Spaní v přírodě ve Vietnamu: Tipy a rady pro dobrodruhy


26.11.2025

“Wild camping”, tedy přespávání nadivoko, je něco, co nám při našem vlastním cestování přišlo vždycky jako naprostá samozřejmost (nejenom kvůli ušetření peněz). Bohužel ne všude ve světě jsou k volnému spaní (= wild camping) tak vstřícní, jako u nás, někde se člověk může dostat skutečně do problémů, jinde to bývá tolerováno, ale oficiálně tam jde o nelegální činnost.

No a proto jsme jako skvělou pomůcku před pár lety víc než přivítali zajímavý projekt Wild Camping Tips. Jde o web (a brzy též aplikaci), kam může přispět úplně každý a upozornit tak na šikovná a pěkná místa, vhodná k volnému spaní, ať už pod širákem, ve stanu, horské boudě, nebo třeba v obytném autě. A to po celém světě.

Kromě toho, že nám Wild Camping Tips pomáhá při plánování destinací pro další výpravy, tak jsme do databáze míst sami se svou troškou do mlýna také přispěli a s tímto projektem navázali užší spolupráci. Jsme rádi, že vám můžeme přinášet obsah, který tvoříme s láskou ve svém volném čase.

Duchovním otcem celého projektu je Tomáš Mähring, cestovatel, vodák, fotograf, průvodce a dobrodruh, který se rozhodl své bohaté zkušenosti sdílet s ostatními, podobně “postiženými” lidmi, a dal tak základ vzniku zvláštního organismu, který už si žije tak trochu svým životem.

Poprvé nějaká taková myšlenka proběhla už poměrně dávno. Od mala jezdím na kajaku divokou vodu a s tím jde ruku v ruce i cestování a často právě i spaní nadivoko. Ne snad proto, že by člověk primárně chtěl ušetřit za kempy, ale spíš zkrátka proto, že chceme být v přírodě a ne v řadě dalších stanů s kioskem opodál.

Čtěte také: Tipy pro kempování v Chorvatsku

Myšlenka se následně vrátila zpět o pěknou řádku let později - opět při cestování. A proč si místa nenechávat pro sebe? Jsem (věčný) optimista a jsem přesvědčený, že naší mapkou místům ani přírodě neuškodíme, ale cestovatelům pomůžeme.

Určitě každý, kdo někdy někam cestoval, zažil situaci, že nemohl najít pořádné spací místo, bylo pozdě, tma, byl unavený… to je první ze situací, které by náš web měl pomáhat řešit. Druhá situace (a tím originální jsme) pak je například horal na treku - zkazí se počasí a je potřeba pořešit nějaký nouzový bivak. A třetí situaci celkem popisuje náš slogan a hashtag “I spací místo může být cíl” - naším cílem není mít na mapě co nejvíc míst, ale inspirovat.

Navíc se snažíme lidi informovat, jak by takové „wildkempování“ mělo probíhat. Snažím se šířit názor “spát jako prase” - v tom smyslu, že zvíře (jakékoli, ne jen prase:-)) v lese taky přespí a ničím a nikomu tím neuškodí, nikoho neruší a nic po sobě nenechá.

To je ostatně směr, kterým do budoucna chceme jít čím dál víc - informovat a ideálně i veřejnost poučovat, že wild camping není nic špatného, pokud to budou všichni dělat “správně”.

Může tip na spací místo sdílet úplně kdokoliv? Navíc chystáme mobilní appky pro Android i iOS, které zápis nových míst zásadně zjednoduší, a člověk to bude moci udělat rovnou z cesty (i offline).

Čtěte také: Krásy Polska

Aktuálně je v databázi tuším asi 1500 spacích míst. A od letoška se snažíme postupně rozjet i databázi volně přístupných horkých pramenů. Na příští rok máme v plánu databázi ještě oživit tipy na zajímavé záchody a kadiboudy.

