Ohrožené druhy vážek v České republice

Život vážek je pevně spjat s vodou, vývoj larev totiž probíhá výhradně ve vodním prostředí. Larvy jsou stejně jako dospělci dravé a živí se jinými druhy bezobratlých živočichů. Zdržují se většinou na dně nebo na vodní vegetaci. Larvy některých druhů vázaných na tekoucí vody (klínatky, páskovci) bývají zcela zahrabány v substrátu dna.

Vývoj trvá většinou několik měsíců, méně často žijí larvy i více let. K líhnutí vážek dochází obvykle na vodní vegetaci nad hladinou nebo na rostlinách blízko břehu. Čerstvě vylíhnutá vážka rychle rozvine a usuší křídla a její další život se odehrává většinou ve vzduchu.

Za slunného a teplého počasí vážky čile poletují, za deště a v noci sedí nehnutě ve vegetaci nebo i na stromech. Většinu vážek zastihneme v blízkosti vody, některé druhy se však od vody vzdalují a využívají jako loviště či místa k odpočinku lesní cesty, paseky nebo okraje lesů. Největší pestrost vážek nacházíme ve stojatých vodách rybníků či tůní s čistou vodou a bohatými porosty vodních rostlin. Naopak znečištěné nebo silně zarybněné vody hostí většinou jen několik málo tolerantních druhů.

Výskyt vážek v Kraji Vysočina

Území Českomoravské vrchoviny patří, z hlediska vážek, díky značné aktivitě řady mapovatelů v posledních 15 letech k územím poměrně dobře prozkoumaným. Na území Kraje Vysočina bylo na základě shromážděných dat zaznamenáno 60 druhů vážek. Z nich 37 druhů je uvedeno v různých kategoriích ohrožení v Červeném seznamu bezobratlých.

Databáze shromážděných údajů z jednotlivých zdrojů obsahuje zhruba 9200 údajů. Z toho přes 2000 údajů bylo získáno vlastním terénním průzkumem zpracovatelů projektu, ostatní data pocházejí z databáze NDOP nebo publikovaných zdrojů. Komentovány jsou druhy evidované pouze v Kraji Vysočina.

Čtěte také: Rizika mobilních aplikací a Wi-Fi

Příklady lokalit s výskytem ohrožených druhů vážek

• Velmi dobře zachovalý oligotrofní rybník s bohatými litorálními porosty, který se nachází pod Javořicí v jižní části Jihlavských vrchů. Zjištěno zde bylo velmi pestré společenstvo vážek. Z celkem 25 zjištěných druhů patří k nejvýznamnějším vážka čárkovaná (Lecorrhinia dubia), vážka jasnoskvrnná (Leucorrhinia pectoralis), vážka tmavoskvrnná (Leucorrhinia rubicunda), šidélko kopovité (Coenagrion hastulatum).
• Rybník v otevřené polní krajině poblíž Dalešic. Díky nedostatku vody bývá v posledních letech snížená hladina, což umožnilo rozvoj bohatých litorálních porostů. Rozsáhlé prohřáté mělčiny s vegetací jsou vhodným stanovištěm zejména pro teplomilné druhy vážek. Na lokalitě bylo zjištěno 25 druhů vážek, stálé populace zde mají druhy jako je šídlo tmavé (Anax parthenope), vážka jarní (Sympetrum foncolombii), vážka červená (Crocothemis erythraea) nebo šidélko znamenané (Erythromma viridulum).
• Tok řeky Jihlavy je významný pro reofilní druhy vážek, i když charakter a zachovalost jednotlivých úseků toku jsou velmi proměnlivé. K velmi zajímavým úsekům s přírodním charakterem koryta, ale poměrně znečištěnou vodou představuje úsek mezi Jihlavou a Třebíčí. Zde byl zjištěn výskyt klínatky obecné (Gomphus vugatissimus), v kamenitých úsecích s rychleji proudící vodou, zejména pod jezy, se lokálně vyskytuje také klínatka vidlitá (Onychogomhus forcipatus). Vzácně byla zjištěna také klínatka rohatá (Ophiogomphus cecilia).

Vážka jasnoskvrnná (Leucorrhinia pectoralis)

Vážka jasnoskvrnná obývá různé typy stojatých vod. Nejčastěji osídluje vody se středním obsahem živin, není však příliš vyhraněná. Vyhledává zejména slatiniště, rašeliniště, lesní a luční tůně, jezera nebo extenzivně obhospodařované rybníky, tůně vzniklé poklesem po důlní těžbě, v pískovnách nebo hlinících. Vyžaduje bohatou litorální vegetaci a doprovodnou vzrostlou zeleň v okolí. Alespoň část vodní hladiny musí být nezarostlá, důležité je i dostatečné oslunění a stálá výška vodní hladiny.

Larvy i dospělci se živí převážně menším vodním hmyzem. Larvy žijí na ponořené vegetaci, rozkládajících se rostlinách nebo v rašelinném bahně, vyvíjejí se 2 roky. Dospělci se vyskytují od první poloviny května do konce července.

