Stalo se z toho všudypřítomné téma: takřka zoufalá situace v bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích. Zdá se, že nepomáhá zpřísnění sankcí za dopravní přestupky, bodový systém, ani nákladné preventivní kampaně. Problematika je natolik důležitá, že ani ta nejpřiléhavější slova vyslovovaná preventivně či následně, k její proměně nepostačí.
Systémové změny a nebezpeční řidiči
Systémové změny se musí dotknout zpřísnění podmínek provozování autoškol, zvýšení a zkvalitnění státního dozoru nad jejich činností, právního postavení a odpovědnosti zkušebních komisařů. Určitému zdokonalení se nevyhne ani zvýšený a permanentní dohled policie na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích.
S bezpečností provozu na pozemních komunikacích jsou a budou spojeni také nebezpeční řidiči. Moderní civilizací stvořený typ člověka za volantem, který ostatní nejen ohrožuje, ale v jediném okamžiku je jim schopen vzít vše, co je jim blízké a drahé.
Bohužel, způsob, jak všechny tyto řidiče zcela vyloučit z účasti na provozu na pozemních komunikacích, nemůžeme odvodit z žádných právních mechanismů nebo morálních principů. Podobně pošetilé by bylo se snažit, aby v naší současné společnosti byli jen samí čestní, slušní, spravedliví a dobří lidé, jakkoli je to skvělá představa.
Prioritní témata a zpoplatnění komunikací
Systematičtější pohled na oblast provozu na pozemních komunikacích však ukazuje, že pozornost je věnována zvláště zpoplatnění užití pozemních komunikací a měření rychlosti projíždějících vozidel. Jako by to byla ta nejdůležitější témata. S ohledem na ně přijímáme novely ještě neúčinných zákonů, trochu nedůstojně nastavujeme zákonná pravidla doslova pár dnů předtím, než mají platit, pověřujeme různé osoby soukromého sektoru, aby vykonávaly činnosti přináležející výlučně orgánům veřejné správy a konané ve veřejném zájmu.
Čtěte také: Uloz.to a autorské právo
Na neposlušné řidiče jsme vyrukovali s „botičkami a radary“, z hlediska provozu na pozemních komunikacích, ovšem ani zdaleka nejde o priority.
Pokud budeme měřit rychlost projíždějících vozidel tím způsobem, že k pozemní komunikaci umístíme radar se záznamovým zařízením, vytvoříme denně stovky záznamů. Budeme je pak postupně posílat správnímu orgánu, ten zase provozovatelům vozidel. Přinese to tlak na navýšení počtu úředníků, ze správních řízení se stanou několikaměsíční dlouhé procesy.
Provozovatele vozidla budeme zvát k podání vysvětlení, potom jeho či jinou osobu, která vozidlo řídila, pozveme znovu k ústnímu jednání, budeme se potýkat s argumentací o osobě blízké, velké množství přestupků budeme po pracném zjišťování stavu věci odkládat. Řešme překročení nejvyšší dovolené rychlosti s řidičem přímo na místě silniční kontroly - jak to většinou dělá Policie České republiky.
I ve vztahu k této problematice stále tvrdím, že pokud bychom stejný prostor a energii, kterou věnujeme zpoplatnění užití místní komunikace, věnovali například diskusi o tom, jakými prostředky eliminovat z provozu na pozemních komunikacích řidiče, kteří opakovaně zaviní dopravní nehodu, bude to pro bezpečnost provozu nezpochybnitelně přínosnější.
Systém zpoplatnění a veřejný zájem
Systém zpoplatnění užití místní komunikace ke stání silničního motorového vozidla, zavedený většinou měst, je vlastně prostý. Jestliže řidič zaparkuje vozidlo na zpoplatněné místní komunikaci a do parkovacího automatu nevhodí požadovanou částku nebo zaplatí málo, bude jeho vozidlo „obuto“ technickým prostředkem zabraňujícím mu v odjezdu. Bude „lapen“ a v podstatě nemá jinou možnost, než dříve či později zaplatit sankci pokuty.
