Šachy jsou nadčasová hra, která v sobě spojuje strategii, logiku a trpělivost. Šachovnice je rozdělena na 64 černých a bílých polí, která jsou uspořádána do osmi sloupců a osmi řad. Každý hráč má 16 šachových figurek: 8 pěšců, 2 věže, 2 jezdce, 2 střelce, krále a dámu. Každá figurka se pohybuje jinak, což přispívá ke složitosti hry. Hra začíná tahem bílého hráče a poté se hráči střídají v tazích.
Šachové hodiny se používají při turnajích i při rychlé hře. Pokud čas jednoho hráče vyprší dříve, než dokončí všechny své tahy nebo dá mat, prohrává. Dodržování pravidel šachu není jen otázkou formálnosti, ale také úcty k soupeři a ke hře samotné. Šachy jsou krásná hra, která nás učí disciplíně, soustředění a trpělivosti.
U každé barvy rozeznáváme šest druhů kamenů, které se liší možnostmi pohybu po šachovnici:
Zvláštní druh tahu, při kterém smí hráč přesunout dva kameny současně: krále a jednu z věží. Počítá se však jako tah králův. Král se přesune ze svého výchozího pole o dvě pole směrem k věži stejné barvy, která dosud stojí na svém výchozím poli. Pak je přemístěna i věž, k níž se král přiblížil, a když se přenese přes krále, zůstane stát na poli, přes které král přešel.
Při krátké rošádě se bílý král přesune z pole e1 na pole g1 a bílá věž z pole h1 na pole f1. Při krátké rošádě se černý král přesune z pole e8 na pole g8 a černá věž z pole h8 na pole f8. Při dlouhé rošádě se bílý král přesune z pole e1 na pole c1 a bílá věž z pole a1 na pole d1.
Čtěte také: Uloz.to a autorské právo
Král je v šachu, jestliže pole, na kterém stojí, ohrožuje nejméně jeden soupeřův kámen, to znamená, že tento kámen by mohl v příštím tahu vstoupit na královo pole. Král, který se ocitl po tahu protihráče v šachu, musí této hrozbě uniknout v bezprostředně následujícím tahu - úhybem krále, vyhozením soupeřova kamene nebo vstoupením vlastního kamene do cesty soupeřova kamene. Nedokáže-li hráč zlikvidovat svým nejbližším tahem ohrožení svého krále a král zůstane dál v šachu, hra končí jeho porážkou. Kdo dá soupeři mat, vyhraje. Cílem šachové hry je dát soupeřovu králi šach mat.
Výsledek hry je nerozhodný, pokud ani jeden z hráčů nemůže dosáhnout výhry. Hráč, který je právě na řadě, nemůže provést žádný tah a jeho král přitom není v šachu. Když hráč nemá žádný tah podle pravidel a zároveň nemá napadeného krále, jedná se o pat. Partie skončila patem, remízou. Každý hráč dostává za partii půl bodu.
Aby byl pat, nesmí mít hráč, který je na tahu, žádný přípustný tah podle pravidel.
V naší pozici je bílý na tahu. Král nemůže táhnout na žádné pole. Žádné jiné figury ani pěšce bílý nemá, takže nemůže zahrát žádný tah. Partie skončila patem, remízou. Každý hráč dostává za partii půl bodu.
V naší pozici je bílý na tahu. Bílý král nemůže zahrát žádný tah. Většina bílých pěšců je zablokovaná. Ale pěšec h3 ještě může táhnout, takže se o pat nejedná. Bílý musí zahrát 1.h4 a partie pokračuje dál.
Čtěte také: Rizika pro jakost vody
Pat může být poslední záchranou zdánlivě ztracené partie. V naší pozici bílý prohrává o dvě věže a zdá se, že brzy prohraje. Tahem 1.Dxg7+ však obětuje svou dámu a po vynucené odpovědi černého 1...Kxg7 nemá bílý žádný tah podle pravidel. Partie skončila patem. Bílý zachránil remízu.
