Ohrožené druhy hadů v České republice

V České republice můžeme nalézt pět druhů hadů, kteří patří do dvou čeledí. První čeledí jsou užovkovití (Columbridae), kam patří čtyři nejedovaté druhy: užovka obojková, užovka hladká, užovka podplamatá, užovka stromová. Druhá čeleď jsou zmijovití (Viperidae) s jedním druhem a to zmijí obecnou. Je to náš jediný jedovatý had.

Všichni hadi, kteří žijí volně na území celé Evropy jsou chránění Bernskou konvencí. Dle našich zákonů jsou kromě užovky obojkové, která je hodnocena jako ohrožený druh, všichni hadi žijící na našem území řazeny mezi kriticky ohrožené druhy s nejvyšším stupněm ochrany. Předpisy zakazují jejich lov ve volné přírodě. Výjimkou je zvláštní povolení příslušného úřadu ochrany přírody.

Užovka stromová (Zamenis longissimus)

Užovka stromová, česky někdy zvaná Aeskulapova, je jeden z největších evropských hadů. V Česku jde o druh kriticky ohrožený dle zákona o ochraně přírody a krajiny a příslušných vyhlášek. Dle červeného seznamu patří mezi druhy ohrožené (EN) a dle přílohy IV směrnice o stanovištích patří mezi druhy v zájmu společenství, které vyžadují přísnou ochranu. Evropský záchranný program pro tento druh doporučuje vytvoření národních záchranných programů pro všechny země s výskytem izolovaných populací. Proto i u nás vznikl celostátní záchranný program, který byl později doplněn.

Obecné informace o druhu:

Užovka stromová je nejedovatý druh hada z čeledi užovkovitých. Z našich hadů je nejdelší, dorůstá délky cca 150-200 cm. Zbarvení je nejčastěji na svrchní straně těla leskle hnědé, břicho je nápadně světle žluté. Mláďata mívají za hlavou bledě žluté skvrny, takže mohou být laiky zaměněna za užovku obojkovou.

Čtěte také: Rizika mobilních aplikací a Wi-Fi

Druh vyžaduje teplé a mírně vlhké klima, zároveň potřebuje různorodou strukturu krajiny s rozmanitou nabídkou úkrytů a míst ke slunění a rozmnožování. Potřebuje tedy maloplošně obhospodařovanou krajinu s množstvím remízků, kamenných zídek či snosů, kompostů, křovin, okrajů cest apod. Jelikož se jedná o studenokrevného živočicha, jsou všechny jeho životní projevy závislé na venkovní teplotě a jeho sezonní aktivita souvisí se zeměpisnou šířkou a klimatickými podmínkami.

V České republice se začínají užovky stromové aktivovat obvykle v dubnu a k hibernaci nastupují v říjnu. Páření probíhá v květnu až červnu. V některých případech dochází mezi samci k rituálním soubojům, které předcházejí vlastnímu páření. Od konce června do začátku srpna samice kladou vejce do organického materiálu nebo do dutin skal, zídek či stromů. Líhniště bývají často využívána hromadně více samicemi. Počet vajec nakladených jednou samicí kolísá mezi 2-30, snůšky nad 20 vajec jsou však výjimkou. Mláďata se líhnou od konce srpna do poloviny října.

Potravu užovky stromové tvoří drobní teplokrevní obratlovci, příležitostně i ptačí vejce. Kořist užovky aktivně vyhledávají jak na povrchu terénu, tak v norách hlodavců, vzácně i ve větvích stromů. Užovka stromová je popisována jako had, jenž se zdržuje na poměrně malém území a používá stejný úkryt i po celá léta. K výraznému zvýšení pohybové aktivity pak dochází v období reprodukce především u samců. Nejdelší známé přesuny činí přibližně 4 km. Užovka stromová díky ventrolaterálním hranám na spodní části těla velmi obratně šplhá. Je i dobrým plavcem, i když do vody často nevstupuje.

