Očkování: Rizika, proočkovanost a ohrožení očkovaných

Očkování představuje nejmodernější a nejúčinnější nástroj prevence infekčních onemocnění, který je v současnosti k dispozici. Nicméně, diskuze o tom, zda očkovat děti, nebo ne, neutichají. Vedou je laici, lékaři i odborníci, kteří mají k dispozici různé studie. Tyto studie však nedávají jednoznačnou odpověď na otázky, které si mnozí z nás kladou. Například, zda jsou větší ta rizika, která vzniknou, pokud přestaneme plošně očkovat, nebo naopak ta, která vznikají očkováním malých dětí.

Pravda o očkování

Většina vakcín se skládá z usmrcených patogenů či pouze určitých částí viru nebo bakterie. Pouze některé očkovací látky obsahují živé, oslabené patogeny. Živá (atenuovaná) vakcína je očkovací látka, která obsahuje živý, ale oslabený patogen. Oslabený choroboplodný zárodek nezpůsobí příslušné infekční onemocnění, dokáže ale stimulovat (povzbudit) imunitní systém k tvorbě příslušných protilátek, a tím organismus do budoucna chránit před vznikem onemocnění. Jde např. o vakcínu proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám.

U živých vakcín může vzácně ve specifických případech k onemocnění dojít, obvykle s lehkým průběhem. U osob s významnou poruchou imunity by po očkování živými vakcínami mohlo dojít i k rozvoji těžkého onemocnění. Možnost podání živých vakcín u takovýchto pacientů se proto řídí přísnými pravidly a je pečlivě zvažována lékařem.

Očkování může být někdy následováno horečkou, nevolností, ospalostí či lokálními reakcemi jako je otok nebo zarudnutí v místě očkování. Nicméně tyto vedlejší účinky očkování jsou obecnou reakcí organismu na očkování a obvykle rychle ustupují. Nemají nic společného s onemocněním, proti kterému je vakcinace namířena.

Očkování proti spalničkám

Jelikož očkovací látky proti spalničkám obsahují oslabený, nicméně živý virus spalniček, může vyvolat spalničkám podobnou vyrážku u asi 5 % očkovaných dětí. Ta se objevuje zhruba 1 týden po očkování. Vakcíny proti spalničkám nezpůsobují zánět středního ucha či zápal plic, které často doprovázejí skutečné onemocnění spalničkami. Zánět mozku (spalničková encefalitida) je po očkování extrémně vzácný. Výskyt encefalitidy je hlášen s frekvencí menší než 1 na 10 milionů dávek vakcíny. Riziko vzniku encefalitidy způsobené infekcí přírodními viry spalniček je ale 1 na 1 000 až 2 000 případů.

Čtěte také: Uloz.to a autorské právo

Mýty o očkování

Očkování vyvolává astma a alergie

Neexistují vědecké důkazy o tom, že by očkování způsobovalo nebo zhoršovalo alergická onemocnění. Alergická onemocnění bývají zapříčiněna různými faktory (jako například genetika, životní styl, prostředí atp.). Rozsáhlé vědecké studie však nepotvrzují, že by očkování způsobovalo nebo zhoršovalo alergická onemocnění. Naopak pro řadu pacientů s astmatem nebo atopickým ekzémem je očkování proti různým onemocněním doporučováno, protože pacienti mohou mít vyšší riziko nákazy, těžkého průběhu některých chorob a/nebo i zhoršení jejich základního onemocnění.

Ve velmi vzácných případech (méně než 1 případ na 100 tisíc lidí) se mohou objevit alergické reakce (např. kopřivka nebo obtíže s dýcháním). Závažné alergické reakce (např. anafylaktický šok) se mohou objevit v méně než 1 případu z milionu podaných dávek očkování.

Očkování a autizmus u dětí

Původ tvrzení o souvislosti mezi očkováním a autismem pochází ze studie Andrew Wakefielda publikované v roce 1998 v britském časopisu Lancet. Studie byla tři roky prošetřována britskou lékařskou komorou (General Medical Council). Po třech letech důkladných nezávislých výzkumů bylo prokázáno, že studie byla záměrně klamavá, zavádějící a byla z Lancetu stažena. Následně byl Wakefield vyškrtnut z registru lékařů a byla mu odejmuta lékařská licence. Dodejme, že vědecké důkazy o tom, že by vakcíny způsobovaly autismus u dětí, neexistují, jak informoval Světový poradní výbor pro bezpečnost očkovacích látek (GACVS), Světová zdravotnická organizace (WHO) a jak dokládá celá řada dalších studií např. z Británie, Dánska, USA nebo Švédska.

Povinné očkování v ČR

V České republice se povinně očkuje proti devíti základním onemocněním. Jsou to záškrt, černý kašel, tetanus, dětská obrna, virová hepatitida B, onemocnění vyvolaná bakterií Haemophilus influenzae typu b, zarděnky, spalničky a příušnice. Počtem dětského očkování se nijak nelišíme od rozvinutých zemí, kde je ochrana zdraví populace prioritou.

Dále je všech devět povinných očkování podmínkou účasti dětí až do 18 let na všech početnějších kolektivních akcích delších 5 dnů, jako jsou dětské tábory, školy v přírodě, sportovní soustředění, zdravotní pobyty apod.

Čtěte také: Rizika pro jakost vody

Všechna povinná očkování jsou naprosto nezbytná. Důvodem, proč je povinné očkování důležité, je nutnost dosáhnout vysoké proočkovanosti v populaci, a chránit tak nejen očkované jedince, ale i ty, kteří ze zdravotních důvodů nemohou být očkováním chráněni přímo.

