Klimatická změna představuje jednu z největších výzev současnosti, a to nejen na globální, ale i na lokální úrovni. Obce se stále častěji potýkají s jejími důsledky, jako jsou extrémní výkyvy počasí, častější povodně, zvyšující se teploty, sucho, nedostatek pitné vody aj. Adaptace na klimatickou změnu je nutností pro zajištění odolnosti a dlouhodobé udržitelnosti. Obce mají možnost zareagovat proaktivně a připravit se na výzvy budoucnosti.
Adaptační strategie je komplexní dokument, který nabízí systematický přístup k realizaci stanovené vize, cílů a navržených opatření adaptace na změnu klimatu. Tento dokument zahrnuje strategické a specifické cíle zaměřené na rozvoj modro-zelené infrastruktury, vzdělávací a osvětové aktivity, udržitelnou dopravu apod. Navrhované cíle a opatření se týkají jak zastavěného území obce, tak okolní krajiny. Součástí dokumentu je také návrh jeho implementace včetně monitorovacích indikátorů a akční plán.
K tvorbě studie adaptačního potenciálu přistupujeme s vizí vzniku nového praktického dokumentu, který bude i menším obcím dlouhodobě pomáhat adaptovat území na změnu klimatu a stane se jedním z výchozích dokumentů pro přípravu jednotlivých adaptačních opatření. Hlavním cílem studie je poskytnout spektrum konkrétních návrhů a možností, jak se novým přírodním podmínkám vyplývajícím z měnícího se klimatu přizpůsobit.
Studie adaptačního potenciálu je vhodná i pro menší obce (cca od 500 obyvatel), zaměřuje se na analýzu rizik v území a možností adaptace s ohledem na specifické podmínky obce, na prioritizaci navrhovaných adaptačních opatření, je cenově dostupnější. Adaptační strategie je komplexnější dokument dlouhodobé odolnosti měst vůči změně klimatu, který obsahuje také implementační část a akční plán s širším spektrem opatření.
Adaptační opatření se rozdělují na tři typy: modro-zelená, šedá a měkká.
Čtěte také: Metody hodnocení klimatu třídy
Hl. m. Praha se v roce 2018 připojilo k mezinárodní iniciativě Paktu Starostů a Primátorů, pod který přešla iniciativa Mayors Adapt. V rámci této aktivity byla schválena usnesením Rady hl.m. Prahy Strategie adaptace hl. m. Prahy na změnu klimatu, na jejímž základě byl zpracován Implementační plán pro roky 2018 a 2019 schválený Radou hl. m. Prahy v červnu 2018 a návazný Implementační plán pro roky 2020-2024 schválený Radou hl. m. Prahy v září 2020. V červnu 2019 byl přijat tzv. Klimatický závazek hl. m. Prahy, kterým byl potvrzen a navýšen příslib snížení produkce emisí skleníkových plynů na území hl. m. Prahy, zejména CO2, o 45% v porovnání s rokem 2010.
Kombinace tvorby akčního plánu pro naplnění Klimatického závazku a předchozí strategie k adaptaci na změnu klimatu finálně vedla k vytvoření a přijetí dokumentu Klimatického plánu hl. m. Prahy do roku 2030, který je nyní jak vlastním strategickým dokumentem metropole k přijetí opatření ke snížení klimatických dopadů města, tak naplněním mezinárodního závazku Paktu starostů a primátorů.
Ačkoliv je SECAP (Akční plán pro udržitelnou energii a klima) zaměřený na snižování emisí skleníkových plynů na území obce, tedy na opatření z oblasti energetiky a dopravy, obsahuje také analýzu rizik a zranitelnosti území a návrhy zaměřené na adaptaci ke klimatickým změnám. Tím je podobný adaptační strategii, kterou dokáže i částečně zastoupit.
Adaptační strategie identifikovala hlavní hrozby, jako jsou vlny horka, sucho a přívalové povodně. Byla navržena např. revitalizace Klenice a slepého ramene Jizery, protipovodňová ochrana města, výsadba stromů v lokalitě Krásná louka, ozelenění veřejných prostor na sídlištích a budování retenčních nádrží na dešťovou vodu.
Město Mladá Boleslav realizovalo projekt revitalizace vnitrobloku na severním sídlišti mezi ulicemi Jana Palacha a 17. listopadu. Tento projekt, zaměřený na zlepšení mikroklimatických podmínek v lokalitě Na Radouči, vychází z adaptační strategie na změnu klimatu, kterou ASITIS pro město zpracoval v roce 2021 s podporou Norských fondů. Z analýzy vyplynulo, že severní sídliště patří k nejzranitelnějším oblastem města při vlnách sucha a horka. Revitalizace zahrnovala terénní úpravy, vybudování nových chodníků a pěšin, vznik hřiště s dětskými prvky, mlhoviště pro osvěžení i vytvoření jezírka.
