Seznam ohrožených druhů rostlin v České republice

Ubývání biodiverzity je jedním z nejzávažnějších globálních problémů současnosti. Biologickou rozmanitost lze posuzovat jedním ze základních hledisek - podle populací a druhů. Nejčastěji se vyjadřuje jako počet druhů v určité oblasti.

Všechny druhy rostlin i živočichů se v České republice těší jisté míře ochrany. Důkladnější ochranu jim zaručuje zařazení na Seznamu zvláště chráněných druhů rostlin nebo odpovídajícím seznamu živočichů. Oba tyto seznamy jsou přílohami jedné z vyhlášek stěžejního českého ochranářského zákona, platného od roku 1992: Zákona o ochraně přírody a krajiny (zákon č. 114/1992 Sb.).

Zvláště chráněné druhy mají zákonem zajištěnou ochranu nejen pro sebe, ale i pro své prostředí. Před nežádoucí manipulací, za niž se považuje kromě lovu, sběru a obchodování např. i přemisťování nebo rušení, jsou chráněni nejen samotní jedinci, ale i jejich části.

K chovu či pěstování zvláště chráněných druhů je nutné speciální povolení, obvykle vydávané jen ve výjimečných případech, např. pro zoologické či botanické zahrady. V praxi to znamená například to, že zvláště chráněného živočicha (jako je třeba oblíbená veverka) si nemůžeme vzít domů, i kdyby v dobrém úmyslu zachránit opuštěné mládě.

Seznam zvláště chráněných druhů ČR je pravidelně aktualizován, aby odrážel skutečný stav populací a reagoval na jejich aktuální potřebu ochrany.

Čtěte také: Rizika mobilních aplikací a Wi-Fi

Za měřítko stupně ohrožení jednotlivých druhů a za nejspolehlivější ukazatele pravděpodobnosti jejich vyhynutí či vyhubení jsou považovány tzv. Červené seznamy ohrožených druhů Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN). Ty jsou nejúplnějším zdrojem informací o stavu ochrany živočišných a rostlinných druhů a hub na světě. Z kritérií výběru druhů pro červené seznamy IUCN vychází celá řada dalších seznamů, které vznikají na úrovni států případně jejich regionů nebo na úrovni větších územních celků (např. evropský červený seznam). Také Česká republika má aktuální červené seznamy živočichů a rostlin. Řada z nich byla publikována v odborném časopise Příroda.

Zmenšování velikosti a fragmentace populací, ubývání přirozených stanovišť a jejich degradace jsou jedny z nejčastějších příčin ohrožení druhů.

Na základě zadání Ministerstva životního prostředí vytvořila Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) ČR návrh seznamu zvláště chráněných druhů pro potřebu novelizace Vyhlášky č. 395/1992 Sb. Status „zvláště chráněný druh“ vyplývá ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (ZOPK). Takto mohou být vymezeny druhy rostlin a živočichů, které jsou ohrožené nebo vzácné, vědecky či kulturně velmi významné.

ZOPK pro ně stanovuje stupně ohrožení a definuje základní ochranné podmínky rozdílně pro rostliny a živočichy a rozdílně též pro stupně ohrožení. Základní ochranné podmínky jsou definovány souborem zakázaných činností, které bez patřičné výjimky není povoleno provádět. ZOPK tedy u vybraných druhů stanovuje především pasivní formu ochrany. Ukládá, co se nesmí, ale nestanovuje povinnost péče a údržby lokalit s výskytem zvláště chráněných druhů.

Aktivním zákonným nástrojem jsou záchranné programy, které v případě druhů ohrožených vyhynutím zajišťují komplex činností směřujících ke snížení stupně jejich ohrožení; blíže na www.zachranneprogramy.cz. Pomineme-li ZOPK, je možné aktivní opatření provádět zejména prostřednictvím dotačních nástrojů, které cíleně směřují k podpoře zvláště chráněných druhů. Všechny tyto skutečnosti, tzn. jak přímé ohrožení druhů záměrnou činností člověka, tak i potřeba speciální péče, bylo nutné při aktualizaci seznamu zvláště chráněných druhů brát v potaz.

Čtěte také: Ohrožení orangutani: Podrobná analýza

Seznam konkrétních druhů je uveden ve vyhlášce a byl tam již zanesen při jejím vzniku v roce 1992. Od té doby byl aktualizován pouze jednou v souvislosti se zařazením druhů přílohy č. IV Směrnice Rady 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, do kategorií kriticky a silně ohrožené. Aktualizace seznamu byla připravována již v předchozích letech, ucelený návrh s více než 1 500 položkami byl ale vytvořen až v průběhu roku 2010 a následně odeslán na Ministerstvo životního prostředí.