Vážka jasnoskvrnná je eurosibiřský druh. Centra areálu leží ve východní části střední Evropy, východní Evropě a na západní Sibiři. Na sever zasahuje do jižní části Skandinávie. Západní hranice rozšíření prochází Nizozemskem, Belgií a Francií. Jižní hranice prochází jižní Francií, severní Itálií, Balkánským poloostrovem a Tureckem. Východní hranici tvoří pohoří Altaj a řeka Ob.

Vážka jasnoskvrnná se vyskytuje mozaikovitě až ostrůvkovitě prakticky po celém území naší republiky. V současnosti je častější v jižních Čechách (Jindřichohradecko, Třeboňsko a Táborsko, Českobudějovicko), severních Čechách (Českolipsko, Lužické hory, Labské pískovce) a východních Čechách (Pardubicko, Královéhradecko). Několik lokalit se silnou populací je známo z Českomoravské vrchoviny. Na severní Moravě a ve Slezsku se druh vyskytuje na řadě lokalit, nejvíce nálezů pochází z Karvinska. Většina známých lokalit leží v nadmořské výšce do 600 m n. m.

Ohrožení a ochrana vážky jasnoskvrnné

Hlavní příčinou ohrožení vážky jasnoskvrnné je likvidace vhodných stanovišť, eutrofizace vodních nádrží a nevhodný způsob jejich obhospodařování. Může být ohrožena zejména těžbou rašeliny, vysoušením rašelinišť, změnami vodního režimu včetně odvodnění okolních ploch a rekultivací důlních oblastí. Významným negativním vlivem je intenzivní chov ryb a znečisťování vody.

Čtěte také: Ohrožení orangutani: Podrobná analýza

Pro ochranu vážky jasnoskvrnné v určitém regionu je nejvhodnější soustava více blízkých vodních ploch. Vhodnost jednotlivých vodních nádrží pro vývoj vážky jasnoskvrnné se totiž vlivem počasí průběhu let může měnit. Populace zde může dočasně vymizet, může se však sama přirozeně obnovit z okolních nádrží.

Nenarušená rašeliniště a slatiniště je vhodné ponechat v původním stavu a zachovat nezměněný vodní režim i v širším okolí. Pokud bylo rašeliniště dříve odvodněno nebo samovolně vysychá, je vhodné citlivě podpořit jeho opětovné zavodnění.

Na významných lokalitách vážky jasnoskvrnné je třeba vyloučit intenzivní chov ryb, chov vodní drůbeže, přikrmování ryb, hnojení a vápnění. Nevhodný je především odchov kaprovitých ryb do tržní velikosti. Hladinu je třeba udržovat na stabilní úrovni, aby nedocházelo k vyschnutí nebo promrznutí míst vývoje larev.

Pokud v litorální vegetaci postupně převládá rákos či orobinec, je vhodné je likvidovat pravidelným kosením a selektivním vytrháváním či vysekáváním. Použití herbicidů je vyloučeno.

Tůně vzniklé na místech po těžbě rašeliny, bývalé vojenské prostory, luční mokřady apod. jsou často ohroženy zazemňováním a zarůstáním dřevinami. Zde je vhodné vytvořit soustavu různě velkých mělčích tůní v různém stádiu sukcese s plochou nezarostlé vodní hladiny alespoň 5 - 10 m². Zazemněné tůně, ze kterých vážka již vymizela, je vhodné prohloubit. Část náletových dřevin je vhodné pravidelně odstraňovat tak, aby vodní hladina tůní byla dostatečně osluněna.

Čtěte také: Jak se chránit při práci s křovinořezem

Vážka žlutoskvrnná (Orthetrum coerulescens)

Znaky: Délka těla 4,5-5 centimetrů, rozpětí křídel 6 až 7 cm. Samice má hnědý zadeček, samec světle modrý. Tento druh je zpravidla menší než většina ostatních druhů r. Orthetrum.

Stanoviště: Žije v malých, pomalu tekoucích vodách bohatých na vápník. Vyhýbá se velkým vodním plochám. Imaga většinou odpočívají na zemi nebo na vegetaci. Po vyrušení létají klikatým neklidným letem velmi nízko nad zemí nebo nad vodní hladinou.

Rozšíření: Celá Evropa až do jižní Skandinávie a na jih Britských ostrovů. V horách vystupuje jen do výšky kolem 700 m n.m.

Výskyt: Nikde není hojný. V Německu patří vážka žlutoskvrnná mezi ohrožené druhy. U nás vzácný.

Biologie: Imaga létají od června do srpna. Kopulace probíhá na zemi. Po ní létá samice rychle podél břehu a za letu vypouští vajíčka do vody. Samec ji v letu následuje a střeží. Celý vývojový cyklus druhu trvá asi dva roky.

tags: #ohrožený #druh #vážka

Oblíbené příspěvky:

• Srovnání ekologických prášků do myčky
• Názory Václava Klause na klima
• Národní parky Jižních Čech
• Zjištění trasy odpadního potrubí
• Větrná energie a udržitelnost