Vítejte na stránkách CzechGlobe - Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky, v. v. i. CzechGlobe zkoumá atmosféru, biosféru, ekosystémy a společnost pro lepší budoucnost. Změnou klimatu je ohroženo fungování všech krajinných složek včetně lidské společnosti.
Příčinou změny klimatu je dle nejnovějších vědeckých poznatků Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) s největší pravděpodobností zesilování přirozeného skleníkového efektu atmosféry v důsledku lidské činnosti, tj. v důsledku nadměrného zvyšování antropogenních emisí skleníkových plynů. Pochopit a předpovědět její vývoj a dopady, je vzhledem ke komplikovaným zpětným vazbám v celém klimatickém systému značně náročné. Pro tento účel jsou vyvíjeny složité předpovědní klimatické modely, které se zaměřují na prognózu možných klimatických změn.
Abychom předešli pravděpodobným negativním dopadům změny klimatu, je potřeba se zaměřit na efektivní snižování emisí skleníkových plynů (redukce, respektive mitigace) a zároveň se těmto dopadům postupně přizpůsobovat (adaptace).
Národní strategie a opatření v České republice
Na národní úrovni byla dne 22. března 2017 vládou schválena Politika ochrany klimatu v České republice (POK), která obsahuje cíle a opatření na snižování emisí skleníkových plynů. Průběžné hodnocení POK proběhlo v roce 2021 a mj. na jeho základě byla v roce 2024 připravena a v roce 2025 schválena poradou vedení MŽP aktualizace POK pro období 2025 až 2050. V říjnu 2015 byla vládou schválena Strategie přiizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR a v lednu 2017 Národní akční plán adaptace na změnu klimatu, který je jejím implementačním dokumentem. 1. aktualizace adaptační strategie pro období 2021-2030 a akčního plánu adaptace pro období 2021-2025 byla schválena vládou dne 13. k 8. národnímu sdělení a 5. dvouleté zprávě ČR k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu.
Evropská politika a Zelená dohoda pro Evropu
Ochrana klimatu je jednou z prioritních oblastí politiky EU. V prosinci 2019 byla Evropskou komisí představena jedna z jejích klíčových priorit - Zelená dohoda pro Evropu, která představuje strategii pro přechod na klimaticky neutrální, udržitelnou a oběhovou ekonomiku. V rámci Dohody se všech 27 členských států shodlo na legislativním balíčku „Fit for 55“, který představil mimo jiné i Evropský právní rámec pro klima. Ten je zavazující pro všechny členské státy a stanovil cíle snížení evropských emisí skleníkových plynů o nejméně 55 % do roku 2030 v porovnání s rokem 1990 a zároveň k dosažení klimatické neutrality EU do roku 2050.
Čtěte také: Čísla o odpadech v obcích
Balíček tedy vytváří soudržný a vyvážený rámec pro dosažení cílů EU v oblasti klimatu, který:
- zajistí spravedlivou a sociálně vyváženou transformaci,
- zachová a posílí inovace a konkurenceschopnost průmyslu EU a současně zajistí rovné podmínky vůči hospodářským subjektům ze třetích zemí,
- podpoří vedoucí postavení EU v rámci celosvětového boje proti změně klimatu.
Adaptace na změnu klimatu je pak řešena v rámci Strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu (Adaptační strategie EU). V EU jsou politické přístupy ke změně klimatu koordinovány tak, aby na mezinárodních jednáních Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) vystupovala jednotně, zároveň má ale vyjednávací sílu 27 hlasů.
Vnímání klimatické změny v České republice
Dvě třetiny Čechů si myslí, že změna klimatu je závažný problém. Kromě Estonska a Rumunska je to nejnižší podíl ze všech zemí EU. Podle Bronislava Farkače z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd (Czechglobe) je příčin vlažného postoje Čechů ke klimatické změně více. Ačkoli v posledních letech čelíme akutním dopadům změny klimatu, jako jsou sucha či povodně, do veřejné debaty a postojů se tyto události můžou promítat pomaleji a se zpožděním. V Česku je zároveň třetí nejvyšší podíl těch, kteří nevěří, že za globální změna klimatu je způsobena lidskou činností. Myslí si to každý čtvrtý obyvatel naší země.
