Používáme cookies, abychom Vám umožnili pohodlné prohlížení webu a díky analýze provozu webu neustále zlepšovali jeho funkce, výkon a použitelnost.
Legislativa a odpadní vody
Pro stavbu i provoz septiků a jímek je nutné dodržovat zákony a vyhlášky - jinak hrozí vysoké pokuty. Septik je považován za vodní dílo a vyžaduje stavební i vodoprávní povolení, zatímco jímka spadá pod stavební zákon a musí být vodotěsná. Majitelé mají také povinnost dokladovat pravidelné vývozy odpadních vod.
- Septik = vodní dílo dle zákona č. 254/2001 Sb., nutné stavební + vodoprávní povolení
- Vypouštění septiku na zahradu je zakázané, pokuta až 100 000 Kč
- Jímka = podléhá stavebnímu zákonu č. 183/2006 Sb., musí být vodotěsná (vyhl. č. 268/2009 Sb.)
Ano, pro stavbu tříkomorového septiku je nutné získat stavební povolení. Tříkomorový septik s filtrem je zákonem klasifikován jako tzv. vodní dílo, proto není možné jej realizovat bez projektu a úředního povolení. Septikem se míní vodní dílo a vztahuje se na něj vodní zákon č. 254/2001 Sb. Proces získání povolení se řídí podle vodního zákona č. 254/2001 Sb. Povolení pro stavbu septiku může zahrnovat náležitosti také podle stavebního zákona č. 183/2006 Sb. Postup získání povolení pro stavbu septiku je identický s postupem pro získání povolení ČOV.
Ne, vypouštění septiku na zahradu není povoleno. K vývozu septiku je dle vodního zákona č. 254/2001 Sb. Ano, za nevyvezený septik můžete dostat pokutu v souladu s novelou vodního zákona č. 254/2001 Sb. Jímka není na rozdíl od septiku považována za vodní dílo, jedná se o obecnou stavbu, kterou je potřeba ohlásit stavebnímu úřadu. Požadavky a povinnosti upravuje stavební zákon č.
Přijatou novelou vodního zákona č. 254/2001 Sb. vznikla od roku 2021 povinnost dokladovat vývoz žump. Vlastníci by měli doklady o vyvezení žumpy uchovávat až 2 roky zpětně. V případě, že vlastník nepředloží požadované doklady nebo úředníci v nich najdou nesrovnalosti, mu může být uložena pokuta až do výše 20 000 Kč.
Čtěte také: Akrylátová vana a poškození odpadní vodou
Ještě, než si pořídíte jímku, důkladně se seznamte s technickými parametry, které si bezodtoková nádrž dle zákona nárokuje. Dle vyhlášky č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby musí být žumpy (jímky) vodotěsné, bez možnosti jakéhokoliv odtoku. Když začne žumpa, tedy jímka, přetékat, dopouštíte se rovněž přestupku. Zmínku o odpadních vodách a nakládání s nimi pak najdete v zákoně č.
Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 428/2001 Sb.
Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění vyhlášky č. 146/2004 Sb., vyhlášky č. 515/2006 Sb., vyhlášky č. 120/2011 Sb., vyhlášky č. 48/2014 Sb., vyhlášky č. 448/2017 Sb. a vyhlášky č.
