Ochrana ohrožené přírody: Prodej a legislativa v České republice

Rozsáhlá novela zákona o ochraně přírody a krajiny přináší zásadní změny, které se týkají ochrany stromů, změny pravidel ochrany ohrožených druhů živočichů i rostlin nebo vyhlášení národního parku Křivoklátsko.

Nové přístupy k ochraně druhů

Jednou z hlavních změn je proměna způsobu ochrany konkrétních zákonem chráněných druhů. Ty nejvíce ohrožené budou i nadále chráněny na úrovni každého jedince, zatímco u jiných druhů bude stačit ochrana jejich biotopů a zachování populace v dané lokalitě.

Chráněné rostliny nebo živočichové budou nově rozděleni do tří kategorií ochrany: I, II a III. Nejpřísnější režim ochrany v kategorii I bude vyhrazen druhům, které potřebují ochranu jak svého biotopu, tak jednotlivých jedinců.

Nově nebudeme chránit každého jedince, ale přednostně místa, kde druhy přirozeně žijí, tedy jejich přirozené biotopy. Místo ochrany jednoho mravence, tak budeme chránit celé mraveniště.

Cílem je zajištění účinnější ochrany ohrožených druhů, která je postavená především na ochraně jejich celého prostředí. Zároveň přitom nezapomínáme na větší ochranu opylovačů, kteří jsou pro naši krajinu zásadní, a na ochranu před světelným znečištěním, jenž je aktuálně velkým problémem nejen pro rostliny a živočichy. V neposlední řadě také chceme lépe chránit jedinečnou přírodu na Křivoklátsku.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

Ochrana stromů a vyhlášení Národního parku Křivoklátsko

Přísnější ochrana stromů se týká pouze jejich kácení v souvislosti se stavbami, které podléhají povolení podle stavebního zákona nebo posouzení vlivů na životní prostředí (EIA). V případě kácení solitérních stromů na soukromých zahradách zůstává dosavadní režim.

Novela pro lepší ochranu zavádí jasnou hierarchii: v první řadě by měly být stromy zachovány, pokud to není možné, pak by měly být nahrazovány výsadbou v daném místě (ve vzdálenosti 1 km od hranice pozemku).

Novela také obsahuje vyhlášení národního parku Křivoklátsko, který by měl vzniknout k začátku roku 2026. Zatímco ekologové návrh NP Křivoklátska vítají, proti záměru dlouhodobě protestují obce z regionu. Ochranu tamní přírody považují za dostatečnou.

Svazek obcí Křivoklátska sdružující 28 obcí se domnívá, že způsob prosazování národního parku není v pořádku. Také iniciativa Otevřené Křivoklátsko míní, že řízení nesplňuje zákonné parametry. Její představitel Jakub Majer poukázal například na pokračující soudy kvůli námitkám obcí, které se záměrem nesouhlasí. Proti národnímu parku jsou i lesníci.

„Záměr postrádá racionální odborný základ,“ řekl již dříve zástupce křivoklátských lesníků Robin Ambrož.

Čtěte také: Krásy argentinské provincie

Boj proti nelegálnímu obchodu s ohroženými druhy

Česká republika patří v Evropské unii mezi země s nejvyšším objemem legálního obchodu se živými zvířaty a rostlinami, významně se nás však dotýká i obchod nelegální. Nelegální obchod s ohroženými druhy patří k nejvýnosnějším formám organizovaného zločinu a představuje vážné nebezpečí pro biodiverzitu celého světa.

Proto vláda schválila Akční plán pro potírání nelegálního obchodu s ohroženými druhy živočichů a rostlin do roku 2028, který boj proti tomuto druhu kriminality zefektivní.

Nelegální část obchodů je ovlivněna také aktivitami asijských komunit, kde je žádaná zejména slonovina, nosorožčí rohy a tygří produkty.

