OECD a Ekologické Aplikace: Co to je?

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) hraje klíčovou roli v podpoře udržitelného rozvoje a ochrany životního prostředí. Její aktivity zahrnují analýzy, doporučení a spolupráci s členskými státy na vytváření efektivních politik v oblasti životního prostředí.

Státní Politika Životního Prostředí a Principy OECD

Státní politika životního prostředí vymezuje plán na realizaci efektivní ochrany životního prostředí. Hlavním cílem je zajistit zdravé a kvalitní životní prostředí pro občany, výrazně přispět k efektivnímu využívání veškerých zdrojů a minimalizovat negativní dopady lidské činnosti na životní prostředí, včetně dopadů přesahujících hranice státu, a přispět tak ke zlepšování kvality života v Evropě i celosvětově.

Základní principy Státní politiky životního prostředí:

• Princip Interagrace Politik: Má průřezový charakter a zároveň má stejnou platnost jako ostatní sektorové politiky, a tak musí být koordinovaná a provázaná s ostatními sektorovými politikami.
• Princip Předběžné Opatrnosti: Vychází z faktu, že jednat je třeba i v případech, kdy není jistota, jak rychle k nežádoucím jevům dojde, či jestli k nim vůbec dojde, při zvážení všech souvisejících nákladů.
• Princip Mezinárodního Odpovědnosti: Je uplatňován zejména prostřednictvím rozvojové spolupráce, dodržováním přijatých závazků vyplývajících z členství v EU, mezinárodních dohod, úmluv a členství v organizacích jako je Organizace spojených národů (OSN) či Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Environmentální Výhled do Roku 2030

"Environmentální výhled do roku 2030" se zaměřuje na pět kritických problémů, které mohou v brzké době významně zhoršit životní podmínky na této planetě. Největší prostor je věnován globálnímu oteplování. Kromě toho se tu mluví také o ohrožení biodiverzity a úbytku rostlinných a živočišných druhů, kvalitě vody a vzduchu a zamoření světa odpadky a nebezpečnými chemikáliemi.

OECD tak háže rukavici politikům, kteří namítají, že institucionální snižování emisí skleníkových plynů může být těžkou ranou pro ekonomický rozvoj jednotlivých států. Nekontrolované vypouštění skleníkových plynů do ovzduší může - oproti hodnotám před začátkem průmyslové revoluce - zvýšit teploty a vést k "vlnám horka, suchu, bouřím a záplavám, které způsobí vážné poškození infrastruktury a úrody".

Čtěte také: České supermarkety a bio

Podle OECD je zejména důležité, aby mezinárodní společenství postupovalo společně. Organizace vyzývá zejména rozvinuté státy, které jsou zodpovědné za většinu emisí skleníkových plynů v ovzduší. Břemeno však leží i na rychle se rozvíjejících ekonomikách jako Brazílie, Čína, Indie, Indonésie, Jihoafrická republika a Rusko, jejichž emise CO2 se do roku 2030 zdvojnásobí.

"Pokud nebudou přijaty žádné nové politické postupy, během několika desetiletí riskujeme nezvratné změny životního prostředí, které budou mít vliv na trvalou ekonomickou prosperitu," varuje OECD.

Aktivity Centra pro Ekonomické a Environmentální Analýzy

Prakticky všechny výzkumné a další aktivity poskytují výsledky, které mají význam pro veřejnou politiku. Od jejího založení v r. 2003 se Centrum podílí na činnosti Rady vlády pro udržitelný rozvoj především přímou účastí na práci v samotné Radě a v některých jejích orgánech (Výbor pro strategii, Pracovní skupina pro indikátory).

Centrum v této oblasti spolupracuje s Ministerstvem životního prostředí, Českou environmentální informační agenturou CENIA, s Radou vlády pro udržitelný rozvoj, s Českým hydrometeorologickým ústavem, s Národní sítí zdravých měst rámci v rámci Místní Agendy 21 a s Magistrátem hlavního města Prahy. Systematičtější spolupráce se rozvíjí s Českým statistickým úřadem na hodnocení „zeleného růstu“ v České republice.

V mezinárodním měřítku Centrum spolupracovalo na několika projektech s Evropskou agenturou pro životní prostředí (EEA) a s Pracovní skupinou OECD pro environmentální výhledy. Cílem spolupráce bylo zhodnotit význam vybraných environmentálních indikátorů pro analýzy a reporting v daných politických uskupeních.

Čtěte také: Jak podporovat projekty

Analýza Spotřeby a Dopady Politik

V oblasti analýzy spotřeby se Centrum věnuje faktorům, které ovlivňují spotřebu environmentálně významných statků, jakými jsou například energie, pitná voda, nebo bio-potraviny, volbě dopravního prostředku a mobilitě obecně nebo pořízení úsporných technologií. Díky makro modelům, které Centrum ve svých výzkumech rozvíjí, jsme schopni posuzovat dopady některých národních politik a regulací na ekonomiku, zaměstnanost, distribuci a nerovnosti příjmů, na životní prostředí nebo na palivový a technologický mix.

Výsledky poskytují politikům jako i dalším aktérům užitečné informace o možných dopadech zvažovaných alternativ nástrojů a opatření, jako například změny zdanění energií, regulace skleníkových plynů, nebo zvýšení zpoplatnění znečisťujících látek vypouštěných do ovzduší. Politika může být dlouhodobě úspěšnou, když bude stavět na nástrojích a opatřeních, které jsou přijatelné veřejností.

