Odpady, materiálové toky, ekologické zátěže a rizika v Plzeňském kraji

V roce 2024 představovala produkce celkového odpadu v Plzeňském kraji přes 2 miliony tun a meziročně vzrostla. Produkce veškerého odpadu v Plzeňském kraji v roce 2024 činila minimálně 2,1 milionu tun a meziročně vzrostla o půl procenta. Množství nebezpečného odpadu na jednoho obyvatele vyprodukovaného v regionu bylo mezi kraji nejnižší, přestože došlo k meziročnímu navýšení. Narostl také objem komunálního odpadu v kraji, i tak připadlo na jednoho obyvatele v Plzeňském regionu čtvrté nejnižší množství mezi regiony v Česku. Plzeňský kraj je rozlohou 7649 kilometrů čtverečních třetím největším krajem v republice, ale třetím nejméně zalidněným s hustotou 80,4 obyvatele na kilometr čtvereční.

V Česku bylo vyprodukováno v roce 2024 celkem 40,2 milionu tun odpadu a meziročně došlo ke zvýšení o 6,0 %, což je 2,3 milionu tun. Produkce celkového odpadu v přepočtu na 1 obyvatele dosáhla 3,7 tisíc kilogramů, oproti roku 2023 se snížila o 208 kg. Odpadem je každá movitá věc, které se lidé chtějí nebo mají povinnost zbavit. Produkce odpadu tak představuje vlastní produkci odpadů včetně toho sekundárního, tj. odpadu z jeho zpracování.

V roce 2024 se Plzeňský kraj podílel 5,3 % na celkové produkci odpadů v republice. V regionu bylo vyrobeno 2,1 milionu tun odpadu celkem, z čehož 55,4 tisíc tun tvořil nebezpečný odpad a po Karlovarském kraji (31,1 tisíc tun) se jednalo o druhou nejnižší hodnotu nebezpečného odpadu v Česku. Nebezpečným odpadem se rozumí takový odpad, který obsahuje jednu či více složek vykazujících nebezpečné vlastnosti pocházející převážně z výrobních procesů nebo ze zdravotnictví. Nebezpečný odpad je specifikován v nařízení Komise (EU) č. 1357/2014 a je třeba dle tohoto pokynu s takovým druhem odpadu nakládat. V přepočtu na 1 obyvatele bylo v regionu vyprodukováno 3 480 kilogramů celkového odpadu, z toho 91 kg tvořil odpad nebezpečný. Přesto, že byl zaznamenán meziroční nárůst tohoto ukazatele (o 1,4 %), jednalo se o vůbec nejnižší hodnotu v porovnání s ostatními kraji. Nejvíce nebezpečného odpadu v republice bylo vyprodukováno na 1 obyvatele na území Kraje Vysočina (221 kg), současně zde došlo v roce 2024 také k nejvýznačnějšímu meziročnímu navýšení, a to téměř o 60 %. V roce 2024 se snížila meziroční produkce celkového odpadu pouze v pěti krajích, nejvíce v Karlovarském regionu, kde došlo k poklesu o 16,1 %, tj. téměř o 155 tisíc tun. Naopak produkce odpadu celkem vzrostla nejzřetelněji v Kraji Vysočina (o 40,5 %), stejně tak tomu bylo s nebezpečným odpadem na tomto území, jehož produkce vzrostla meziročně nejvíce v republice. Meziroční pokles produkce nebezpečného odpadu byl registrován u osmi krajů, z toho ten nejvýznamnější byl zaznamenán v Moravskoslezském regionu v absolutní hodnotě o 107,5 tisíc tun, tj. o 40,1 %.

Pokud srovnáme vývoj produkce odpadu v období let 2020 až 2024 v Plzeňském kraji, bylo zde zaznamenáno v roce 2021 poměrně výrazné meziroční navýšení produkce odpadu celkového o 23,7 %, což znamenalo nejvyšší hodnotu přírůstku v mezikrajském srovnání. Stejně tak tomu bylo s produkcí nebezpečného odpadu v Plzeňském regionu, kdy ve sledovaném období byl evidován nejvyšší nárůst také v roce 2021, a to dokonce o 40,5 %. Vyšší meziroční přírůstek nebezpečného odpadu v roce 2021 nastal jen v Praze, kde hodnota vzrostla 2,5krát oproti roku 2020.