Při matování samotného krále často hrozí nebezpečí patu. V naší pozici bílý matuje králem a dámou a musí si nebezpečí patu hlídat. Nemůže zahrát tahy 1.Db6 nebo 1.Dc7, kterými by vznikl pat. Místo toho bílý zahraje například 1.Dd7 (odřezání černého krále na kraji šachovnice). Pat nevznikne a bílý brzy zmatuje soupeřova krále.
Také při matování dvěma střelci hrozí nebezpečí patu. V pozici na diagramu bílý nesmí zahrát tah 1.Sd5, kterým by vznikl pat. Místo toho zahraje nějaký neutrální tah - například 1.Sd7 - kterým předává povinnost táhnout soupeři. Po 1...Kg8 2.Se6+ Kh8 už dává 3.Sf6 mat.
Nebezpečí patu často hrozí v pozicích s velkou materiální převahou jednoho z hráčů. Bílý vede o věž, střelce a pěšce. Černý král je v boji osamocen a zdá se, že už ho nemůže nic zachránit. Ušetřit před porážkou ho však může netrpělivost bílého. Kdyby bílý zahrál 1.e6, vznikl by pat! Místo toho však bílý zahraje nejlepší 1.Kf6 a po jediném možném tahu soupeře 1...Kh6 ukončí partii 2.Vh8 mat.
Jedná se o případ, kdy bílému stačí zbavit se své poslední figurky (zde věže) a vznikl by pat. Pokud by v této pozici bílý neměl věž, byl by pat a partie by skončila remízou. Proto bílý zahraje 1.Vxc3+ (ale ne 1.Vb8+ Kc2 a bílý by prohrál). Kdyby černý věž vzal 1...Kxc3, byl by pat. Černý ustupuje 1...Kb4 a bílá věž ho dále pronásleduje 2.Vc4+ Kb5 3.Vc5+ atd.
Čtěte také: Pracovní rizika
V této pozici bílý zdánlivě nemá šanci na záchranu - pěšce a6 prostě nedokáže zastavit. Zachrání se však velmi nečekanou cestou. Nejdříve zahraje 1.f4, černý se musí přiblížit králem 1...Kc7 (po 1...gxf4 by přišlo 2.h4 a bílý vyhraje, po 1...a5 by přišlo 2.f5 gxf5 3.h4 gxh4 4.g5) 2.fxg5. Zdá se, že černý teď po 2...a5 projde do dámy a vyhraje. Bílý se však chytře zavře do patové klece. 3.Kg3 a4 4.Kh4 a3 5.g3 a2 pat.
Šachová strategie znamená stanovování a dosahování dlouhodobých cílů během partie - například jak umístit jednotlivé kameny - zatímco taktika se soustřeďuje na bezprostřední manévry. Šachová strategie se zabývá hodnocením šachových pozic a stanovováním cílů a dlouhodobých plánů budoucí hry. Hodnotu pozice určuje hodnota kamenů na šachovnici, pěšcová struktura pozice, bezpečnost králů, ovládání prostoru šachovnice a zejména ovládání klíčových polí a skupin polí.
Nejzákladnějším úkolem je spočítat celkovou hodnotu kamenů na obou stranách. Bodové hodnoty jsou založeny na zkušenosti; obvykle se pěšci počítají po jednom bodu, střelci a jezdci po třech bodech, věže po pěti bodech (rozdíl hodnot mezi věží a střelcem či jezdcem se označuje jako kvalita) a dámy kolem devíti bodů. Hodnota krále je sice absolutní, protože s jeho pádem končí partie, ale pro koncovku se jeho bojová hodnota rovná zhruba čtyřem bodům.