Je zřejmé, že návrh bude dále diskutován v širokém spektru zainteresovaných subjektů a jeho konečná podoba bude ještě spojena s velkým objemem práce. Přes­to doufáme, že po téměř dvaceti letech se věci dají do pohybu a seznam zvláště chráněných druhů bude aktualizován.

Ohrožené druhy rostlin

Výskyt vzácných druhů české květeny byl vždy lákavým tématem jak pro odborníky, tak i pro laickou veřejnost. S úbytkem nejrůznějších vzácných druhů vznikla i potřeba vypracování seznamu ohrožených druhů. Není proto divu, že první takový seznam vznikl na přelomu 70. a 80. let z pera J. Holuba, F. Procházky a J. Čeřovského (Čeřovský a kol.). Asi nejznámější je červený seznam F. Zatím poslední je seznam V. Grulicha (Grulich 2012), který druhy kriticky ohrožené a silně ohrožené rozděluje na další podkategorie.

Přestože červené seznamy aktuálně definují přehled ohrožených druhů, jedná se spíše o seznamy na odborné platformě a jako takové uznávané jako vzácné. Z úředního pohledu to ale není totéž. Tím je pouze přehled zveřejněný ve vyhlášce č. 395/1992 Sb., a později doplněný ve vyhlášce č. 175/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Konkrétně v případě cévnatých rostlin se jedná o přílohu II. Její vytváření vyplývá ze směrnic Evropské unie na ochranu přírody, tedy směrnice č. 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků a směrnice č.

Cílem soustavy Natura 2000 je zachování, příp. V případě ohrožených druhů je cílem soustavy Natura 2000 vytvořit reprezentativní soustavu chráněných území, která by měla zajistit jejich přežití. Součástí směrnice č.

Čtěte také: Jak se chránit při práci s křovinořezem

Níže uvedený přehled nevychází ani tak z potřeby uvádět obecně známé informace, jako spíše pro praktickou potřebu sjednotit více seznamů dohromady. Data jsou převzaty z aktuálního červeného seznamu (Grulich 2012), Vyhlášek č. 395/92 Sb., 175/2006 Sb. a Směrnice o stanovištích (92/43/EHS) ze dne 21. 5. 1992, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Přitom je vycházeno z aktuálního seznamu cévnatých rostlin České republiky (Danihelka a kol.).

Jako taxony silně ohrožené jsou označovány rostliny s prokazatelným a trvalým ústupem, jejich stav se snížil až na 50 % původního zastoupení. Do této kategorie ohrožení je zapsáno 352 druhů a poddruhů vyšších rostlin, které se přirozeně vyskytují na území České republiky. Tento seznam byl vytvořen podle: PROCHÁZKA F. [ed.] (2001): Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). - Příroda, Praha, 18.

Seznam silně ohrožených druhů rostlin:

• Achillea tanacetifolia auct. bohem. non MILLER nec ALL.
• Aconitum firmum subsp.
• Adonis aestivalis L.
• Adonis vernalis L.
• Agrostis rupestris ALL.
• Aira praecox L.
• Alchemilla obtusa subsp.
• Alisma gramineum LEJ.
• Allium angulosum L.
• Allium carinatum L.
• Allium rotundum L.
• Allium sphaerocephalon L.
• Allium victorialis L.
• Alnus viridis (CHAIX) DC.
• Althaea officinalis L.
• Andromeda polifolia L.
• Androsace elongata L.
• Anthriscus caucalis BIEB.
• Arabis auriculata LAM.
• Arabis turrita L.
• Aremonia agrimonoides (L.) DC.
• Armeria vulgaris subsp.
• Asplenium cuneifolium VIV.
• Astragalus exscapus L.
• Avenula planiculmis (SCHRADER) W.
• Bartsia alpina L.
• Betula nana L.
• Betula obscura A.
• Bifora radians BIEB.
• Bupleurum longifolium L. subsp.
• Campanula barbata L.
• Campanula bononiensis L.
• Campanula rotundifolia subsp.
• Carex davalliana SM.
• Carex distans L.
• Carex fritschii WAISB.
• Carex hostiana DC.
• Carex lasiocarpa EHRH.
• Carex limosa L.
• Carex melanostachya BIEB. ex WILLD.
• Carex ornithopoda WILLD.
• Carex paupercula MICHX.
• Carex pulicaris L.
• Carex secalina WILLD. ex WAHLENB.
• Carex viridula subsp.
• Caucalis platycarpos L. subsp.
• Centaurea montana L. subsp.
• Centunculus minimus L.
• Cephalanthera rubra (L.) L. C.
• Chenopodium botrys L.
• Chenopodium urbicum L.
• Chenopodium vulvaria L.
• Cicuta virosa L.
• Cnidium dubium (SCHKUHR) THELL.
• Cornus australis C. A.
• Coronilla vaginalis LAM.
• Cruciata pedemontana (BELLARDI) EHREND.
• Cynoglossum montanum L.
• Cypripedium calceolus L.
• Dactylorhiza incarnata (L.) SOÓ subsp.
• Dactylorhiza fuchsii subsp. sudetica (PÖCH ex REICHENB. f.) VERM.
• Delphinium elatum L.
• Dianthus gratianopolitanus VILL.
• Dianthus lumnitzeri WIESB.
• Dianthus superbus subsp. alpestris (UECHTR.) ČELAK.
• Dianthus superbus subsp. sylvestris ČELAK.
• Dipsacus laciniatus L.
• Draba muralis L.
• Elatine hexandra (LAPPIERRE) DC.
• Eleocharis uniglumis (LINK) SCHULTES subsp.
• Epilobium anagallidifolium LAM.
• Epilobium nutans F. W.
• Euphorbia angulata JACQ.
• Euphorbia lucida WALDST. et KIT.
• Euphorbia palustris L.
• Euphorbia seguieriana NECKER subsp.
• Euphorbia villosa WALDST. et KIT. ex WILLD.
• Euphrasia curta subsp.
• Euphrasia kerneri WETTST.
• Euphrasia rostkoviana subsp. montana (JORD.) WETTST.
• Euphrasia tatarica FISCH.
• Fumana procumbens (DUNAL.) GREN.
• Gagea bohemica (ZAUSCHNER) SCHULTES et SCHULTES fil. subsp.
• Gagea pusilla (F. W. SCHMIDT) SCHULTES et SCHULTES fil.
• Galium boreale subsp.
• Gentiana cruciata L.
• Gentiana pannonica SCOP.
• Gentiana pneumonanthe L.
• Geranium molle L.
• Geum montanum L.
• Gladiolus imbricatus L.
• Globularia bisnagarica L.
• Gratiola officinalis L.
• Gypsophila fastigiata L.
• Helianthemum canum (L.) BAUMG.
• Helictotrichon desertorum subsp.
• Hesperis tristis L.
• Hieracium bifurcum BIEB.
• Hieracium caespitosum subsp. brevipilum (NAEG. et A. PETER) P. D.
• Hieracium fallax WILLD.
• Hieracium fritzei F. W.
• Hieracium glandulosodentatum UECHTR.
• Hieracium macranthum TEN.
• Hieracium nigrescens WILLD.
• Hieracium stoloniflorum WALDST. et KIT.
• Hieracium uechtritzianum G.
• Hieracium wimmeri UECHTR.
• Hydrocharis morsus-ranae L.
• Inula germanica L.
• Iris aphylla L. subsp.
• Iris graminea L.
• Iris humilis subsp. arenaria (WALDST. et KIT.) Á. LÖVE et D.
• Iris pumila L.
• Iris variegata L.
• Juncus trifidus L.
• Jurinea mollis (L.) REICHENB.
• Kickxia elatine (L.) DUMORT.
• Kickxia spuria (L.) DUMORT.
• Koeleria glauca (SCHRADER) DC.
• Lathyrus pannonicus subsp.
• Leonurus marrubiastrum L.
• Lilium bulbiferum L.
• Linum flavum L.
• Lithospermum officinale L.
• Lycopus exaltatus L. fil.
• Lysimachia punctata L.
• Lythrum hyssopifolia L.
• Lythrum virgatum L.
• Medicago prostrata JACQ.
• Melilotus dentatus (WALDST. et KIT.) PERS.
• Minuartia fastigiata (SM.) REICHENB.
• Monotropa hypophegea WALLR.
• Montia hallii (A.
• Muscari racemosum (L.) LAM. et DC.
• Myriophyllum alterniflorum DC.
• Najas marina L.
• Nepeta nuda L.
• Odontites vernus (BELLARDI) DUMORT.
• Onobrychis arenaria (KIT.) DC.
• Ononis arvensis L.
• Ophioglossum vulgatum L.
• Orchis militaris L.
• Orchis morio L.
• Orchis pallens L.
• Orlaya grandiflora (L.) HOFFM.
• Orobanche flava MART. ex F. W.
• Orobanche reticulata WALLR.
• Oxycoccus microcarpus TURCZ. ex RUPR.
• Papaver maculosum subsp. austromoravicum (KUBÁT) KUBÁT ined.
• Parietaria officinalis L.
• Parnassia palustris L.
• Pedicularis palustris L.
• Phlomis tuberosa L.
• Phyteuma orbiculare L. subsp.
• Pinguicula vulgaris L.
• Plantago arenaria WALDST. et KIT.
• Pleurospermum austriacum (L.) HOFFM.
• Polygala amarella CRANTZ subsp.
• Polygala amarella subsp.
• Populus nigra L.
• Potamogeton perfoliatus L.
• Potamogeton gramineus L.
• Potamogeton trichoides CHAM.
• Potentilla micrantha RAMOND ex DC.
• Potentilla thuringiaca BERNH.
• Pseudorchis albida (L.) Á. LÖVE et D.
• Pulmonaria angustifolia L.
• Pulsatilla grandis WENDER.
• Pulsatilla pratensis subsp.
• Pyrola rotundifolia L.
• Pyrus nivalis Jacq.
• Quercus cerris L.
• Ranunculus illyricus L.
• Ranunculus lingua L.
• Rosa majalis J.
• Rosa micrantha BORRER ex SM.
• Rosa sherardii H.
• Rosa spinosissima L.
• Rubus bertramii G.
• Rubus camptostachys G.
• Rubus divaricatus P. J.
• Rubus evestigatus TRÁVNÍČEK ined.
• Rubus hadracanthos G.
• Rubus nemoralis P. J.
• Rubus orthostachyoides H. E.
• Rubus semmonicus H. E. WEBER ined.
• Rubus wessbergii A.
• Salix elaeagnos SCOP.
• Salix hastata L.
• Salix lapponum L.
• Salvinia natans (L.) ALL.
• Saxifraga rosacea subsp. sponhemica (C. C. GMELIN) D. A.
• Scabiosa columbaria L.
• Scabiosa lucida VILL. subsp.
• Schoenoplectus tabernaemontani (C. C.
• Sclerochloa dura (L.) BEAUV.
• Scorzonera cana (C. A. MEYER) O. HOFFM.
• Scorzonera hispanica L.
• Scorzonera purpurea L.
• Scutellaria hastifolia L.
• Selaginella selaginoides (L.) BEAUV.
• Senecio sarracenicus L.
• Senecio umbrosus WALDST. et KIT.
• Silene nemoralis WALDST. et KIT.
• Sisymbrium orientale L.
• Sium latifolium L.
• Sonchus palustris L.
• Sparganium natans L.
• Stachys annua (L.) L.
• Stipa dasyphylla (LINDEM.) TRAUTV.
• Stipa tirsa STEVEN emend. ČELAK.
• Stratiotes aloides L.
• Swertia perennis L.
• Symphytum bohemicum F. W.
• Taraxacum hamatum RAUNK.
• Taraxacum lacistophyllum (DAHLST.) RAUNK.
• Taraxacum rubicundum (DAHLST.) DAHLST.
• Taraxacum serotinum (WALDST.
• Teesdalia nudicaulis (L.) BAST.
• Teucrium montanum L.
• Teucrium scordium L.
• Teucrium scorodonia L.
• Thalictrum flavum L. s. str.
• Thalictrum foetidum L.
• Thymelaea passerina (L.) COSSON et GERM.
• Traunsteinera globosa (L.) REICHENB.
• Triglochin palustris L.
• Trichophorum alpinum (L.) PERS.
• Utricularia minor L.
• Valeriana tripteris L.
• Valerianella rimosa BAST.
• Veratrum album L. subsp.
• Verbascum lychnitis subsp. moenchii (C. F.
• Veronica agrestis L.
• Veronica anagalloides GUSS.
• Veronica austriaca L.
• Veronica triloba (OPIZ) WIESB.
• Vicia pannonica CRANTZ subsp.
• Vicia pannonica subsp.
• Viola ambigua WALDST. et KIT.
• Viola lutea subsp.
• Viola stagnina KIT. ex SCHULT.
• Woodsia ilvensis (L.) R. BR.