Odpady z domácností a odpady podobné povahy a složení bez ohledu na to, kdo tento druh odpadu sbírá nebo produkuje, jsou odpady komunální. Jedná se o směsný a tříděný odpad z domácností a ostatních zdrojů (např. obchody, malé podniky, kancelářské budovy, instituce) včetně papíru a lepenky, skla, kovů, plastů, biologického odpadu, dřeva, textilu, obalů, elektrického odpadu a elektronických zařízení, použitých baterií a akumulátorů nebo objemného odpadu. V Česku bylo v roce 2024 vyprodukováno celkem 5,9 milionu tun komunálního odpadu, v přepočtu na 1 obyvatele v republice představovala produkce tohoto odpadu 541 kilogramů. Celkem za republiku tak došlo k meziročnímu nárůstu komunálních odpadů o 8,9 %, tedy o 481 579 tun, na 1 obyvatele se jednalo o navýšení 44 kg.

Čtěte také: Nakládání s Odpady: Kompletní Průvodce pro Firmy

Produkce komunálních odpadů v Plzeňském kraji představovala v roce 2024 celkem 302,3 tisíc tun, což činilo v přepočtu 494 kilogramů na 1 obyvatele regionu. Nižší produkce komunálních odpadů v kilogramech na 1 obyvatele byla registrována jen ve třech krajích, v Libereckém (482), Hl. m. Praze (485) a Zlínském (491). Naopak nejvíce komunálního odpadu v přepočtu na 1 obyvatele bylo vyprodukováno v Moravskoslezském regionu, a to 651 kilogramů. Pouze ve dvou regionech byl zaznamenán mírný meziroční pokles komunálních odpadů, v Praze klesla produkce komunálních odpadů nejvíce, a to o 0,6 %, tj. o 3,8 tisíc tun, v Královéhradeckém kraji to bylo o 0,3 %, tedy pokles téměř o jednu tunu. Plzeňský region evidoval pátý nejnižší nárůst těchto odpadů, a to o více než 19 tisíc tun, tj. o 6,7 %. Pokud přepočteme produkci komunálních odpadů na 1 obyvatele, značilo to pro náš region meziroční navýšení o 30 kilogramů. Nejvíce zřetelným byl meziroční nárůst v případě produkce komunálních odpadů v Moravskoslezském kraji jak v absolutních číslech (o 167,7 tisíc tun), tak v přepočtu na 1 obyvatele (o 144 kg více).

Oproti roku 2020 bylo v Plzeňském kraji vyprodukováno v roce 2024 o 26,9 tisíc tun komunálního odpadu více, což znamenalo navýšení produkce téměř o desetinu. Ve sledovaném období se jednalo o nejvyšší meziroční přírůstek komunálních odpadů právě v již zmiňovaném roce 2024. Naopak odpady, které se z komunálních odpadů řadí mezi ty nebezpečné, zaznamenaly v regionu od roku 2020 pokles o 8,4 %, tj. o 44 tun, přičemž nejvyšší meziroční snížení v tomto období bylo zaznamenáno v roce 2021 (o 8,1 %).

V roce 2024 pocházelo 4,9 milionů tun komunálního odpadu od obcí, respektive od občanů a dalších subjektů, pro které sběr odpadu zajišťují obce v Česku. V přepočtu na 1 obyvatele Česka to bylo 451 kg obecního komunálního odpadu. V Plzeňském regionu tvořila produkce obecního komunálního odpadu 5,2% podíl v Česku. Vyprodukovalo se zde 256,4 tisíc tun, což představovalo 419 kg na 1 obyvatele regionu. Ve všech krajích bylo zaznamenáno v roce 2024 meziroční navýšení komunálního odpadu z obcí, kde dominoval Moravskoslezský region s nejvyšším nárůstem o 31,6 %, tj. o 162,1 tisíc tun. V Plzeňském kraji vzrostl obecní komunální odpad o 6,0 % a byl tak šestý nejnižší v mezikrajském porovnání.

Pokud se podíváme v regionu do období let 2020 až 2024, celková produkce obecního komunálního odpadu v tunách vzrostla, v porovnání s ostatními kraji se jednalo o šestý nejvyšší nárůst. Oproti roku 2020 se produkce v regionu navýšila o 9,8 %, k tomu významně přispěl především meziroční nárůst v roce 2021 (o 6,8 %) a 2024 (o 6,0 %).