Rozšíření v ČR:

Areál rozšíření užovky stromové se rozprostírá od severního Španělska přes jižní část střední Evropy, jižní a východní Evropu až k východnímu pobřeží Černého moře. Česká republika leží na severní hranici souvislého areálu, která prochází jižním a východním okrajem našeho území (populace v Podyjí a Bílých Karpatech). Třetím místem výskytu užovky stromové v ČR je Poohří, kde se jedná o malou izolovanou populaci a zároveň o nejsevernější současný výskyt druhu na světě.

Čtěte také: Ohrožení orangutani: Podrobná analýza

Mezi populacemi užovky stromové v našich třech oblastech výskytu existují určité odlišnosti, proto jsou jednotlivé oblasti popsány samostatně:

Poohří

Raritní izolovaný výskyt užovky stromové v Poohří je pozůstatkem z doby holocénního klimatického optima. Fosilní nálezy ukazují, že druh byl přibližně před 8 000-5 000 lety rozšířen v Evropě až po dnešní Dánsko. Při pozdějším ochlazování začal plošně ustupovat k jihu. Severně od hranice souvislého areálu tak do dnešní doby zůstalo několik izolovaných populací, které se zachovaly na klimaticky příhodných místech.

Za nejstarší hodnověrný údaj o výskytu užovky stromové v této oblasti je považován nález z roku 1880 z dnešní obce Korunní (Bayer 1894). Od roku 2005 probíhá v Poohří intenzivní výzkum této populace, který mj. ukázal, že dřívější oblast výskytu, rekonstruovaná na základě nálezů za posledních 10-15 let, mohla dosahovat rozlohy až 63 km2. Naproti tomu dnešní centrální oblast výskytu se rozkládá pouze na cca 8 km2. Odhad celkové velikosti populace v Poohří je 400-600 jedinců (Musilová et Zavadil 2007). Největšími hrozbami pro užovky stromové v oblasti jsou ztráta vhodných biotopů následkem homogenizace krajiny a samotná izolovanost celé populace.

V Poohří existuje poměrně dlouhá tradice ochrany tohoto vzácného plaza; většina místních obyvatel je s jeho výskytem srozuměna a hadům nakloněna. Je to zřejmě i důsledek poměrně úzké vazby užovek na lidská obydlí, která je pro tuto oblast velmi typická. Hadi např. často využívají hromady složeného dřeva nebo komposty na zahrádkách.

Kromě ochranářských aktivit některých místních obyvatel se zhruba od poloviny 70. let 20. století ochranou druhu v Poohří zabývá základní organizace ČSOP v programu Ochrana herpetofauny, v posledních letech se touto problematikou zabývají i některá ekologická centra (Meluzína, Oharka), v současné době je nejaktivnější občanské sdružení Zamenis.

Čtěte také: Jak se chránit při práci s křovinořezem

Podyjí

Podrobnější historické údaje o výskytu užovky stromové zde nejsou k dispozici, mj. v důsledku nepřístupnosti území po 2. světové válce, kdy na hranici s Rakouskem byla komunistickým režimem vybudována železná opona. Výskyt druhu byl v Podyjí znám mezi místními obyvateli již od 30. let 20. století. Nově zde pak byla užovka stromová doložena v roce 1984 (Vlašín 1984a). Důkladnější průzkum místní populace probíhá od roku 2002 a její velikost se v současnosti odhaduje na 1 200-1 500 jedinců. Odhad velikosti areálu je cca 34 km2.

Nejvyšší početnost užovek stromových v Podyjí a patrně i v celé ČR (odhad činí zhruba 600 jedinců) je díky morfologii terénu, bohaté nabídce úkrytů a jedinečnému mikroklimatu na vinici Šobes a okolních svazích údolí. Podobně jako na další důležité podyjské lokalitě - Novém Hrádku, kde se užovky staly turistickou atrakcí, - jejich populaci příznivě ovlivňuje přítomnost skládaných zídek a zdiva. Výskyt užovky stromové se v této oblasti víceméně překrývá s hranicí NP Podyjí. Lokality výskytu jsou tedy poměrně dobře izolované od negativních antropogenních vlivů, s výjimkou příležitostných úmrtí pod koly cyklistů. Na některých lokalitách však může být problémem zarůstání vhodných biotopů.

