Ekologický chov drůbeže: Podmínky a zásady

Chov slepic v domácím prostředí je stále populárnější, především mezi rodinami, které chtějí mít přístup k čerstvým vejcím a ekologicky zpracovávat zbytky z domácnosti. Než si slepice pořídíte, ověřte si místní předpisy, které zjistíte na příslušném obecním úřadě. Některé obce mohou omezovat počet chovaných zvířat nebo vyžadovat povolení.

Chov slepic není jen o sběru vajec, ale také o odpovědnosti. Slepice potřebují bezpečné prostředí, kde budou chráněné před počasím a predátory, pravidelnou péči a údržbu kurníku a přísun vody a krmiva.

Počet slepic závisí na velikosti vaší rodiny, spotřebě vajec a velikosti venkovních prostor pro výběh. Začátečníkům se doporučujeme začít s menším počtem slepic, ideálně 3-5 zvířat. Jedna slepice obvykle snese 4-6 vajec týdně. Tento počet se samozřejmě mění v zimních měsících, kdy snáška výrazně klesá.

Základní vybavení pro chov slepic

Počáteční investice do kurníku, vybavení a prvotního krmiva může být vyšší. Kurník je základním vybavením pro chov slepic. Musí být dostatečně prostorný, dobře větraný a chráněný proti predátorům. Kurník je třeba pravidelně čistit (dle počtu slepic cca 1x týdně), proto při výběru zohledněte i přístup do vnitřních prostor a možnosti čištění.

Podestýlka pro slepice je součástí jejich chovu. Slepice potřebují prostor pro pohyb, hledání potravy a „popelení“. Popelení je nejčastější způsob, jak si slepice čistí peří.

Čtěte také: Život s úsměvem a ohledem na přírodu

Výběh by měl být chráněný proti predátorům a částečně zastíněný. Každá slepice by měla mít alespoň 4-5 m² prostoru ve výběhu. Pokud nemáte dostatek prostoru na zahradě, je dobré dodávat slepicím například posečenou trávu, protože slepice velmi rychle z menší plochy vytvoří tzv.

Voda i krmivo musí být čisté a snadno dostupné. Základní krmivo tvoří směs pro nosnice, doplněná o čerstvé zbytky z kuchyně a vitamíny. Slepicím také prospěje tráva, pšenice a šrot. Pro kvalitní skořápky je důležité podávat drcené skořápky z vajec nebo mletý vápenec. Pořiďte také pítka a krmítka, aby měly slepice neustálý přístup k čerstvé a čisté vodě. Denní spotřeba jedné slepice je 0,2-0,5 litru vody, v závislosti na teplotě.

Při chovu slepic přijdou vhod také nádoby na skladování krmiva, do kterých se vám nedostanou hlodavci a jiní škůdci. Ochranné sítě nebo elektrický ohradník jsou ideální, pokud nemáte pevný výběh a budete přesouvat slepice po pozemku.

V případě, že se vejce nechají příliš dlouho v hnízdě, mohou se stát cílem pro jiná zvířata (např. Nemáte líheň a chcete vejce uchovat do doby, než budete líhnout? Skladujte je při teplotě 12-15 °C a položte špičkou dolů. Zajistěte izolaci kurníku, aby teplota neklesla příliš nízko. V zimě mají slepice vyšší energetické nároky.

Slepicím nedávejte slané, kořeněné, plesnivé nebo zkažené potraviny, syrové brambory, čokoládu, citrusy, syrové luštěniny a avokádo, protože mohou být nebezpečné nebo škodlivé. Vyvarujte se také tukům, smaženým jídlům a syrovému masu či vejcím, která mohou přenášet bakterie.

Čtěte také: Eko prací prášky: Jak vybrat ten správný?

Ekologické zemědělství a chov drůbeže

V posledních letech zažívá ekologické zemědělství v Evropě výrazný rozmach, který zasahuje i do chovu drůbeže, včetně kura domácího (Gallus gallus). Tento článek se zaměřuje na problematiku chovu brojlerů a jejich welfare - tedy životních podmínek, které ovlivňují jejich zdraví a pohodu.

Definice ekologického zemědělství (EZ) dle zákona o EZ č. Ekologickým zemědělstvím se rozumí zvláštní druh zemědělského hospodaření, který dbá na životní prostředí a jeho jednotlivé složky. Pro ekologické zemědělství jsou charakteristické šetrné zpracovatelské postupy při výrobě potravin s vyloučením použití chemicko-syntetických látek.

