Odpadky v moři Nigérie: Hrozba pro životní prostředí a zdraví

Národní úřad pro oceán a atmosféru (National Oceanic and Atmospheric Administration) definuje odpadky v moři jako předměty, které byly vyrobeny nebo použity lidmi a odhozeny do moře, řek nebo na pláže. Z našeho výzkumu a dalších studií je zřejmé, že problém odpadků v mořích západní Afriky nelze ignorovat.

Láhve. Plastové sáčky. Chirurgické roušky. To jsou jen některé z 29 029 předmětů, které jsme našli na 180 km dlouhém pobřeží Nigérie Araromi během devíti měsíců, kdy jsme studovali mořské odpadky. Odpadky vážily úctyhodných 465,54 kg, napsal Oluniyi O. Naše studie probíhala na pobřeží Araromi v Ilaje na jihozápadě Nigérie od ledna do září 2021. Studie použila „index čistoty pobřeží“ (clean coast index), vědecky podložený nástroj pro hodnocení čistoty pláže, který se používá na mezinárodní úrovni.

Araromi je pobřežní město v místní samosprávné oblasti Ilaje ve státě Ondo na jihozápadě Nigérie. Má rozlohu 3 000 km² a leží 238 km východně od nejlidnatějšího nigerijského města Lagosu.

Podle indexu čistoty pobřeží byla pláž znečištěná v období sucha (7 358 kusů odpadků; 141,3 kg) a extrémně znečištěná v období dešťů (21 671 kusů odpadků; 324,24 kg). Většinu z nich tvořil odpad z domácností, který byl špatně likvidován. Část z nich pocházela z rekreačních (turistických) a rybářských aktivit (ekonomické faktory).

V podobné studii provedené v roce 2016 na plážích lagun v Ghaně bylo zaznamenáno vysoké množství usazených odpadků (49 457 kusů) v období dešťů. To bylo přičítáno říčnímu odtoku a záplavám.

Čtěte také: Vlastnosti malých pytlů na odpad

Nigérie i Ghana leží v Guinejském zálivu, který má pobřeží dlouhé přibližně 6 000 km od Senegalu po Angolu. Na pobřeží zálivu je největší hustota obyvatelstva v tropické Africe. Je také místem rostoucí obchodní a průmyslové činnosti. Je to oblast, kudy se přepravuje ropa a zemní plyn a také zboží do a ze střední a jižní Afriky. V regionu chybí účinné mechanismy a politiky likvidace a nakládání s odpady.

Globální problém znečištění plasty

Odpadu neunikne ani člověk - čtyři pětiny pitné vody na světě obsahují mikroplasty. Plastový odpad v současné době představuje environmentální katastrofu, podle OSN dokonce "planetární krizi". Už teď pluje v mořích přes čtvrt milionu tun plastového odpadu. Celkem ve světových oceánech plave více než 268 000 tun plastů, nebo také přes 5,2 bilionu plastových kousků.

Alarmující čísla zjistili vědci v čele s oceánografem Marcusem Eriksonem, kteří mezi lety 2007 a 2013 uskutečnili celkem 24 výprav s cílem zmapovat znečištění oceánů plastovým odpadem. A to se zaměřili pouze na plasty, které plují na hladině. Některé další studie odhadují, že až 70 procent plastového odpadu skončí na mořském dně i více než 6000 metrů pod hladinou.

Moře a oceány ale nejvíce znečišťují plasty, které nejsou vidět. Celých 92 procent z více než pěti bilionů kusů plastového odpadu tvoří takzvané mikroplasty. To jsou malé částečky, jejichž průměr je menší než 5 milimetrů. Mikroplasty se navíc dostanou i do těl mořských živočichů. Končí pak často na našich talířích. Mikroplasty obsahuje i 80 procent kohoutkové vody ve světě.

Stovky až tisíce živočichů zamotaných do igelitů a odpadků vyplaví moře na pláž každý rok. A stejně tak každý rok zemře jeden milion mořských ptáků kvůli tomu, že se do odpadků zamotají nebo je pozřou a ucpou si trávicí trakt. Vinu za to částečně nese rybářský průmysl, který znečišťuje oceán sítěmi, návnadami a dalším rybářským vybavením. Rybářský odpad pak představuje katastrofu pro mořské živočichy.

Čtěte také: Jak dlouho trvá rozklad?

Plastů bude v oceánech do poloviny století více než ryb. Jedné PET lahvi přitom trvá 450 let, než se rozloží. V roce 2016 se jich na světě prodalo více než 480 miliard, recyklovat se podařilo ale jen polovinu z nich. A jen sedm procent z recyklovaného materiálu bylo nakonec použito na výrobu nových lahví.

Od vynalezení plastu v polovině minulého století se ho vyrobilo po celém světě 8,3 miliardy tun. Zhruba polovina z tohoto množství vznikla v posledních 14 letech. Jenže podle odhadů se pouhých devět procent veškeré produkce recyklovalo. V současné době se ročně vyrobí zhruba 300 milionů tun plastu. Ten je natolik rozšířený, že recyklační systémy nestíhají.

Zdroje znečištění

Podle loňské studie německých vědců ale 90 procent plastů do moří přitéká z deseti velkých řek. Osm z nich je v Asii a dvě - Nil a Niger - v Africe. Do moře se plastový odpad může dostat ve velkém třeba během přírodní katastrofy.

