Tento článek se zaměřuje na analýzu problematiky ohrožení devizového hospodářství v kontextu zákona č. 40/2009 Sb. a souvisejících právních předpisů. Vláda v době trvání nouzového stavu je dále oprávněna nařídit zákaz nabývání peněžních prostředků v cizí měně, cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů, jejichž emitentem je osoba s trvalým pobytem nebo sídlem mimo území České republiky, jakož i penězi ocenitelných práv a závazků od nich odvozených, za českou měnu.
Zákon č. 323 ze dne 6. září 2016 přinesl změny v oblasti peněžního oběhu a devizového hospodářství. Tyto změny se dotkly zákona č. 136/2011 Sb., o oběhu bankovek a mincí a o změně zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů.
Mezi klíčové změny patří:
Podle § 2 odst. 4 zákona č. 136/2011 Sb. je nestandardně poškozená tuzemská bankovka:
Podle § 2 odst. 5 zákona č. 136/2011 Sb. je nestandardně poškozená tuzemská mince:
Čtěte také: Uloz.to a autorské právo
Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), byl novelizován tak, aby vláda mohla v době trvání nouzového stavu nařídit specifické zákazy v oblasti devizového hospodářství. Zákazy uložené krizovým opatřením vydaným na základě odstavce 3 se neuplatní, jde-li o obchody České republiky nebo České národní banky.
Mezi tato krizová opatření patří:
V souvislosti s vyhlášením nouzového stavu se objevují otázky trestní odpovědnosti za činy spáchané v této době. Soudy samozřejmě musí i za současné situace zohledňovat konkrétní společenskou škodlivost jednání pachatele z pohledu zásady subsidiarity trestní represe formulované v § 12 odst. 2 trestního zákoníku, v souladu s níž lze trestní odpovědnost pachatele a trestněprávní důsledky s ní spojené uplatňovat jen v případech společensky škodlivých, ve kterých nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu, přičemž povaha a závažnost trestného činu jsou podle § 39 odst. 2 trestního zákoníku určovány zejména významem chráněného zájmu, který byl činem dotčen, způsobem provedení činu a jeho následky, okolnostmi, za kterých byl čin spáchán, osobou pachatele, mírou jeho zavinění a jeho pohnutkou, záměrem nebo cílem.
Zločinu krádeže podle § 205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku se dopustí ten, kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, a byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán a současně spáchá takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek.
Trestní zákoník pamatuje i na situace, kdy pachatel zneužije krizovou situaci ke spáchání trestného činu. Za jinou událost vážně ohrožující život, veřejný pořádek nebo majetek lze považovat rozsáhlejší nepokoje obyvatelstva, vzpouru vězňů, teroristické akce, větší železniční, leteckou nebo jinou dopravní nehodu, kterou pachatel nezpůsobil, ale situace vzniklé v jejím důsledku zneužil ke spáchání trestného činu.
Čtěte také: Rizika pro jakost vody
Rozsudkem Okresního soudu Plzeň-sever ze dne 23. 6. 2020 byl J. T. uznán vinným ze spáchání zločinu krádeže podle § 205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Dovolatel namítal, že nebylo ničím odůvodněno, že by v době spáchání skutku bylo riziko poškození zdraví obyvatel vyšší, než je běžné u sezónních virových onemocnění.
Problematika ohrožení devizového hospodářství a trestní odpovědnosti v době krizových stavů je komplexní a vyžaduje pečlivé posouzení konkrétních okolností každého případu. Je důležité rozlišovat mezi formálním vyhlášením nouzového stavu a skutečným ohrožením života, zdraví nebo majetku, a zohledňovat princip subsidiarity trestní represe.
Čtěte také: Pracovní rizika
tags: #ohrozeni #devizoveho #hospodarstvi #c #40/2009 #sb