Dle předpisů ekologického zemědělství (NR (ES) č. 834/2007 čl. 11, čl. 14, čl. 15, NK (ES) č. 889/2008 kapitola 2) k dosažení do značné míry uzavřeného koloběhu látek mezi půdou, rostlinami a zvířaty, musí být chov zvířat v ekologickém zemědělském podniku vždy spojen s pozemky, které ekofarma obhospodařuje. Počet zvířat na jednotku plochy je omezen s cílem zabránění nadměrné zátěže půdy, spodní vody a povrchových toků, jak samotnými zvířaty, tak i statkovými hnojivy.

Při zahájení přechodu konvenčního podniku na EZ se mohou všechna zvířata, která podnik vlastní převést do ekologického zemědělství bez omezení. Při přechodu na ekochov (ECH) se musí veškerá půda pro pěstování krmiv obdělávat dle pravidel ekologického zemědělství.

V systému ekologického zemědělství se v ČR mohou chovat pouze skot, koně, prasata, ovce, kozy, králíci, drůbež, ryby a středoevropské ekotypy včely medonosné. Ostatní druhy hospodářských zvířat je možno na ekofarmě chovat jako zájmové chovy, které však nejsou předmětem podnikání v ekologickém zemědělství.

Čtěte také: Citrusová kůra jako zdroj ekologického plastu

Osoby chovající zvířata v ekologickém zemědělství musí mít základní znalosti a schopnosti pečovat o potřeby, zdraví a životní podmínky zvířat. V rámci chovu musí být dodržovány zásady welfare zvířat. Ekologicky chovaná zvířata musí být vždy oddělena od zvířat konvenčních.

Celoroční chov zvířat bez ustájení je možný pouze ve vhodných klimatických oblastech, respektive bez jejich strádání. Počty zvířat v ekologickém zemědělství je nutno stanovit tak, aby nebylo překročeno množství 170 kg vneseného dusíku statkovými hnojivy na 1 ha zemědělsky využívané půdy ekofarmy a rok. Nejvyšší přípustné počty zvířat na ha zemědělské půdy ekofarmy jsou uvedeny v příloze č. IV. NK (ES) č. 889/2008.

Co se týká stájí, nejméně polovina minimální ustájovací plochy musí být pevná, bez roštů, se suchou podestýlkou. Počty zvířat ve stáji by měly být takové, aby jim zaručily pohodu a spokojenost. Minimální velikosti prostor ustájení a výběhů pro jednotlivé druhy, respektive kategorie zvířat jsou uvedeny v příloze č. III. NK (ES) č.

V ekochovech se přednostně doporučuje pro rozmnožování zvířat aplikovat přirozenou plemenitbu, umělá inseminace je však přípustná.

Výživa a krmení v ekologickém chovu

Výživa a krmení zvířat v ekologickém zemědělství je upravena předpisy EZ NR (ES) č. 834/2007 čl. 5, 7, 14, 16 a 18, NK (ES) č 889/2008 čl. 19, 20, 21, 22, 25 j, 25 m, 26 a 43. Obecně je však možno konstatovat, že výživa v rámci ekologického zemědělství je spíše zaměřena na dosažení vysoké kvality produkce, než na její maximalizaci.

V rámci ekologických chovů především platí, že základem výživy mláďat savců je mateřské mléko (minimální doba podávání mléka je od 40 dní do 3 měsíců, dle druhu zvířat) a že zvířata se musí krmit výhradně ekologickými krmivy nebo krmivy z přechodného období. Býložravcům má být co možná nejčastěji umožněn pobyt na pastvě, přičemž objemná píce musí u těchto druhů reprezentovat minimálně 60 % denní krmné dávky v přepočtu na hmotnost sušiny. V případě zvířat chovaných k produkci mléka může však tento podíl, ve fázi začátku laktace, klesnout na 50 %. Taktéž drůbež a prasata musí být přikrmována čerstvou, sušenou nebo silážovanou objemnou pící.

Dále je nutno doplnit, že jiné než ekologické krmné suroviny rostlinného, živočišného či minerálního původu a vedlejší produkty rybolovu se mohou ve výživě používat pouze v případě, že jsou uvedeny v příloze č. V. NK (ES) č. 889/2008. Ve výživě zvířat se také mohou používat doplňkové látky a činidla, která jsou uvedena v příloze VI. NK (ES) č. 889/2008.

Hlavním problém spojeným s užitkovostí slepic je nízká koncentrace dusíkatých látek (NL) v bio krmivech a následné nedostatečné pokrytí jejich potřeby ve výživě. Hlavním zdrojem NL v komerčních chovech je sójový extrahovaný šrot, přičemž sója se v ČR pěstuje jen v omezeném množství. Alternativou zdroje NL je hrách.

