Ekologické nároky čeledi Crassulaceae

Čeleď Crassulaceae, známá také jako tlusticovité, je jednou z největších čeledí sukulentních rostlin. Tyto rostliny jsou oblíbené pro svou nenáročnost, krásný vzhled a schopnost přežít v suchých podmínkách.

Péče o kaktusy a sukulenty

Kaktusy a sukulenty jsou často zaměňovány, ale jsou mezi nimi zřejmé rozdíly. Kaktusy patří do čeledi kaktusovitých (Cactaceae), zatímco sukulenty patří do různých čeledí rostlin, jako jsou Crassulaceae, Aizoaceae a Cactaceae. Přesně řečeno, všechny kaktusy jsou sukulenty, ale ne všechny sukulenty jsou kaktusy.

Rozdíly mezi kaktusy a sukulenty

• Kaktusy: Pocházejí z Ameriky a jsou známé svými tlustými dužnatými stonky, které uchovávají vodu. Charakteristickým znakem kaktusů jsou areoly.
• Sukulenty: Jsou známé svými tlustými dužnatými listy, které uchovávají vodu.

Typy sukulentů

Existují dva hlavní typy sukulentů: tvrdé a měkké sukulenty. Rozdíl mezi nimi souvisí s tím, jak se jim daří při různých teplotách.

• Tvrdé sukulenty: Snášejí chlad až do -20 stupňů Celsia (např. Rozchodník, Netřesk).
• Měkké sukulenty: Chlad nesnášejí (např. Spring of pearls, Crassula marnierana).

Světlo

Kaktusy a sukulenty mají rády přímé sluneční světlo, ale snesou i stín. Světle zelené druhy preferují více světla, zatímco tmavší zelené dávají přednost oknu orientovanému na východ nebo západ.

Zálivka

Sukulenty a kaktusy je lepší zapomenout zalévat, než je přelévat. Po úplném vyschnutí půdy počkejte několik dní a pak rostlinu zalijte. Přemokření může způsobit hnilobu kořenů. Povadnutí a skrčení sukulentních listů signalizuje nedostatek vody.

Čtěte také: České supermarkety a bio

Teplota a vlhkost

Kaktusy a sukulenty mají nejraději teploty mezi 15 a 29 °C. Nepotřebují vysokou vlhkost a jsou dobře přizpůsobeny suchému vzduchu.

Půda

Kaktusy a sukulenty potřebují dobře propustnou, hrubou půdu, která není těžká nebo jílovitá. Dobře odvodněná půda umožní rychlý odtok přebytečné vody a zabrání tomu, aby kořeny stály ve vodě.

Hnojení

Kaktusy a sukulenty potřebují hnojení během vegetačního období, které obvykle začíná na jaře a trvá až do podzimu. Během vegetačního období je hnojte jednou měsíčně hnojivem, což je směs živin včetně fosforu, draslíku a vápníku.

Klidový režim

Kaktusy potřebují ke kvetení klidový režim, který trvá obvykle dva až čtyři měsíce, pokud je teplota nižší než 15 °C. V této době je nezalévejte a umístěte je na slunné místo.

Rozchodníky (Sedum)

Rozchodníky (latinsky rod Sedum, čeleď Crassulaceae) jsou sukulentní rostliny, které si zamilujete pro jejich nenáročnost, krásu a odolnost. Rostou tam, kde by to jiné rostliny vzdaly - na rozpálené střeše, mezi kameny, v květináči na balkoně nebo na zelené louce.

Čtěte také: Jak podporovat projekty

Vlastnosti rozchodníků

• Sukulenty: Nesou zásobníky vody přímo ve svých buňkách - v listech, stoncích i kořenech.
• CAM fotosyntéza: Přijímají oxid uhličitý v noci, kdy je vzduch chladnější a vlhčí.
• Odolnost: Milují plné slunce, snesou i polostín, zvládají horko, dlouhé sucho, vítr, znečištěný městský vzduch a přezimují i při -30 °C.
• Škůdci: Nechutnají slimákům ani hlemýžďům.

Pěstování rozchodníků

• Světlo: Milují plné slunce.
• Půda: Potřebují dobře propustnou, písčitou až štěrkovitou půdu, ideálně chudou na živiny.
• Zálivka: Na záhonu nebo skalce jim většinou stačí běžné srážky. Zaléváme jen v případě dlouhotrvajícího sucha.
• Rozmnožování: Řízkováním (ulomte kousek stonku, nechte oschnout a zapíchněte do písčité půdy) nebo výsevem.

