Ministerstvo financí a podpora obnovitelných zdrojů energie v České republice

04.03.2026

Důsledky klimatických změn, rostoucí závislost na fosilních palivech a rostoucí ceny energie jsou důvodem, proč se dnes dostává do popředí oblast obnovitelných zdrojů energie. Přínos obnovitelných zdrojů energie spočívá především v jejich schopnosti snižovat emise skleníkových plynů a úroveň znečištění, zvyšovat bezpečnost dodávek, vytvářet pracovní příležitosti a posilovat hospodářský růst, jakož i konkurenceschopnost a regionální rozvoj.

Obnovitelné zdroje energie jsou většinou domácího původu, nespoléhají se na dostupnost konvenčních energetických zdrojů v budoucnosti a díky jejich převážně decentralizovanému charakteru přispívají ke zmírnění energetické závislosti na dodávkách energie ze zahraničí. Obnovitelné zdroje energie představují jeden z klíčových prvků budoucí udržitelné energetiky.

Financování obnovitelných zdrojů energie

Celkový objem vícenákladů na financování POZE v loňském roce dosáhl 35,1 miliardy korun, jak spočítal podnik OTE. Hlavní podíl na tom měly fotovoltaické elektrárny, jejichž provozní podpora vyšla na 28,1 miliardy korun. Většinu z tohoto účtu již zaplatili spotřebitelé v ceně elektřiny, zbylých 11 až 12 miliard korun bude muset doplatit stát z rozpočtu. Konečný účet, který zhruba odpovídá očekávání, projedná vláda na svém jednání ve středu.

Na podporu obnovitelných zdrojů energie v příštím roce vláda vyčlení ze státního rozpočtu 8,5 miliardy korun. Dotace tak bude stejná jako v letošním roce. Pokud se během roku ukáže, že částka není dostatečná, přijde ministerstvo financí s úsporami výdajů v jiných oblastech, řekl novinářům ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Stanjura společně s ministrem průmyslu a obchodu Lukášem Vlčkem (STAN) představil návrh na snížení částky, kterou stát vyplácí na podporu obnovitelných zdrojů.

Přesnější vyhodnocování výnosnosti solárních elektráren

Vláda chce přesněji a individuálně vyhodnocovat výnosnost provozu solárních elektráren, zejména těch uvedených do provozu v letech 2009 a 2010. Teprve na základě toho vyhodnocení bude poskytovat dotace. Návrh vládní poslanci ve čtvrtek předloží jako pozměňovací návrh k dalšímu zákonu projednávanému ve Sněmovně, konečné schválení čeká Stanjura před třetím čtením státního rozpočtu.

Čtěte také: CIM Ministerstvo Emise: Vysvětlení

V rámci omezení vyplácených dotací by měli provozovatelé podporovaných elektráren předkládat údaje o výnosnosti svých zařízení, zatímco dosud se posuzoval sektor daného typu elektráren jako celek. Takzvané vnitřní výnosové procento elektráren se navíc bude posuzovat i se zohledněním provozu po ukončení státní podpory. Vláda bude také podporu vyplácet na nižší úrovni než dosud, aby byla v souladu s tím, jakou veřejnou podporu Česku schválila Evropská komise.

Od roku 2026 se také na starší obnovitelné zdroje energie bude vztahovat pravidlo, že v době záporných cen elektřiny na trhu se provozní podpora nevyplácí. V současnosti je vnitřní výnosové procento pro solární elektrárny uvedené do provozu v letech 2006 a 2012 stanoveno na 8,4 procenta, podle ministerstva financí je to ale horní hranice a vnitřní výnosové procento může v souladu s evropskými pravidly klesnout až na 6,3 procenta.

Návrhy ministra financí a dopady na fotovoltaiku

Návrhy ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) mohou mít dopady jak na polovinu stávajících českých fotovoltaik, tak i na celkovou důvěru podnikatelů v právní stát. Podle nich návrh Ministerstva financí namísto úspor přinese dlouhodobé závažné poškození české ekonomiky. Pro rok 2025 vyčíslilo Ministerstvo průmyslu a obchodu potřebnou výši prostředků státního rozpočtu podle § 28 odst. 3 zákona o podporovaných zdrojích energie na 31,2 miliardy korun.

