Muzeum v přírodě: Definice a význam

18.04.2026

Muzea v přírodě jsou specifickou formou prezentace kulturního dědictví. Vznikla jako snaha o udržení historického prostředí, tak i snaha o jeho rekonstrukci. V tomto článku se podíváme na definici muzea v přírodě, jeho historii a význam pro uchování kulturního dědictví.

Co je muzeum v přírodě?

Termín „skanzen" je překládán ze švédštiny jako hradby. Muzeum v přírodě je typ muzea, které se zaměřuje na prezentaci tradičního způsobu života, lidové architektury a řemesel v přirozeném prostředí. Expozice prezentuje a dlouhodobě vystavuje muzejní předměty skanzenu. Jsou zde zařazeny sbírkové předměty, terénní a biologické prvky a zeleň. Úkolem této expozice je prezentace vztahů mezi všemi komponenty. Cílem je interpretace týkající se života a kultury obyvatel ve vymezené oblasti.

Historie muzeí v přírodě

Pro vznik muzeí v přírodě sehrály důležitou roli světové a jubilejní výstavy. Zaměřil se na představení tradičního způsobu života venkova. Zakladatelem prvního národopisného muzea na světě byl Artur Hazelius. Museet, jež se soustředilo na lidovou kulturu Skandinávie. v přírodě za dobu své existence považována za moderní kulturní instituce.

Typy expozic v muzeích v přírodě

Expoziční areál je plocha, na které jsou umístěny jednotlivé expozice skanzenu. Jsou zde zařazeny sbírkové předměty, terénní a biologické prvky a zeleň. Úkolem této expozice je prezentace vtahů mezi všemi komponenty. V muzeích jsou již zmíněné specializované expozice, které se týkají národopisu, dějin lidové kultury, zemědělství a řemesel daných regionů ve svých specializovaných expozicích.

Význam muzeí v přírodě

Muzea v přírodě hrají klíčovou roli v utváření regionální, lokání a v neposlední řadě národní identity. Dále muzea zajišťují ochranu přírodního a kulturního dědictví lidstva (a to jak hmotného, tak i nehmotného). Toto dědictví zároveň dokumentují a snaží se ho propagovat. Sbírky, které muzea spravují, jsou uchovávány nikoliv pro radost a společenskou prestiž, jak tomu bylo v dobách aristokracie, ale v zájmu společnosti a jejího rozvoje.

Čtěte také: Expozice Valašského muzea v přírodě

Přírodovědná a přírodopisná muzea

Latinský výraz historia naturalis má na rozdíl od pojmu biologie či přírodověda dlouhou tradici a obvykle se pojí se jménem římského učence Plinia Staršího (23 n.l. - 79 n.l.) a jeho monumentální encyklopedií starověkého vědění o přírodě s názvem Naturalis Historia. Výraz je tak souborným označením pro popis jevů v přírodě, které člověk může kolem sebe pozorovat. V tomto smyslu přírodovědná či přírodovědecká muzea jsou muzeí cílícími na zprostředkování znalostí vědeckého způsobu zkoumání přírody, vědecké metody jako takové - typicky např. Nicméně v současné praxi je již chápání a užívání výrazů jako přírodovědné či přírodopisné dosti volné, navíc přetrvává implicitní představa o větší důležitosti výrazu „přírodověda“ oproti „přírodopisu“.

Přírodopisná muzea (museums of natural history) jsou tak dnes běžně nazývána muzei přírodovědnými (museums of natural science), přičemž mnohdy dochází k záměně jednotlivých výrazů v překladech. V češtině se pak nezvykle znějící pojem museum of natural history nezřídka překládá doslovně jako „muzeum přírodní historie“, což je však v současném jazyce přinejmenším těžko srozumitelné, ba je tím opomíjen původní význam slova, tj. V tomto případě byl jednou z určujících osobností Immanuel Kant (1724-1804), který ztotožnil pojem Naturgeschichte (Naturalis Historia) s pojmem Naturbeschreibung, tedy česky přírodopisem. Během 19. století se pak v německém prostoru etablovaly pojmy jednak pro přírodopis, tj. Naturgeschichte, případně Naturkunde, jednak pro přírodní vědy zabývajícími se pochopením přírodních zákonitostí, tj. Naturwissenschaft.

Muzea v přírodě v České republice

K nejznámějším muzeím v přírodě patří Valašské muzeum v přírodě, Muzeum v přírodě Zubrnice a Vysočina. V České republice se nachází mnoho muzeí v přírodě, které dokumentují lidové stavitelství obrovského regionu Moravskoslezských Beskyd a okolí a současně dokládá, jak je obtížné v kterékoli době prosadit odvážnou a pokrokovou myšlenku. Dlouhodobě patří k nejnavštěvovanějším místům v Česku.

Valašské muzeum v přírodě

V Rožnově pod Radhoštěm vzniklo r. 1925 přičiněním bratrů Jaroňků Valašské muzeum v přírodě. Vzniklý areál dnes návštěvníci znají pod pojmem Dřevěné městečko. A proč se vlastně muzeím v přírodě někdy říká skanzeny? Tento název přivezl ze své cesty po Skandinávii Alois Jaroněk, kde navštívil mj. Skansen, muzeum pod otevřeným nebem nedaleko centra Stockholmu na ostrově Djurgarden.

Dřevěné městečko

Dřevěné městečko bylo otevřeno již v roce 1925 a je nejstarším areálem Valašského muzea v přírodě. Návštěvníkům přibližuje způsob života v malém městě v období od poloviny 19. století až do první čtvrtiny 20. století. Přes léto zde probíhají folklorní slavnosti a ukázky obyčejů, tradičních řemesel a dovedností našich předků.

Čtěte také: Unikátní skanzen v Zubrnicích

Čtěte také: Historie Valašského muzea

tags: #muzeum #v #prirode #definice