Ubývání biodiverzity je jedním z nejzávažnějších globálních problémů současnosti. Biologickou rozmanitost lze posuzovat podle populací a druhů, nejčastěji jako počet druhů v určité oblasti.
Za měřítko stupně ohrožení jednotlivých druhů a za nejspolehlivější ukazatele pravděpodobnosti jejich vyhynutí či vyhubení jsou považovány tzv. Červené seznamy ohrožených druhů Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN). Ty jsou nejúplnějším zdrojem informací o stavu ochrany živočišných a rostlinných druhů a hub na světě. Z kritérií výběru druhů pro červené seznamy IUCN vychází celá řada dalších seznamů, které vznikají na úrovni států případně jejich regionů nebo na úrovni větších územních celků (např. evropský červený seznam). Také Česká republika má aktuální červené seznamy živočichů a rostlin. Řada z nich byla publikována v odborném časopise Příroda.
Zmenšování velikosti a fragmentace populací, ubývání přirozených stanovišť a jejich degradace jsou jedny z nejčastějších příčin ohrožení druhů.
Devadesát pět procent všech v Česku známých obojživelníků je ohroženo, z toho bezmála polovina kriticky. U ostatních živočichů není situace až tak hrozivá.
Na druhou stranu se tento vývoj od 17. století nebezpečně urychlil. Vymírání je nyní tisíckrát až desetitisíckrát rychlejší, než kdyby přirozený proces člověk vůbec neovlivňoval. Některé druhy dokonce zmizí, aniž je lidé vůbec poznají.
Čtěte také: Ochrana ohrožených zvířat
Kdyby z české přírody zmizel krtek, znamenalo by to pohromu pro další a další živočišné a rostlinné druhy. Na krtinách se vytváří speciální mikroklima, takže se na nich daří rostlinám, které jinde prakticky nerostou. V kožichu krtka žijí roztoči a další paraziti. Před lety se totéž mohlo říkat o koroptvi nebo syslu - jejich počty se v posledních letech dramaticky snížily.
Ještě v padesátých letech minulého století platilo, že hlavním důvodem vymírání živočichů je jejich přímé pronásledování člověkem, tedy lov. Dnes je to ovšem likvidace přirozeného prostředí, v němž živočichové žijí. Typickým českým příkladem jsou některé druhy ptáků - zvláště ty, které žijí v zemědělsky obdělávané krajině. Podobný osud jako zmiňovanou koroptev potkal i čejku chocholatou.
Člověk se snaží napravit, co sám způsobil. Například na Labi a jeho přítocích staví rybí přechody, aby přes hráze mohli putovat lososi. Na jižní Moravě se zase objevil drop velký, který byl pokládán za vyhubeného. Jelikož se mu ale daří v sousedním Rakousku, rozšiřuje své teritorium i za hranice.
Jenže: ochrana určitého druhu a lidská pomoc pro jeho záchranu může způsobit to, že se přirozená rovnováha znovu vychýlí, ovšem jiným směrem. Například kormorán patřil před lety ke vzácným ptákům, který byl zařazen na seznam ohrožených druhů. Podobné je to s bobrem. Do Česka se začali vracet v 80. letech a rychle se rozšiřují. Zpočátku byl bobr považován za kuriozitu, dnes už na některých místech poškozuje hráze nebo kácí cenné stromy.
"Žijeme v době, kdy je krajina zcela přeměněna člověkem a intenzívně hospodářsky využívána. Zvláštní ochrana druhů vychází z páté části zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Definuje ji jako ochranu druhů rostlin a živočichů, které jsou v našich podmínkách ohrožené nebo vzácné, vědecky či kulturně velmi významné. Takové druhy jsou vyhlášeny za zvláště chráněné. Výčet takto chráněných druhů je uveden v příloze II. a III. vyhlášky č. 395/1992 Sb. Od roku 1992 byl tento seznam aktualizován pouze dílčím způsobem v rámci implementace evropských směrnic a v současné době vyžaduje celkovou revizi. V aktuální podobě seznam obsahuje 532 druhů rostlin včetně hub a 309 druhů živočichů. Podobně jako u ptačích druhů je u zvláště chráněných druhů chráněný každý jedinec ve všech jeho vývojových stádiích, chráněn je rovněž jejich biotop.