Čtěte také: Rizika pro jakost vody
Ptáte se, za co? Co tak hrozného učinil, koho ohrozil, komu ublížil, jaký veřejný zájem byl jeho jednáním popřen?
Abychom si rozuměli - samozřejmě, že systém zpoplatnění užití místní komunikace je zapotřebí respektovat, ať už na něj máme názory jakékoliv. I ve státech západní Evropy je zaveden a má dlouholetou tradici. Když už však tento systém zavádíme, měl by být aplikován opravdu v duchu zákona o pozemních komunikacích a k účelům, ke kterým byl zákonodárcem určen.
Vše se pokusím ozřejmit na příkladu, který alespoň trochu oprostím od suché odborné teorie. Představte si, že stojíte před jedním poměrně velkým úřadem v jakémsi statutárním městě. Čekáte na svoji ženu a syna, když najednou… Hluk přijíždějících aut, skřípění brzd. Ze služebních vozidel jako v akčním filmu vyskakují městští strážníci. Každý z nich v rukou třímá technické prostředky k zabránění odjezdu vozidla. Jdou ulicí a nekompromisně „obouvají“ takřka každé vozidlo. Začínají se sbíhat řidiči. Většina z nich šla vyřídit na úřad svoji záležitost či pouze učinit podání. Věc na pár minut, bohužel vesměs nezaplatili za parkování. A to se nesmí! To je zakázáno! Máme na to předpis!
Doma znovu studujete zákon o pozemních komunikacích. Promýšlíte formulaci, že „obec může zpoplatnit užití pozemní komunikace pouze pro účely organizování dopravy na území obce“. Marně hledáte v obsahu příslušného právního předpisu onoho statutárního města tento účel nějak slovy vyjádřený. Není tam. Nedozvíte se, jaký smysl má zpoplatnění stání pro účely organizování dopravy na území toho města.
Zjišťujete tedy, zda to město dává řidičům šanci parkovat třeba na nějakém reálně dostupném záchytném parkovišti. V takovém případě by„organizování dopravy“ spočívalo v tom, že město celkem efektivně nutí řidiče parkovat na záchytném parkovišti, namísto parkování na místních komunikacích v centru města. Ani žádné takové parkoviště neobjevíte. Naleznete slova: „zpoplatněním stání vozidel na místní komunikaci nesmí být ohrožen veřejný zájem“.
Čtěte také: Pracovní rizika
Neomezená veřejná dostupnost sídel orgánů veřejné správy veřejným zájmem bezpochyby je. Pokud je ovšem místní komunikace, nacházející se před nimi a sloužící taktéž k parkování vozidel klientů úřadů, zpoplatněna, není ten veřejný zájem na veřejné dostupnosti orgánů veřejné správy ohrožen?
Ve čtení zákona ještě chvíli vytrváte. Dozvíte se, že zpoplatnění má být provedeno nařízením obce. Zmíněné město však danou věc upravuje obecně závaznou vyhláškou, tedy zcela jiným právním předpisem, než stanoví zákon. A kde se to všechno vlastně stalo, šlo vůbec o místní komunikaci?
Silniční správní úřad prý nemá tušení, zda tato komunikace byla zařazena do kategorie místní komunikace, asi tomu tak není. Nakonec rezignujete na cokoli dalšího. Nechcete dále třeba vědět, zda byla místní úprava provozu na této komunikaci provedená dopravní značkou IP 13c Parkoviště s parkovacím automatem, stanovená zákonným způsobem.
Když „parkovací“ příběh zasadím do doby po 1. 1. V našem příběhu však vozidla nebyla ponechána na místě, kde je zakázáno stání nebo zastavení vozidla, ani nestála na místě, do kterého je vjezd zakázán místní nebo přechodnou úpravou provozu na pozemních komunikacích. Na daném místě byla „jen“ informativní značka provozní IP 13c Parkoviště s parkovacím automatem. Vozidla nestála ani na chodníku, ani se nedopustila neoprávněného záboru veřejného prostranství.
