Blboun nejapný (Dodo): Smutný symbol lidského vlivu na přírodu a naděje na oživení?

Není žádným tajemstvím, že díky zhoubné činnosti člověka a jeho bezohlednému přístupu k přírodě zmizela z naší planety zejména v posledních dvou stoletích celá řada živočišných i rostlinných druhů, a ještě mnohem víc se jich ocitlo až na samé hranici vyhubení. Není tedy divu, že vyhubených zvířat neustále přibývá a tempo vymírání se hrozivě zrychluje. Zejména v posledních několika desetiletích začíná znepokojivě přibývat zvířat, jímž hrozí bezprostřední vyhubení.

Z toho důvodu přináší tzv. „Červený seznam“ (IUCN - Světový svaz ochrany přírody) pravidelně aktualizovaný soupis nejvíce ohrožených druhů, který se bohužel rok od roku rozrůstá. Od roku 1600 bylo zcela vyhubeno přes 600 živočišných druhů a další desítky přežívají jen v lidské péči. Nejvíce ohrožených druhů se vyskytuje v tropech, zejména na ostrovech.

Proto jsou nejvíc ohroženy především endemické ostrovní populace, které vzhledem k absenci autochtonních predátorů většinou nemají žádný únikový reflex, a jsou tak mimořádně zranitelné. Pro většinu současných živočichů je největším problémem lidská populační exploze, degradace přirozených biotopů, globální znečištění planety a introdukce nepůvodních druhů, jako jsou prasata, kozy, králíci, kočky, psi, promyky a myšovití hlodavci.

Vymizení druhu však nemusí nastat jenom vinou člověka, malou izolovanou populaci může nečekaně zničit i přírodní katastrofa, jako je například výbuch sopky, hurikán nebo dokonce epidemie choroby. Každý, kdo se trochu zajímá o přírodu, zná jistě smutný příběh vačnatého vakovlka Thylacinus cynocephalus z Austrálie, jihoafrické zebry kvagy Equus quagga, nebo její africké kolegyně - antilopy modré Hippotragus leucophaeus. V Evropě je asi nejznámějším velkým vyhubeným zvířetem kůň tarpan Equus ferus, či pratur Bos primigenius.

Osud blbouna nejapného

Notoricky známý je osud robustního nelétavého holuba dronta mauritijského Raphus cucullatus, u nás známého spíš jako blboun nejapný. Ten byl podobně jako legendární madagaskarští obří ptáci Moa velice snadnou obětí nejenom pro námořníky toužící po čerstvém chutném mase, ale na jeho zániku mají nemalý podíl i na ostrov zavlečené zdivočelé kočky, psi a prasata. Dronte žil po celá tisíciletí v ostrovní izolaci bez predátorů, takže při jeho malé rozmnožovací schopnosti a naprosté absenci strachu před člověkem neměl šanci přežít. Na jeho vyhubení stačilo necelých 100 let.

Čtěte také: Rizika mobilních aplikací a Wi-Fi

Dodo a jeho rychlý konec lidi vůbec poprvé v jejich historii trochu donutil chytit se za nos a přemýšlet nad tím, co jejich činnost v ekosystému způsobuje. Ne že by to nějak zvlášť pomohlo, ale byl to začátek.

Blboun nejapný znovu na Zemi?

A teď je zde možnost, že by mohl znovu chodit po planetě Zemi. Nebyl by to sice přímo dodo, ale od něj téměř nerozeznatelný hybrid. Odborníci z laboratoří společnosti Colossal Biosciences na jeho vzniku intenzivně pracují. Práce samozřejmě ještě není u konce. K tomu, aby hybrida vědci stvořili, potřebují dodovy geny vložit do embrya žijícího zvířete, ideálně nějakého blízkého příbuzného, tedy holuba nikobarského.