Dále se vyhláška zabývá:
- Předáváním aktualizovaných popisů systémů vodovodů a kanalizací
- Majetkovou a provozní evidencí vodovodů a kanalizací
- Technickými ukazateli pro plány kontrol jakosti vod a míry znečištění odpadních vod
- Výkresovou dokumentací vodovodů a kanalizací
- Provozními deníky a záznamy
- Formuláři k žádosti o povolení k provozování
- Vymezením infrastrukturního majetku
- Výpočtem náhrady ztrát za neoprávněný odběr vody nebo vypouštění odpadních vod
- Požadavky na jakost vyčištěných odpadních vod
- Evidencí kontrol a údržby odlehčovacích komor
- Ukazateli jakosti vody z vodních zdrojů pro úpravu na vodu pitnou
- Stanovením nejvyšší přípustné míry znečištění a množství průmyslových odpadních vod
- Stanovením množství odebrané vody a vypouštěných odpadních vod
- Výpočtem množství srážkových vod odváděných do kanalizace
Surová voda a její rozbory
Ukazatelé jakosti vody odebrané z povrchových vodních zdrojů nebo podzemních vodních zdrojů pro účely úpravy na vodu pitnou (dále jen "surová voda") a jejich mezní hodnoty pro jednotlivé kategorie standardních metod úpravy surové vody na vodu pitnou, včetně jejich definic, jsou uvedeny v příloze č. Ukazatele surové vody podle odstavce 1 se zjišťují postupem, který splňuje podmínky uvedené v příloze č. Minimální četnost odběrů vzorků a rozsah analýz surové vody jsou uvedeny v příloze č. Krajskému úřadu a příslušnému správci povodí může provozovatel předat výsledky rozborů v rozsahu tabulek 1 a 2 přílohy č. 9 k této vyhlášce průběžně, tyto výsledky však předává nejpozději do 31. března za předcházející rok včetně údaje o ročním odebraném množství surové vody prostřednictvím databáze spravované Českým hydrometeorologickým ústavem.
Surová voda se odebírá především z vodních zdrojů, které se v přirozeném stavu svým fyzikálním, chemickým, mikrobiologickým, popř. biologickým složením a vlastnostmi co nejvíce blíží požadavkům na pitnou vodu. Při rozhodování mezi několika možnými vodními zdroji se vychází z optimálních investičních a provozních nákladů ve vztahu ke složitosti technologie úpravy a náročnosti na dopravu vody. Surová voda se rozděluje podle limitních hodnot do tří kategorií A1, A2 a A3 odpovídajících standardním metodám úpravy podle přílohy č. 13 tabulky č. Zařazení surové vody do kategorie uvedené v odstavci 3 provádí provozovatel podle vyhodnocení ukazatelů jakosti surové vody, které jsou uvedeny v příloze č. 13 v tabulkách 1a a 1b. Pro zařazení surové vody do kategorií uvedených v odstavci 3 se vychází z minimálně 12 vzorků odebraných v průběhu dvou let. Způsob vyhodnocení limitních hodnot a zařazení surové vody do základních kategorií jsou uvedeny v příloze č.
Čtěte také: Inspirace pro motivační dopis v odpadovém hospodářství
Pro výběr nového zdroje surové vody se kromě ukazatelů uvedených v příloze č. 13 použijí další ukazatelé uvedené v příloze č. Pro posouzení současné a výhledové jakosti surové vody ve zdroji povrchové vody se pro určení způsobu technologie úpravy vody provádí průzkum i za mimořádných průtokových poměrů a vyhodnocení s ohledem na možné znečišťovatele v povodí.