Rozdíl ve výši téměř 23 miliard korun chce dle včera představených návrhů MF a MPO „pokrýt“ bezprecedentními zásahy do zákonem garantované podpory, a to především pro fotovoltaické elektrárny uvedené do provozu v letech 2009 a 2010. Podpora obnovitelných zdrojů byla přitom již v minulosti snížena celkem desetkrát, naposledy v roce 2021. Ministerstvo průmyslu a obchodu tehdy konstatovalo, že k žádným dalším změnám již docházet nebude. Že je podpora obnovitelných zdrojů adekvátní, odsouhlasila i současná vláda ve svém usnesení ze dne 6. dubna 2022.

„Porušení jasně daného slibu je velmi znepokojivým signálem nejen pro současné provozovatele obnovitelných zdrojů energie, ale i pro investory ve všech dalších odvětvích. Vede to k poškození důvěry ve fungování právního státu v ČR a stabilitu českého podnikatelského prostředí,“ komentuje Jan Krčmář, výkonný ředitel Solární asociace.

Čtěte také: Mluvčí Ministerstva životního prostředí

Vláda popírá, co sama dříve stanovila

Ministr financí Zbyněk Stanjura hodlá změnit zákon o podporovaných zdrojích energie a v něm zpětně snížit maximálně povolenou výnosnost projektů. Právě současná vláda přitom v roce 2022 současně platnou hranici sama stanovila, a to na 8,4 procenta. Ministr financí kromě toho chce zavést individuální kontroly výnosnosti tisíce elektráren. Takový krok je však v rozporu s evropskou i národní legislativou. Hranice povolené výnosnosti byla totiž stanovena jako průměr pro celý sektor, nikoli jako maximum pro konkrétní projekty.

MPO navíc již v rámci jednotlivých sektorů obnovitelných zdrojů v roce 2021 kontrolu provedlo a návratnost investic u solární energetiky prohlásilo za přiměřenou. Individuální kontroly jsou mimo to v rozporu s notifikačním rozhodnutím Evropské komise, které je připouští pouze u projektů se souběhem investiční a provozní podpory. „Ministerstvo financí chce nejen snížit hranici výnosnosti, podle které se dotace vyplácí, ale také zavést individuální kontroly. Ty jsou přitom podle notifikační zprávy Evropské komise výslovně zakázané. Navíc se chce ministerstvo pokusit vypočítat návratnost investic do obnovitelných zdrojů i po roce 2030. Těžko však může stanovit, jaká bude v příštím desetiletí cena elektřiny na trhu. Z předložených návrhů je poznat, že nebyly připraveny ze strany expertů na energetiku, obsahují logické chyby. Sektoru se tím vysílá signál, že musí podnikat v naprosto nestabilním prostředí,“ dodává Krčmář.

Snížení podpory pro obnovitelné zdroje by mělo pro českou energetiku závažné důsledky. Finanční problémy provozovatelů fotovoltaických elektráren by mohly vést k jejich krachům. Kromě toho Česko nebude pro investory do energetiky stabilní a předvídatelnou zemí. Právě další investice by přitom ČR potřebovala ke splnění svých cílů v oblasti udržitelnosti. V roce 2021 byl podíl OZE na konečné spotřebě energie jen 17,7 procenta, do roku 2030 by to přitom podle vnitrostátního plánu České republiky v oblasti energetiky a klimatu (NECP) mělo být 30 procent.

Potenciál obnovitelných zdrojů a ekonomické benefity

Česká republika má nyní jedinečnou možnost transformovat svou energetiku a podpořit tak konkurenceschopnost svého průmyslu i energetickou soběstačnost domácností. Podle nové studie poradenské společnosti Deloitte zpracované pro Svaz moderní energetiky je možné do roku 2030 postavit z evropských peněz přes 17 GW nového výkonu v obnovitelných zdrojích, pak už nemusí být tyto zdroje k dispozici a evropská dekarbonizační podpora může být přesměrována do jiných sektorů ekonomiky.

