V současné době pojem stará ekologická zátěž (dále jen ,,SEZ") nabývá pozornosti, tento trend z velké části způsobují masová informační a komunikační média, která ovšem veřejnosti poskytnou pouze část informací. V úvodu je nezbytné definovat pojem stará ekologická zátěž (dále jen ,,SEZ"), tato definice je dle MŽP: ,,závažnou kontaminaci horninového prostředí, podzemních nebo povrchových vod, ke které došlo nevhodným nakládáním s nebezpečnými látkami v minulosti (zejména se jedná např. o ropné látky, pesticidy, PCB, chlorované a aromatické uhlovodíky, těžké kovy apod.).
Pod pojmem staré ekologické zátěže (SEZ) jsou zahrnuta kontaminovaná místa (podzemní vody, zeminy, skládky, stavební konstrukce), kde byl závadný stav způsoben státními podniky v období před privatizací. Tyto podniky používaly technologie a chemické látky, které byly ve většině případů povoleny, ale které byly nešetrné k životnímu prostředí.
V současné době neexistuje žádný zákon, který by upravoval striktně problematiku SEZ. Částečně se tento problém řeší v zákoně č. 254/2001 Sb., o vodách, v platném znění, § 42. Další zmínka je v zákoně č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, v platném znění, § 6a. Při samotném odstraňování (sanaci) SEZ hrají roli další zákony (zákon o odpadech, stavební zákon a další).
Hlavní odpovědnost za sanaci ekologických zátěží nese Fond národního majetku (FNM) ČR spolu s Ministerstvem životního prostředí. Rozhodnutí České inspekce životního prostředí (ČIŽP) o nápravných opatřeních je nutnou podmínkou pro úhradu nákladů na odstranění SEZ z prostředků FNM. Sanace starých ekologických zátěží je hrazena z prostředků FNM.
Mezi MF (dříve FNM ČR) a nabyvateli privatizovaných podniků byly uzavírány smlouvy o úhradě nákladů vynaložených na vypořádání ekologických závazků vzniklých před privatizací - tzv. ekologické smlouvy. Náklady na vypořádání ekologických závazků zahrnují náklady na průzkumy ekologické závady, analýzu rizik a její aktualizace, projekt a realizaci nápravných opatření i činnost odborného dohledu při nápravě ekologických závad.
Čtěte také: České supermarkety a bio
Na oplátku se stát (tehdy prostřednictvím Fondu národního majetku, FNM, dnes agendu spravuje Ministerstvo financí ČR) v tzv. "ekologické smlouvě" zavázal, že nabyvateli proplatí náklady na sanaci.
V rámci Operačního programu životního prostředí v současném programovém období (2014-2020) se týká problematiky SEZ -> prioritní osa 3 Odpady a materiálové toky, ekologické zátěže a rizika -> 3.4 Dokončit inventarizaci a odstranit staré ekologické zátěže -> podpora se týká různých aktivit (např. analýza rizik, sanace, inventarizace), je však nezbytné sledovat stav (datum) příjmu žádostí u jednotlivých výzev a včasně reagovat v případě zájmu. Příjemci takové podpory mohou být z řad podnikatelských subjektů, neziskových organizací nebo třeba obce a kraje. Kromě výše uvedeného je možnost využití také Národního programu životního prostředí.
„Co se týče nálezu SEZ, je nutné znát rozsah a hlavně původce. Proto je třeba v první fázi realizovat Analýzu rizika, která ohodnotí míru rizika vyplývající ze zátěže a navrhne opatření," vysvětluje Richard Přibyl.
Pro správné určení odpovědnosti je naprosto zásadní rozlišit dva základní právní režimy.
Vaší hlavní právní ochranou je institut skrytých vad. Environmentální zátěž, jako je kontaminace půdy nebo stará podzemní nádrž, je typickou skrytou vadou nemovitosti.
Jak ale skrytou vadu odhalit včas, ideálně ještě před podpisem smlouvy? Odpovědí je provedení Environmental Due Diligence (EDD), neboli environmentální hloubkové kontroly.
Čtěte také: Jak podporovat projekty
Pokud Fáze II potvrdí kontaminaci, dalším krokem je Analýza rizik. Tento dokument je klíčový pro jednání s úřady (ČIŽP, MŽP). Na jeho základě úřad stanoví tzv. Nápravná opatření.
Nejdůležitějším zdrojem informací o starých ekologických zátěžích, resp. o kontaminovaných místech obecně je databáze Systém evidence kontaminovaných míst. Jedná se o veřejně přístupnou databázi.
SEKM znamená „Systém evidence kontaminovaných míst“ a jedná se o systém zřízený Ministerstvem životního prostředí ČR pro evidenci, sledování a posuzování priorit kontaminovaných míst.
V roce 2003 se odhadovalo, že hlavní vlna sanačních prací by měla vrcholit kolem roku 2010. Celkové náklady jsou zatím jen odhadovány. V České republice je v současné době známo více jak 8900 lokalit se starou ekologickou zátěží, na více než 4000 lokalitách již proběhly ověřovací a průzkumné práce. Zhruba tisíc lokalit je podrobně prozkoumáno, na 746 již probíhají sanační práce a na 166 lokalitách byla sanace ukončena.
Systém evidence starých ekologických zátěží (SESEZ) je založen na projektech Ministerstva životního prostředí č. PPŽP/550/3/96, PPŽP/550/3/97, VaV/530/2/98 a VaV/730/1/01. Výsledným produktem je program, který ovládá databázi údajů o zátěži v ŽP a propojuje prostředí databáze s mapovým prostředím (GIS). Od roku 2000 je tato databáze součástí Hydroekologického informačního systému Výzkumného ústavu vodohospodářského T.G.M.
Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství
Tabulka: Přehled stavu SEZ v ČR
| Ukazatel | Hodnota |
|---|---|
| Známé lokality se SEZ | Více než 8900 |
| Lokality s ověřovacími a průzkumnými pracemi | Více než 4000 |
| Podrobně prozkoumané lokality | Zhruba 1000 |
| Lokality, kde probíhají sanační práce | 746 |
| Lokality s ukončenou sanací | 166 |
tags: #odstranění #ekologické #zátěže #definice