Tabulka č. 1: Úplný rozbor surové vody
| Pořadové číslo ukazatele | Ukazatel | Zkratka | Jednotka |
|---|---|---|---|
| 1 | Reakce vody (pH) | pH | |
| 2 | Barva (po filtraci) | mg/l Pt | |
| 3 | Zákal | ZZFn nebo ZFt | |
| 4 | Nerozpuštěné látky | NL105 | mg/l |
| 5 | Teplota | t | °C |
| 6 | Konduktivita | K | mS/m |
| 7 | Pach | přijatelný/nepřijatelný | |
| 8 | Dusičnany | NO3- | mg/l |
| 9 | Dusitany | NO2- | mg/l |
| 10 | Amonné ionty | NH4+ | mg/l |
| 11 | Celkový dusík | Ncelk. | mg/l |
| 12 | Fluoridy | F- | mg/l |
| 13 | Železo celkové | Fe | mg/l |
| 14 | Mangan | Mn | mg/l |
| 15 | Hliník | Al | mg/l |
| 16 | Měď | Cu | μg/l |
| 17 | Zinek | Zn | mg/l |
| 18 | Bór | B | mg/l |
| 19 | Berylium | Be | μg/l |
| 20 | Kobalt | Co | μg/l |
| 21 | Nikl | Ni | mg/l |
| 22 | Vanad | V | mg/l |
| 23 | Arsen | As | μg/l |
| 24 | Kadmium | Cd | μg/l |
| 25 | Chrom (veškerý) | Cr | μg/l |
| 26 | Olovo | Pb | μg/l |
| 27 | Selen | Se | μg/l |
| 28 | Rtuť | Hg | μg/l |
| 29 | Baryum | Ba | μg/l |
| 30 | Kyanidy celkové | CN- | mg/l |
| 31 | Sírany | SO42- | mg/l |
| 32 | Chloridy | Cl- | mg/l |
| 33 | Tenzidy aniontové | PAL-A | mg/l |
| 34 | Fosforečnany | PO43- | mg/l |
| 35 | Fosfor celkový | Pcelk. | mg/l |
| 36 | Uhlovodíky C10-C40 | C10-C40 | mg/l |
| 37 | Polycyklické aromatické uhlovodíky | PAU | μg/l |
| 38 | Pesticidní látky celkem | PLC | μg/l |
| 39 | Pesticidní látky | PL | μg/l |
| 40 | Chemická spotřeba kyslíku manganistanem | CHSKMn | mg/l |
| 41 | Celkový organický uhlík | TOC | mg/l |
| 42 | Nasycení kyslíkem | % O2 | % |
| 43 | Vápník a hořčík | Ca + Mg | mmol/l |
| 44 | Vápník | Ca | mg/l |
| 45 | Hořčík | Mg | mg/l |
| 46 | Huminové látky | HL | mg/l |
| 47 | Absorbance při 254 nm | A1 254 | |
| 48 | Kyselinová neutralizační kapacita do pH 4,5 | KNK 4,5 | mmol/l |
| 49 | Zásadová neutralizační kapacita do pH 8,3 | ZNK 8,3 | mmol/l |
| 50 | Escherichia coli | ECOLI | KTJ/100 ml |
| 51 | Intestinální (střevní) enterokoky | ENT | KTJ/100 ml |
| 52 | Mikroskopický obraz: Počet organismů | PO | jedinci/ml |
| 53 | Abioseston | % | |
| 54 | Adsorbovatelné org. halogeny | AOX | μg/l |
Údržba centrálních šachet v bytových domech
Bytové domy využívají pro odvětrání kuchyní, koupelen a záchodů vzduchotechnické šachty. Tyto centrální šachty vedou svisle skrz všechna patra až na střechu. Vše začíná od bytů. Z každého bytu jsou provedeny vstupy do centrální šachty. Tato vyústění jsou krytá mřížkou nebo ventilátorem s mřížkou. Občas se také používaly zpětné klapky.
Centrální šachta také vyžaduje pravidelnou údržbu, na kterou se často zapomíná. Podle odborníků je velmi užitečné centrální šachty pravidelně čistit od nánosů nečistot, které můžou způsobovat zvýšenou prašnost či zapáchání ve vývodech horních bytů. Předejde se tak uchycení bakterií a virů na povrchu potrubí šachty. Nehrozí pak při zpětném proudění přenášení zdravotně závadných látek z bytu do bytu.
Dnes specializované firmy dokáží provést rychle mechanické čištění šachty speciálními kartáčovými stroji a odsátí nečistot z šachty pryč. Dokonce si můžete objednat i desinfikování šachty účinnými prostředky, což v dnešní době silného virového znečištění je nutnost. Stejně jako například klimatizace, čističky vzduchu, či běžná vzduchotechnika musí být pravidelně čištěna a desinfikována, tak totéž platí i pro centrální šachty. Ideální je provádět čištění centrální šachty dle hygienické normy každé dva roky.
