Odstav telat v ekologickém zemědělství: Postupy a doporučení

09.03.2026

Odstav telat z mateřského mléka a přechod na tuhou stravu je klíčovým milníkem ve vývoji každého tělátka. Tento proces nejenže signalizuje růst a nezávislost, ale také představuje důležitý krok k zajištění dobrého zdraví a optimálního vývoje těchto mladých zvířat. V tomto článku se zaměříme na důležitost pečlivě naplánovaného a postupného odstavu, přičemž prozkoumáme nejlepší praktiky, které farmářům a chovatelům umožňují usnadnit tento přechod co nejšetrnějším způsobem.

Důležitost postupného odstavu

Stupňovitý odstav, který zahrnuje postupné snižování množství mléka po dobu 2-4 týdnů, je obecně doporučován. Alternativou je náhlý odstav, což je okamžité ukončení mléčné výživy. Optimální věk a hmotnost pro odstavení se liší v závislosti na plemeni, systému chovu a dostupných zdrojích.

Nařízení Rady (ES) č. 1804/1999

Nařízení Rady (ES) č. ze dne 19. kterým se za účelem zahrnutí živočišné výroby doplňuje nařízení (EHS) č. (1) Nařízení Rady (EHS) č. 2092/91 stanoví, že Komise předloží nejpozději do 30. (15) Ochrana zdraví zvířat by měla být založena převážně na prevenci, tj. (25) Údaje uvedené na označování, v propagačních materiálech nebo v obchodních dokumentech, které spotřebitel považuje za odkaz na ekologickou metodu produkce, jsou na základě nařízení (EHS) č. (27) Nicméně je nutné poskytnout přechodnou dobu na přizpůsobení se požadavkům ekologického zemědělství držitelům ochranných známek, ovšem za předpokladu, že taková přechodná doba bude udělena pouze ochranným známkám s výše zmíněnými údaji, pokud žádost o zápis byla podána před vyhlášením nařízení (EHS) č.

Klíčové body nařízení

Živočišná výroba musí přispívat k rovnováze systémů zemědělské produkce poskytováním potřebných živin rostlinám a obohacováním půdy o organické látky.
Ekologický chov je produkcí vázanou na půdu.
Hospodářská zvířata musí mít přístup na venkovní oblasti volného pohybu a počet zvířat připadající na plošnou jednotku musí být omezen.
Počet chovaných zvířat musí být v těsné závislosti na ploše, která je k dispozici, aby se předešlo problémům s nadměrným spásáním a erozí.

Doba porodu a globální populace skotu

Telata se mohou rodit kdykoli během roku, avšak chovatelé často plánují porody tak, aby odpovídaly optimálním podmínkám pro zdraví a přežití telat a pohodu krav. To zahrnuje vyhnutí se extrémním sezónním podmínkám, jako je hluboká zima nebo horké letní měsíce. V mírných klimatických podmínkách mnoho farmářů preferuje jaro jako ideální dobu pro porod, aby telata měla výhodu teplejšího počasí a dostatku pastvy.

Globální populace skotu se odhaduje na více než 1 miliardu, s významnými variacemi v závislosti na zeměpisné oblasti, ekonomickém vývoji a dietních preferencích. Indie, Brazílie a Spojené státy jsou mezi zeměmi s největším počtem skotu, díky rozsáhlému využití pastvin a značné poptávce po hovězím masu a mléčných produktech.

Čtěte také: Telata z ekologického zemědělství na prodej

Většina krav porodí jedno tele za rok, což je ideální pro zajištění dostatečné péče a zdrojů pro zdravý růst tele. Dvojčata jsou méně běžná, ale mohou se vyskytovat. Vzácněji mohou krávy porodit i trojčata, ale takové případy mohou představovat vyšší riziko jak pro zdraví matky, tak pro přežití telat.

Výživa telat v ekologickém zemědělství

Výživa je určena k zajištění kvalitní produkce spíše než k maximalizaci výroby, přičemž musí respektovat výživové potřeby zvířat v různých stádiích vývoje. Výkrm je povolen, pokud je v jakémkoliv stádiu chovu vratný. Výživa mláďat savců musí být založena na přírodním mléku, přednostně na mateřském mléku. Systémy chovu býložravců musí být založeny na maximálním využívání pastvin podle dostupnosti pastvin v různých obdobích roku. Nejméně 60 % sušiny v denní krmné dávce musí pocházet z objemných, čerstvých, sušených nebo silážovaných krmiv.

Alternativní způsoby výživy telat

V zahraničí (SRN, Rakousko, Švýcarsko) jsou ověřovány různé způsoby rostlinné výživy telat v průběhu jejich odchovu. Jednou ze zajímavých je pak postup přípravy suché směsné krmné dávky pro telata, a to podle kolegů DUSELA, a dalších z roku 2009. Tito autoři ověřovali účinek suché směsné krmné dávky (Trocken-TMR) u telat v průběhu jejich mléčné výživy (56 dní mléčné výživy na krmných automatech, v denním objemu 6 l/tele a den) a porovnávali jí se skupinou telat, kterým byla nabízená jadrná krmiva a kukuřičná siláž (20 býčků pokusné a 20 býčků kontrolní skupiny). Vycházeli tak ze skutečnosti, že v řadě chovů je telatům zkrmována v průběhu období mléčné výživy kukuřičná siláž, která se může velmi rychle kazit.

U kontrolní skupiny krmené siláží byla podávána také jadrná směs (ječmen 35 %, pšenice 35 %, lněný extrahovaný šrot 10 a sójový extrahovaný šrot 17 %). Ověřovaná suchá TMR byla pak složena ze sena 18 %, kukuřičného zrna 11 %, ječmene a pšenice 32 %, lněného extrahovaného šrotu 12 %, sójového extrahovaného šrotu 16 % a melasy 5 %. Telata byla napájena MKS po dobu 56. dní, a to v objemu 6 l. den (100 g MKS na 1 l mléčného nápoje). Telata jak z pokusné, tak i z kontrolní skupiny byla poražena.

V rámci komplexního hodnocení bylo autory studie také zjištěno, že hmotnost bachoru (v přepočtu na 100 kg ž. hm., byla u kontrolní skupiny 1,842 kg a u pokusné 2,18 kg.

Čtěte také: Odpad v České republice