Sucho je přírodní jev způsobený nedostatkem vláhy, který následně vede k poklesu množství vody v různých částech hydrologického cyklu. Pokud množství využitelných vodních zdrojů není dostatečné pro uspokojení požadavků společnosti, hovoříme o nedostatku vody. Sucho se projevuje nedostatkem srážkové vody, podzemní vody anebo jejich kombinací.
Důsledkem sucha dochází k odumírání rostlinstva v zasažené oblasti a k úhynu živočichů, či ke zhroucení celého ekosystému. Mezi přirozené příčiny patří procesy v atmosféře. Dlouhodobé sucho je rovněž jedním z projevů změny klimatu. Suchým obdobím je například doba ledová. Například v Grónsku bylo v době ledové téměř pětkrát méně srážek tvořící ledovce než je v současnosti. Naopak 20.
Příčiny sucha vyvolané zásahem člověka do krajiny mohou být na jak lokální, tak globální úrovni. Antropogenní příčinou sucha na regionální úrovni je i nevhodné lesní a krajinné hospodářství, které ve svém účinku odvodňuje lesy, zemědělskou půdu, nadměrně reguluje okolí vodních toků. Voda rychleji odtéká po povrchu, nevsakuje se a snižuje se tím hladina spodní vody. Průmyslová a zemědělská činnost člověka v krajině nemusí být sice přímou a okamžitou příčinou sucha, ale pokud je tato činnost dlouhodobá, intenzívní a svými účinky překračuje trvalou udržitelnost obnovy prostředí, pak se naplno projeví důsledky této činnosti. Jedním z důsledků je dlouhodobý trend vysušování krajiny.
Sucho má také přímou vazbu k opačnému extrému, čili náhlými, přívalovými dešti a povodněmi. Obojí je projevem ztráty přirozeného zadržování vody v půdě. Nízký stav vody v krajině dále ovlivňuje změnu biotopu, mění se zastoupení rostlin a stromů.
Území Česka leží v mírném klimatickém pásu s relativně vyrovnaným srážkovým režimem v průběhu roku, kde se sucho a nedostatek vody neprojevuje často. Z historických pramenů a z novodobého pozorování je však známo, že události sucha přicházely a způsobovaly značné škody.
Čtěte také: Dopady sucha na českou krajinu
Do roku 1900 jsou například známa sucha z let 1417, 1616, 1707, 1746, 1790, 1800, 1811, 1830, 1842, 1868, 1892 a 1893. Od počátku dvacátého století bylo sucho zaznamenáno v letech 1904, 1911, 1921, 1947, 1976, na počátku 90. let 20. století, kdy se jednalo o víceletý problém, v roce 2003, v roce 2015, které lokálně přetrvalo až do roku 2017 a naposledy v roce 2018.
Nahlédneme-li zpět do 19. století, sucho v roce 1874 vedlo k zahájení sledování a hodnocení vodních zdrojů a bylo také impulsem pro projektování a výstavbu prvních moderních nádrží na našem území.
Pojem sucho v zásadě představuje nedostatek vody v atmosféře, půdě či rostlinách. Jednotná kritéria pro kvantitativní vymezení sucha však neexistují, a proto i definice sucha není jednotná a podle příčin a dopadů ho lze charakterizovat z několika pohledů. Sucho je většinou jevem nahodilým, který se vyskytuje z velké části nepravidelně v období podnormálních srážek s trváním od několika dní až po několik měsíců či let, často doprovázené nadnormálními teplotami vzduchu, nižší relativní vlhkostí vzduchu, zmenšenou oblačností a větším počtem hodin slunečního svitu. V přírodních podmínkách České republiky je prvotní příčinou všech typů sucha nedostatek atmosférických srážek. Na počátku je tedy vždy sucho meteorologické, další typy pak mohou nastat s menším či větším zpožděním.
Pro snížení rizik spojených se suchem je důležité hospodaření v obcích a městech. K prevenci dopadů potenciálních povodní přispět. Vraťme se ale ještě zpět k dotacím. obecně dotacemi, které s hospodárnějším využitím vody souvisí. s příslušnými žádostmi. jako je tomu v současné době. maximálně o 70 procent, a to možná jen pro suchem postižené regiony. tedy zaručit, že se dostane na všechny. s ním související také náhle vyřešit. vody, které nedoplnil a nedoplní ani letošní sníh, ani květnové deště. všechny další letošní deště, pokud přijdou. Sucho je přírodní jev způsobený nedostatkem vláhy, který následně vede k poklesu množství vody v různých částech hydrologického cyklu.
Řešení, která souhrnně můžeme pojmenovat jako „adaptace na klimatickou změnu“, mohou mít pozitivních dopadů na klima a mikroklima. Příkladem je třeba Ostrava. Praha dokonce zpracovalo k údržbě zeleně speciální metodický pokyn. vodu zadržovat přispívá. vydláždí tvárnicemi, které umožňují vsakování vody.
Čtěte také: Související stanovisko
Stříhání trávníků představuje nemalé náklady, pokud tedy má vizuálně atraktivní být. navíc pitnou vodou. spotřeba vody několikanásobně vyšší, než v naší zemi. Trávníky je také nutné hnojit, a to tím více, čím častěji se sekají.
Zadržující městské louky zaujímají v součtu mnohem větší plochu. fotosyntézy. větší problémy se suchem a větší než přijatelné „vedro“. závislých na rostlinách.
Pokud rozděláváte oheň v přírodě, důkladně vyberte místo ohniště minimálně 50 m od okraje lesa nebo pole s obilím. Ohniště důkladně oddělte od okolního prostředí kamením nebo pískem. Oheň nikdy neroznášejte po okolí a nevhazujte do něj výbušné předměty. Před tím než se od ohně vzdálíte, důkladně jej uhaste prolitím vodou nebo zasypáním zeminou!
Nadále avšak ještě důrazněji platí Opatření při bezprostřední hrozbě extrémního sucha uvedená v předchozí kapitole. Šetřete pitnou vodou z veřejného vodovodu, přestože je dodávka zatím funkční. Při několikadenním výpadku v dodávkách pitné vody z veřejného vodovodu, můžete využít např. Aktivně zjišťujte, zda je v místě Vašeho bydliště organizováno náhradní nebo nouzové zásobování pitnou vodou a jakým způsobem.
V souvislosti s výskytem extrémního sucha je možné očekávat vznik dalších sekundárních mimořádných událostí. Další výstupy a informace nabízí projekt zabývající se mapováním sucha od r.
Čtěte také: Uloz.to a autorské právo
tags: #ohrozeni #suchem #prevence