Přehled kategorií ohrožení

V červeném seznamu cévnatých rostlin (Procházka 2001) je v kategoriích kriticky ohrožený, silně ohrožený a ohrožený druh uvedeno 1 148 taxonů z 2 550 autochtonních druhů a poddruhů na území České republiky, což znamená, že okolo 45 % druhů cévnatých rostlin je u nás ohrožených. Tato skutečnost se odráží i v počtu zvláště chráněných taxonů (viz tab. 3).

Tabulka 3: Rostliny - Červený seznam vs. Vyhláška 395/1992 vs. Návrh vyhlášky 2010

Pozn.: Ve stávající i navrhované vyhlášce jsou některé druhy sloučeny do vyšších taxonomických skupin (např. skupina bahenních pampelišek, orchideje a hořečky)

Zkratky: C1 - kriticky ohrožený, C2 - silně ohrožený, C3 - ohrožený O - ohrožený, SO - silně ohrožený, KO - kriticky ohrožený

tags: #ohrožený #druh #rostlin #seznam

Oblíbené příspěvky:

• Tvořivé objevování přírody
• Znečištění a kácení lesů: Komplexní pohled
• Jak vybrat správné pytle na odpad o objemu 35 litrů?
• Sarah Blue a Kamil Klein: Životní příběhy
• Emise skleníkových plynů v ČR