Akční plán obsahuje osm hlavních cílů, které byly podrobně rozpracovány do 19 konkrétních opatření. Mezi ně patří zvýšení povědomí o důležitosti tématu wildlife crime a posílení spolupráce mezi zainteresovanými orgány obzvláště v oblasti šetření a potírání této trestné činnosti, a to i na mezinárodní úrovni.

Implementací akčního plánu by mělo dojít ke zlepšení péče o zajištěné exempláře v záchranných centrech a měla by se zvýšit osvěta veřejnosti o wildlife kriminalitě. Novinkou je i vyhodnocování biorizik spojených s nelegálním obchodem.

Čtěte také: Přečtěte si recenzi knihy Kniha, obraz a příroda

„Nově se zaměříme také na hodnocení zdravotních rizik spojených s nelegálním obchodem se zvířaty, abychom lépe zabránili šíření nemocí přenášených na lidi. Tato zvířata nejsou pod veterinární kontrolou, což může vést k šíření nebezpečných virů a baktérií,“ dodává ministr Hladík.

Česká republika je v otázce ochrany ohrožených druhů a vymáhání pravidel CITES jednou z nejaktivnějších zemí v Evropě. I přesto je nutné se v této oblasti neustále zdokonalovat a hledat nové cesty, jak být vždy o krok napřed před pašeráky a nelegálními obchodníky.

Úmluva CITES a její význam

Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin reguluje mezinárodní obchod. Den jejího podpisu (3. březen) se slaví jako Světový den divoké přírody (World Wildlife Day).

Dříve se obchodovalo v mnohem větší míře s jedinci z volné přírody, dnes u řady druhů převažuje obchod s exempláři narozenými či vypěstovanými v lidské péči (např. papoušci, kaktusy). I na ně se vztahuje CITES a prověřuje se, zda opravdu pocházejí z odchovu v lidské péči v případě živočichů, nebo byly uměle vypěstovány v případě rostlin.

CITES se netýká jen živých jedinců, ale i neživých exemplářů a výrobků. Z chráněných druhů se vyrábí především módní doplňky, trofeje, suvenýry, delikatesy a v poslední době ve velké míře tradiční asijské medicínské přípravky.

Pracovníci úmluvy posuzují, zda vývoz exemplářů neohrozí populace v přírodě. U nás to mají na starosti pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Ročně vydávají mezi 1000 - 1500 stanovisky k žádostem o doklady CITES. Při vývozech se prověřuje, zda zvířata opravdu nepocházejí z volné přírody.

Příklady obchodovaných druhů

Mezi často vyvážené exempláře patří například různé druhy papoušků, chameleonů, krajt, drápkatých opiček a dravců. Dravci se vyvážejí především do zemí Arabského poloostrova, kde se používají k tradičnímu sokolnictví.

Naopak k nám se často dovážejí různé druhy plazů z odchoven v Indonésii, lovecké trofeje z Afriky, vzácné dřeviny na výrobu hudebních nástrojů z Indie, kaktusy a orchideje z Thajska a živí koráli pro mořskou akvaristiku z Indonésie.

Spektrum dovážených i vyvážených druhů je ale mnohem širší a zahrnuje také mnoho exotických druhů chovaných v zoologických zahradách. U některých druhů se udržitelně obchoduje jak s exempláři odebranými přímo z přírody, tak s jedinci narozenými v lidské péči a populaci v přírodě to nijak neohrožuje (např. chov krokodýlů na farmách pro obchod s kůžemi a jejich regulovaný lov ke stejnému účelu).

Problém obchodu se slonovinou a dalšími komoditami

Před sto lety žilo v Africe asi 3 až 5 milionu slonů. Dnes se jejich počet odhaduje na 415 tisíc. Za jejich extrémním úbytkem stojí sloní kly. Respektive legální i nelegální obchod se slonovinou.