Využití rozchodníků

• Skalky a alpinária: Nízké druhy jako rozchodník ostrý, bílý, kamčatský nebo šestiřadý.
• Trvalkové záhony: Vyšší druhy rozchodníků, jako rozchodník nachový nebo nádherný.
• Nádoby: Převislé druhy jako Sedum morganianum („oslí ocásek“) nebo Sedum sieboldii.
• Zelené střechy: Vydrží sucho, vítr, mráz i výheň a přitom nepotřebují téměř nic na oplátku.

Druhy rozchodníků

• Rozchodníkovec nachový (Sedum telephium): Výška až 60 cm, masité listy, růžové květenství velikosti dlaně.
• Rozchodník nádherný (Sedum spectabile): Pochází z Číny, dorůstá cca 50 cm, má světle zelené listy a bohatá purpurově růžová květenství.
• Rozchodník lydijský (Sedum lydium): Nízký půdopokryvný druh (cca 5-10 cm) z horských oblastí Malé Asie, tvoří husté polštáře drobných jehličkovitých zelených lístků.

Kalanchoe

Kalanchoe je rod rostlin z čeledi Crassulaceae, který zahrnuje více než 200 druhů sukulentních rostlin. Pocházejí z různých částí světa, především z tropických oblastí Afriky, Madagaskaru a Indie, ale některé druhy jsou původem z Asie a Ameriky. Kalanchoe je známá svou rozmanitostí, nádhernými květy a jednoduchou péčí, což z ní činí oblíbenou pokojovou rostlinu.

Charakteristika:

• Sukulenty: mají schopnost zadržovat vodu ve svých listech a stoncích
• Listy: obvykle masité, lesklé a mohou mít různé tvary a velikosti v závislosti na konkrétním druhu
• Květy:drobné, ale velmi výrazné, což z nich činí populární okrasné rostliny. Květy mohou mít různé barvy, jako je červená, růžová, oranžová, žlutá a bílá

Populární druhy:

• Kalanchoe blossfeldiana: nejrozšířenější druh, známý svými krásnými a barevnými květy. Tento druh pochází z Madagaskaru a dosahuje výšky přibližně 30 cm
• Kalanchoe tomentosa (Kalanchoe plstnatá): vyznačuje svými sametově chlupatými, šedozelenými listy, které mají hnědé okraje
• Kalanchoe daigremontiana (Kalanchoe Daigremontova): známý svou jedinečnou schopností rozmnožovat se pomocí malých rostlinek, které rostou na okrajích listů

Péče:

• Světlo: Kalanchoe potřebuje hodně světla, nejlépe jasné, nepřímé sluneční světlo. Nedostatek světla může způsobit, že rostlina přestane kvést a začne se nadměrně vytahovat, čímž ztratí svůj kompaktní tvar.
• Teplota: Kalanchoe má ráda teplo a daří se jí při teplotách mezi 18 až 24 °C. V zimě může snést nižší teploty, ale teploty pod 10 °C mohou být pro rostlinu škodlivé.
• Zálivka:jako sukulentní rostlina Kalanchoe nevyžaduje časté zalévání. Nejlepší je nechat půdu mezi zaléváním dobře proschnout. V zimním období, kdy rostlina prochází obdobím klidu, je třeba zálivku ještě více omezit.
• Půda: Kalanchoe preferuje dobře propustnou půdu, která dokáže rychle odvádět přebytečnou vodu. Ideální volbou je substrát pro sukulenty nebo kaktusy, který zajistí optimální propustnost.
• Hnojení: Rostlina Kalanchoe nepotřebuje časté hnojení. Během vegetačního období (jaro a léto) můžete rostlinu přihnojit jednou měsíčně hnojivem pro kaktusy nebo sukulenty.

Čeleď Crassulaceae je tedy bohatá na rozmanité druhy sukulentních rostlin, které jsou oblíbené pro svou nenáročnost a estetický vzhled. Správná péče a pochopení jejich ekologických nároků jsou klíčové pro jejich úspěšné pěstování.

Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství

tags: #ekologické #nároky #čeledi #Crassulaceae

Oblíbené příspěvky:

• Nádraží Orlová: Aktuality
• Dopad na kvalitu ovzduší
• Sazebník poplatků za komunální odpad
• Petr Dlouhý a zemědělství
• Péče o mrazuvzdorné rostliny