Je také třeba připomenout, že zdejší výskyt plynule navazuje na populaci užovek stromových v sousedním Rakousku (o populaci na rakouské straně hranice však doposud chybí podrobnější informace).

Karpaty

Výskyt užovky stromové v této oblasti zahrnuje jak území Bílých Karpat, tak jižní část Beskyd, pro zjednodušení je však toto rozšíření v rámci ČR uváděno pouze pod názvem Karpaty. Poprvé zde byl její výskyt zaznamenán až v 80. letech 20. století (Vlašín 1984b), a proto je místní populace dosud stále poměrně neprozkoumaná. Její početnost se bohužel z dosavadních poznatků nedá přesněji stanovit, velikost areálu je v současnosti odhadována na zhruba 185 km2.

Charakter rozšíření v Karpatech je trochu odlišný od ostatních dvou oblastí. Nejsou zde známa „centra“ výskytu s výrazně vyšší koncentrací jedinců, užovky se zde vyskytují spíše roztroušeně po celém území, přičemž některé nálezy pocházejí i z lesních porostů.

Vzhledem k nedostatečnému prozkoumání oblasti před přijetím ZP ani nebyla realizována žádná opatření na podporu druhu. ZP tedy klade důraz na další výzkum místní populace a poté na upřesnění jednotlivých cílů a plánovaných opatření. Výzkumem populace v Karpatech se v současné době zabývá Ekologický institut ČSOP Veronica.

Dlouhodobé cíle pro jednotlivé oblasti výskytu

• Poohří: Udržet mikropopulace druhu na stávajících lokalitách (stav k roku 2007) a vzájemně je propojit. Navrátit užovku stromovou do vybraných částí původního areálu rozšíření. Zvýšit početnost populace alespoň na dvojnásobek stavu v letech 2005 až 2007, tj.
• Podyjí: Dosáhnout pravidelného výskytu včetně rozmnožování v kvadrátech 7160 a 7162 alespoň pět let po sobě. V kvadrátu 7161 zachovat velikost populace odpovídající stavu zjištěnému v letech 2005-2007, tj. 1 200-1 500 jedinců.
• Karpaty: Zachovat stav populace užovky stromové v oblasti Bílých Karpat a jižních Beskyd (kvantifikaci počtu jedinců a plochy biotopu není v současnosti s ohledem na omezené množství informací možné provést - cíle budou upřesněny po zjištění základních údajů o stavu karpatské populace, jejích nároků a ohrožujících faktorů).

Statut ochrany, celkový stav populací a příčiny ohrožení

Užovka stromová je v ČR chráněna v kategorii kriticky ohrožený druh, je chráněna i evropskou legislativou (příloha IV směrnice o stanovištích č. 92/43/EHS, příloha II Bernské úmluvy). V rámci celkového (převážně evropského) areálu byl v mnoha zemích zaznamenán ústup užovek stromových i pokles jejich početnosti. Navíc díky destrukci biotopů a jejich fragmentaci dochází k izolaci dalších populací ležících na okrajích tohoto celistvého areálu.

Spolehlivé údaje o výskytu užovek stromových na území dnešní České republiky za posledních 100 let pocházejí z 18 faunistických kvadrátů ČR, což představuje pouze 2,6 % naší mapovací sítě. Je tedy zřejmé, že užovka stromová zde nikdy nepatřila k běžným druhům. Nicméně vzhledem k zaznamenanému ústupu v rámci celého jejího areálu a s tím související celoevropskou ochranou, i vzhledem k prokázanému zmenšení plochy rozšíření naší populace v Poohří, bylo žádoucí vytvořit pro tento kriticky ohrožený druh celostátní ZP (Zavadil et al. 2008).

