Ohrožení na majetku a životě: Prevence

Občané mají právo na zdravý a bezpečný život a přiměřenou ochranu svého majetku. Přesto je řada situací a negativních jevů - mimořádných událostí, kdy je toto právo narušeno. Je úkolem všech orgánů státní správy a územní samosprávy, napříč vertikálními strukturami i napříč jednotlivými resorty, aby činily příslušná opatření k eliminaci, či alespoň zmírnění dopadů nejrůznějších negativních jevů.

Fyzická osoba pobývající na území České republiky má právo na nezbytné informace o připravovaných krizových opatřeních k ochraně jejího života, zdraví a majetku. Práva a povinnosti fyzických osob při přípravě na krizové situace a jejich řešení stanovuje § 31 zákona 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (dále jen krizový zákon).

Práva a povinnosti fyzických osob v krizových situacích

Na výzvu příslušného orgánu krizového řízení je fyzická osoba povinna bezplatně poskytnout a aktualizovat požadované podklady uvedené v § 15 odst. Plnění výše uvedených povinností může fyzická osoba odmítnout, pokud by jejich plněním ohrozila život nebo zdraví vlastní nebo jiných osob anebo pokud jsou povinnosti jí ukládané v rozporu se zákonem.

Poskytnutí věcných prostředků, pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc nelze uložit fyzickým osobám, které požívají výsady a imunity podle mezinárodního práva. Orgán krizového řízení může osvobodit od pracovní povinnosti a pracovní výpomoci také osoby, kterým by v tom bránila důležitá okolnost, jejíž opominutí by mohlo vést k ohrožení života, zdraví nebo majetku. Ženám lze uložit pouze takovou pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc, která není v rozporu se zvláštním právním předpisem.

Za omezení vlastnického nebo užívacího práva, poskytnutí věcného prostředku, vykonání pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci náleží fyzické osobě peněžní náhrada. Stát odpovídá za škodu způsobenou fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními a cvičeními prováděnými podle tohoto zákona. Této odpovědnosti se může stát zprostit jen tehdy, pokud se prokáže, že poškozený si způsobil škodu sám.

Čtěte také: Uloz.to a autorské právo

Fyzickým osobám, které se při krizové situaci z důvodu havárie nebo živelní pohromy přechodně ocitly v mimořádně obtížných poměrech, lze poskytnout státní podporu. Při poskytování státní podpory fyzickým osobám se přihlíží k majetkovým poměrům žadatele o státní podporu a majetkovým poměrům žadatele o státní podporu a majetkovým poměrům příslušníků jeho rodiny. Státní podpora může být poskytována i formou hmotné pomoci podle zvláštního právního předpisu (zákon 241/2000 Sb.,o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů). Podrobnosti ke způsobu poskytování státní podpory jsou stanoveny v § 37 krizového zákona. Zásady a pravidla poskytnutí státní podpory, jsou stanoveny zákonem č. na základě individuální potřeby lze poskytnout mimořádnou pomoc také osobě, která nemá vzhledem k příjmům a celkovým sociálním a majetkovým poměrům dostatečné prostředky na úhradu nákladů spojených s pořízením nezbytných základních předmětů dlouhodobé potřeby.Tato mimořádná pomoc může být až do výše konkrétního nákladu s tím,že součet takto poskytnutých dávek nesmí v rámci kalendářního roku překročit desetinásobek životního minima jednotlivce - tj.

Prevence rizik a odpovědnost

Hmotně právní úprava prevence (povinnosti předcházet škodám - nově újmě) není nic nového (do 31. 12. 2013 ustanovení § 415 obč. zák.); jde o tradiční úpravu, v níž pokračuje i občanský zákoník č. Občanskoprávní prevenci lze charakterizovat jako souhrn způsobů a forem předcházení ohrožení a porušování subjektivních občanských práv, tj. práv, která jsou upravována a chráněna normami občanského práva hmotného v objektivním smyslu.