Decimování sloních stád bylo tak markantní, že byla ochrana slona afrického jedním z hlavních argumentů navrhovatelů myšlenky úmluvy CITES. V roce 1989 proto CITES obchod se slonovinou zcela zakázala. Ukázalo se, že to mělo jednoznačně pozitivní dopad na zbývající slony v Africe.

Některé africké státy však chtěly i nadále prodávat svoje státní zásoby slonoviny získané z povolených odstřelů, konfiskátů a uhynulých zvířat. Jejich požadavky byly vyslyšeny a CITES dvakrát povolila vyvézt slonovinu z Afriky do Japonska a Číny.

Překvapivě se stal pravý opak, cena stoupla a v Africe se opět zvedla se vlna pytláctví. Poučení z historie obchodování se slonovinou je, že jde luxusní zboží velmi omezeného množství. Každý její prodej generuje nové zákazníky a zvyšuje poptávku.

Wildlife crime a jeho dopady

Pro nelegální nakládání s ohroženými druhy (např. zabíjení slonů pro slonovinu, pašování papoušků a plazů, pytláctví pro trofeje apod.) se běžně používá slovní spojení wildlife crime. Tento typ kriminality byl dlouhou dobu velmi podceňován. Přístup společnosti se však v poslední době rychle mění a problematice wildlife crime se věnuje stále větší pozornost.

Podle údajů Úřadu spojených národů pro drogy a kriminalitu (UNODC) v současnosti patří wildlife crime, včetně nelegálního obchodu s tropickým dřevem, mezi celosvětově nejvýznamnější oblasti kriminality. Po obchodu s drogami, zbraněmi a lidmi jde o čtvrtý nejvýnosnější nelegální byznys s odhadovaným objemem v řádu desítek miliard dolarů ročně.

Nadnárodní a organizovaný wildlife crime je obzvláště rozvinutý v rozvojových zemích, protože místní vlády často nemají schopnost regulovat využívání svého přírodního bohatství. U vysoce cenných komodit (slonovina, nosorožčí rohy apod.) je popsáno spojení s teroristickými skupinami, jimž obchod s tímto zbožím slouží jako zdroj financování.

Nelegální obchod s živočichy a rostlinami nebo jejich produkty se odhaduje na 7 až 23 miliard amerických dolarů ročně.

Ochrana přírody a role veřejnosti

V boji proti nelegálnímu obchodu s ohroženými druhy je účinná také prevence a osvěta. Veřejnost bude nakloněná k ochraně přírody jen tehdy, když ji bude znát a rozumět ji.

Je proto nutné, aby co nejvíce lidí chápalo, co všechno obchod se zvířaty a rostlinami obnáší, jaké je jeho pozadí, příčiny a důsledky. Ochrana přírody ale nemůže být účinná bez našeho aktivního přispění.

Kolik lidí napadne při nákupu krásného korálového trsu, že kvůli němu byl zničen kus korálového útesu v moři? Že nákupem papouška či želvy bez platných dokladů má kupující svůj podíl na nelegálním odchytu zvířat z přírody? Že v mnoha afrických zemích lze snadno koupit ozdobné předměty vyřezané ze slonoviny, jejichž vývoz může být potrestán i vězením?

Neznalostí a neuvědoměním si těchto souvislostí můžeme způsobit mizení živočichů a rostlin z naší planety. Drastické odchyty zvířat z přírody, smrt mnoha z nich při transportu, pašování v hrozných podmínkách jsou tedy i naší věcí, i když si to často neuvědomujeme.

Každý ale může pomoci. Třeba tím, že když chce mít doma nějaké exotické zvíře nebo rostlinu, bude opatrný a dopředu si zjistí všechny potřebné informace. Jestli je vybraný druh v přírodě ohrožený a zda je obchod s ním nějak omezen.

tags: #ohrožená #příroda #prodej #ochrana

Oblíbené příspěvky:

• Ekologické zátěže v České republice
• Živá Učebnice pro ZŠ
• Přečtěte si o noční pohotovosti
• Srážky v ČR
• Ochrana přírody