K hlavním faktorům ohrožujícím populace užovky stromové v ČR (tak, jak je zhodnotili sami autoři ZP) patří:

• Změna způsobu hospodaření a využívání krajiny, a tím způsobená ztráta biotopů. Jedná se o tři hlavní jevy: zánik maloplošného způsobu hospodaření a v důsledku toho buď příliš intenzivní hospodaření na velkých scelených plochách, nebo jejich zarůstání.
• Izolovanost populace v Poohří, kde jakékoliv negativní vlivy působí s větší intenzitou a neexistuje možnost imigrace nových jedinců z okolí.
• Antropogenní vlivy, např. autoprovoz, výstavba, cyklistika či vandalismus.
• Pozitivní zásahy s možnými negativními důsledky. Jedná se o aktivity, které sice pro druh vytvářejí vhodný biotop, a jsou tedy prospěšné pro celou populaci, ale činnosti samotné mohou jednotlivé jedince užovek přímo fyzicky likvidovat (čištění příkopů u silnic, vysekávání průseků pod elektrickým vedením, hubení nepůvodních rostlin, manipulace s deponiemi dřeva apod.).
• Predátoři a nemoci. Z chorob je významné kožní onemocnění, rozšířené v minulosti v Poohří, které v současnosti poněkud ustupuje.

Záchranný program

ZP užovky stromové v České republice vznikal zhruba jeden rok a MŽP byl přijat 7. 10. 2008. Hlavním dlouhodobým cílem programu je zachování životaschopných populací užovky stromové ve všech třech známých, vzájemně izolovaných oblastech výskytu, tzn. v Poohří, Podyjí a v Karpatech. Cíle pro jednotlivé oblasti výskytu jsou pak blíže specifikovány na základě rozšíření, početnosti a dalších dat známých o jednotlivých populacích.

K nejdůležitějším opatřením uskutečněným v rámci ZP patří: zakládání a péče o umělá líhniště, péče o významné biotopové prvky (zídky z volně skládaných kamenů, stavěné při budování teras a zpevňování cest ve svažitém terénu, kamenné valy či snosy, ruiny, komposty a hnojiště, složené dřevo nebo hromady větví či pilin, skály, meze, doupné stromy), ochrana jedinců při migraci přes komunikace a při čištění příkopů u silnic, výzkum reprodukce a ekologie, osvěta a samozřejmě důkladný monitoring všech populací užovky stromové. Návrh opatření se pro každou oblast výskytu mírně liší v závislosti na charakteru území a stavu poznání.

Dosavadní realizace záchranného programu

Stručný výčet dosud realizovaných aktivit je pro přehlednost opět rozdělen podle jednotlivých oblastí výskytu užovky stromové v ČR. I když byl ZP oficiálně přijat až koncem roku 2008, zahrnuli jsme do tohoto výčtu všechny aktivity, které proběhly v letech 2008-2009 a svou náplní do programu spadají.

Poohří

Během posledních dvou let bylo v Poohří založeno devět nových umělých líhnišť a byla zajištěna péče o ně. Na 15 lokalitách proběhlo čištění kamenných zídek, jedna nová zídka byla zbudována a byly prosvětleny určité partie břehů Ohře. Opakovaně proběhl odchyt a zpětné vypouštění jedinců při sečení příkopů u silnice E442 (13) - při jedné z těchto akcí bylo v červnu 2008 zachráněno celkem 18 hadů různých druhů. Proběhlo též mapování morfologických struktur v krajině vhodných pro výskyt druhu v okrajových oblastech areálu. Tím došlo k rozšíření již existující databáze potenciálních biotopů hadů včetně návrhu úprav zmapovaných struktur. Byly sledovány stávající i obnovené biotopy vedené v této databázi, pravidelně probíhá monitoring líhnišť a jejich okolí.

Byl zahájen výzkum reprodukce - během dvou let byly do 10 líhnišť umístěny dataloggery pro sledování teploty v různých substrátech. Výsledky ze čtyř líhnišť již byly zpracovány (Musilová 2008) a jako nejvhodnější substrát z hlediska teplotních vlastností byla vyhodnocena borka a piliny. První výsledky týkající se preference samic pro kladení vajec do určitého substrátu a teploty jsou očekávány na jaře 2010, kdy už by ve dříve zbudovaných líhništích mohly být nalezeny zbytky snůšek nebo mláďata. V rámci osvěty byla nainstalována informační tabule o užovce stromové v obci Stráž nad Ohří, stručné informační cedule jsou umisťovány také ke zbudovaným líhništím.