Zdraví zvířat v ekologickém chovu

Elementárním předpokladem pro zabezpečení kvalitní a dostatečné produkce v rámci každého ekologického chovu je zabezpečení optimálního zdravotního stavu zvířat, přičemž péče o zdraví zvířat je v těchto chovech založena především na preventivních opatřeních. Vlastní prevence je v ekologickém zemědělství založena na celé škále opatření (výběr vhodných plemen, kvalitní krmiva, vhodné a čisté ustájení, dodržování welfare zvířat atd.), preventivní používání tzv. alopatických léčiv je však zakázáno.

Pokud, i přes preventivní opatření, dojde k onemocnění či poranění zvířete, musí být každé zvíře adekvátně ošetřeno, při ošetření však mají přednost fytoterapeutické a homeopatické léky a preparáty a povolené doplňkové a minerální látky a stopové prvky (viz přílohy V. a VI. NK (ES) č. 889/2008). Nicméně v nezbytných případech je povolena i aplikace antibiotik nebo chemických alopatických léků, přičemž aplikace veterinárních léčiv (přípravek, účinná látka, způsob a trvání ošetřování, ochranná lhůta), musí konkrétní podnik zaznamenávat v evidenci a předkládat kontrolní organizaci. Ošetřená zvířata či skupiny zvířat musí být jednoznačně identifikována a označena.

Ochranná lhůta mezi prvním podáním chemického alopatického léku a získáním bioproduktu z ošetřovaného jedince se však zdvojnásobuje oproti ochranné lhůtě předepsané zákonem. Pokud však ochranná lhůta není jasně definována výrobcem léčiva, dodržovaná ochranná lhůta je minimálně 48 hodin. V případě, že zvíře či zvířata jsou ošetřeny chemickými alopatickými léky nebo antibiotiky více než třikrát v průběhu 12 měsíců nesmí se tato zvířata nebo jejich produkty, které jsou z nich získány, prodávat jako bioprodukty. Kupírování s využitím pryžových kroužků či krvavou cestou, ořezávání zubů, krácení zobáků drůbeže, odrohování atd. se v ekologických chovech nesmí provádět, nicméně v případě závažných důvodů (zlepšení zdravotního stavu apod.) může MZe některé zásahy jednotlivým žadatelům předem povolit.

Výjimky týkající se zacházení se zvířaty a také eventuálního vazného ustájení jsou uvedeny v „Metodickém pokynu MZe č. 2/10“, ze dne 1. dubna 2010 č.j.

Zdraví zvířat je důležitý ukazatel, pokud hovoříme o welfare. Mortalita v ekologických chovech je velice variabilní a pohybuje se od 0 do 25 % v chovu slepic. Nejčastější příčinou úhynu může být E.coli, infekční bronchitida, kokcidióza nebo čmelík kuří, který je hlavním problémem při produkci konzumních vajec.

Vyšší podíl slepic ve výběhu má pozitivní vliv na snížení výskytu ozobávání peřní a kanibalismu, což je díky zákazu kauterizace zobáků v ekologických chovech vážný problém.

Produkty a přechodné období

Produkty z chovu zvířat je možné prodávat s označením BIO či EKO až po doběhnutí stanoveného přechodného období. Přechodné období obecně činí 24 měsíců. Nicméně například při aplikaci postupného zařazování jednotlivých chovů zvířat do ekologické výrobní jednotky může být přechodné období pro produkty, od nově zařazených druhů konvenčních zvířat, za určitých okolností podstatně zkráceno. Zkrácené přechodné období u různých druhů hospodářských zvířat a různých směrů užitkovosti, dle čl. 38, odst. 1 NK (ES), může činit od 12 měsíců, v případě skotu pro produkci masa až po 6.

Při výběru plemen nebo užitkových typů je především nutno respektovat jejich adaptabilitu, vitalitu a odolnost. Seznam doporučených plemen však doposud neexistuje, v rámci výběru by však měla být preferována taková plemena, která jsou již přizpůsobena daným podmínkám a zvířata konstitučně pevná, odolná, s dobrými mateřskými vlastnostmi a v optimální kondici. Pokud však není možno zabezpečit reprodukci v rámci uzavřeného obratu stáda, nová zvířata by v zásadě měla pocházet z jiných ECH. V ojedinělých případech je však možno některá zvířata (viz např. Přeprava zvířat musí být co nejšetrnější a při jejím provádění musí být respektovány příslušné předpisy. Při nakládání, respektive vykládání zvířat se nesmí používat elektrické pomůcky k popohánění, před jízdou či v jejím průběhu je zakázána aplikace uklidňujících alopatických prostředků.

