Dilatace odpadních trubek a použité materiály

04.10.2025

Odpadní trubky jsou nedílnou součástí kanalizačních systémů a je důležité věnovat pozornost jejich správné instalaci a výběru materiálu, aby byla zajištěna jejich dlouhá životnost a spolehlivost. Tento článek se zaměřuje na problematiku dilatace odpadních trubek, materiály používané při jejich výrobě a správný postup instalace.

Materiály pro odpadní trubky

Pro svislé potrubí se používají nejčastěji plastové trubky s označením HT. Nejvhodnějšími materiály jsou polyvinylchlorid (PVC), polypropylen (PP) a polyethylen (PE). Dříve se používala také litina, která se dnes vyměňuje za plast. Svislé potrubí se tvoří z plastů.

Materiály používané při výrobě trubek a tvarovek:

Litinové trouby a tvarovky
Kameninové trubky a tvarovky
Železobetonové trubky

Vnitřní kanalizace se buduje z trubek a tvarovek z plastů, které jsou odolné proti chemickým vlivům a korozi. Pro výstavbu kanalizačních sítí se používají kameninové trubky.

Vlastnosti materiálů

PVC (polyvinylchlorid): Vyznačuje se dobrou pevností, houževnatostí a tvárností.PP (polypropylen): Dobrá odolnost proti působení chemikálií a malé průtokové odpory.PE (polyethylen): Flexibilní a odolný vůči nízkým teplotám.Kameninové trubky: Velmi pevné a kvalitní, nepropustné a odolné proti povětrnostním vlivům.Betonové trubky: Jejich kvalita závisí především na jakosti betonu a jeho zhutnění. Tento beton je vodotěsný, otěruvzdorný, odolává mrazu a chemikáliím.

Čtěte také: Akrylátová vana a poškození odpadní vodou

Dilatace potrubních sítí

Tepelné namáhání potrubních sítí souvisí s tzv. dilatačním chováním potrubí vlivem změn teplot materiálu potrubí. Při tepelném namáhání potrubí, tj. ohřívání nebo chladnutí, vzniká v potrubí napětí, které se přenáší do upevnění potrubí jako axiální síla. V praxi se většinou uvažuje se změnou délky potrubí, tj. prodloužením nebo naopak smrštěním.

Z pohledu fyzikálního je jasné, že změna neprobíhá pouze v ose potrubí, tj. délkově, ale i objemově. Objemová změna je však ve většině inženýrských aplikací týkajících se potrubních sítí zanedbána.

Jak se projeví změna délky rovného úseku potrubí o délce 10 m při ohřátí o 50 K, ukazuje tabulka, ze které vyplývá, že zatímco u kovových materiálů se jedná o změnu délky řádově v jednotkách milimetrů, u plastových materiálů to jsou již jednotky centimetrů.

Tabulka 1: Ukázka změny délky potrubí při ohřátí o 50 K (pro délku 10 m)

Materiál	Změna délky (mm)
Ocel	6
Měď	9
Plast (PP-R)	60

Způsoby kompenzace délkových změn

Délkovým změnám vlivem teplotní roztažnosti lze velice jednoduše zabránit buď tzv. posuvným uložením, např. lomem trasy, nebo ohybovými kompenzátory. U kompenzátorů jde většinou o zabudování mezi dva pevné body.

Čtěte také: Inspirace pro motivační dopis v odpadovém hospodářství

Dilatační úsek je vzdálenost mezi dvěma pevnými body. Kompenzátory vyrovnávají změnu délky potrubí změnou svého tvaru. Jako další způsob, jak vyrovnat tepelnou roztažnost, je správné vedení a uchycení trubky. Mezi ohybové kompenzátory patří tzv. prosté ohyby (ohybová ramena). Ramena lze vytvořit vhodným řešením trasy potrubí na rovných potrubních úsecích.

Posuvné uložení
Ohybové kompenzátory
Axiální kompenzátory
Pryžové kompenzátory

Uchycení potrubí

Pevné uchycení je takové, které neumožňuje dilatace, tj. v místě podpory zamezuje pohybu potrubí v jeho ose. Kluzné uložení potrubí je způsob uchycení, kdy je potrubí zabráněno vybočit z osy trasy, ale v ose potrubí může docházet k dilatačnímu pohybu trubky. Při průchodu potrubí zdí u kluzného uložení musí být trubka opatřena chráničkou. Potrubí se vede a upevňuje svisle, kolmo k vodorovné rovině. Vzhledem ke hmotnosti potrubí a protékající vody se musí potrubí upevnit v každém podlaží nejméně ve dvou místech. Upevnění se provádí nejčastěji dělenými objímkami. Uvnitř objímky musí být řádně usazeno pryžové těsnění. Objímka musí svým průměrem odpovídat průměru potrubí.

Instalace odpadních trubek

Instalace trubek a tvarovek KG je realizována pomocí násuvných hrdel, která mají těsnicí kroužky zajišťující pevné spojení a lepení tak není doporučeno. Vzájemné propojení je možné pomocí kolen, přesuvek, odboček, trubek a samostatných hrdel, avšak pro kompletizaci systému lze využít i čistící tvarovku, hrdlový uzávěr a zátku. Před montáží se očistí hrdlo a rovný konec trubky, na který se následně nanáší mazivo. Těsnící kroužek by měl zůstat suchý. Trubka se vsune do hrdla, označí se hranice a tato značka se povýší o 10 mm k umožnění dilatace.

Před položením odpadního potrubí do již připraveného výkopu je nezbytné zajistit konstantní sklon odpadního potrubí nejméně 2 % po celé jeho délce. Tento sklon musí být zachován a současně musí být výkop již podsypán tak, aby nikde nevznikaly propadliny. Jako materiál pro zásyp odpadního potrubí se často využívá původní zemina, přičemž je důležité, aby neobsahovala větší ostré kameny. V případě vysoké zrnitosti je vhodné potrubí zasypat vrstvou písku nebo štěrkopísku.

Postup pokládky KG trubek

Příprava lože trubky: Skládá se z podsypu, obsypu a zásypu. Materiál: písek, stejnozrnný štěrk, drcený stavební materiál apod. s hrubostí do 22 mm.
Podsyp: Vrstva pod samotnou trubkou, minimálně cca 10 cm vysoká, lehce zhutněná.
Obsyp: Nasypat okolo trubek.
Zásyp: Potrubí se přikryje vrstvou minimálně 30 cm vysokou.
Krytí: Druhá vrstva krytí se použije zemina s kameny o velikosti maximálně 150 mm.
Hutnění: Ušlapání (pro lehčí zatížení) nebo vibrační pěch (žába) po vrstvách cca 30 cm. Zásyp 30 cm nad potrubím nikdy nehutníme!

Sklon potrubí

Norma stanovuje 1-2 %, doporučuje se docílit sklon cca 3-4 % (tj. 3-4 cm na 1 m délky).

Čtěte také: Přínos Michala Kadlece

Hluk v potrubních systémech

Provoz technických zařízení budov s sebou přináší problematiku vzniku a šíření hlukových projevů. Zdroji mohou být např. armatury, potrubní rozvody, čerpadla, ventilátory, kanalizační nebo vodovodní potrubí, výtahy atd. Zvuk se může šířit v plynech, kapalinách i pevných látkách ve formě akustického vlnění.