Tuberkulóza a očkování

Tuberkulóza patří do kategorie vážných nemocí. Jejím původcem je bakterie Mycobacterium tuberculosis. V důsledku úmrtí na infekční onemocnění, jako jsou záškrt, černý kašel, spalničky, dětská obrna či tetanus, se tehdy v naší zemi konce kojeneckého věku nedožilo 25 dětí ze sta a 50 dětí ze sta se nedožilo dospělosti!

K preventivním opatřením před šířením nákazy patřilo očkování nazývané kalmetizace. Očkování proti tuberkulóze je spojeno se jménem francouzského bakteriologa Alberta Calmetta, po němž i nese název kalmetizace. Kalmetizace tak chrání hlavně novorozence a malé děti proti závažným formám onemocnění.

Česká republika v současnosti patří k zemím s nejnižším výskytem tuberkulózy nejen ve světě, nýbrž i v Evropě. Definitivně zhodnocen a uzavřen je zatím rok 2015, ve kterém bylo v ČR zachyceno 518 nových případů onemocnění. To je vyjádřeno v incidenci číslem 4,9. V roce 2010 se Česká republika přidala k četným evropským zemím a zrušila plošné očkování novorozenců proti tuberkulóze.

Rizika a vedlejší účinky očkování

Každá vakcinace s sebou nese určité riziko selhání i výskytu možných nežádoucích účinků. Očkování může mít vedlejší účinky, tak jako každý jiný léčivý přípravek. Jejich výčet a frekvenci udává příbalový leták. Vedlejší účinky jsou zpravidla mírné, mohou být lokální v místě aplikace vakcíny (např. bolest v místě vpichu, zarudnutí) nebo celkové (např. horečka).

Čtěte také: Pracovní rizika

Nežádoucím účinkům lze předejít do určité míry, např. správnou očkovací technikou. Samozřejmě že i ve velmi vzácných případech může dojít k závažné reakci. I v rámci fáze IV po uvedení vakcíny na trh se pečlivě monitorují všechny hlášené nežádoucí účinky, aby mohly být případně včas podniknuty kroky při zjištění jakýchkoli rizik.

Proočkovanost populace

Proočkovanost populace klesá, hrozí návrat nemocí, které byly pod kontrolou. Očkující lékaři upozorňují, že v posledních letech se výrazně změnil přístup řady rodičů k očkování. Řada lidí věří mýtům o škodlivosti nebo neúčinnosti očkování kolujícím na internetu. Důsledkem je klesající proočkovanost. V Evropě již vypukly lokálních epidemie dříve téměř potlačených nemocí. Některé se nyní znovu více objevují i v České republice.

V České republice bylo za měsíce leden až listopad 2017 hlášeno 142 případů spalniček. Rozsáhlá epidemie spalniček s tisíci nakaženými a desítkami mrtvých postihla v roce 2016 Rumunsko.

Doporučená očkování

Kromě povinného očkování pro dětský věk existuje v ČR řada volitelných typů očkování. Prakticky všem se doporučuje například očkování proti chřipce či proti virovým hepatitidám A a B (jestliže člověk nebyl očkován v dětském věku). Některá očkování lékaři doporučují především určitým věkovým skupinám. Například lidem nad 50 let očkování proti pásovému oparu nebo seniorům nad 65 let očkování proti pneumokokům. Naopak mladým lidem ca do 26 let věku se doporučuje očkování proti pohlavně přenosným lidským papilomavirům - i když ideální doba je ještě před započetím pohlavního života.

Dále by se měli dát očkovat cestovatelé mířící do exotických zemí - podle toho, jaké nemoci hrozí v cílové destinaci. Existuje i řada povolání, která si zasluhují zvláštní ochranu. Samozřejmě jsou to zdravotnická povolání, jejichž představitelé často přicházejí do styku s nakaženými.

Zvláště důležité je očkování pro jedince, kteří mají z nějakého mimořádného důvodu dlouhodobě sníženou imunitu. To může být dáno vrozenými předpoklady, chronickou chorobou, náročnou léčbou a podobně. Pro lidi se slabou imunitou představují infekční choroby mnohem vyšší riziko než pro běžnou populaci.

Změny v očkovacím kalendáři

Od Nového roku dochází k několika změnám v očkovacím kalendáři dětí. Hlavní změnou v základním očkování proti záškrtu, tetanu, černému kašli, dětské přenosné obrně, haemofilu influenzae b a žloutence typu B (tzv. hexavakcína) je přechod na očkovací schéma 2+1. Schéma 3+1 platí do konce roku 2017. Ubude jedna dávka očkování. Očkování se zahajuje od 9. týdne věku a další dávka se podává v intervalu ne kratším než 8 týdnů. Další změna je u očkování proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám. První dávka této vakcíny má být nově podána do 18. měsíce věku dítěte.

Závěr

Očkování je jedním z nejdůležitějších objevů v historii. To nejlepší, co můžeme v prevenci infekčních nemocí udělat, je nechat se očkovat u těch nemocí, proti kterým existuje a je dostupná očkovací látka. Pravda však je, že pokud poklesne proočkovanost populace, riziko, že některé děti zemřou, bude stoprocentní.

Účinnost řady současných vakcín je více než 90%, u některých se blíží až k 99% hranici. Očkování tak může ochránit až 99 osob ze 100 očkovaných.

tags: #ohrozeni #ockovanych #proockovanost #rizika

Oblíbené příspěvky:

• Schéma recyklace PVC
• Regulace vodních toků z pohledu ekologie
• Správné vypouštění odpadu z karavanu
• Chemické divadlo a životní prostředí
• 60litrové kovové koše na odpad