Princip soutěže je úplně jednoduchý, soutěž se jmenuje “Vyfoť Wild Camping TIPs nálepku na cestách a vyhraj”. Nálepky můžete získat tak, že nám pošlete dobrovolný příspěvek na provoz a další vývoj projektu.

Podařilo se nám získat atraktivní partnery a sponzory, takže kromě toho, že nás takhle lidé mohou podpořit, mohou taky vyhrát parádní ceny jako odolný smartphone Land Rover Explore nebo třeba outdoorový foťák Nikon.

Za zmínku také stojí ještě jedna novinka - máte-li nějaký svůj cestovatelský příběh, se kterým byste se chtěli podělit s ostatními, můžete ho napsat Tomášovi a tím přispět do nové rubriky přímo na stránkách www.wildcamping.tips.

Tipy pro spaní v přírodě

Když cestujeme, trávíme automaticky čas v přírodě. Mnohdy nás cesta zavede na místo, na kterém jsme na sklonku dne nuceni přespat, nebo nás uprostřed lesa překvapí špatné počasí a na řadu přichází improvizace.

Čtěte také: Cestování s batohem

Nejdůležitější je sucho. Respektive střecha nad hlavou chránící vás před deštěm. Až když máte střechu, můžete začít řešit to, na čem budete spát. Výjimku tvoří spaní „10 metrů“ od domova.

Nezáleží na tom, že je nebe plné hvězd a je jasno. Přes noc může přijít bouře nebo déšť a dříve, než se probudíte, bude váš spacák (včetně ostatních věcí) promočený.

Můžeme si zakoupit různé pomůcky. Ať už nepromokavou celtu, různé typy igelitových plachet, pončo… Viděl jsem i nepromokavou bundu, která se dá rozložit přes celé tělo (člověk v ní vypadá jako larva se stanem na hlavě). Výhodou igelitové plachty je skladnost a nízká cena. Nevýhodou je mnohdy nevhodná „nelesní“ barva a hlavně snadné protrhnutí, díky čemuž ztratí funkci, pro kterou jsme ji pořídili (záleží na materiálu).

Vlastnosti celty jsou zcela opačné. Nejoblíbenější konstrukcí na stavbu přístřešku je klasický typ A. Postačí natáhnout mezi dva stromy provázek (dostatečně silný) a přehodit např. celtu přes něj s tím, že její boky budou ze dvou stran doléhat k zemi. Ty potom ukotvíme pomocí provázku a kolíků vyrobených z větviček k zemi, nebo je zahážeme hlínou. A máme střechu, pod kterou můžeme spát.

Další velmi oblíbený způsob stavění přístřešku je otevření z jedné strany. Opět můžeme použít provázek tím samým způsobem, nebo využít spadlý kmen či cokoliv jiného (zapojme fantazii) a připevnit k provázku či „zapojené fantazii“ pouze jednu hranu celty. Protější upevníme k zemi. Vznikne nám větší plocha, pod kterou se můžeme schovat.

Země v létě je značně vyhřátá, a proto se velmi často v tomto období toulám bez karimatky. Není to sice úplně ideální, ale jde to (jsem líný s sebou některé věci nosit, když nemusím). Navíc pořád je co pod sebe podhodit. Do přístřešku pak stačí naházet tento měkký materiál, na který rozložíme spacák a máme zaděláno na prožití klidné noci.

Někdo říká, že spadané listí obsahuje brouky a různou havěť. Čeho se v lese bát? Je fakt, že tma v lese je trochu stresující. Není vidět nic než obrysy hrůzně vyhlížejících stromů a slyšet neznámé zvuky. Ale je to jenom tma a té není třeba se bát.

Podstoupil jsem pár kurzů a na nich zjistil, z čeho bych měl mít strach a z čeho ne. V našem českém lese. Šlo tedy hlavně o velká zvířata.