Ocenění Netržních Statků a Služeb

Centrum je jedním z mála pracovišť ve střední a východní Evropě, které se dlouhodobě věnuje oceňování široké škály netržních statků a služeb; ocenili jsme například rekreační funkce lesa, kvalitu vod nebo riziko záplav, hodnotu cestovního času nebo obtěžování hlukem, pracovní rizika nebo rizika respiračních nemocí, odvodili jsme hodnotu pro riziko rakoviny, infertilitu, dopady na rozvoj dítěte nebo riziko předčasného úmrtí.

Centrum bylo ustaveno v rámci konsorcia předních evropských vědeckých týmů jedním z kontraktorů s DG ENV pro provádění konzultací a ekonomických analýz dopadů politik životního prostředí a udržitelného rozvoje (2011+) a s DG CLIMA pro konzultace politik a posuzování dopadů spojených se změnou klimatu (2012+). Spolupráce na výzkumu probíhá se zahraničními organizacemi - Eurostatem, OECD, SCOPE, EEA nebo s řadou zahraničních univerzit a výzkumnými centry.

OECD a Ekonomický Výhled České Republiky

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) vydala svou pravidelnou zprávu o ekonomickém vývoji České republiky. Dokument nazvaný Hospodářský přehled České republiky 2018 hned v úvodu označuje krátkodobé ekonomické výhledy České republiky za dobré, zároveň ale upozorňuje na to, že země čelí rizikům spojeným s vysokými cenami bydlení a nedostatkem pracovních sil.

Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství

Pro modernizaci české ekonomiky a její rychlejší přibližování úrovni průměru zemí OECD je podle zprávy nutná vyšší produktivita práce. OECD proto doporučuje zintenzivnit inovace a zlepšit kvalifikační strukturu pracovní síly.

„Model růstu České republiky, který spoléhá na nízké mzdy a s vysokou závislostí na přímých zahraničních investicích, byl úspěšný při zvyšování HDP na obyvatele, ale konvergence k životnímu standardu OECD je pomalá. Výzvou pro českou společnost a ekonomiku země bude podle OECD stárnutí populace, které je rychlejší než ve většině evropských zemí.

OECD se ve své nové zprávě vrátila také ke zhodnocení toho, jak se Česko vypořádalo s doporučeními z její minulé zprávy z roku 2016. Pochválila například vznik Národní rozpočtové rady a Výboru pro rozpočtové prognózy, uvítala také přijetí zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, jenž vstoupil v platnost v únoru loňského roku.

Zákon o Ekologické Újmě a Případ Bečvy

Na podzim roku 2020 došlo k několika únikům toxických látek do řeky Bečvy. Nejvážnější incident proběhl dne 20. 9. 2020, kdy do této řeky uniklo velké množství neznámých látek (pravděpodobně kyanidů), a následně došlo k otravě a úhynu všech živých organismů na mnoha kilometrech řeky.

Účelem právní úpravy je zajištění nápravy (resp. též prevence) znečištěného životního prostředí (v daném případě povrchových vod, chráněných druhů ryb a dalších vodních živočichů a rostlin, resp.

Na základě všech veřejně dostupných informací lze říci, že v případě úniku znečišťujících látek do řeky Bečvy příslušné správní orgány dostatečně nevyužily všech pravomocí, které jim platné právní předpisy k řešení takové mimořádné situace dávají, protože neaplikovaly zákon o ekologické újmě. Příslušný správní orgán, konkrétně ČIŽP měla v daném případě zahájit řízení o uložení nápravných opatření podle zákona o ekologické újmě.

Klíčovým ustanovením zákona o ekologické újmě, které dává návod, jak postupovat v případech, kdy je příčinou vzniku ekologické újmy havárie podle vodního zákona, je § 21 odst. 4 zákona o ekologické újmě. Je-li příčinou vzniku ekologické újmy havárie podle vodního zákona, postupuje se při jejím zneškodňování a odstraňování jejích škodlivých následků podle § 40 a 41 vodního zákona.

Podle zákona o ekologické újmě platí, že jakmile se ČIŽP dozví o skutečnosti, která nasvědčuje tomu, že mohlo dojít k ekologické újmě, má povinnost zahájit řízení o uložení nápravných opatření podle § 8 odst. 1 tohoto zákona.

Za situace, kdy ČIŽP podle zákona o ekologické újmě nepostupovala a nezahájila řízení o uložení nápravných opatření, se Česká republika dostává do rozporu s právem Evropské unie, které je založeno na principu „znečišťovatel platí“.

Prevence a náprava škod na životním prostředí by podle směrnice 2004/35/ES měly být prováděny právě na základě principu „znečišťovatel platí“, což zjednodušeně řečeno znamená, že provozovatel, který způsobuje škody na životním prostředí nebo vytváří bezprostřední hrozbu takovéto škody, by v zásadě měl nést náklady na nutná preventivní nebo nápravná opatření, tzn. je finančně odpovědný; tím mají být provozovatelé nuceni přijímat opatření a rozvíjet postupy ke snižování rizik škod na životním prostředí, aby riziko jejich finanční odpovědnosti bylo sníženo.

tags: #oecd #ekologické #aplikace #co #to #je

Oblíbené příspěvky:

• Návod na přípravu kompostu
• Skládka Hluboká nad Vltavou
• Jogínci v přírodě
• Čištění odpadů Aqua Servis
• Rozměry a využití stojanu na koš