Energie s nulovou emisní stopou se totiž brzy stane nutností pro udržení pozice českých firem v nadnárodních dodavatelských řetězcích, ve kterých velcí mezinárodní odběratelé čím dál více požadují po svých subdodavatelích ekologicky udržitelné produkty. Výstavba obnovitelných zdrojů může podle studie Deloitte dále vylepšit příjmy domácností o 145 mld. Kč, navýšit výrobu v ČR o 721 mld. Kč a vytvořit 34 000 pracovních míst. Každá investovaná koruna do výstavby obnovitelných zdrojů se tak vrátí několikanásobně. Česko má velmi málo obnovitelných zdrojů.

Čtěte také: Povinnosti spojené s ekologickými plaketami

„Uhelná energetika v Česku končí. Elektřina z uhelných elektráren je neekologická a bude brzy i velmi drahá a provoz uhelných elektráren se už nevyplatí.„Naše vláda chce tuhle nelichotivou bilanci změnit. Pro naše občany a podniky potřebujeme elektřinu levnou a ekologickou. Modernizační fond čeká letos řada změn, například se rozroste o další oblasti podpory. Dosud jsme schválili podporu pro fotovoltaické elektrárny o výkonu 2 GW, které jsou schopny vyrobit elektřinu pro 750 tisíc domácností. Musíme jít ale dál. Potenciál výstavby obnovitelných zdrojů v Česku je přitom podle studie Deloitte pro Svaz moderní energetiky obrovský. Z dostupné finanční podpory lze vystavět cca 15,3 GW nových fotovoltaických a 2 GW větrných elektráren v letech 2023-2030.

Studie tak zjistila, že každá investovaná 1 Kč z evropských dotačních fondů mezi roky 2023-2030 využitá na výstavbu FVE a VTE se několikanásobně vrátí. „Akcelerace výstavby obnovitelných zdrojů by přinesla České republice významné benefity. Během příštích sedmi let bychom navýšili HDP o 4,7 % a příjmů centrální vlády o 4,1 %. Stoupnou i příjmy obecních rozpočtů, protože právě v regionech se budou fotovoltaické a větrné elektrárny budovat.

Dostupnost bezemisní energie a konkurenceschopnost

České firmy jsou součástí globálních dodavatelských řetězců, což zvyšuje požadavky na jejich postupnou transformaci směrem k větší udržitelnosti výrobních procesů. Ta je zásadní pro spotřebitele na mezinárodních trzích, kteří více projevují ochotu kupovat především udržitelně vyrobené produkty.

„Česko musí v obnovitelných zdrojích přidat. Obnovitelné zdroje jsou domácí zdroje posilující energetickou bezpečnost. Slunce svítí u nás, vítr fouká u nás. V rámci posílení energetické bezpečnosti se nyní v Evropě masivně odstraňují překážky pro výstavbu obnovitelných zdrojů a zavádějí se takzvané go-to zóny, které urychlují proces povolování nových solárních a větrných. Povolovací procesy by v těchto zónách neměly přesáhnout jeden rok, mimo zóny dva roky.

Bariéry výstavby obnovitelných zdrojů energie

Zásadní bariérou výstavby obnovitelných zdrojů energie v Česku je nejednotnost podmínek, na jejichž základě obecní a stavební úřady umožňují jejich výstavbu. Obce a stavební úřady stanovují podmínky pro výstavbu obnovitelných zdrojů energie na svých územích na základě nejednotných, často subjektivních důvodů. Rozhodovací praxe u obdobných projektů v jiných částech země tak může být zcela rozdílná.

Kvůli legislativě v ČR je v současnosti povolovací proces a výstavba větrných elektráren otázkou 10 let i více, u velkých solárních elektráren běžně přes 5 let. Zvláště u větrných elektráren tak jejich povolovací procesy výrazně přesahují horizont, po který jsou pro Česko k dispozici finance z Modernizačního fondu a dalších dotačních titulů.

Nutnost výstavby obnovitelných zdrojů a zjednodušení povolování si uvědomuje i Svaz měst a obcí České republiky (SMOČR). „Svaz měst a obcí České republiky chce být součástí řešení. Rozvoj výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů je obrovskou příležitostí pro Česko a jeho tradičně vysoce kvalifikované průmyslové obory. Je to zároveň i šance pro města, obce a celé regiony, které mohou díky inovativním energetickým projektům posilovat svou lokální ekonomiku, zaměstnanost a energetickou soběstačnost. Mohlo by jít také o důležitý impulz o pro rozvoj venkova, kam bychom přitáhli tolik důležité investice,“ říká předseda Komise pro životní prostředí a energetiku SMO ČR Dan Jiránek.