Zatímco skoro polovina Evropanů označuje změnu klimatu jako jednu z největších současných globálních hrozeb, Češi mají jiné „favority“. V žebříčku největších nebezpečí se klimatická změna umístila až na 7. místě z 10 položek. To potvrzuje i letošní průzkum agentury STEM, podle kterého se lidé v Česku nejvíce obávají islámského fundamentalismu, terorismu a mezinárodního organizovaného zločinu. Oproti roku 2021 se přitom vnímání nebezpečnosti klimatické změny ještě snížilo.
Téměř dvě třetiny Čechů mají podle Eurobarometru za to, že náhrady škod způsobených změnou klimatu nás vyjdou dráž než opatření podporující přechod na ekologické postupy. Přesto více než polovina Čechů deklaruje, že v posledním půlroce žádné kroky proti změně klimatu sama nepodnikla.
Čtěte také: Česká republika: Ohrožené děti
Podle Martina Philippa ze STEMu je pro efektivní řešení třeba akce, ale zároveň spousta kroků, které ke snižování emisí vedou, nejsou mezi lidmi populární. Češi patří do té skeptičtější části Evropy i co se týče cíle Evropské unie být do roku 2050 klimaticky neutrální. Tento plán podporuje sice polovina Čechů, ale ve většině zemí se za něj staví výrazně více lidí.
Chybí například diskuse o příležitostech, které opatření k řešení změny klimatu přináší - například v oblasti inovací, energetiky nebo zaměstnanosti,“ říká Bronislav Farkač z Czechglobe. Jsme průmyslová země s tradicí technické zručnosti, inovací a kvalifikovaných lidí. Máme potenciál stát se lídrem v řešeních, která pomohou nejen nám, ale i ostatním.
Globální teplotní změny
Svět se od roku 1961 oteplil přibližně o 1 °C. Nicméně pevniny se oteplují přibližně dvakrát rychlejším tempem než oceány, severní polokoule se otepluje rychleji než jižní polokoule. Zesílení oteplování nad pevninou a na severní polokouli je způsobeno zpětnými vazbami v klimatickém systému a je dobře modelováno současnými klimatickými modely. Konkrétním příkladem místa s velkým nárůstem teploty jsou ostrovy v Severním ledovém oceánu - Špicberky, nebo Země Františka Josefa. Na Špicberkách se zvýšila průměrná roční teplota o 3,8 °C, v Zemi Františka Josefa o 5,2 °C.
Příkladem místa, které zaznamenalo pokles teploty (přibližně o 1,5 °C od roku 1961) je stanice Halley (75,45S, 26,217W) na pobřeží Weddellova moře.
Dopady na počasí a roční období
Na Zemi v současnosti dochází k významným relativně rychlým jevům a procesům spojeným s projevy počasí, které zahrnujeme pod pojem „klimatická změna“. Existence klimatické změny je prokázána na základě přímých měření změny stavu složek klimatického systému, např. hodnot meteorologických prvků, chemického složení atmosféry, výšky hladiny oceánů, mocnosti ledových příkrovů. Klimatologové ale upozorňují na pozdější příchod mrazu. „Setkáváme se s počasím, které je slunečnější, než bývalo v minulosti. To původně chladné, nepříjemné, sychravé podzimní počasí se přesouvá do měsíců, kterým dřív dominoval sníh,“ vysvětluje klimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny a člen týmu Intersucho. V létě jsou kvůli změně klimatu v Česku výrazně horší vedra, v zimě ubývá sněhu a mrazu, jaro začíná dřív. Ale co podzim? Ten oteplování dlouho odolával, ale v posledních dekádách se už i toto roční období začíná citelně měnit.
Čtěte také: Čísla o ohrožených dětech
Sucho a vodní zdroje
V Česku v současnosti panuje paradoxní situace. Zatímco v půdě do hloubky jednoho metru není nikde sucho, hladina v některých přehradních nádržích, zejména v Čechách, je velmi nízko. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe je situace bez půdního sucha s ohledem na poslední roky výjimečná, nicméně průtoky se celý rok pohybovaly často na průměrných či podprůměrných hodnotách a podzimní srážky nebyly tak vydatné, aby voda z nich přehrady naplnila.
tags: #statistiky #zmeny #klimatu
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]