Stání na místní komunikaci je jeden ze způsobů jejího obecného užívání. Od čeho by potom strážníci městské policie odvozovali své oprávnění k použití technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla? Nenapadá mě nic, pokud by samozřejmě nebylo k dispozici nějaké „právní stanovisko“, že informativní značka provozní IP 13c Parkoviště s parkovacím automatem vlastně neznamená nic jiného, než zákaz stání nebo zastavení, a použití technických prostředků je potom v naprostém pořádku.
Již výše jsem uváděl, že v otázce provozu na pozemních komunikacích pro nás nemohou být klíčová témata měření rychlosti projíždějících vozidel a zpoplatnění užití místní komunikace. Přesto nechci jejich význam bagatelizovat, ve své (skutečné) podstatě jde o účelné instituty.
Text: JUDr. JUDr. doc. PhDr. Pavlíček, CSc.
Dopravní přestupky
Dopravní přestupky neboli přestupky proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, jak je zákon o přestupcích oficiálně nazývá, patří mezi nejčastěji páchané přestupky. Snad každý řidič se nějakého dopravního přestupku dopustil, i když zdaleka ne každý byl za tento přestupek i potrestán. Nicméně je jistě vhodné připomenout si, která jednání se za dopravní přestupky považují.
Naplnění skutkové podstaty dopravního přestupku vyplývá z porušení některého ustanovení zákona o provozu na pozemních komunikacích, jenž upravuje zejména práva a povinnosti účastníků provozu na pozemních komunikacích, pravidla provozu a úpravu a řízení provozu na pozemních komunikacích a pravomoc orgánů státní správy a Policie ČR v těchto věcech.
Dopravní přestupky jsou v českém právním řádu upraveny a také stíhány podle zákona 200/1990 Sb., o přestupcích, a to konkrétně ve svém ustanovení § 22. Přestupkový zákon v podstatě rozlišuje pět respektive šest druhů jednání, které naplňují skutkovou podstatu dopravního přestupku.
Přestupku se dopustí ten řidič motorového vozidla, který překročí nejvyšší dovolenou rychlost stanovenou zákonem o provozu na pozemních komunikacích nebo dopravní značkou o více než 30 km/h v obci nebo o 50 km/h mimo obec.
Dopravním přestupkem je i případ, kdy řidič motorového vozidla nedá při jízdě z vedlejší komunikace označené dopravní značkou „Dej přednost v jízdě“ nebo „Stůj, dej přednost v jízdě“ na křižovatku přednost v jízdě vozidlům přijíždějícím po hlavní pozemní komunikaci nebo vozidlům přijíždějícím zprava, nevyplývá-li přednost v jízdě z dopravní značky.
Dále je dopravním přestupkem, jestliže řidič motorového vozidla vjíždí na železniční přejezd, kdy je to zákonem o provozu na pozemních komunikacích zakázáno.
Všech výše uvedených přestupků se může dopustit pouze řidič motorového vozidla, přičemž motorovým vozidlem je nekolejové vozidlo poháněné vlastní pohonnou jednotkou a trolejbus.
Dopravního přestupku se dopustí i ten, kdo porušením zákona o provozu na pozemních komunikacích způsobí dopravní nehodu, kterou je povinen neprodleně ohlásit policistovi. Za tento přestupek lze uložit pokutu do 7.000 Kč (v blokovém řízení maximálně 5.000 Kč) a zákaz činnosti.
Dopravního přestupku se dopustí i řidič vozidla hromadné dopravy osob, pokud porušením zákona o provozu na pozemních komunikacích způsobí dopravní nehodu, kterou je povinen neprodleně ohlásit policistovi.
Přestupku se v neposlední řadě dopustí i ten, kdo jiným než výše uvedeným jednáním poruší zákon o provozu na pozemních komunikacích.
Statistiky a trendy
Policie dnes definitivně upřesnila statistiky nehodovosti za rok 2013. Na tuzemských silnicích zemřelo vloni 583 lidí. To je skoro o sto obětí dopravních nehod méně než v předchozím roce.
Na českých silnicích dlouhodobě platí, že na počtu usmrcení při dopravních nehodách má nejvyšší podíl nepřiměřená rychlost. Vysoký podíl připadá na nedělené silnice nižších tříd v extravilánu ve směrových obloucích a jejich blízkosti.