Podpora z OP TAK

Firmy tak mohou žádat o finanční podporu na využívání energie z obnovitelných zdrojů. Výzvy vyhlásilo Ministerstvo průmyslu a obchodu, které je řídicím orgánem OP TAK. Žádosti bude API přijímat do 13. prosince 2024. Cílem obou výzev je podpora podnikatelů v oblasti využití OZE, jež vede ke snížení spotřeby primárních energetických zdrojů a tím i znečištění ovzduší. Využívání obnovitelných zdrojů energie dále snižuje energetickou závislost ČR na domácích fosilních palivech a dovozu energií ze zahraničí.

„V případě malých vodních elektráren mohou žadatelé použít dotační podporu na jejich výstavbu či modernizaci,“ říká Lukáš Vymětal, generální ředitel Agentury pro podnikání a inovace. Firmy mohou v obou výzvách získat až 65 % způsobilých výdajů zpět formou dotace, maximálně 100 milionů korun na jeden projekt.

Reakce na novelu energetického zákona

Česku po schválení novely energetického zákona hrozí podle solárníků miliardové škody a arbitráže. Změny, které mají omezit některé výdaje na podporu obnovitelných zdrojů energie, podle nich zcela mění zavedená pravidla a mohou mít likvidační důsledky pro obor. Sněmovna schválila novelu energetického zákona, která zavádí mimo jiné přesnější a individuální vyhodnocování výnosnosti solárních elektráren s výkonem nad 30 kilowattů uvedených do provozu v letech 2009 a 2010.

Změny v podpoře obnovitelných zdrojů podle asociace nalomí důvěru podnikatelů a investorů ve stát. „Je zcela absurdní, že se vláda snaží zaplátovat díry v rozpočtu tím, že poruší závazky státu vůči investorům, české a evropské právo. Státu kvůli tomuto kroku hrozí miliardové ztráty, ohrožení konkurenceschopnosti firem a bezprecedentní šok pro banky. Změny podle asociace zavádí pro většinu subjektů nesplnitelné byrokratické požadavky.

„Změny v podpoře provozu elektrárny navrhované ministerstvem budou znamenat významný zásah do finanční kalkulace našeho původního investičního záměru, který musel být řešen úvěrem. Ministerstvo financí (MF) už dříve kritiku odmítlo. „Primárně jde o vylepšení procesu kontroly a přezkumu daných parametrů především u fotovoltaik uvedených do provozu v letech 2009 a 2010 a jejichž výkon je vyšší než 30 kW. Podstatnou část tržeb těchto provozovatelů totiž tvoří prostředky daňových poplatníků, a tedy MF nevidí nic nestandardního na tom, že chce stát provádět širší kontrolu těchto výdajů ze státního rozpočtu,“ uvedl Ondřej Macura z tiskového odboru úřadu. Cílem navržených kroků je zabránit překompenzaci, která vede k deformacím trhu, dodal.

Hledání řešení pro snížení plateb na POZE

Ministerstvo financí hledá řešení, jak snížit celkový objem plateb na podporu obnovitelných zdrojů energie. Jednou z možností by mohla být i změna zákona, která by omezila dotace. Platby na podporované zdroje energie (POZE) letos hradí plně pouze stát, podle ministra by se v příštím roce měl vrátit systém z předchozích let, kdy byly platby rozděleny mezi stát a odběratele.

Současný stav, kdy stát platí plnou podporu na POZE, je podle Stanjury neudržitelný. Bude proto prosazovat, aby se v příštím roce příspěvek opět rozdělil mezi stát, domácnosti a firmy. "Můj názor je, že by to tak mělo být rozděleno. Budeme se ale snažit ten celkový objem snížit," řekl Stanjura. Jeho resort podle něj nyní hledá argumenty, které by umožnily objem plateb zredukovat. Připustil, že možností může být změna zákona. Kdy by její návrh mohl předložit, však nedokázal specifikovat.

