Ohrožení funkčnosti infrastruktury: Co to znamená?

04.10.2025

Bezpečnost a odolnost organizačních složek státu a dalších orgánů a osob, jež poskytují služby stěžejní pro fungování státu, jsou totiž předpoklady pro zajištění bezpečnosti České republiky.

Důvodová zpráva přibližuje, že nový zákon je projevem transpozice již zmíněné evropské směrnice 2022/2557 o odolnosti kritických subjektů (tzv. „směrnice CER“) do českého právního řádu. Jak důvodová zpráva dále uvádí, s ohledem na zhoršení bezpečnostního prostřední je nezbytné, aby stát vytvořil podmínky pro zvyšování a zajišťování odolnosti základních služeb, které jsou nezbytné pro chod státu včetně zajištění podmínek pro obyvatele České republiky.

Ochrana kritické infrastruktury

Kritickou infrastrukturou (KI) se dle zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) rozumí prvek kritické infrastruktury nebo systém prvků kritické infrastruktury, jehož narušení by mělo závažný dopad na bezpečnost státu, zabezpečení základních životních potřeb obyvatelstva, zdraví osob nebo ekonomiku státu.

Prvkem KI je zejména stavba, zařízení, prostředek nebo veřejná infrastruktura, určené podle průřezových a odvětvových kritérií. Aby mohl být určen prvek KI, musí splňovat průřezová a odvětvová kritéria určená nařízením vlády č. 432/2010 Sb. o kritériích pro určení prvku kritické infrastruktury.

Ministerstvo vnitra (Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR) vede seznam prvků kritické infrastruktury.

Čtěte také: Uloz.to a autorské právo

Kritéria pro určení prvku kritické infrastruktury

Průřezovým kritériem je hledisko:

obětí s mezní hodnotou více než 250 mrtvých nebo více než 2500 osob s následnou hospitalizací po dobu delší než 24 hodin,
ekonomického dopadu s mezní hodnotou hospodářské ztráty státu vyšší než 0,5 % hrubého domácího produktu,
dopadu na veřejnost s mezní hodnotou rozsáhlého omezení poskytování nezbytných služeb nebo jiného závažného zásahu do každodenního života postihujícího více než 125 000 osob.

Mezi odvětvová kritéria patří například energetika, vodní hospodářství, potravinářství a zemědělství, doprava nebo veřejná správa.

Odpovědnost za ochranu KI

Za ochranu prvků KI je primárně zodpovědný její provozovatel, tedy státní úřady nebo soukromé subjekty. Subjekt KI odpovídá za ochranu prvku KI a za tímto účelem zpracovává plán krizové připravenosti subjektu KI.

V tomto plánu jsou identifikována možná ohrožení funkce prvku KI a stanovena opatření na jeho ochranu. Plán se skládá ze základní části, operativní části a pomocné části. Náležitosti a způsob zpracování plánu krizové připravenosti uvádí § 17 a § 18 nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č.

Dokumenty a strategie pro ochranu KI

Ochranou prvků KI se zaobírá například Metodika zajištění ochrany kritické infrastruktury v oblasti výroby, přenosu a distribuce elektrické energie (pdf, 2 MB) zpracovaná v rámci projektu MVČR č. VG20102012025, Systém hodnocení odolnosti prvků a sítí vybraných oblastí kritické infrastruktury zpracovaný v rámci projektu MVČR č. VG20112014067, Komplexní strategie České republiky k řešení problematiky kritické infrastruktury a Národní program ochrany kritické infrastruktury schválené usnesením vlády č. 140/2010.

Čtěte také: Rizika pro jakost vody

Hlavním cílem Národního programu ochrany kritické infrastruktury je rozpracování obecných záměrů nastíněných v Komplexní strategii k řešení problematiky kritické infrastruktury do konkrétních kroků určených příslušným nositelům úkolů.

O prioritě ochrany kritické infrastruktury hovoří například Strategie České republiky pro boj proti terorismu nebo také Audit národní bezpečnosti.

Čtěte také: Pracovní rizika

tags: #ohrozeni #funkcnosti #infrastruktury #co #to #je