Dopady klimatické změny na Maltě: Výzvy a strategie adaptace

Ministři životního prostředí států Evropské unie jednali na neformálním zasedání na Maltě o strategii adaptace na změnu klimatu v kontextu Pařížské klimatické dohody, o ochraně životního prostředí a klimatu v oceánech a také o oběhovém hospodářství a nakládání s plastovým odpadem.

Adaptace na změnu klimatu

Ministři evropské osmadvacítky nejprve diskutovali o možnostech, jak přispět ke snížení emisí skleníkových plynů v duchu Pařížské klimatické dohody. „Z pohledu České republiky považujeme za podstatný vodní režim a hospodaření s vodou, zaměřit se dále musíme na zemědělství a lesnictví či ekosystémové služby,“ uvádí náměstek ministra životního prostředí Vladislav Smrž s tím, že pokud jde o roli EU v otázkách přizpůsobení se klimatické změně, je jejím úkolem zejména poskytovat státům informační, finanční, metodologickou, ale i politickou podporu.

„Samotná adaptační opatření by ale měla pro svou specifičnost a podmínky pro každý daný stát zůstat v rukou jednotlivých členských zemí,“ dodává náměstek Smrž. Zároveň by uvítal větší aktivitu EU v oblasti ochrany půdy. „Půda hraje velmi významnou roli v adaptaci na klimatickou změnu, vzhledem ke své schopnosti zadržovat vodu.

Půda a hospodaření s vodou

Například v České republice by měl půdní fond udržet 9 miliard kubíku vody, dnes se odhaduje, že je to jen 5 miliard kubíků. Abychom tento tristní stav otočili, připravili jsme jednak Strategii přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR [1] a následně jsme k ní přijali i Národní akční plán [2].

O změnu usilujeme dále dotačními prostředky z evropských či národních zdrojů, které směřujeme do hospodaření s vodou a na zadržení vody v krajině. Např. tento týden pro občany spustíme zbrusu nový program zaměřený na hospodaření s dešťovou a tzv. šedou vodou z domácností. V této pilotní fázi mezi občany rozdělíme 100 mil. korun,“ prozrazuje náměstek Smrž.

Čtěte také: Klimatické podmínky

Ochrana oceánů a snižování emisí

Dalším tématem byly oceány, jejich role v souvislosti s klimatickou změnou a také ochrana mořského životního prostředí. „Česká republika sice nemá přístup k moři, podnebí ve střední Evropě je ale silně ovlivňováno oceánem a jsme pevně přesvědčeni, že oceány sehrávají klíčovou roli v ochraně klimatu,“ zdůrazňuje náměstek Smrž. Zvyšování množství skleníkových plynů má ovšem na oceány negativní dopady, jako je poškozování korálů či okyselování, čímž se snižuje schopnost oceánů tlumit dopady klimatické změny. Proto je důležité omezit emise skleníkových plynů co nejdříve.

Pokud jde o možnosti energetického využití oceánů, Česká republika pro něj nemá podmínky, uznává ale význam tzv. offshore větrných parků [3] pro přechod k nízkouhlíkové energetice. „Obtížnost vyvážení dodávek energie z větrných elektráren a spotřeby může však mít i nepříznivé dopady na rozvodné sítě v sousedních zemích.

Oběhové hospodářství a nakládání s plasty

Ministři se v souvislosti s oceány zaměřili také na problém odpadu v mořích a na připravovanou strategii pro plasty. Téma bylo zasazeno i do kontextu oběhového hospodářství, které je podle názoru České republiky velkou příležitostí k zavádění nových čistějších technologií a k posílení konkurenceschopnosti Evropy.

„Jsme přesvědčeni, že ke snížení emisí skleníkových plynů významně přispěje mimo jiné i omezení skládkování a zákaz skládkování směsných komunálních, recyklovatelných a využitelných odpadů od roku 2024, jelikož skládky jsou poměrně velkým zdrojem CO2. Navíc je skládkování hlavní překážkou oběhovému hospodářství, kde vůbec nemá místo,“ zdůrazňuje jednu z českých priorit ředitel odboru odpadů MŽP Jaromír Manhart.

Řešení problému nakládání s plasty je přitom zásadní i pro vypořádání se s odpadem v mořích, jehož podstatnou a těžko odbouratelnou část tvoří právě plasty. „Problematiku tzv. marine litteringu považujeme za jednu z významných globálních výzev pro životní prostředí, proto k snížení dopadů plastových odpadů ve vodním prostředí Česká republika přispěje snižováním množství plastových odnosných tašek [4],“ upozorňuje ředitel Manhart.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Evropská unie v souladu se závěry z jednání ministrů v červnu 2016 navrhuje stanovení kvantitativního cíle pro redukci litteringu v aktuálně projednávaném odpadovém balíčku k oběhovému hospodářství. K tomu má Česká republika zatím rezervovaný postoj.

