Ohrožený druh chřástala polního

Chřástal polní (Crex crex) je i přes svůj název především obyvatelem luk, méně již polí. Životu v husté travinné vegetaci je chřástal polní výborně přizpůsoben.

Velikostí těla a zbarvením připomíná štíhlou koroptev, jeho tělo je však z boku silně zploštělé a nohy jsou silné a vysoké.

Jistě mi dáte za pravdu, že toto jednoduché, rytmické volání chřástala polního patří k nejsnáze zapamatovatelným ptačím hlasům. Oč snáze se však tento hlas lze naučit, o to řidčeji ho můžeme v přírodě zaslechnout.

Chřástal polní se sice rozptýleně vyskytuje po celém území republiky, ale jeho výskyt je většinou jen sporadický a nepravidelný a málokde jej najdete ve větších počtech. A tak většinou bývá zaslechnutí chřástalího volání takovým malým objevem, který potěší i zkušeného ornitologa.

Ještě do 50. let byl chřástal polní vcelku běžným ptákem. Rozorávání luk a jejich odvodňování však v 60. a 70. letech vedlo především v nížinných oblastech k drastickému poklesu početnosti chřástala. K takovým oblastem patří například jižní Morava, a to přesto, že na konci 50. let bylo možné jen na loukách mezi Lednicí a Podivínem slyšet pět i deset volajících samečků najednou.

Čtěte také: Rizika mobilních aplikací a Wi-Fi

Dnes nalezneme chřástaly polní ve větších počtech naopak spíše v podhorských oblastech, kde přece jen zůstaly vlhké louky dodnes alespoň zčásti zachovány. K takovým místům patří například Šumava, kde v luhu Vltavy nad Lipnem můžeme i dnes slyšet volání desítek chřástalů.

Chřástal polní je druhem tažným, zimujícím až v jižní a tropické Africe, a nepochybně tedy patří mezi dobré letce. Přesto však lze letícího chřástala polního spatřit jen výjimečně a musím se přiznat, že mě samotnému trvalo mnoho let, než jsem chřástala polního v přírodě uviděl. Ten totiž prakticky neopouští svůj travinný kryt a ke vzlétnutí se ho mnohdy nepodaří přimět, ani když jste od volajícího chřástala vzdáleni několik metrů.

Za hlasem chřástala polního se musíme vydat v podvečer nebo v noci. Jen zřídka jej zaslechneme i přes den. Nejlépe je vypravit se za chřástalem s magnetofonem a s nahrávkou chřástalího hlasu, na který přítomný sameček většinou reaguje a přibíhá, aby odehnal domnělého soka. Nemáte-li po ruce magnetofon, není to žádná tragédie, neboť na chřástala lze vyzrát i pomocí jednoduchých pomůcek - krabičky sirek a hrubého hřebenu. Přejíždíme-li hřebenem o hranu pootevřené krabičky sirek v rytmu chřástalího volání, napodobíme hlas chřástala natolik věrně, že na něj sameček reaguje stejně jako na skutečného soka. Takže si na večerní vycházku do luk nezapomeňte sirky a hřeben. Možná, že s nimi a s chřástalem polním zažijete takové malé noční dobrodružství.

Základní údaje o chřástalu polním:

• Vědecký název: Crex crex
• Velikost: Velikosti koroptve, ale štíhlejší.
• Prostředí: Obývá louky a některá pole, ale spatřit jej lze jen zcela výjimečně.
• Aktivita: Aktivní je převážně navečer a v noci.
• Potrava: V potravě převládá živočišná složka, zejména hmyz a drobní bezobratlí; rostlinnou složku tvoří části trav a plevelů.
• Hnízdění: Hnízdo je skryto na zemi ve spleti rostlin. Snůšku 8 až 12 vajec zahřívá pouze samička. Mláďata samička vzápětí po vylíhnutí odvádí z hnízda.
• Migrace: Tažný druh, během srpna a září se vydává na cestu do subsaharské Afriky, odkud se vrací až koncem dubna a v květnu.
• Ochrana: Silně ohrožený, zákonem zvláště chráněný druh.

Zdá se, že nejznámějším ptačím druhem se pro zemědělce stal v poslední době chřástal polní (Crex crex). Díky tomu se někteří z nich teprve nyní dozvěděli, kdo vydává patří charakteristické neustávající noční volání. Chřástal polní je zástupcem skupiny chřástalovitých, kteří jsou svým způsobem života téměř výhradně vázáni na vodní prostředí. Výjimku představuje právě chřástal polní.

Ještě v padesátých letech minulého století se vyskytoval i v nižších polohách, ale kolektivizace zemědělství spojená se zásahy do krajiny a stále rostoucí intenzita zemědělské výroby jej vytlačily do převážně horských a podhorských oblastí. Tam přednostně vyhledává zejména louky, především extenzivně a nepravidelně obdělávané, výjimečně i polní kultury. Významná je přítomnost mokřin a pramenišť a také výška vegetace, její struktura a hustota.

Čtěte také: Ohrožení orangutani: Podrobná analýza

Snad ještě výraznější úbytek chřástala polního zaznamenali v západní Evropě, kde díky podpoře intenzivního zemědělství dotacemi z fondů společné zemědělské politiky v některých zemích téměř vyhynul (např. Velká Británie nebo Irsko). Proto byl chřástal polní zařazen mezi ptačí druhy, pro které mají členské země Evropské unie povinnost vyhlásit podle směrnice rady č. ES 79/409/EHS, o ochraně volně žijících ptáků, takzvané ptačí oblasti.