Vlastní obsah úpravy občanskoprávní prevence spočívá ve stanovení určitého systému prevenčních právních povinností, jakož i nepříznivých právních následků (sankcí) spjatých s jejich ohrožením či porušením. Jinými slovy řečeno, každý je povinen zachovávat vždy takový stupeň bedlivosti (pozornosti), který lze po něm vzhledem ke konkrétní časové a místní situaci rozumně požadovat a který - objektivně posuzováno - je způsobilý zabránit či alespoň co nejvíce omezit riziko vzniku škod na životě, zdraví či majetku. Nepočíná-li si někdo v souladu s takto obecně stanovenou právní povinností, chová se protiprávně a postihuje ho za to - za splnění dalších předpokladů - občanskoprávní odpovědnost za škodu (§ 2910 obč. zák.).

Obecná prevenční povinnost

V rámci zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, který nabyl účinnosti 1. 1. 2014, došlo ke sloučení úpravy odpovědnosti za škodu do jednoho právního předpisu. Obecná prevenční povinnost, zakotvená v § 2900 občanského zákoníku, stanoví, že jednotlivci mají povinnost chovat se tak, aby nedošlo k neoprávněné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo majetku jiné osoby, v souladu s okolnostmi a zvyklostmi soukromého života. Tato povinnost se vztahuje na fyzické i právnické osoby, včetně státu v soukromoprávním kontextu.

Na rozdíl od odpovědnosti státu za škodu při výkonu veřejné moci, která vychází z veřejnoprávních vztahů, obecná prevenční povinnost má za cíl předcházet škodám efektivněji než následné odškodňování. Povinnost chránit druhého před nebezpečnou situací nebo ovlivnit ji se odůvodňuje povahou vztahů mezi lidmi. Tato povinnost vyžaduje přiměřený zásah, pokud je někdo schopen předejít újmě a ví o ní, nebo musí vědět, že hrozící závažnost převažuje nad náklady na zákrok. Přesto nelze vždy účinně odvrátit škodu jakkoliv, ale pouze odpovídajícím způsobem podle okolností.

Čtěte také: Rizika pro jakost vody

Zákon nestanoví konkrétní postupy pro všechny situace, ale obecná prevenční povinnost vyžaduje jednání, které by předešlo škodě. Například pokud porušitel povinnosti informuje potenciálně postiženou osobu a umožní ji předejít škodě, postižený nemá nárok na náhradu po oznámení. Porušení obecné prevenční povinnosti je nezákonné jednání, ale její aplikace závisí na absenci konkrétní právní úpravy pro daný případ. Pokud byl dodržen postup daný právní úpravou, nelze aplikovat tuto povinnost. Každý jedinec je povinen vždy zachovávat pozornost, pečlivost a ohleduplnost odpovídající okolnostem, aby předešel újmě.

Porušení obecné prevenční povinnosti automaticky neznamená odpovědnost za způsobenou škodu. Odvrácení škody Zákonné ustanovení, které stanoví povinnost odvracet hrozící újmu, hraje klíčovou roli při hodnocení odpovědnosti, neboť nesplnění této povinnosti může být kritickým faktorem pro vznik odpovědnosti.

Jak již bylo zmíněno, za určitých okolností a zvyklostí soukromého života je každý povinen zakročit na ochranu druhých, pokud vytvořil nebezpečnou situaci nebo má nad ní kontrolu. Také je povinnost jednat, pokud povaha vztahu mezi lidmi to vyžaduje, nebo pokud má osoba schopnosti odvrátit újmu a nedodrží tuto povinnost, ponese odpovědnost. Individuální schopnosti a možnosti každé osoby jsou přitom hodnoceny zvlášť.