Akcelerační oblasti pro rychlejší rozvoj OZE

Cílem aktualizovaného Vnitrostátního plánu České republiky v oblasti energetiky a klimatu je dosažení podílu obnovitelných zdrojů energie na hrubé konečné spotřebě do roku 2030 na úrovni 30,1 % (v roce 2023 měla ČR 18,6 %). Jedním z klíčových nástrojů pro dosažení tohoto cíle je zavedení tzv. akceleračních oblastí, které umožní rychlejší využívání obnovitelných zdrojů energie, zejména větrné a solární.

Tento přístup je součástí návrhu zákona o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie (ZOZE), který vychází z evropské směrnice 2023/2413. Návrh zákona byl schválen vládou a v květnu 2025 byl předán k projednání Parlamentem ČR.

Akcelerační oblasti budou určovány na místní, krajské i celostátní úrovni, přičemž bude brán ohled na specifika jednotlivých regionů a veřejné zájmy, jako jsou ochrana přírody, kulturní dědictví nebo bezpečnost státu. Tímto způsobem bude zajištěno, že projekty nebudou zasahovat do oblastí s přísnou ochranou, jako jsou například národní parky či území Natura 2000, a zároveň se umožní efektivní rozvoj obnovitelných zdrojů. Zákon rovněž zjednodušuje proces posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), čímž zrychlí schvalovací procedury a umožní vydání rozhodnutí o projektech do 12 měsíců od podání žádosti.

Pro investory to znamená vstup do prostředí s jasně definovanými podmínkami, větší pravděpodobnost úspěšného schválení projektů a vyšší transparentnost díky důkladnému předběžnému vyhodnocení území. Návrh zákona ZOZE je tak klíčovým krokem směrem ke klimatické neutralitě a posílení energetické bezpečnosti a soběstačnosti České republiky.

Co jsou akcelerační oblasti a proč vznikají?

Akcelerační oblasti mohou být vymezovány za účelem zjednodušeného povolování obnovitelných zdrojů energie (v současnosti fotovoltaických a/nebo větrných elektráren) a s nimi související infrastruktury. V případě jejich vymezení se poté jedná o předem posouzené oblasti, ve kterých budou tyto záměry nejméně v rozporu s omezeními vyplývajícími z ochrany jiných veřejných zájmů, např. ochrany přírody, ochrany zemědělského půdního fondu, zajištění obranyschopnosti státu, zajištění hydrometeorologické služby, bezpečnosti civilního letectví, ochrany ložisek strategických surovin, památkové péče nebo také ochrany lázní a léčivých zdrojů.

Investoři v nich budou muset splnit podmínky stanovené v průběhu jejich vymezení a vycházející z požadavků na ochranu jiných veřejných zájmů. Zpravidla však v případě dodržení těchto podmínek nebudou muset nechat záměr posoudit v rámci EIA, což přispěje k rychlejšímu povolení.

Akcelerační oblasti vznikají na základě požadavků vyplývajících z práva EU (tzv. směrnice RED III) a dále s ohledem na plnění cílů EU a ČR v oblasti klimatu a na posílení energetické bezpečnosti a soběstačnosti ČR.

Žádné akcelerační oblasti v současnosti (podzim / zima 2025) vymezeny nejsou. Budou vymezeny v územně plánovací dokumentaci, což je komplexní proces upravený stavebním zákonem, jehož nedílnou součástí je také projednání s dotčenými orgány a s veřejností. Předpokládá se, že první akcelerační oblasti by mohly být vymezeny v druhé polovině roku 2026.

V současnosti lze vymezovat akcelerační oblasti pouze pro větrné elektrárny a pro fotovoltaické elektrárny. Pro další druhy výroben elektřiny z OZE je bude možné vymezovat v případě, že pro ně budou vymezeny tzv. nezbytné oblasti v Politice územního rozvoje ČR.

Právní rámec

Zvláštní úpravu vymezování akceleračních oblastí a povolování záměrů v nich obsahuje nový zákon č. 249/2025 Sb., o urychlení využívání některých obnovitelných zdrojů energie a o změně souvisejících zákonů (zákon o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie) - zkráceně bývá označován jako ZOZE. ZOZE je především právním předpisem transpozičním. Do české právní úpravy promítá související požadavky obsažené v tzv. směrnici RED III. Akcelerační oblasti jsou v ZOZE definovány jako oblasti vymezené za účelem urychlení využití OZE.