V České republice bylo navrženo 41 ptačích oblastí, z nich bylo dosud 38 vyhlášeno. Pro celosvětově ohrožené druhy, z nichž se v České republice vykytují pouze chřástal polní a orel mořský, se může vyhlásit až deset nejvýznamnějších lokalit. Chřástal polní je předmětem ochrany v ptačích oblastech Boletice, Šumava, Doupovské hory, Labské pískovce, Krkonoše, Orlické Záhoří, Králický Sněžník, Jeseníky, Libavá a Horní Vsacko.

Ptačí oblasti společně s evropsky významnými lokalitami vyhlášenými podle směrnice rady č. ES 92/43/EHS vytvářejí soustavu chráněných území Natura 2000.

Ačkoli největší ochranu pro úspěšné hnízdění chřástala polního představuje výše zmíněný agro-environmentální titul, mohou zemědělci přispět k jeho ochraně i jinými cestami. Některé z nich ani nevyžadují významné finanční prostředky. Jde zejména o změnu kosení. Při tradičním způsobu kosení od okrajů pozemku k jeho středu zahyne až 60 procent přítomných kuřat, naopak kosením od středu ke krajům se ztráty sníží až o dvě třetiny. Pomoci lze také úpravou doby pastvy, a to jejím zahájením v co nejpozdějším termínu na pozemcích, na nichž se chřástal vyskytuje. Tím se pomůže úspěšnému vyhnízdění tohoto chráněného ptáka.

Možnostem ochrany chřástala polního na pastvinách a fungováním agro-environmentálního titulu na ochranu tohoto druhu se věnuje tříletý projekt České společnosti ornitologické, který probíhá v Novohradských horách a na Šumavě.

Čtěte také: Jak se chránit při práci s křovinořezem

Monitoring probíhající ve dvou letech projektu, jasně prokázal, že chřástal polní po svém návratu z afrického zimoviště nejprve obsazuje všechny vhodné lokality. Při pokosení luk nebo zahájením pastvy v období hnízdění chřástali danou lokalitu okamžitě opouštějí. Pokud se v blízkosti nachází vhodný náhradní biotop, ptáci se tam přesouvají a mohou úspěšně dokončit hnízdění. V mnoha případech tuto možnost bohužel nemají.

Jedním z hlavních cílů výše zmíněného projektu je navrhnout nejvhodnější způsob ochrany chřástala polního na pastvinách, které jsou stále častějším způsobem hospodaření na travních porostech. Řešením by mohlo být oplocení zamokřených částí pastviny, které jsou z pohledu chřástala polního nejcennější. Současně by se tím zajistila i ochrana některých ohrožených druhů rostlin a bezobratlých. V letošním roce se prakticky vyzkouší oplocenky na vybraných pastvinách. Už na konci tohoto roku budeme tedy lépe znát odpovědi na otázku, zda můžeme chřástalu polnímu pomoci i na intenzivních pastvinách. Tento krásný pták si naši ochranu rozhodně zaslouží.

V části Přerova se k překvapení ornitologů usadil silně ohrožený chřástal polní. Vybral si lokalitu na louce v místní části v Penčicích, zcela nezvykle u zastavěné části obce. Podle odborníků se tento pták v regionu nevyskytuje, nejbližší hnízdiště má ve vojenském prostoru Libavá a na podhorských loukách, řekl místopředseda Moravského ornitologického spolku Jiří Šafránek.

Obyvatelé části Penčic se zpočátku domnívali, že jde o výkonnou plašičku, nebo zvuk žab z nedaleké tůně, podobný zvuk však nikdy předtím neslyšeli. Nakonec ho odhalili ornitologové z Moravského ornitologického spolku, kterým lidé poslali pořízenou nahrávku. "Z nahrávky bylo ornitologům ihned jasné, že noční klid v obci ruší chřástal polní. To bylo překvapení i pro ornitology.

Podle ornitologů má tento pták, který je menší než koroptev, nejbližší hnízdiště na vlhkých loukách ve vojenském prostoru Libavá a na horských loukách v Jeseníkách nebo v Hostýnských vrších. Navíc jde o druh, který ubývá i tam, uvedli odborníci. "Hlas chřástala polního je velmi výrazný.

Proč se chřástal polní usadil právě v Penčicích, je pro ornitology záhadou. Podle nich jde pravděpodobně o samce, který hledal vhodné hnízdiště a zdejší louka se mu zalíbila i přesto, že se nachází v obci. Podle zjištění ČTK noční skřehotání již ustalo, je tak možné, že se chřástalovi podařilo samičku najít a zahnízdit. Chřástal polní patří v Evropě k silně ubývajícím druhům. Je ohrožován zejména vyžínáním lučních porostů.

tags: #ohrožený #druh #chřástala #polního

Oblíbené příspěvky:

• Objevte Plzeňsko
• Aloe Vera: Stanoviště a péče
• Udržitelný rozvoj v kraji
• Dopady urbanizace na přírodu
• Jídla ohrožující zdraví