Jak zabránit takovému překvapení? Kolem místa na spaní si vytvořme umělé překážky. Větve, pokácené stromy. Zvířata nebudou zbytečně přeskakovat překážky, proč by to dělala. Právě z důvodů jejich „lenosti“ si v lese vytváří zvířecí stezky, jimiž se pohybují. Takže, než aby vám přes vámi přitáhlý strom skočila na hlavu, radši to vezmou kolem.

Další možnost je visuté lůžko. To už je opravdový zážitek. Zvířata pod vámi mohou procházet a vy jste relativně v bezpečí. Navíc se vám může poštěstit některé zahlédnout z bezprostřední vzdálenosti - a to je fakt super pocit! Hlavně je třeba ho postavit tak, aby vás uneslo a nespadli jste z něj - nepřekulili se.

O ohni by se dalo vyprávět několik dní a jsem si zcela jistý, že spoustu způsobů jeho rozdělání a kombinací neznám. Avšak ty, co znám a používám, jsou osvědčené a nikdy mě nezradily. Všichni víme, jak vypadá bříza? Je to takový ten bíločerný strom. Lesníci ho často nechávají růst na okrajích jehličnatých lesů jakožto okusovou dřevinu. Jeho kůra obsahuje velké množství pryskyřice. Zapálíte ji během sekundy a hoří, i když je mokrá. Je to skvělý podpalovač.

Tento podpalovač vložíme do ohniště a na něj naskládáme suché větvičky (nejlépe smrkové). Lámejme ty ze spodní části stromu, bývají suché i za deště. Zapálíme březovou kůru a tradadá, oheň je na světě!

Borovicové větvičky špatně hoří. Nejsou tedy příliš vhodné pro rozdělávání ohně. Avšak výhřevnost borovicového dřeva je velmi velká!

Pozor na spodní oheň! Může se stát, že pod ohništěm rostou tenké kořínky stromů, které díky hořícímu ohni chytnou a prohořívají pod zemí. Ráno se probudíte a zjistíte, že 5 metrů od vás doutná zem (zkušenost ze Švédska). Nespěte ve spacáku přímo u ohně, jiskry ho propálí. A nečekaně propálí i samonafukovací karimatku.

Mačeta. Tohle slovo ve mně vyvolává trochu strach. Hlavně mějte při sobě vždy lékarničku, pokud budete např. s mačetou nebo se sekerou zacházet. Vlastně mějte s sebou lékárničku pořád!! I taková „blbůstka“ jako náplast mnohé vyřeší.

Pít se musí a prostě musí! Bez vody to nejde. Co ale dělat, když jsme venku a potřebujeme pít? Nezbývá než převařit vodu např. z potoka (převařit pořádně - klidně i dvakrát), požádat místní či využít zdrojů pitné vody, jako například studánku. S nástupem moderní techniky však starost o vodu mít nemusíme. Stačí nám k tomu filtr zabudovaný v lahvi. Můžeme pít, co chceme.

Příroda ve Vietnamu je velmi rozmanitá. Najdete zde překrásné hory, říční delty, tropické ostrovy a úchvatné pláže.

Záleží kde budete. Např. V Hanoji či Zátoce Ha Long, by neměl být problém se domluvit anglicky, ale pokud vyjedete na méně navštěvovaná místa, anglicky se moc nedomluvíte, neboť většina obyvatel anglicky mluvit neumí.

Motorka bude často nezbytná pokud se budete chtít vydat na neturistická místa a prozkoumat okolí. Na mnoha místech jsou autobusy omezené a jinak se tam nedostanete. Měli byste mít určitě již nějaké zkušenosti s řízením motorky, pokud žádné nemáte tak na motorce nejezděte.

Pozor byste si měli dávat hlavně na dopravu, která je pro nás dosti chaotická hlavně ve městech. Na motorce jezděte pomalu, silnice jsou občas nepředvídatelné a i zrádné. Ostražití musíte být také při plácení, využívání taxi, určitě nekupujte žádné jízdenky někde na ulici od pochybných lidí.

Dobrodružství ve Vietnamu čeká!

tags: #spaní #v #přírodě #vietnam #tipy #rady

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]