Ohrožení demokracie v Evropě: Studie a současný stav

Globální nespokojenost s demokracií byla loni nejvyšší od roku 1995. Se současným stavem není podle ní spokojeno rekordních 58 procent ze vzorku čtyř milionů obyvatel Země. Vyplývá to z pravidelné rozsáhlé studie Univerzity v Cambridgi. Výzkum se uskutečnil na základě tisíců dotazníků ve 154 zemích světa.

„Demokracie je ve světě ve stavu malátnosti. Zjistili jsme, že nespokojenost s ní časem vzrostla a dosahuje historicky nejvyšších hodnot, a to zejména v rozvinutých zemích,“ uvedl Roberto Foa z fakulty politiky a mezinárodních studií na Univerzitě v Cambridgi. Mezi hlavní důvody patří velká recese, uprchlická krize nebo lokální problémy vlád. Tuto spirálu roztočila ekonomická krize v letech 2007 a 2008. Její prvotní příčinou se stal byznys s hypotékami v USA, kdy byly půjčky poskytovány i lidem se špatnou úvěrovou minulostí.

Nedůvěru ve vlády a jejich zahraniční politiku přinesla i migrační krize, která vrcholila v roce 2015. Téměř dva miliony uprchlíků ale i ekonomických migrantů a nezvládání jejich pohybu přes kontinent znamenaly rozsáhlou kritiku napříč státy a posílení antisystémových a protiimigračních stran.

Mezi státy s historicky vůbec nejvyšší nespokojeností patří v současnosti i Velká Británie. Po referendu o odchodu z EU se právě brexit stal hlavním rozkolem tamní politiky. Nespokojeni byli přitom i příznivci brexitu, a to kvůli nedostatečně rychlému postupu odpoutání se od Unie.

„Vzestup populismu může být spíše symptomem než příčinou vzniku této situace. Jinak by prezidentský kandidát v USA nemohl nazvat americkou demokracii zmanipulovanou, nebo by vítězný kandidát v Latinské Americe nemohl nostalgicky vzpomínat na éru vojenské nadvlády,“ domnívá se Foa.

Čtěte také: Uloz.to a autorské právo

Role moderních technologií

Svou roli mohou podle expertů hrát i nové technologie a dostupnost internetu, kdy je pro mocnosti i další entity stále jednodušší ovlivňovat veřejné mínění.

„Navštěvují jedny a tytéž zdroje, které je přesvědčují o tom, že něco je špatně. To jsou zdroje navázány zejména na Rusko nebo i na Čínu a mají za cíl rozvracet demokratický systém v západní Evropě i jinde ve světě a přesvědčovat lidi, že tento systém není dobrý,“ popsal politický a kulturní geograf z Ostravské univerzity Vladimír Baar. Nejspokojenější s establishmentem se podle průzkumu zdají být lidé ve Švýcarsku, Nizozemsku, Norsku nebo tradičně Dánsku.

Vzájemné působení demokracie a médií

Vzájemné působení demokracie a médií je již dlouho kritickým předmětem zkoumání, zejména tváří v tvář politickým, společenským a technologickým proměnám 21. století. Rozmanitost médií, která tvoří evropskou mediální krajinu, hraje v současných demokraciích ústřední roli. Diskurs formuje klíčové demokratické aktivity, dokonce i to, jak přemýšlíme o volbách. Média v tomto procesu slouží jako klíčový prostředník - diskurzy nejen zprostředkovávají, ale také je koordinují, synchronizují, harmonizují, legitimizují, autorizují a potvrzují.

Kniha využívá konstruktivistickou perspektivu k analýze současných politických bojů o demokracii a mnohostranné odpovědnosti médií v těchto debatách. Jedním z významných přínosů knihy je také spojení teorií demokracie a médií. To přináší podrobnou teoretickou analýzu základních charakteristik mozaiky, kterou společně vytvářejí demokracie a média, podmínek jejich existence a ohrožení demokracie i demokratických rolí médií.

Jádrem knihy je tvrzení, že zachování životaschopnosti demokracie je kolektivní odpovědností, která přesahuje rámec politického systému, i když ten hraje zásadní roli. Zabránit takové ztrátě je hlavním cílem knihy. „Demokracie je nejzazší, v podstatě sporný pojem a zároveň slib, který nikdy nebude naplněn nebo uskutečněn.

Čtěte také: Rizika pro jakost vody

S ohledem na tuto skutečnost autoři této knihy systematicky popisují možné a existující problémy demokracií v souvislosti s médii a poté stejně důkladně zkoumají otázku, kam se mohou média vyvíjet a jak je lze udržet na demokratickém kurzu.

„Demokracii v Evropě charakterizuje heterogenita a turbulence; spletitá mediální krajina prochází neustálým vývojem. Obě oblasti jsou podmíněné, utvářené měnícím se kontextem, stejně jako vztahy mezi nimi. Analyzovat takové pohyblivé cíle může být matoucí úkol. Tento důležitý svazek Nica Carpentiera a Jeffreyho Wimmera vybavuje čtenáře elegantním analytickým rámcem, který mu umožní se s těmito výzvami vypořádat.

„Tato kniha je v mnoha ohledech přelomová. Je to po dlouhé době první ucelený průzkum tohoto pravděpodobně nejdůležitějšího společensko-politického problému dneška - v Evropě i jinde: Bez médií, která respektují demokratické standardy, není moderní demokracie; bez demokracie není politiky, která respektuje základní lidská práva. Kniha proto kombinuje přístupy komunikačních a mediálních studií a politologie. Kromě toho však propojuje materiální(istickou) a diskurzivní složku médií a demokracie tak, aby se ukázaly boje o to, co se od obou očekává.