Skládka Chotíkov a výstavba spalovny

Skládku tuhého komunálního odpadu, která zabírá 16 hektarů na pozemcích Chotíkova, měst Touškov a Plzeň, provozuje od roku 2004 akciová společnost Plzeňská teplárenská (100 % akcií vlastní město Plzeň). Sváží se sem odpad z plzeňského regionu. Během dvou tří let bude zaplněná. Spalování odpadů místo skládkování je pro kraj přijatelným řešením. Zařízení by mohlo být uvedeno do provozu v roce 2015, pokud by ovšem proběhla všechna povolovací řízení úspěšně.

Čtěte také: Efektivní třídění odpadu v Mníšku pod Brdy

"Plzeňský kraj tento záměr podporuje, neboť je v souladu s Plánem odpadového hospodářství Plzeňského kraje," sdělila Jana Filípková z odboru mediální komunikace kraje. "Je třeba snížit objem odpadů na skládkách, varianta výstavby zařízení na energetické využívání odpadů je pravděpodobně nejen ekonomicky nejvýhodnějším způsobem, jak dosáhnout požadovaných cílů."

"Spalovna představuje využití už využívaného a svým způsobem zatíženého území," konstatoval člen představenstva Plzeňské teplárenské Tomáš Drápela na jedné z diskusí v Chotíkově. V této obci to totiž vzali zgruntu a referendu předcházela řada jednání a vysvětlování. Na internetových stránkách obce jsou záměru se spalovnou věnovány zvláštní kapitoly. Před referendem, které se konalo 4. září, tam byla zveřejněna i dohoda obce s Plzeňskou teplárenskou, která přesně specifikovala finanční benefity, plynoucí ze souhlasu obce se stavbou. Samozřejmě že o peníze jít v takovém případě musí, vždyť i když jsou zařízení typu moderní spalovny odpadů postavena a provozována co nejšetrněji k životnímu prostředí, k zatížení obce přece jen dojde, například zvýšenou dopravou.

Závazek obce spočívá v tom, že nebude investorovi bránit v celém procesu, a že na tuto stavbu poskytne své pozemky. Tato dohoda byla podmíněna právě místním referendem a jeho výsledkem. Sdružení pro udržitelný rozvoj obce Chotíkov, jež se o vypsání referenda zasadilo, dohodu kritizuje, stejně jako krajská organizace Strany zelených. Chybějí v ní prý například sankce. Starosta Chotíkova Vítězslav Blažek ovšem tvrdí, že je to dohoda o spolupráci a všechny další, které budou teprve uzavírány, už budou klasické obchodní, kde se sankce budou samozřejmě uplatňovat.

Alternativy

V rámci studie proveditelnosti byly posouzeny tři technické varianty zařízení na termické využití komunálního odpadu, a to konvenční spalování, pyrolýzní zplyňování a plazmové zplyňování. Podle Tomáše Drápely se studie zabývala také porovnáním termického spalování a tzv. MBÚ, což je mechanicko-biologická úprava odpadu, jejímž produktem je palivo. Teprve v této úpravě putuje do elektráren a tepláren ke spalování. Ze studie vyplynulo, že MBÚ je pro potřeby Plzeňska nevhodná, projektová dokumentace bude proto zpracována na klasickou roštovou spalovnu. "Je to odzkoušená technologie, používaná ve Švýcarsku (30 spaloven), v Německu, Rakousku a ve Francii. Experimentů s likvidací komunálního odpadu už v EU vyzkoušeli díky ekologickým požadavkům mnoho, všichni se nyní vracejí k energetickému využití. Tato zařízení mají mnohonásobně tvrdší emisní limity než klasické uhelné a jiné elektrárny," tvrdí Drápela.

Plzeňská teplárenská garantuje obcím splnění veškerých zákonných ekologických a emisních limitů. Studie proveditelnosti doporučila roštovou spalovnu s roční kapacitou 60 000 až 100 000 tun odpadu za 2,5 miliardy korun. Dalším krokem po zpracování projektu je proces posouzení vlivu na životní prostředí EIA.