Právní úprava rovněž bere v úvahu situace, kdy jednotlivce přesahuje jejich schopnosti odvrátit hrozící újmu, zejména v případech vážného ohrožení. Okolnosti vylučující protiprávnost Existence protiprávnosti představuje klíčový prvek pro vznik odpovědnosti za způsobenou újmu. Avšak existují situace, kdy jednání nebo opomenutí, které by na první pohled mohlo být považováno za protiprávní, ve skutečnosti jím není. Tyto situace nastávají v případech, kdy se k jednání, které by mohlo porušovat právní povinnost, vyskytují okolnosti vylučující protiprávnost. Je důležité si těchto skutečností být vědom pro správné posouzení splnění všech podmínek pro vznik odpovědnosti.

V případě, že dané jednání není protiprávní, nenastává odpovědnost daného subjektu. Právní úprava dle Občanského zákoníku definuje odpovědnost za náhodu. Podmínky odpovědnosti za škodu: Právní předpisy týkající se odpovědnosti za škodu, resp. povinnosti nahradit škodu, jsou obsaženy v různých částech Občanského zákoníku (OZ). Zejména se však zaměřují na obecnou odpovědnost podle § 2909 a následujících, včetně náhrady škody za porušení dobrých mravů, zákonných povinností (včetně nedbalosti) a smluvních povinností.

Čtěte také: Pracovní rizika

Tato obecná pravidla jsou aplikovatelná všude tam, kde není upravena specifická norma. V případě existence speciální úpravy platné v OZ nebo v jiných právních předpisech, jsou tato obecná ustanovení subsidiární. Soud musí nejprve ověřit, zda nedošlo k porušení nějaké konkrétní právní povinnosti vymezené OZ, a až poté může využít subsidiární ustanovení.

Aby došlo k vzniku odpovědnosti za škodu, musí být splněny určité předpoklady. Tyto předpoklady se liší v závislosti na tom, zda škodu způsobil porušením zákona, smlouvy nebo zásad dobrých mravů. Podmínky pro vznik odpovědnosti porušením smluvní povinnosti Podmínky pro vznik odpovědnosti porušením smluvní povinnosti mají objektivní charakter. Pokud poškozený chce, aby mu byla škoda nahrazena, musí sám tvrdit a prokázat, že byly splněny podmínky pro vznik újmy. Zavinění se předpokládá ve formě nevědomé nedbalosti.

Ustanovení občanského zákoníku o odpovědnosti za vzniklou újmu jsou aplikovatelná nejen v oblasti soukromého práva, ale i v jiných právních odvětvích, pokud nejsou speciálními úpravami vyloučena. Obecně platí, že poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu druhé straně nebo osobě, jejíž zájem byl plněním ujednané povinnosti zjevně dotčen. Škůdce se zprostí povinnosti k náhradě, prokáže-li, že ho ve splnění povinnosti ze smlouvy dočasně nebo trvale zastavila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka, nezávislá na jeho vůli.

Doporučení pro případ mimořádné události

V případě hrozby nebo vzniku mimořádné události jste na tuto skutečnost upozornění prostřednictvím varovného signálu „VŠEOBECNÁ VÝSTRAHA“. Tento signál je vyhlašován kolísavým tónem sirény po dobu 140 vteřin a může zaznít třikrát po sobě v cca tříminutových intervalech. Většina domácností má přiměřené množství potravin připravených a uložených pro běžnou spotřebu. Je však účelné vyčlenit část potravin s delší dobou trvanlivosti pro případ mimořádné události. Tyto potraviny by měly být konzumovatelné za studena nebo po jednoduché tepelné úpravě.

Také zásoba pitné či minerální vody je důležitou součástí připravenosti domácnosti na mimořádné události. Je významným pomocníkem při ošetřování drobných poranění.

tags: #ohrožení #na #majetku #a #životě #prevence

Oblíbené příspěvky:

• Aktuality z oblasti životního prostředí
• Děti a kafilerní odpad
• Český pyrit: Kde ho najít?
• Likvidace odpadu Blansko
• Znečištění ovzduší a Evropa