Podle námětu a scénáře Jiřího Bálka vznikl v roce 2008 v produkci Lemuria TV dokumentární film o populaci užovky stromové v Poohří Kráska v šupinách, který je distribuován na DVD.

Spolek Zamenis a jeho role v ochraně užovky stromové

Občanské sdružení Zamenis vzniklo v roce 2006 na základě výsledků výzkumu započatého v roce 2005, kdy již bylo zřejmé, že bez aktivní ochrany se tento druh patrně neobejde. Zároveň byla započata příprava záchranného programu, který byl schválen v roce 2008, a který je realizován do současné doby.

Zakládajícími členy občanského sdružení byly zástupci odborných institucí (Fakulta životního prostředí ČZU, Agentura ochrany přírody a krajiny) podílející se přímo na výzkumu druhu, ke kterým se později přidávali další a další odborníci i nadšenci, kterým osud užovky stromové nebyl lhostejný. V současnosti se počet členů pohybuje kolem čísla 30.

Veškerá činnost spolku a realizace aktivit spojených se záchranným programem je dána finančními a časovými možnostmi a ochotou a nadšením členů, kteří pocházejí z celé ČR. Praktické aktivity jsou realizovány v průběhu několika víkendových brigád v roce a dlouhodobým aktivitám (výzkum, monitoring) napomáhá skutečnost, že nejužší vedení spolku bydlí přímo v lokalitě užovky stromové a věnuje těmto aktivitám značnou část svého volného času.

Jak můžete užovce stromové pomoci vy?

• Užovce stromové neubližujte a nepronásledujte ji. Naopak ji chraňte.
• Zbytečně ji nerušte a nemanipulujte s ní pokud se usídlí v blízkosti Vašeho obydlí.
• Neničte její oblíbená místa - zídky, staré kůlny atd.
• Pokud máte kompost, pokuste se s ním nemanipulovat od konce června do poloviny října. V té době dochází k inkubaci vajec, která mohou být manipulací snadno zničena.
• Pokud máte v plánu učinit něco aktivního pro ochranu užovky stromové, můžete ji na svém pozemku zbudovat úkryt, kompost či zídku.

Užovka podplamatá (Natrix tessellata)

Užovka podplamatá (Natrix tessellata) je jedním z vůbec nejvzácnějších plazů vyskytujících se na našem území - v Čechách se tento nejedovatý a nekousavý had ostrůvkovitě vyskytuje pouze v teplých kaňonech Vltavy, Berounky a Sázavy, a je chráněn jako kriticky ohrožený druh. Je řazena mezi kriticky ohrožené druhy. Svoje jméno dostala podle plaménkovitých skvrn naspodu těla.

Užovky podplamaté se zdržují u vody, kde loví ryby a obojživelníky. Výborně plavou a menší kořist polykají přímo ve vodě. Ve vodě je mnohem obratnější než užovka obojková, umí se i dobře potápět. Je ve vodě mnohem pohyblivější než na souši. Českými chataři bývají často nazývány „vodní zmije“.

Dospělí samci bývají o něco menší než samice, celková délka největších jedinců v České republice bývá okolo jednoho metru. Svým výskytem je vázána na vody s dostatkem ryb, které tvoří hlavní složku její potravy. Dává přednost lokalitám řekám s kamenitým dnem a vegetací zarostlými břehy. Obzvláště hojná bývala v místech, kde řeky měly mělké kamenité dno a kde se tvořily peřeje.

Letní loviště užovek a místa jejich rozmnožování se nacházejí při svahu hráze podél jižního plotu zoo. Na zimu se užovky stahují na suché kamenité svahy kolem Zakázanky a Geostezky, kde žije volně 700 až 1 200 dospělých jedinců. Podzimní tah od řeky ke skalám je rozložený do dvou měsíců, první samice odcházejí na zimovi¬ště již počátkem srpna.