Legislativa a welfare zvířat

Cílem Evropské unie, jejíž jsme součástí, je chovat hospodářská zvířata se splněním vysokých standardů welfare, tedy pohody zvířat. Welfare vlastně znamená maximálně vyhovět životním požadavkům dané komodity. Chovy masné i nosné drůbeže musí splňovat přísné požadavky evropské legislativy, které welfare drůbeže zajišťují a jsou přísně kontrolovány. EU má jedny z nejpřísnějších požadavků na welfare na světě.

V České republice jsou směrnice Rady, které řeší minimální požadavky pro chov nosnic, kuřat chovaných na maso, vodní drůbeže i krůt zapracovány do vyhlášky č. 208/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů o minimálních požadavcích pro ochranu hospodářských zvířat.

Základní podmínkou v chovu drůbeže je, že jde o chov extenzivní a drůbež nesmí být chována v klecích. Stáje pro veškerou drůbež musí mít nejméně jednu třetinu podlahové plochy pevnou (bez roštů), která je pokryta podestýlkou. Ve stáji pro nosnice slouží dostatečně velká část podlahové plochy jako sběrné místo pro trus. Stáje jsou vybaveny hřady, jejichž počet a rozměry jsou uzpůsobeny velikosti skupiny a druhům. U drůbeže na výkrm max. počet zvířat je max. 10 kusů na 1 m2 vnitřní plochy nebo max.

Hlavním smyslem ekologického chovu kura domácího (stejně jako všech ostatních hospodářských zvířat) je snížení intenzity chovu, zajištění podmínek pro přirozené chování a tím zlepšení podmínek neboli welfare v chovu. Při chovu kura domácího mohou být ekologické chovy zaměřeny buď na produkci bio vajec, nebo bio kuřecího masa. V obou případech je potřeba zajistit zvířatům přístup do venkovního výběhu.

S ohledem na různé změny počasí (zima, déšť apod.) je nutné, aby kur domácí měl do výběhu přístup minimálně po 1/3 délky svého života. Výběh by měl být pokrytý vegetací s přístřešky nebo se stromy a keři, kde se mohou ptáci ukrýt. Ve výběhu by měli mít ptáci také přístup k vodě, případně ke krmení.

Jak slepice pro produkci vajec, tak kuřata na výkrm musí být krmena krmivy pocházejícími z ekologické produkce a přednostně by měla být využívána krmiva vlastní produkce. Aby byla pokryta potřeba vitamínů a minerálních látek mohou být používány minerálně vitamínové premixy, ovšem nesmí se používat synteticky vyráběné aminokyseliny.

Slepice pro produkci bio vajec nemohou být chovány v klecích. V hale musí být min 1/3 podlahové plochy pokryta podestýlkou, ve které mohou slepice hrabat, zobat a popelit se. Slepice musí mít k dispozici hřady, protože hřadování patří k přirozenému chování kura, délka pro jednu slepici musí být min. 18 cm. V jedné hale nemůže být ustájeno více než 3 000 ks slepic. Koncentrace slepic na m2 může být maximálně 6 ks. Pro intenzitu snášky slepic je důležitá délka světelného dne. Při ekologickém chovu je povoleno doplnit délku přirozeného dne umělým osvětlením maximálně na 16h denně.

Výkrm kuřat se provádí především na podestýlce, výkrm v klecích je zakázán. Zatížení v hale může být maximálně 10 ks/m2 a nesmí překročit 21 kg živé hmotnosti na m2. Ve venkovním výběhu se na jedno kuře počítají 4 m2. V ekologickém zemědělství je preferována především prevence chorob. Ta začíná už výběrem plemen a linií, které jsou odolné a vhodné do konkrétních podmínek, zajištěním vhodného prostředí a pracovních postupů, umožnění volného pohybu a podpory přirozených potřeb nosnic (hrabání, popelení), udržování dobrých hygienických podmínek apod. Podpořit dobrou imunitu zvířat lze i kvalitními krmivy.

Ve výběhu mají být pastviny pokryté vegetací a vybavené ochrannými zařízeními, například stromy a keři, kde se ptáci mohou ukrýt. Minimální rozloha venkovní plochy je 4 m2 na nosnici.