Zneužívání špionážního softwaru

Vlády některých evropských zemí zneužily spyware proti novinářům a opozičníkům. Technologie, jako je třeba Pegasus, přitom v EU představuje ohrožení demokracie a svobody projevu. Mezi zeměmi, jež obchod se špionážními technologiemi umožňují, je i Česko. Tvrdí to text pracovní verze zprávy, kterou minulý týden představil výbor Evropského parlamentu. Dokument připravila nizozemská europoslankyně Sophia in ’t Veld.

Na začátku listopadu řecký premiér Kyriakos Mitsotakis informoval veřejnost, že jeho země hodlá zakázat prodej spywaru. Krok přišel poté, co byla tamní vláda obviněna ze sledování opozice a novinářů. Podle řeckých novin Documento mělo přes 30 lidí, mimo jiné i členové vlády či příbuzní politiků, ve svých telefonech stopy po spywaru Predator. Predator je druhý nejznámější spyware hned po Pegasu od izraelské společnosti NSO Group, přičemž jde o jeho levnější alternativu. Výrobci tvrdí, že nástroj je určen k boji proti zločinu.

Čtěte také: Pracovní rizika

Na jaře 2022 Evropský parlament ustavil výbor PEGA Ten má shromáždit informace o tom, do jaké míry členské státy používaly špehování způsobem, který porušuje práva a svobody zaručené Listinou základních práv EU či regulace týkající se ochrany soukromí. Výbor má dvanáctiměsíční mandát a sestává z 38 členů. Během vyšetřování provádí mimo výše zmíněný sběr informací i rozhovory s experty a oběťmi sledování, nechává si vypracovat studie a navštěvuje jednotlivé země, kde je situace závažná.

Detaily o spywaru v EU představila Sophia in ’t Veld v pracovní verzi zprávy PEGA. Dokument o téměř 160 stranách podrobně popisuje zneužití technologie v přibližně 17 evropských státech. Text zhodnocuje, jak některé vlády opakovaně využívají národní bezpečnost jako záminku ke sledování soukromí občanů.

Vyšetřující tým výboru se musel spoléhat na veřejně dostupné údaje a informace od novinářů či investigativců. Vlády zemí EU se ke spolupráci moc neměly. „Pokud jde o obranu toho nejdůležitějšího, tedy demokracie a svobody, Evropa je slabá a impotentní,“ vyjádřila se nizozemská politička. V rozhovoru pro Politico pak řekla, že podle ní mají všechny členské státy spyware k dispozici, ať už to přiznávají, či nikoli.

Mnoho evropských zemí má navíc v celosvětovém obchodu se spywarem ústřední postavení. Kypr a Bulharsko jsou exportními centry a výrobci této technologie mají své zastoupení v několika členských státech. Problém se týká i voleb a rozhodování na unijní úrovni. „Manipulace s volbami pomocí spywaru přímo ovlivňuje složení unijních institucí i politickou rovnováhu ve správních orgánech EU,“ uvádí návrh zprávy.

Návrh zprávy podle novinářů z Euronews popisuje Evropu jako kontinent, který vytváří prostředí atraktivní pro užití spywaru. Zároveň nemá vhodné prostředky k ochraně demokratických institucí před hrozbou zevnitř. K tomu přispívá i Evropská komise svým nedostatečným jednáním.

Užití spywaru je často obhajované národní bezpečností. Evropská komise mezitím jedná spíš nedostatečně, tvrdí návrh zprávy. Europoslankyně In ’t Veld totiž dospěla k závěru, že užitím spywaru mohly být ovlivněny výsledky polských voleb do národního i Evropského parlamentu.

Návrh zprávy PEGA zmiňuje rovněž Česko, a to hned v úvodní části. Praha je tu přiblížena jako hostitel evropské verze veletrhu spywarového průmyslu ISS World, přezdívaného „Wiretappers Ball“, tedy „Ples odposlouchávačů“. Při této události se scházejí tisíce lidí z oboru, policisté, hackeři i podnikatelé, a nakupují nejnovější technologie. Setkání špiček spywarového průmyslu se koná na různých místech všude po světě.

Pracovní verze zprávy výboru PEGA navrhuje okamžité moratorium na používání spyware napříč Unií, dokud členské státy nebudou schopné splnit přísné podmínky garantující, že technologie nebude zneužívána. Každá země by také měla zavést jasná pravidla pro aplikování špehovacího softwaru, a než si tuto technologii nakoupí, měla by splnit několik kritérií, jako je například seznam zločinů, proti kterým spyware nasadí.

Chloé Berthélémy z nevládní organizace European Digital Rights (EDRi) se ale domnívá, že zavedení evropského moratoria na spyware není příliš pravděpodobné.

Evropská komise odmítla prohlášení, že nedostatečně chrání demokracii. „Komise vždy jasně říkala, že jakýkoli pokus národních bezpečnostních služeb získat data občanů, pokud se potvrdí, je neakceptovatelný. Komise momentálně navrhuje zákon, jenž by měl před spywarem, jako je Pegasus či Predator, chránit aspoň novináře. Tento zákon by zakazoval užití spywaru proti novinářům i zásahy státu do chodu redakce.

„Evropa není vůči autoritářským nebo kleptokratickým tendencím o nic méně imunní než kterákoli jiná část světa,“ upozorňuje Sophia in ’t Veld a dodává, že EU jako politická unie potřebuje pevné demokratické základy, jinak se rozpadne.

tags: #ohrožení #demokracie #v #Evropě #studie

Oblíbené příspěvky:

• Poplatky za odpad v Kučerově
• Odpadkové koše Soft Touch – recenze
• Statistiky odpadového hospodářství
• Fragmenty Hérakleita z Efezu
• Studie o Aristotelovi