„V případě budoucí diskuse o kvantitativním cíli považujeme za nezbytné zaměřit se na stanovení jasných metod a kritérií pro posuzování jeho plnění. To není jednoduchý úkol, zejména u požadavků kladených na vnitrozemské státy,“ vysvětluje Jaromír Manhart, podle něj však mohou k předcházení litteringu přispět i země ve vnitrozemí, a to prevencí úniku plastů do řek a do životního prostředí celkově.

„Za stěžejní považujeme zvyšování povědomí o správném sběru a třídění odpadů a aktivní zapojení veřejnosti - příkladem mohou být pravidelně konané úklidové akce, jako iniciativa Ukliďme Česko, Ukliďme svět a řada dalších,“ uzavírá ředitel Manhart.

Dopady na zemědělství a duševní zdraví

Dopady klimatické změny na zemědělství jsou viditelné a rozsáhlé. Neovlivňují však pouze úrodu a finanční stabilitu zemědělců, ale i jejich duševní zdraví. V České republice na politickou nečinnost v oblasti klimatické změny nejvíce doplácejí farmáři, pro které je odpovědné a klimaticky udržitelné zemědělství základním principem práce.

Zatímco řečtí a španělští pěstitelé se potýkají s rozsáhlými požáry a povodněmi, které ničí jejich podniky i domovy, rumunští, čeští nebo polští zemědělci čelí kombinaci problémů, na nichž se podepisují i energetická krize nebo válka na Ukrajině. I proto byly roky 2023 a 2024 ve znamení rozsáhlých protestů zemědělců po celé Evropě.

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

Změny na jižní Moravě

Jak upozorňuje Miroslav Trnka, přední odborník na vliv klimatických změn na zemědělství, právě jižní Morava, kde na své farmě hospodaří zemědělec Libor, se v posledních letech mění nejviditelněji. "Co se týče počasí, na jižní Moravě se nyní každoročně objevují jevy, které se v minulých dvou stoletích vyskytovaly jen zřídka.

V současnosti máme téměř každý rok velmi suché léto, dlouhé vegetační období, relativně vysokou míru slunečního svitu a velký rozdíl mezi dostupnou a potřebnou vodou. V minulosti jsme považovali za prakticky nemožné, aby na jižní Moravě bylo 30 až 45 tropických dnů v roce (tj. dnů, kdy teplota vystoupí nad 30 °C). Dnes je tato situace normou," vysvětluje výzkumník. Data jeho slova potvrzují.

Ekologičtí zemědělci a stres

Ekologičtí zemědělci a farmářky sledují klimatickou krizi s obavami. Spojuje je, že se k půdě chovají udržitelně a mnohdy dokonce s úctou. O to víc pak prožívají, když dochází k její devastaci. Většina z těch, se kterými jsme mluvili, má dnes farmaření spojené s vysokou mírou stresu.

Nedostatek odpočinku, tvrdá práce, velká finanční nejistota, složité systémy dotací, nikdy nekončící řetězec povinností nebo třeba výskyt nových škůdců, na které nejsou farmáři vybavení. A spolu s tím izolace, omezený sociální život a mnohdy i rodinný charakter podnikání duševní zdraví zatěžují, klimatická krize v takové situaci funguje jako katalyzátor.

Jako poslední hřebíček do rakve už tak dost rozkolísaného života plného nejistot, uváděli námi navštívení zemědělci. A to především proto, že dříve stabilní počasí se stalo zcela nevyzpytatelným a extrémních projevů změn klimatu probíhá. Mnohdy pak stačí deset minut náhlého krupobití a úroda je pryč.

Dopady na duševní zdraví zemědělců

Dopadům klimatické změny na duševní zdraví zemědělců se v posledních letech věnují i každoroční zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC). "V hodnocených regionech jsou některé problémy duševního zdraví spojeny se zvyšujícími se teplotami (vysoká míra jistoty), traumaty z extrémních událostí (velmi vysoká míra jistoty) a ztrátou zdrojů obživy a kultury (vysoká míra jistoty)," píše se ve shrnujícím reportu z roku 2023.

"Nemyslím, že bychom mohli udělat zprávu IPCC nebo jakoukoli zprávu o změně klimatu, aniž bychom naráželi na skutečnost, že dopady změny klimatu se neomezují pouze na naše hospodářství a živobytí, ale zasahují také naše zdraví včetně duševního," uvádí maďarská vědkyně Diana Ürge-Vorsatz.

Je místopředsedkyní IPCC a profesorkou environmentálních věd na Středoevropské univerzitě. "Ve skutečnosti se zdraví stává jednou z oblastí, na kterou se v celé oblasti změny klimatu zaměřuje pozornost. V rámci IPCC na něj klademe stále větší důraz a duševní zdraví je jeho důležitou součástí. Ale i kdybychom neměli přímé zdravotní dopady změny klimatu, dopady na duševní zdraví jsou obrovské, protože naše budoucnost je nejistá. A nejistota ovlivňuje duševní zdraví," varuje výzkumnice.