Dalším důležitým faktorem při hodnocení šachové pozice je její pěšcová struktura (někdy zvaná pěšcová kostra), čili konfigurace pěšců na šachovnici. Protože pěšci jsou nejméně pohyblivé kameny, je pěšcová struktura poměrně stabilní a výrazně předurčuje strategickou povahu pozice. Slabiny v pěšcové struktuře, jako jsou izolovaní pěšci (bez pěšců vlastní barvy na sousedních sloupcích), zdvojení pěšci (dva pěšci stejné barvy na jednom sloupci) nebo opoždění pěšci (zaostávající za ostatními pěšci na sousedních sloupcích), bývají obvykle dlouhodobé nebo dokonce trvalé povahy.
Šachová taktika se obvykle soustřeďuje na krátkodobé akce - tak krátkodobé, že mohou být předem propočítány lidským hráčem nebo počítačem. Prosté jednotahové či dvoutahové taktické akce, jako hrozby, výměny materiálu, dvojité útoky atd., mohou být kombinovány do složitějších variant, taktických manévrů, často z jedné či obou stran vynucených. Vynucená varianta spojená s obětí a obvykle vyúsťující v hmatatelný zisk se nazývá kombinace. Zajímavé a překvapivé kombinace jsou vnímány jako krásné a jsou předmětem studia a obdivu šachistů.
Po většinu partie je hlavní potřebou krále bezpečí. Už v zahájení krále ukrýváme nejčastěji pomocí rošády. Ve střední hře je král nejraději dobře schovaný, tak jako v naší pozici bílý král na g1. Naopak černý král na b7 je chráněný špatně. Bílý na tahu toho využije a zakončí partii 1.Vb1+ Kc8 2.Vb8 mat nebo 2.Da8 mat.
V zahájení potřebujeme rošádu. Král v zahájení potřebuje především rychle uvést do bezpečí. To většinou znamená udělat rošádu. V pozici našeho diagramu je bílý král bezpečně schovaný v rošádovém postavení. Ale černý král uvízl v centru šachovnice a navíc jsou na něho nebezpečně otevřené sloupce. Bílý ho potrestá rychlou přepadovou akcí s obětí dámy 1.Dd8+ a po 1...Kxd8 pokračuje dvojitým šachem 2.Sg5++ Ke8 a 3.Vd8 mat.
Jak figurky v průběhu partie mizí ze šachovnice, nebezpečí pro krále se snižuje a z krále se v koncovce stává důležitá útočná figura. V naší pozici je bílý král výborně útočně postavený. Naopak černý král je stále pasivní a do hry se ještě nezapojil. Díky tomu bílý v této pozici vyhraje. Zahraje 1.Kc5 a získá oba černé pěšce c6, potom i b5.
Dáma je nejsilnější figura na šachovnici a nejraději má takové umístění, které je útočné a zároveň pro ni samotnou bezpečné. V pozici na diagramu stojí bílá dáma velmi útočně. Naopak černá dáma je úplně mimo hru. Bílý toho využije vytvořením hrozeb soupeřovu králi 1.Jh5. Proti hrozbě 2.Dg7 mat je černý bezbranný.
Často se král musí rozhodnout, na kterém křídle bude hledat to správné, bezpečné útočiště. Má král v naší pozici udělat malou, anebo velkou rošádu? Po 1.0-0 by obrana bílého byla děravá a nespolehlivá. Černý by pokračoval 1...Sh3 s útokem na bílou věž a zároveň s hrozbou smrtícího šachu dámou na g-sloupci. Správné je proto zahrát 1.0-0-0 a bílý král bude v bezpečí.
Když soupeř útočí na naše rošádové postavení, je potřeba najít správnou metodu obrany. Velmi často to bývá zablokování křídla, na kterém soupeř útočí. V naší pozici bílý zahraje 1.g3, čímž útok černého výrazně zpomalí. Bílý pak sám získá velmi silný útok prostřednictvím hrozby b4-b5, na kterou černý nemá účinný protilék.
tags: #ohrozeni #damy #v #sachu #strategie