A vyvstávají i další otázky. Jako třeba co s ním pak? Vědci ho plánují vrátit zpět na Mauricius, ale jak by se mu tam vedlo? Je to zkrátka zhruba stejně problematické jako jejich další projekt - plánované oživení mamuta. I tam se odborníci přou o důležité detaily, například jak by se sloní stádo chovalo k hybridu mamuta… a jak by se hybrid mamuta choval ke slonům.

Etické a praktické aspekty oživení vyhynulých druhů

Dalším důvodem, proč je spousta odborníků k tomuto rozhodně zajímavému projektu odmítavá, je to, že máme v současnosti hned několik extrémně ohrožených druhů, kterým vyhynutí hrozí, kolabují celé ekosystémy, žijeme v době hromadného vymírání živočichů a podle všeho bude kvůli klimatické krizi ještě hůř. A tak by mnozí vědci radši viděli finance v projektech určených k zachování druhů současných.

Mnozí odborníci mají za to, že by bylo lepší financovat záchranu ohrožených a vymírajících druhů než oživovat již vyhynulá zvířata. Když se to vezme kolem a kolem, je to trochu jako Jurský park. Samozřejmě, dronte mauricijský, tedy blboun nejapný či prostě „dodo“, nezačne nikoho zaživa pojídat ani kdyby vypadla elektřina v ohradníku. Vysoký byl „jen“ necelý metr, ačkoli uznáváme, že i to je na ptáka úctyhodné. Na druhou stranu se toho o něm ví opravdu málo.

Čtěte také: Ohrožení orangutani: Podrobná analýza

Ohrožení druhů obecně

Je zřejmé, že vymírání druhů je přirozený proces. Vyhubených druhů ale století od století přibývá a tempo vymírání nikdy nebylo tak rychlé jako ve století devatenáctém a dvacátém. A bohužel se neustále zrychluje. Zejména v posledních desetiletích je situace značně kritická.

Desítky a možná stovky živočišných druhů balancují až na samé hranici vymření, neboť díky neuváženým zásahům člověka do přírody je jejich vnitrodruhová genetická biodiverzita ohrožena. To znamená, že omezený počet přežívajících jedinců není schopen zajistit dostatečnou genovou variabilitu, což druh jako takový odsuzuje většinou k zániku. Nejohroženějšími ekosystémy jsou dnes asi ostrovy, tropické lesy a korálové útesy v oceánech celého světa.

Příčiny ohrožení druhů

Příčin ohrožení druhů je mnoho. V historické době vymřelo mnoho živočichů vinou lovu. Často to souviselo s objevováním nových území, kde zvířata nebyla zvyklá na lidskou přítomnost, a stávala se tak snadnou kořistí. Ještě závažnější byly nepřímé dopady lidské migrace. Člověka totiž na cestách doprovází různé organismy, jež se mohou po zavlečení do nového prostředí (takzvané invazi) stát doslova metlou pro místní faunu. Zejména ostrovní ekosystémy se ukazují být velmi zranitelné třeba vůči predátorům, s nimiž se místní druhy dosud nesetkaly.

Ačkoli ve zdokumentovaných případech vymření dominují lov a invaze, u dnešních kriticky ohrožených druhů je bezkonkurenčně nejčastější příčinou ohrožení přeměna krajiny člověkem. Žádný faktor ohrožující existenci druhu samozřejmě nepůsobí osamoceně. Nejhorší situace vzniká, když se jejich negativní účinky vzájemně posilují. Takto se mohlo stát, že ve své době možná nejhojnější pták na světě, holub stěhovavý, záhy skončil mezi vyhynulými.

Čtěte také: Jak se chránit při práci s křovinořezem

tags: #ohrožený #druh #blboun #informace

Oblíbené příspěvky:

• Použití odpadní trubky 100mm s odbočkou 50mm
• Statistiky klimatu v Česku a Evropě
• Vše o směsném komunálním odpadu
• Význam koloběhu uhlíku
• Zázraky přírody