Recyklace Textilního Odpadu v České Republice

Každý z nás se stává producentem odpadu, a textilní odpad není výjimkou. Všechno, co kupujeme a používáme, po jisté době přestává plnit svoji funkci a stává se pro nás věcí neužitečnou a zbytečnou.

Textilní odpad obsahuje znehodnocené nebo poškozené textilní suroviny, odpady polotovarů a hotových výrobků z textilní výroby, textilie vyřazené z provozu nebo ze spotřeby v důsledku ukončení životnosti.

Dopad Textilního Průmyslu na Životní Prostředí

Dnes je oblečení nepostradatelnou součástí našich životů a s rozmachem textilního průmyslu je právě oblečení typickým představitelem konzumního chování. Výroba textilu s sebou ale přináší značné negativní dopady na životní prostředí - patří mezi jeho největší znečišťovatele…

Podle dostupných dat z roku 2017 uvádějí, že neuvěřitelných 10 % emisí skleníkových plynů na celém světě souvisí s výrobou oblečení a obuvi - v přepočtu je to více, než společně vyprodukují všechny mezinárodní lety a námořní doprava.

Podle výpočtů Evropské agentury pro životního prostředí (European Environment Agency - EEA) z téhož roku připadalo v souvislosti s nakupováním textilu v průměru 654 kg emisí CO2 na osobu ročně.

Čtěte také: Nakládání s Odpady: Kompletní Průvodce pro Firmy

Odhady uvádějí, že výroba spojená s produkcí textilu stojí z 20 % za celosvětovým znečištěním vody. Děje se tak kvůli náročným zpracovatelským procesům a látkám používaným k barvení a konečné úpravě výrobků.

Ekologická stopa textilu v souvislosti s vodou je značná i proto, že dle údajů EEA z roku 2019 skončí v oceánu každý rok cca 0,5 milionu tun textilních mikrovláken, která se uvolní při praní.

Dobré vědět: Na výrobu 1 trička se průměrně spotřebuje 2 700 l vody, v přepočtu by toto množství vody stačilo 1 člověku na pokrytí pitného režimu na 2,5 roku, některé zdroje uvádějí až 7 000 l vody!

Mikroplasty jsou obrovským problémem - neumíme je jednoduše odstranit a s vodou se stávají součástí potravního řetězce.

Podle dostupných dat z roku 2020 byl textilní průmysl třetím největším znečišťovatelem vody a příčinou degradace používání půdy.

Čtěte také: Efektivní třídění odpadu v Mníšku pod Brdy

V rámci dílčích kroků se spotřebovává obrovské množství energie (pohonné hmoty, elektřina), ale také vody a nebezpečných a chemických látek - každý dílčí proces s sebou nese znečištění s negativním dopadem na životní prostředí.

Zátěž životního prostředí je s výrobou, distribucí a likvidací textilních produktů provázána v nemalé míře ve všech krocích od vzniku textilního produktu až po jeho likvidaci.

Možnosti Využití Textilního Odpadu v ČR

U nás máme několik možností, jak naložit s nepotřebným textilem. Kontejnery na textil: třídění oblečení a jiných textilních výrobků je možné do sběrných kontejnerů na textil v různých barvách - setkat se můžeme se žlutými, zelenými, modrými, oranžovými. Nejvíce z nás si ale zřejmě vybaví červené kontejnery na textil, běžné jsou i bílé kontejnery na textilní odpad. Cílem těchto sběrných kontejnerů na textil je umožnit třídění textilu.

Dobré vědět: Na webu jaktridit.cz je podrobný rozpis subjektů, které se sběrem vytříděného textilu u nás zabývají, a také jsou tam uvedeny barvy kontejnerů, do kterých textil sbírají.

Co patří do textilního odpadu?

Nejedná se jen o oblečení, patří sem i boty, tašky, kabelky, batohy, šály a šátky, čepice a rukavice atd. Stejně tak se jedná o bytové textilie, například lůžkoviny (povlečení, potahy, deky), záclony a závěsy, ubrusy, utěrky, ručníky apod.

Čtěte také: Skládka a odpady s.r.o. - Co potřebujete vědět

Co (ne)patří do kontejneru na textil?

Do sběrných nádob na textil můžeme třídit oblečení, ložní prádlo, do některých je možné třídit i obuv a plyšové hračky.

Dobré vědět: Pokud textil vytřídíme, může podle stavu posloužit dalším lidem nebo ho lze využít i materiálově. Další osud vytříděného odpadu z textilu tedy může každý z nás částečně ovlivnit tím, kam ho odložíme - více na jaktridit.cz v sekci Recyklace a využití textilu.

Z hlediska materiálového využití může být textilní odpad rozřezán a použit například jako příměs v kartonech. I díky moderním technologiím se neustále objevují nové způsoby recyklace textilu, a tak je dnes možné jeho využití jako druhotné suroviny například při výrobě koberců, izolací, čisticích textilií, nábytku, cihel atd.

Pokud textil vyhodíme do černých popelnic na směsný komunální odpad, pak může putovat do spalovny nebo na skládku odpadu - jako palivo má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.

Jedná se ale o nejméně vhodný způsob využití odpadu, který by v mnoha případech bylo možné využít mnohem efektivněji s méně nepříznivým ekologickým dopadem (více v hierarchii nakládání s odpadem).

Na závěr nutno dodat, že dle dostupných dat se na celém světě z vyřazených oděvů použije pouhé 1 % na výrobu nového oblečení.

