Ohrožené druhy živočichů a rostlin v České republice

15.04.2026

V současné české krajině jsou naši obojživelníci významně ohroženi. Téměř všechny naše druhy jsou nějakým způsobem ohroženy. Ohrožení se týká jak vodních, tak suchozemských biotopů a také dochází k narušení možností migrací v krajině.

Příčiny ohrožení

Mezi nejvýznamnější ohrožující faktory patří:

Nevhodné hospodaření na vodních plochách
Nevhodné zemědělské hospodaření v blízkosti vod a mokřadů
Nevhodné lesnické hospodaření
Zanedbání péče o mokřadní pozemky
Absence drobných narušení krajiny
Zánik a poškození mokřadů
Špatně prováděné rekultivace

Z výčtu ohrožujících faktorů je zřejmé, že řadu z nich lze poměrně snadno a většinou i nenákladně zmírnit, případně jejich negativní dopad zcela odstranit.

Intenzivní rybniční hospodaření

Obojživelníci se rozmnožují v rozmanitých vodních biotopech, z nichž podstatnou část tvoří biotopy využitelné pro chov ryb - rybníky, různé technické nádrže a koupaliště. V současné české krajině je drtivá většina rybníků využívána intenzivněji, než by obojživelníci potřebovali. A intenzivněji většinou neznamená to, že se zde nadměrně hnojí a krmí, ale zejména to, že jsou zde příliš vysoké (početné) rybí obsádky.

Vysoká rybí obsádka působí v rybníku takto: ryby vyžírají zooplankton (perloočky apod.), ten pak v rybníku chybí a přemnožuje se potrava zooplanktonu - fytoplanton neboli drobné řasy plující ve vodním sloupci. Vzniká vegetační zákal vody - tmavě zelená barva vody. Kaprovité ryby často navíc ryjí v bahně a víří sediment, čímž dodávají vodě hnědou barvu. Výsledná barva vody je u rybníků s příliš vysokou rybí obsádkou hnědo-zelená.

Čtěte také: Červený seznam ČR

Dravé druhy ryb, pokud nemají v rybníku dostatek potravy v podobě jiných ryb, představují přímé ohrožení pro larvy obojživelníků a někdy i dospělce. Kaprovité ryby konkurují obojživelníkům a jejich larvám o potravu a ty pak výrazně strádají. Kvůli vegetačnímu zákalu nemohou v rybníku růst vodní rostliny, na které obojživelníci kladou svá vajíčka a které slouží jako potravní základna a místa úkrytu pro larvy.

Závadné látky a manipulace s vodní hladinou

S rybí obsádkou neodmyslitelně souvisí používání tzv. závadných látek, nebo také "látek škodlivých vodám". Pokud se tyto látky používají v rozumných dávkách, naopak mohou ekosystému rybníka prospívat. Bohužel v naší krajině je řada rybníků, kde jejich uživatelé používají příliš vysoké dávky krmiv i hnojiv a tím poškozují jak ekosystém tohoto rybníka, tak negativně ovlivňují i vodní tok vytékající z tohoto rybníka.

Problém pro obojživelníky představuje často i činnost výrazně související s chovem ryb - manipulace s vodní hladinou. V rybnících nelovených vůbec (často rybářské revíry) nebo jen výjimečně skoro vždy dochází k přemnožení plevelných ryb, které učiní rybník neobyvatelným pro žáby a čolky. Podzimní výlovy nepředstavují pro obojživelníky žádné ohrožení, protože ve vodě už v tu dobu žádná jejich vývojová stádia nebývají. Jarní výlovy jsou problematičtější. Pokud však jarní výlovy probíhají v dubnu nebo později (květen) a navíc ještě každoročně, může to být výrazný problém.

Péče o břehové porosty a údržba vodních ploch

S hospodařením na vodních plochách jednoznačně souvisí jejich údržba - péče o zátopu. Ta zahrnuje zejména odbahňování, často označované pojmem revitalizace. Pokud je však odbahnění provedeno nevhodně, určitě k žádné revitalizaci vodní plochy nedochází. Nevhodnou úpravu rybníka navíc umocňuje okamžitě nasazená vyšší rybí obsádka.

Skoro všichni naši obojživelníci potřebují v rybníku dostatečné zastoupení mělkých částí s hloubkou vody do 40 cm. Tyto mělčiny postupně prorůstají vodní vegetací a bývají zde vhodné podmínky pro vývoj larev (dostatek potravy, úkryty, prohřátá voda).

Čtěte také: Uloz.to a autorské právo

Pro obojživelníky je vždy důležitý nejen stav vodní plochy, ale také stav jejího nejbližšího okolí. Je vždy potřebné myslet i na toto a snažit se při revitalizacích vodních nádrží řešit i úpravu jejího okolí.

Zánik vodních ploch a zarybňování

Vodní plochy v krajině zanikají přirozeně nebo lidskými aktivitami, a to jak záměrně tak i nechtěně. Zánik vodních ploch lidskými aktivitami je téměř vždy problematický. Většinou jde totiž o likvidaci menších vodních ploch (tůní, kaluží) v souvislosti s různými jinými záměry, často neslučitelnými s dalším výskytem obojživelníků (zástavba, komunikace apod.).

Z pohledu obojživelníků je v naší krajině problematické i to, že dochází k zarybňování téměř veškerých vodních ploch i plošek. Velmi málo vodních ploch v české krajině tak zůstává bez rybích obsádek, což řadě druhů obojživelníků nevyhovuje.

Legislativa a ochrana druhů

Zvláštní ochrana druhů vychází z páté části zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Definuje ji jako ochranu druhů rostlin a živočichů, které jsou v našich podmínkách ohrožené nebo vzácné, vědecky či kulturně velmi významné. Takové druhy jsou vyhlášeny za zvláště chráněné.

Výčet takto chráněných druhů je uveden v příloze II. a III. vyhlášky č. 395/1992 Sb. V aktuální podobě seznam obsahuje 532 druhů rostlin včetně hub a 309 druhů živočichů.

Čtěte také: Rizika pro jakost vody

Podobně jako u ptačích druhů je u zvláště chráněných druhů chráněný každý jedinec ve všech jeho vývojových stádiích, chráněn je rovněž jejich biotop. Je zakázáno škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů, zejména je chytat, chovat v zajetí, rušit, zraňovat či usmrcovat a dále provádět veškeré aktivity související s jejich komerčním využíváním.

Příklady ohrožených druhů

Bekasina otavní: V minulosti běžný hnízdící druh, od 70. let 20. století její početnost dramaticky klesá.
Hnědásek chrastavcový: Druh denního motýla, který je bezprostředně ohrožený vyhynutím.
Jasoň červenooký: V minulosti ostrůvkovitě rozšířený, od roku 1935 považován za vyhynulého, v současnosti kriticky ohrožený.
Mihule ukrajinská: Patří mezi nejohroženější druhy živočichů v ČR.
Modrásek komonicový: Kvůli změnám v hospodaření z volné krajiny téměř vymizel.
Střevle potoční: Chráněný druh ryby, kdysi velmi hojná, početnost v řadě regionů silně poklesla.
Tetřev hlušec: Moderní lesní hospodářství jej z drtivé většiny území vytlačilo a dnes přežívá jen v několika posledních oblastech.