Čtěte také: Skládka a odpady s.r.o. - Co potřebujete vědět

Pokud by spolupráce Dobrovolného svazku obcí Plzeň, Chotíkov a město Touškov s Plzeňskou teplárenskou nepokračovala, skládka by byla uzavřena a spalovna by z nějakých důvodů nemohla být postavena, přišel by například Chotíkov minimálně o polovinu svého rozpočtu na straně příjmů, které nyní plynou především z poplatku za skládkování.

Odpůrci spalovny soudí, že obec už by se bez těchto peněz obešla a že by se jí ulevilo - nechť se odpady zase zpracovávají někde jinde. Vždyť již má kanalizaci, vodovod, plynofikaci a leccos dalšího, mohlo by to stačit, uvedla v Českém rozhlase členka Sdružení pro udržitelný rozvoj obce Chotíkov Kateřina Stašková.

Investor má vytipované i další lokality, kde by bylo možno zařízení postavit. Například přímo v městě Plzni. Lokalita skládky odpadů Chotíkov byla zvolena jako první alternativa právě pro to, že zde existuje kontinuita nakládání s odpady a že s dotčenými obcemi trvale spolupracuje Plzeňská teplárenská.

Finanční kompenzace

Investor se zavázal poskytovat obci (rovněž se to týká města Touškov, kde zatím proti stavbě nebyl žádný významný odpor) jak jednorázové, tak opakované finanční náhrady a příspěvky. Například na investice dostane Chotíkov téměř 60 milionů korun, ovšem až po vydání pravomocného stavebního povolení. Předtím mu poplynou jen menší částky, ale zatím je stále v chodu skládka, která obci přináší slušné příjmy. Od roku 2010 má například dostávat 700 tisíc korun ročně na pořádání kulturních, společenských, sportovních a jiných akcí. "Peníze půjdou do infrastruktury, do základní a mateřské školy, svozu odpadu pro obyvatele zdarma a dalších věcí," uvedl starosta Chotíkova Vítězslav Blažek.

Jistě není vše bezproblémové a nebude tomu ani v budoucnu. Chotíkovské referendum však bylo pro tento záměr opravdu důležité. Vždyť není daleko doba, kdy se skládkovat nebude smět vůbec - jak to je například ve Švýcarsku už od roku 2000 a polovina komunálních odpadů se tam spaluje, tj. termicky využívá. Vzniklé teplo je cenným obchodním artiklem.

V této souvislosti je však také zřejmé, že zařízení musí splňovat nejen ekologické, ale též ekonomické předpoklady. Zřejmě by to nebylo možné bez příspěvku z některého z dotačních programů.

Tabulky s daty

Tab. 1 Produkce odpadů celkem v Plzeňském kraji

Tab. 2 Produkce komunálních odpadů v Plzeňském kraji

Prioritní osa 3: Odpady a materiálové toky, ekologické zátěže a rizika

Specifický cíl: 3.4 - Dokončit inventarizaci a odstranit staré ekologické zátěže. Výzva se vztahuje na individuální integrované projekty v rámci Integrovaných územních investic (ITI). V ČR stále zůstává velké množství starých ekologických zátěží, u nichž není znám rozsah rizik pro životní prostředí a lidské zdraví, anebo jsou tato rizika natolik závažná, že je nezbytné tyto staré ekologické zátěže odstranit.

Typy podporovaných projektů:

• Realizace průzkumných a doprůzkumných prací a zpracování analýz rizik kontaminovaných nebo potenciálně kontaminovaných lokalit. Projektované průzkumné a doprůzkumné práce mají rozsah kategorie A, B eventuálně C dle metodického pokynu MŽP pro průzkum kontaminovaného území
• Sanace nejváženěji kontaminovaných lokalit, u kterých byla analýzou rizik ověřena kontaminace představující neakceptovatelné riziko pro lidské zdraví či ekosystémy a kterým byla přidělena priorita A3, A2 eventuálně A1.

Chcete se na získání grantu připravit? Nevíte si rady s vypracováním žádosti? Chcete se zorientovat v možnostech finanční podpory vašeho projektu? Rádi vám pomůžeme, ozvěte se nám. Potřebujete poradit? Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie.

tags: #odpady #materialove #toky #ekologicke #zateze #rizika

Oblíbené příspěvky:

• Nebezpečný odpad Babice nad Svitavou
• Zákon o ochraně přírody a krajiny
• Nové emisní limity na STK
• Příčiny znečišťování ovzduší
• Funkce v přírodě