Legislativní Změny a Budoucnost Recyklace Textilu

Nadměrné nákupy oděvů, nedostatečně udržitelný přístup při výrobě textilních výrobků a neefektivní zpracování textilního odpadu jsou příčinou mnohých připravovaných změn v legislativě států EU. Cílem je transformace textilního průmyslu v odvětví, které by díky změnám bylo v souladu s principy oběhového hospodářství. Součástí změn bude i větší transparentnost, díky které budou mít spotřebitelé o výrobcích relevantní údaje a budou se pak při nákupu zboží moci lépe rozhodovat.

První plošné opatření EU, týkající se textilií, je povinné od roku 2025, kdy všechny obce a města budou zajišťovat nově i sběr textilního odpadu.

Textilie budou podle revidované směrnice o odpadech součástí systému rozšířené odpovědnosti výrobce (Extended Producer Responsibility - EPR). V praxi to znamená, že výrobci, distributoři a prodejci uvádějící textilní výrobek na český trh zaplatí poplatek za sběr, tříděním recyklaci a likvidaci odpadů.

Podle Ministerstva životního prostředí vyhodí Češi zhruba 180 tis. tun textilu ročně a tvoří 3-4 % směsného komunálního odpadu.

V Evropské unii je každý rok vyprodukováno 12,6 mil. tun textilního odpadu, z toho 5,2 mil.

Cíle pro sběr a recyklaci komunálního odpadu, jehož jsou textilie součástí, určuje zákon o odpadech. V roce 2025 musí municipality zajistit takový sběr, aby soustřeďované recyklovatelné složky komunálního odpadu tvořili alespoň 60 %, v roce 2030 65 % a k roku 2035 minimálně 70 %.

K textiliím míří i další nová legislativa. Před několika dny dokončilo svůj evropský legislativní proces nové Nařízení o ekodesignu pro udržitelné produkty (ESPR). Pro mnoho kategorií výrobků určuje nařízení pravidla pro trvanlivost, opětovné použití, modernizovatelnost a opravitelnost, obsah recyklovaných materiálů, repasování a recyklaci, uhlíkovou a environmentální stopu či požadavky na informace.

V novém nařízení o obalech a obalových odpadech (Packaging and Packaging Waste Regulation - PPWR), které se blíží do závěru svého evropského legislativního procesu, jsou jasně určeny povinné parametry sběru, recyklace, recyklovatelnosti, a také povinného množství recyklátu v plastových obalech.

V případě jasné definice úrovně recyklace a povinného obsahu recyklátu u syntetických textilií, lze očekávat vysokou poptávku po chemické recyklaci nejen od výrobců, kteří balí své výrobky do plastových obalů, ale i od textilního průmyslu.

Problematice chemické recyklace se nyní intenzivně věnuje JRC spolu se zástupci plastikářského, recyklačního, chemického průmyslu, včetně ekologických asociací.

Změna v Třídění Odpadu

Podle zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, je každý povinen zbavovat se odpadů předepsaným způsobem.

Textilní Odpad a Obce

Obce mají totiž od roku 2025 povinnost se o něj postarat tak, aby bylo možné ho dále recyklovat. Každý rok se u nás vyhodí obrovské množství textilu.

Proto bude mít za celý životní cyklus oblečení odpovědnost výrobce, podobně jako je tomu třeba u elektrospotřebičů nebo jako tomu bude u výrobců nábytku. Výrobci budou hradit recyklační poplatky za oděvy, které vyprodukují. To může znamenat, že se oděvy mohou zdražit.

V současné době mají povinnost poradit si se starým oblečením obce. Ty se na toto období mohly připravit. Obce mohly čerpat dotace, díky kterým pořídily kontejnery na textil, nebo vybudovaly reuse centra, do kterých mohou lidé odkládat oblečení nebo třeba elektrospotřebiče.

Problém se starým roztrhaným oblečením to totiž stále neřeší. Oblečení, které skončí v kontejnerech na textil, se odváží do třídírny. Zde ho dále vytřídí na to, které se ještě podaří prodat, případně na to, které může jít na charitativní projekty. Dále se vytřídí to, které je například roztrhané, poničené a je jasné, že ho již nikdo nosit nebude a jeho životní cesta skončila.

Svozové společnosti nemají pravdu, roztrhané oblečení nepatří do směsného odpadu. Svozové společnosti mají na svých stránkách uvedeno, že takový textil má jít do směsného odpadu, což je ale od letošního roku nelegální.

Právě recyklace poničeného textilu je obrovský problém. Nejde totiž o jeden materiál, ale je jich mnoho, velmi často jde o syntetické materiály, které obsahují ještě například zipy. Pro jakoukoliv firmu je další zpracování těžké a vlastně se vůbec nevyplatí. Otázka, kam s roztrhaným oblečením, tedy není stále uspokojivě vyřešená a jako klíčové se ukazuje tento odpad vůbec nevytvářet.

Aby se snížilo množství odložených textilií, budou od začátku roku 2025 obce povinně zřizovat místo, na kterých mohou občané nepotřebný textil a obuv odložit. V budoucnu na náklady spojené se sběrem a svozem budou obcím přispívat samotní výrobci.

Pokud ale dojde ke smíchání textilií s jinými odpady, například v popelnici na směsný odpad, možnost oddělení a efektivní recyklace se snižuje. Ministerstvo proto při přípravě EPR systému na textil bude prověřovat možnou variantu, která by umožnila sběr textilu i na vybraných prodejních místech. Jednalo by se tak o sběr ve veřejné síti v rámci obcí a zároveň u povinných míst.

tags: #odpady #textilie #recyklace

Oblíbené příspěvky:

• Definice muzea v přírodě
• Řešení odpadového hospodářství v Opavě
• Zahradní kontejner na odpad: správná instalace
• Význam základny pro pevné stanoviště
• Druhá příroda: Politizace přírody v recenzi