Poslední částí centrálních šachet je konečné vyústění na střeše, sběrná šachta, nebo centrální ventilátor. Mnoho domů si také nechalo provést výměnu nefunkčních ventilátorů za samočinné ventilační turbíny, nebo systémy nakombinovali a k ventilačním turbínám přidali pomocné ventilátory, pro zajištění stabilního výkonu. Turbína slouží k zajištění mírného podtlaku v šachtě, (aby se pachy nevracely do bytů), kdežto silný ventilátor po sepnutí zajistí potřebný rychlý odtah použitého vzduchu až z bytu.
Čtěte také: Přínos Michala Kadlece
Pokuty za nevyvezenou žumpu
Majitelé nemovitostí s odpadem vedeným do žumpy nebo septiku by se měli mít na pozoru. Podle novely vodního zákona hrozí už příští rok za nevyvezenou žumpu pokuta v řádech desítek tisíc korun. Doklady o správném vývozu fekálií přitom lidé musí uchovávat až dva roky zpětně.
Nevyvezená žumpa či propouštějící septik bez patřičných povolení bude znamenat problém. Velmi drahý problém. Úředníci totiž začnou kontrolovat doklady o vyvezení fekálií certifikovanou společností už od příštího roku. Povinnost uchovávat si tyto doklady mají přitom majitelé žump až dva roky zpětně. Aktuálně již od ledna 2021.
Za chybějící doklady o vyvezení žumpy hrozí peněžitý trest. Fyzickým osobám mohou úřady vyměřit pokutu až 20 tisíc korun, právnickým osobám dokonce 100 tisíc. Pokutu navíc lze uložit opakovaně, dostat se do křížku s úředníky tak může znamenat velmi nepříjemný problém.
Náklady na vyvážení se mohou vyšplhat na desítky tisíc. Růžové to však nebude ani pokud se rozhodnete žumpu pravidelně vyvážet. Náklady na čerpání fekálií certifikovanou společností se totiž mohou vyšplhat do astronomických částek.
Alternativní řešení
Jaká se tedy nabízí řešení? Liší se podle objektu: u celoročně obývaných rodinných domů je rozhodně nejlepší cestou pořízení domácí čistírnu odpadních vod. Jde o moderní, efektivní a ekologicky přívětivý způsob, jak nakládat s odpady. Navíc s možností využít vyčištěnou vodu například na závlahu zahrady. Druhou možností je tříkomorový septik. Na rozdíl od domácích čistíren, septik nepotřebuje elektrické připojení, proto je vhodnější jako řešení pro objekty bez napojení na veřejnou elektrickou síť a pro chaty a chalupy s velmi sporadickou návštěvností. Odpadní voda se v septiku čistí průtokem jednotlivými komorami. Za septik je však nutné umístit minimálně 1-2 další stupně čištění, a to zemní pískový nebo aktivní biologický filtr, aby bylo možné přečištěnou vodu vypouštět.
Pořizovací ceny domácích čistíren odpadních vod začínají (podle modelu) na nižších desítkách tisíc korun. Cena realizace běžné domovní ČOV na klíč se tak bude odhadem pohybovat v rozmezí do dvou set tisíc korun v závislosti na místních podmínkách. S přihlédnutím k nákladům za pravidelné vyvážení žumpy (či pokuty za jejich nevyvážení) se však investice vrací v řádu několika let.
Při instalaci ČOV svépomocí můžou celkové náklady klesnout až o sto tisíc korun, přičemž instalace je velmi jednoduchá a zvládne ji i laik. Samotné uvedení do provozu je však již odbornou záležitostí, se kterou vám rádi pomohou naši technici.
tags: #odpadove #sachty #provoz #udrzba #zakon
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]