V Zoo Praha provádíme výzkum trojské populace užovek podplamatých a získané poznatky zohledňujeme v plánu rozvoje zahrady. Jen s důkladnou znalostí jejich způsobu života lze totiž tyto vzácné hady účinně chránit. Pokud užovku zastihnete, nechytejte ji, nepřenášejte a zbytečně se u ní nezdržujte. Vyrušená užovka reaguje často strnutím nebo hraje mrtvou. Zůstane tak celou dobu, po kterou ji člověk pozoruje. Jedna z nejzdravějších a nejcennějších populací užovek podplamatých žije na území Čech právě v Zoo Praha.

Ostatní druhy hadů

• Užovka obojková (Natrix natrix): Je typický obyvatel hustě zarostlých břehů řek, říčních ramen, potoků, rybníků, jezer a vodních nádrží. Nevyhýbá se ani močálům a vlhkým loukám. Jen vzácně se setkáváme s populacemi, které trvalé obývají suchá stanoviště na okrajích lesů, na křovinatých stráních či v kamenolomech. Nevyhýbá se ani blízkosti lidských stavení.
• Užovka hladká (Coronella austriaca): Se vyskytuje na suchých prosluněných lesostepních biotopech, většinou s kamenitým podkladem s dostatkem úkrytů. Jen výjimečně se vyskytuje na vlhčích biotopech, zcela však chybí v chladných hustých lesních komplexech.
• Zmije obecná (Vipera berus): Je to náš jediný jedovatý had. Množství jedu obsažené v jedových žlázách zmije je menší než letální dávka pro dospělého člověka. Dá se tedy říci, že zmije nemůže člověka zabít. Nebezpečí hrozí u nemocných lidí a dětí.

Ochrana plazů v ČR

Všechny druhy rostlin i živočichů se v České republice těší jisté míře ochrany. Těm z nich, které jsou ohrožené, vzácné či vědecky a kulturně velmi významné, je však poskytována ochrana o něco přísnější.

Jeden ze základů ochrany plazů je znalost míst jejich výskytu a informace o početnosti populací. Většinu plazů žijících v České republice lze určit poměrně snadno. Potíže mohou nastat zejména u mláďat plazů. Ve sporných případech a u vzácných nálezů je třeba se vždy obrátit na odborníka.

Uvádíme nejbližší obec nebo pokud je známe, tak katastrální území. Pokud je nejbližší obcí větší město, uvádíme název města a příslušné městské části např. Brno - Bystrc, Zlín - Jaroslavice. Je také velké množství obcí se stejným názvem např. obcí které se jmenují Nový Dvůr je několik desítek. Důležité je proto blíže uvést o který Nový Dvůr nebo Dolní Kotěhůlky se jedná. Z toho důvodu zaznamenáváme i nějaké bližší určení (např. okres nebo je možné uvést okolí většího města (např. Bližší určení místa nálezu musí být uvedené nezaměnitelným způsobem.

Místo nálezu je možné doložit souřadnicemi z přesné mapy anebo údaji z GPS přístroje. Souřadnice je také možné dohledat na internetovém vyhledávači např. na portálu Seznam na stránce www.mapy.cz . Pokud autor nálezu není schopen takové údaje zajistit, je možné je nahradit přesným popisem místa např.:"Lokalita se nachází 2 km severně od železniční stanice v Dolních Kotěhůlkách v místech, kde turistická cesta odbočuje od trati směrem k vrcholu Valík- 333 m n.m., jde o skalnatou stráň porostlou nízkou vegetací". Datum uvádíme nejlépe úplné, tedy den, měsíc a rok nálezu. Pokud neznáme přesné datum, vyznačíme časový interval v němž bylo pozorování uskutečněno (např. 1.- 8.5.2006) Nezbytný je však alespoň rok nálezu. U starších údajů můžeme případně uvést i rozmezí let (např.

tags: #ohrožené #druhy #hadů #v #České #republice

Oblíbené příspěvky:

• Tipy pro spaní v přírodě ve Vietnamu
• Desertifikace a její dopady
• Praktický koš do domácnosti
• Nerezová děrovaná odpadová lišta
• Poplatky za skládkování v ČR