Nedostatečná pozornost a podpora

Ačkoliv se po celé Evropě a vlastně i světě množí projekty, které se zabývají vztahem klimatické změny a duševního zdraví farmářů, základní problém zůstává pro většinu zemí stejný: nedostatečná pozornost národních vlád a také Evropské unie.

V zemích, jimiž jsme se zabývaly, je zároveň zemědělcům k dispozici extrémně málo služeb duševní podpory. Ve vysokopříjmových evropských regionech už bylo zdokumentováno, že zemědělcům hrozí ve srovnání s jinými profesemi vyšší riziko sebevraždy. Jinde v Evropě se však na tuto skutečnost často nehledí.

V žádné ze zkoumaných zemí nebyly k dispozici ohledně psychického zdraví zemědělců oficiální údaje ani zde neexistovaly konkrétní programy, které by problémy jejich duševního zdraví řešily. Reportérky se pokusily kontaktovat za účelem šetření ministerstva práce, zdravotnictví, životního prostředí a zemědělství všech pěti zemí, ale kladnou odezvu se získat nepodařilo.

Zpovídaní zemědělci podle vlastních slov žijí ve světě, kde je téma duševního zdraví ještě stále tabu, a podporu tak lidé hledají v rodině, případně ve své komunitě. Kvůli odlivu lidí z venkova do měst se ale vazby trhají, tlak na jednotlivce se zvyšuje - a pomocnou ruku nikdo nenabízí.

Podle Iniciativy Univerzity Notre Dame pro globální přizpůsobení se změně klimatu, která posuzuje 40 klíčových indikátorů, je na tom zkoumaných pět zemí, pokud jde o zranitelnost vůči klimatickým změnám a připravenost na posílení odolnosti, v Evropě nejhůře.

Reakce Ministerstva zemědělství ČR

Na dotaz, jakým způsobem se Ministerstvo zemědělství ČR staví k otázce klimatické krize, uvedl tiskový odbor: "Ministerstvo zemědělství zaujímá důležitou roli v otázkách změny klimatu. Právě zemědělství je jedním z nejvíce zasažených sektorů z hlediska projevů klimatické změny. Právě z těchto důvodů je stěžejní, aby se ministerstvo podílelo na tvorbě strategií a opatření, které pomohou s adaptací na měnící se podmínky."

Podle vyjádření mluvčího Ministerstva došlo v rámci strategického plánu společné zemědělské politiky (SP SZP) pro období 2023 - 2027 ke značnému navýšení příspěvku ke zmírňování změny klimatu. "Nástrojem, který přispívá k plnění cílů v oblasti klimatu, životního prostředí a biodiverzity, tedy i omezování emisí GHG a vázání uhlíku, je tzv. podmíněnost. Znamená, že výplata zemědělských podpor (přímé platby a environmentální intervence rozvoje venkova vyplácené na plochu nebo na hospodářská zvířata) závisí na dodržování standardů Dobrého zemědělského a environmentálního stavu (DZES) a povinných požadavků na hospodaření," vysvětluje ministerstvo.

Drobní farmáři v ČR

Přestože drtivou většinu půdy u nás vlastní velké zemědělské podniky, patří Česká republika k zemím s největším počtem drobných zemědělců. Podle dat Eurostatu máme v Česku celkem 3 492 570 hektarů zemědělské půdy.

Stres a tlak na zemědělce

Podle Uhnáka jsou zemědělci v extrémně náročné situaci: ocitají se pod tlakem hned z několika stran. "Tlačí na ně Evropská unie, aby se chovali udržitelně, jenže jim pro to nevytváří adekvátní podmínky, především co se trhu týká. Tlačí na ně státy, dotační komise, tlačí na ně odběratelé, kteří většinou nastavují ceny," vyjmenovává Uhnák úskalí zemědělské práce.

Stres u zemědělců podle Uhnáka souvisí se změnou klimatu jen částečně, samo zaměstnání je dle jeho slov brutálně stresové. "Je třeba se zabývat i typy tlaků: jak vůči farmářům fungují instituce, stát, jakou roli hraje složitá byrokracie, dotace a jaký vliv mohou mít společenské tlaky a stereotypy?" ptá se výzkumník.

Na úvahy o vlastním mentálním rozpoložení podle něj už mnohým zemědělcům nezbývá prostor ani čas. Lidé se proto bojí veřejně přiznat, že jejich duševní zdraví není dobré, takže celá situace může vyvolávat falešný dojem, že Češi jsou zdravější než zbytek Evropy.

tags: #klimatické #změny #malta #dopady

Oblíbené příspěvky:

• Ochrana přírody a MŽP
• Život a dílo Grety Thunbergové
• Emise MikulovMěření emisí Mikulov
• Skládka Borek informace
• Obnovitelné zdroje energie