V roce 2013 bylo každé 44. úmrtí v Libyi způsobeno dopravní nehodou, v Kataru každé desáté. Nejpříznivější byla situace ve státech EU28, premianty jsou Dánsko a Švédsko společně s Maltou.
Vývoj nehodovosti a jejich následků v Čeké republice nebyl v posledních dvou letech příznivý. Bude-li tento trend i nadále pokračovat, bude za několik let provoz na českých silnicích jedním z nejnebezpečnější v celé Evropě. Kromě osobních tragédií způsobují dopravní nehody také stále rostoucí celospolečenské ztráty. Ty loňské jsou znovu rekordní.
Celkové ztráty z dopravní nehodovosti na pozemních komunikacích za rok 2013 činily 52,8 mld. V České republice se nedaří plnit Národní strategii bezpečnosti silničního provozu. V roce 2014 zemřelo oproti předpokladu NSBSP o 80 osob více.
Prevence a řešení
Jedním z možných řešení tohoto problému je tzv. konzistentní návrh pozemní komunikace, který by měl řidičům umožnit jízdu relativně stálou rychlostí, odpovídající jejich očekávání.
Bezpečné chování v provozu na pozemních komunikacích ve svém základě znamená neohrožovat život, zdraví nebo majetek jiných osob ani svůj vlastní. Ne vždy je v našich silách dopravní nehodě předcházet, protože ke vzniku dopravní nehody přispívá celý dopravní systém.
Proto by komunikace měla být tzv. samovysvětlující - měla by řidiči dávat jasnou informaci o tom jak se má na komunikaci chovat a co má následně očekávat. V případě, že k nějaké chybě (dopravní nehodě) dojde, musí komunikace odpouštět lidské chyby, být tzv.
Prvky aktivní bezpečnosti jsou systémy, technická zařízení a vlastnosti vozu, které pomáhají zabránit nebo předejít dopravním nehodám.
Z hlediska psychologické práce s lidským faktorem v dopravě jsou 4 základní možnosti. 1) Selekce, 2) Prevence, 3) Kampaně (z velké části sice spadají do prevence, ale vzhledem ke složitosti problematiky jsou obvykle v samostatné kategorii) a 4) Rehabilitace.
Systém ISA má potenciál snižovat riziko plynoucí z nepřiměřené rychlosti, která je největším zabijákem na našich silnicích.
Dopravní konflikty a nehody
Bezpečnost silničního provozu se hodnotí prostřednictvím ukazatelů - tradičním ukazatelem je četnost dopravních nehod dle typu a závažnosti na daném místě.
Vhodnost je posuzována podle míry prostorových a časových variací. Prostorové variace byly hodnoceny na základě studie řady srovnatelných míst, časové variace pak na příkladu dlouhodobého sledování. Z výsledků vyplývá, že konflikty lze považovat za vhodný doplněk nehodových dat a ve vybraných případech i za jejich alternativu.
Zranitelní účastníci provozu
Za posledních 20 let bylo při dopravních nehodách usmrceno 138 400 chodců a cyklistů. Evropská unie reviduje pravidla pro bezpečnost motorových vozidel. Nové technologie by se měly stát standardem, včetně posílení testů na ochranu chodců a rozšíření na ochranu cyklistů.
Legislativa a právní předpisy
Ministerstvo vnitra stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady podle § 16 odst. 1 písm. a) vládního nařízení č. 54/1953 Sb., o provozu na silnicích, ve znění zákonného opatření předsednictva Národního shromáždění č.
(1) Silničním provozem se rozumí provoz na pozemních komunikacích *) (dále jen "silnice").
(2) Osoba, která pro svůj věk nebo pro tělesnou anebo duševní vadu by mohla ohrozit bezpečnost nebo plynulost silničního provozu anebo bezpečnost vlastní, smí se zúčastnit silničního provozu, jen je-li vhodně postaráno o to, aby k ohrožení nedošlo, např.
tags: #ohrozeni #bezpecnosti #silnicniho #provozu #definice
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]