Více než polovina veškerého plastu, který skončí v mořích, pochází z těchto pěti zemí: z Číny, Indonésie, Filipín, Thajska a Vietnamu. Tři čtvrtiny plastu pocházejícího od pětice největších znečišťovatelů (Čína, Indonésie, Filipíny, Thajsko a Vietnam) jsou odpad, který lidé jen tak pohodí ven. Zbytek tvoří odpad z nelegálních skládek nebo z těch, které jsou příliš blízko pobřeží a řek. Nejvýše postavenou vyspělou zemí v žebříčku znečišťovatelů jsou Spojené státy, které jsou na 20. Znečištění oceánů se ale nedá svádět jen na rozvojové země. Ani lidé v Evropě nebo v USA se příliš neobtěžují s recyklací.

Zhruba 52 milionů tun neshromážděného plastového odpadu se v roce 2020 dostalo podle vědců do životního prostředí. Největším producentem znečištění planety je podle výzkumu Indie. Česká republika pak v tomto žebříčku obsadila 149. Vědecký tým z University of Leeds provedl pomocí umělé inteligence výzkum k odhalení deseti zemí, které jsou nejvíce zodpovědné za znečišťování planety. Nelichotivé první místo obsadila Indie, která prý vyprodukuje 9,3 milionu tun odpadu za jediný rok.

Čtěte také: Jak vybrat koš do dětského pokoje?

Mapa znečištění a ohniska odpadu

Celkem 57 procent plastového odpadu pluje na severní polokouli, nejvíce v severní části Tichého oceánu. Právě tam se nachází takzvaná Velká tichomořská odpadková skvrna. Velká tichomořská odpadková skvrna není jediným ostrovem odpadků. Podobných umělých ostrovů pluje ve světovém oceánu šest. Na jižní polokouli je nejvíce znečištěný Indický oceán, ve kterém plave víc plastů než v jižní části Atlantiku a Pacifiku dohromady.

Tým oceánografů z univerzity ve španělském Cádizu provedl rozsáhlou studii o pohybu plastového odpadu ve Středozemním moři. Ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou (ESA) využili satelitní snímky a sofistikované algoritmy k vytvoření podrobné mapy znečištění odpadem v regionu. Masivní zpracování dat odhalilo na ploše 2,6 milionu km² přes 14 tisíc velkých skvrn odpadu.

Studie identifikovala několik klíčových oblastí, kde se ve Středozemním moři hromadí odpad. Zvláště znečištěné je italské pobřeží mezi Terstem a Benátkami. Jižní Španělsko, stejně jako Alžírsko a Tunisko, také trpí značným množstvím mořského odpadu. Oblíbená turecká letoviska, jako je Alanya, Side a Antalya, mají na pobřeží viditelné pásy odpadků. Podobně postižené je i pobřeží mezi Neapolí a Kalábrií a východní pobřeží Řecka.

Řešení a iniciativa Interceptor

Proti znečištění životního prostředí plasty se nejlépe bojuje omezením jejich používání. Mnoho zemí už proto přistoupilo k regulaci některých plastových výrobků, především těch na jedno použití. Naposledy Evropská komise přistoupila k rozhodnutí, které zakáže používání jednorázových plastových brček, nádobí a dalších výrobků. V některých zemích se platí například zálohy na PET lahve, jsou zpoplatněny igelitové tašky v obchodech a jsou země, kde jsou dokonce takové tašky postaveny úplně mimo zákon.

Letos v létě chtějí vědci otestovat přístroj na čištění oceánu v oblasti Velké tichomořské odpadkové skvrny, která se rozkládá mezi Havají a Kalifornií. Jde o největší koncentraci nejen plastového odpadu ve světovém oceánu. Čisticí systém, který vymyslel teprve 18letý Nizozemec Boyan Slat, by měl do pěti let vyčistit polovinu skvrny.

Aktuální technickou vychytávku zvanou Interceptor nyní veřejnosti představil autor celého plastosběrného konceptu, Boyan Slat. Má podobu říční kontejnerové lodi s integrovaným posuvným sítovým pásem. Řeky, které jsou hlavní tepnou, pumpující znečištění do světových oceánů. „Abychom skutečně zbavili oceány plastů, musíme se nejen zbavit zděděného znečištění na jejich hladině, ale musíme zabránit tomu, aby do oceánů vstupovaly další plasty,“ prohlásil nyní Slat.

Datoví inženýři z Ocean Cleanup prý teď vyhodnotili jako pravdivé to, co už v debatách o plastosběrných bariérách několikrát zaznělo: že za přímým znečištěním oceánů vlastně stojí jen několik málo řek, které z pevniny unáší odpad do moře.

Abychom popsali 80 % říčních plastů, musíme zahrnout 1 656 řek s největšími emisemi. To je v porovnání s předchozími studiemi, které naznačovaly, že pět největších řek je zodpovědných za 80 %, dost šokující.

Doporučení pro Nigérii

Za prvé, časté a koordinované úklidové práce - prováděné vládou, nevládními organizacemi nebo dobrovolníky. Během naší práce v Araromi jsme žádné neviděli. Nebyly zde žádné odpadkové koše, které by mohli návštěvníci pláže používat. Vláda na různých úrovních musí zvýšit povědomí o nebezpečí odpadků v mořích a o právních, politických a institucionálních rámcích, kterými se řídí. Výrobci se musí podílet na monitorování a úklidu svých odpadů (rozšířená odpovědnost výrobce, EPR - extended producer responsibility).

tags: #odpadky #v #moři #Nigérie

Oblíbené příspěvky:

• Online kvízy o ekologii pro děti
• Řešení odpadu a hydroizolace v koupelnách dřevostaveb
• Správné třídění sprejů
• Dopad polystyrenu na životní prostředí
• Ekologie větrosprašných rostlin