Pro ekologický výkrm jako pomalu rostoucí hybridi jsou uznáni v ČR pouze tito: Cobb Sasso 150, Redbro S, Red JA, JA 757, Ross Rowan, S 757. Jedná se o různě zabarvené hybridy, nejčastěji červené nebo bíločervené. Tito hybridi dosahují při standardním krmení hmotnosti 2 kg ve věku 56 dnů při konverzi krmiva 2,2 kg/kg. V ekologickém systému, díky použití bio krmiv s nižší koncentrací živin a díky venkovním výběhům, dochází ke zpomalení růstu a zhoršení konverze krmiva a porážkové hmotnosti dosáhnou kuřata ve věku 70 - 81 dnů.

V ekologickém zemědělství je jedním ze základních principů používání krmiv z vlastní produkce podniku. Pokud to není možné, může chovatel krmiva nakoupit u jiného ekologického zemědělce nebo výrobce bio krmiv ze stejného regionu. Všechny suroviny zemědělského původu musí být v BIO kvalitě, maximálně 25 % může být nakoupeno z 2. roku přechodného období. BIO krmné směsi se liší od konvenčních především absencí extrahovaných šrotů, syntetických aminokyselin, GM plodin apod. Podrobný seznam krmiv a krmných surovin, které lze použít, je součástí nařízení komise č. 889/2008.

Ochrana zdraví zvířat by měla být založena především na prevenci. Chemicky syntetizovaná alopatická léčiva (včetně antibiotik) se mohou používat pouze k léčebným účelům, nikoliv k plošným preventivním medikacím. Při jejich použití se zdvojnásobuje předepsaná ochranná lhůta. Při opakovaném použití v jednom roce víc než 3×, nejsou takto ošetřená zvířata považována za ekologická a pro znovuzískání tohoto statusu musí projít přechodným obdobím, které trvá 6 týdnů. U zvířat s produkčním cyklem kratším než jeden rok je povolená max. jedna aplikace. Povolené jsou vakcinace, odstraňování parazitů a povinné programy eradikace.

Ekonomické aspekty ekologického chovu

Obecně mají tato kuřata nižší podíl prsní svaloviny a vyšší podíl stehen a křídel v porovnání s rychle rostoucími kuřat. Pohyb ve venkovním výběhu a delší doba výkrmu se projevuje i na kvalitě masa. Ze senzorického hlediska bývá maso hodnoceno jako tužší, šťavnatější a celkově přijatelnější (vyzrálejší) než maso rychle rostoucích hybridů.

Lepší welfare a nároky na krmivo v bio kvalitě se výrazně projevují na ceně bio potravin, což je jeden z hlavích důvodů proč je spotřeba bio vajec a bio kuřecího relativně nízká. Část těchto potravin se dováží ze zahraničí.

V České republice se z celkového počtu slepic chovaných v registrovaných hospodářstvích, tzn. v hospodářstvích, ze kterých se vejce uvádějí na trh, chová méně než 0,5 % slepic, což je méně než 15 000 ks (rok 2011). Vejce se na celkové poptávce po bio potravinách podílejí 4,5 %. V EU k hlavním zemím, kde se produkují bio vejce patří Francie, Nizozemsko, Itálie, Německo a Velká Británie. V těchto zemích je počet slepic v ekologických chovech v rozmezí od 2,3 do1,2 milks. Také v Dánsku se chová téměř 900 tis.

Podobná situace je i ve výkrmu kuřat, přestože v posledních letech jejich počet narůstá. Každý rok se v ČR vykrmí 130-150 mil. brojlerových kuřat v konvenčních chovech, v ekologických je to méně než 25 000 ks. Naproti tomu ve Francii je ročně v ekologickém systému vykrmeno cca7 mil. kuřat a ve Velké Británii3 mil. ks.

Srovnání ekologického a konvenčního chovu

Následující tabulka shrnuje klíčové rozdíly mezi ekologickým a konvenčním chovem kuřat:

Význam produkce bio vajec a bio kuřecího masa je v České republice zatím jen omezený. Konzumenti si nesprávně spojují bio vejce a bio kuřecí s vyšší kvalitou potravin. Přičemž, jak již bylo zmíněno výše, smyslem ekologického chovu je především zlepšit podmínky chovu a zajistit zvířatům podmínky pro přirozené chování.

tags: #ekologicky #chov #drubeze #podmínky

Oblíbené příspěvky:

• Statistiky o životním prostředí
• Těžké kovy a pesticidy v přírodě
• Dlouhodobé ukládání radioaktivního odpadu
• Jak se vyhnout problémům na STK a emisích
• Likvidace aut v ČR