ní nepatří.“ V minulosti jsme koše na hlavních turistických trasách měli a jedním z výsledků bylo, že když se nevyvážely denně, pravidelně jejich obsah roznosili krkavcovití ptáci a drobné šelmy po okolí.

Pravidelný odvoz odpadků z území, které má 550 km², by s sebou přinášel značné finanční náklady, které lze eliminovat jednoduše tím, že si návštěvník svůj vlastní odpad odnese pěkně s sebou zpátky „do civilizace“. Pravidelný svoz odpadků by navíc přidal další zátěž do již tak nepříjemně (na národní park) velkého zatížení automobilovou dopravou.

Změna k lepšímu?

Naše zkušenosti ukazují, že valná většina návštěvníků Krkonošského národního parku si váží zdejší cenné přírody. Přesto při obrovské návštěvnosti našeho území je i malé procento neukázněných návštěvníků velkým problémem. Rádi bychom proto na návštěvníky apelovali, aby se ve zdejší přírodě chovali jako hosté, s respektem k jejím obyvatelům. Jenom tak je možné, aby zdejší jedinečná příroda přežila.

tags: #odpadky #Krkonošský #národní #park #problém

Oblíbené příspěvky:

• Informace a možnosti využití cenných zdrojů v odpadu
• Papírový odpad
• Udržitelné nakládání s odpady z plastů a ropy
• Prací prášek Jelen: Recenze a zkušenosti
• Pracovní stáže v energetice