Čtěte také: Hodnocení nebezpečných odpadů dle české metodiky
Cílem tohoto textu je přiblížit cíle a využití Metodiky pro hodnocení dopadů klimatických kampaní. Tato Metodika stanovuje rámec pro provádění hodnotících studií, které se zaměřují na hodnocení kauzálního dopadu klimatických kampaní na změnu individuálního mitigačního nebo adaptačního chování, anebo jeho motivačních faktorů (např. postojů, znalostí a představ). Hodnocení kauzálních dopadů vychází z rámce potenciálních výsledků (Rubin, 1974) a je postaveno na kvantitativních experimentálních a kvazi-experimentálních přístupech.
Tato Metodika by měla usnadnit vyhodnocování efektů klimatických kampaní a měla by umožnit akumulaci poznatků o efektech různých typů intervencí. Využívání Metodiky při realizaci a hodnocení kampaní by mělo přispět nejen ke zvýšení efektů realizovaných kampaní a tím ke zvýšení efektivity vynaložených prostředků na klimatické kampaně, ale mělo by také zvýšit důvěru donorů a širší veřejnosti v to, že klimatické kampaně jsou efektivními nástroji klimatické politiky.
Metodika vychází z osvědčených postupů kauzálního usuzování (Rubin, 1974) a je postavena na využití kvantitativních experimentálních a kvazi-experimentálních postupů. Tím, že tato metodika umožňuje měřit a zvyšovat kauzální efekty kampaní, přispívá i ke zvyšování jejich ekonomické efektivity.
Metodika je rozdělena do tematických kapitol pokrývajících:
Tipsport rozdělí dva miliony korun. V nové grantové výzvě chce přispět ke zmírnění negativních důsledků klimatických změn a podpořit inspirativní projekty, které díky ekologickým řešením a inovacím přinášejí prokazatelný pozitivní společenský dopad.
Čtěte také: Indikátory ovzduší
,,Očekáváme, že grantovou výzvou Sázíme na klima 2023 oslovíme partnery, kteří přinášejí inovativní nápady a ekologická řešení. Podpoříme nejen neziskovky, ale i akademická pracoviště nebo start-upy," vysvětluje Lucia Štefánková, ředitelka Nadace Tipsport. Právě pro ně by mohl být nový grant zajímavý.
,,Udržitelnost, ekologický dopad a inovace jsou pro řadu start-upů klíčové, což často souvisí s životním postojem mladých zakladatelů firem. Škála aktivit, které Nadace Tipsport v rámci grantu Sázíme na klima 2023 podpoří, je opravdu široká. Zapojit se mohou projekty zaměřené na udržitelnou mobilitu a přinášející inovativní služby či produkty s prokazatelným společenským dopadem. Nadační podporu lze ale získat i na publikační či advokační činnost v oblasti ekologie nebo třeba na informační a edukativní kampaně, které cílí na změnu chování veřejnosti.
,,Zajímají nás také inovativní technologická řešení, která pracují s efektivním využitím obnovitelných zdrojů, třeba s dešťovou nebo tzv. šedou vodou.
,,Rádi podpoříme i projekty většího rozsahu, které potřebují dofinancovat část svých nákladů. Každý žadatel tak může získat až půl milionu korun. Grantová výzva je otevřena až do 6. listopadu 2023.
Podpora enviromentálních projektů a péče o životní prostředí byla jedním z prvních pilířů činnosti Nadace Tipsport, když v roce 2017 vznikla. Nadace sdružuje neziskové a dobročinné aktivity skupiny Tipsport a od samého začátku se věnuje výsadbám stromů. Nově se zaměřuje také na následnou péči o ně.
,,Aby měl mladý stromek šanci přežít, musí být výsadba provedena odborně. Sázet stromy, které se dožijí jen několika let, je neekologické," vysvětluje Lucia Štefánková a v souvislosti s tím dodává: ,,I proto jsme například podpořili unikátní aplikaci Adbian, která analyzuje stabilitu konkrétního stromu a pomáhá tak předcházet zbytečnému kácení vzrostlých stromů. Nadace se v letošním roce více zaměřila na téma ekologie a udržitelnosti. Podporuje zmírnění dopadů klimatických změn a dlouhodobě se zasazuje o rozvoj ekologické mobility.
tags: #hodnocení #dopadu #klimatických #kampaní