Akcelerační oblastí je oblast vymezená za účelem urychlení využívání OZE. Pouze v řádně vymezených akceleračních oblastech se uplatní zjednodušený režim povolování záměrů pro využití OZE upravený v ZOZE. Nezbytné oblasti jsou plošně nadřazenou množinou akceleračních oblastí a samy o sobě nepřináší žádné změny v povolování záměrů. Akcelerační oblasti lze vymezit pouze ve vymezených nezbytných oblastech, a to pouze pro ten druh OZE, pro které jsou tyto nezbytné oblasti vymezeny. Nezbytné oblasti byly v Politice územního rozvoje ČR vymezeny pro využití energie větru a slunce - akcelerační oblasti tedy lze v současnosti vymezovat pouze pro fotovoltaické a větrné elektrárny a s nimi související infrastrukturu.

Územní opatření se vydává pro každou akcelerační oblast za účelem stanovení specifických podmínek a zmírňujících opatření platných v dané akcelerační oblasti. Tyto podmínky a zmírňující opatření budou muset záměry pro využití OZE povolované v akcelerační oblasti splňovat. Jejich účelem je vyloučit nebo zmírnit případné nepříznivé vlivy těchto záměrů v území. Jejich dodržování je základním předpokladem pro zjednodušené povolování v akceleračních oblastech.

Zjednodušení povolování ve vymezených AO

Pro záměry pro využití OZE budou v akceleračních oblastech předem stanoveny podmínky a zmírňující opatření. Budou-li tyto podmínky respektovány a nedojde-li v mezičase k významným změnám v území, pak pro záměry v akcelerační oblasti zpravidla nebude nutné provést posouzení EIA a bude pro ně vydáváno zjednodušené (zčásti jen kontrolní) jednotné environmentální stanovisko. Stavební úřad rozhodne o povolení záměru pro využití OZE v akcelerační oblasti do 60 dnů ode dne zahájení řízení.

Jak se akcelerační oblasti vybírají a vymezují?

Při vyhledávání území, která by mohla být vhodná pro vymezení akceleračních oblastí, byla zvážena celá řada kritérií z různých oblastí. Některé limity byly označeny za „červené“ - pokud se takový limit v území nachází, pak v něm vůbec nelze vymezit akcelerační oblast. Červeným limitem jsou zvláště chráněná území, lokality soustavy Natura 2000 a další limity, které jsou promítnuty do nařízení vlády o stanovení území, na kterých nelze vymezovat akcelerační oblasti. Červené limity jsou právně závazné.

Akcelerační oblasti lze vymezit v územně plánovací dokumentaci na třech úrovních. Mohou je vymezit obce (v územním plánu), kraje (v zásadách územního rozvoje) a vláda (v územním rozvojovém plánu). Záleží přitom na jejich významu, který může být místní, regionální nebo celostátní. Vymezení prvních akceleračních oblastí se předpokládá v druhé polovině roku 2026. Akcelerační oblasti však lze bez časového omezení vymezovat i po tomto datu.

Role obcí a krajů

Míra zapojení obcí a krajů se liší podle toho, na jaké úrovni je akcelerační oblast vymezována, tedy zda akcelerační oblast vymezuje obec (v územním plánu), kraj (v zásadách územního rozvoje) nebo vláda (v územním rozvojovém plánu). Obecně platí, že čím níže je akcelerační oblast vymezována, tím více jsou dotčené kraje a obce do procesu vymezování zapojeny.

V souladu s požadavky stavebního zákona mají obyvatelé dotčených obcí právo se zúčastnit veřejného projednání (změny) územně plánovací dokumentace, ve které má být akcelerační oblast vymezena. Podle ZOZE může obec, na jejímž území se nachází větrná elektrárna, získat finanční příjem z nově zavedeného poplatku za výrobu elektřiny z větrných elektráren. Tento poplatek je stanoven ve výši 50 Kč za každou vyrobenou megawatthodinu elektřiny. Výnos poplatku náleží obci, na jejímž území je výrobna umístěna.