Čtěte také: Seznam ohrožených zvířat
Je zakázáno škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů, zejména je chytat, chovat v zajetí, rušit, zraňovat či usmrcovat a dále provádět veškeré aktivity související s jejich komerčním využíváním. Není dovoleno sbírat, ničit, poškozovat či přemisťovat jejich vývojová stádia nebo jimy užívaná sídla. V případě zvláště chráněných druhů rostlin je zakázán jejich sběr, trhání, vykopávání, poškozování, ničení nebo jiné rušení ve vývoji vč. držení, pěstování, dopravování a komerční využívání těchto rostlin. Z uvedených zákazů lze v konkrétních případech povolit výjimku.
U kategorie ohrožených druhů je rozdíl, zda se jedná o rostliny nebo živočichy. Pro ohrožené druhy rostlin platí, že nájemci a vlastníci mohou prolomit výše uvedené zakázané činnosti v souvislosti s běžným obhospodařováním svých pozemků bez nutnosti dalšího povolení, blíže viz § 49 zákona o ochraně přírody a krajiny. U ohrožených druhů živočichů je situace odlišná (§ 50 zákona). V případě zásahu do přirozeného vývoje těchto živočichů je při činnostech souvisejících s běžným obhospodařováním nemovitostí nebo jiného majetku nezbytné předchozí stanovisko orgánu ochrany přírody.
Zákon o ochraně přírody a krajiny dále upravuje podmínky držení, chovu, pěstování, prodeje, výměny nebo nabízení za účelem prodeje nebo výměny nebo zpracování zvláště chráněných druhů. Každý, kdo tímto způsobem nakládá se zvláště chráněným jedincem, musí být schopen prokázat jeho legální původ. Upravena je také povinnost evidence zvláště chráněných druhů živočichů chovaných v lidské péči.
Vybraným vzácným a ohroženým druhům rostlin, živočichů a hub poskytuje zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, zvláštní, přísnější ochranu. Zákon zajišťuje také ochranu tzv. evropsky významných druhů vyplývající ze Směrnice Rady č. 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a Směrnice Rady č. 2009/147/ES, o ochraně volně žijících ptáků. Podle míry ohrožení jednotlivých druhů jsou stanoveny tři kategorie ochrany - druhy kriticky ohrožené, silně ohrožené a ohrožené.
Ochrana zvláště chráněných druhů se vztahuje na jednotlivé jedince, jejich vývojová stádia a části i sídla a deklarována je rovněž ochrana jejich biotopu, zakotvena také ochrana mrtvých jedinců, jejich částí nebo výrobků z nich. Ze zákonných zákazů lze udělit výjimku, a to za podmínek a z důvodů stanovených v zákoně. Podmínkou pro udělení výjimky je doložení jiného veřejného zájmu převažující nad zájmem ochrany přírody (daného druhu), nebo zájem ochrany přírody. U evropsky významných druhů pak další podmínky neexistence jiného uspokojivého řešení, neovlivnění dosahování či udržení příznivého stavu druhu z hlediska ochrany a současně musí být dán některý ze zákonem jmenovaných důvodů.
Čtěte také: Rizika mobilních aplikací a Wi-Fi
Každý druhý rok je povinností ČR reportovat vydané výjimky ze zákazů Evropské komisi skrze systém HABIDES+.
, včetně jejich rozdělení do kategorií ochrany je uveden v příloze II (rostliny) a III (živočichové) vyhlášky č. 395/1992 Sb. Detailní infomace ke zvláště chráněným druhům lze nalézt na kartách jednolivých druhů, detailnější informace k ochraně druhů lze nalézt v rubrice Odborné podklady a metodiky.
V roce 2024 byl Parlamentu ČR předložen návrh komplexní novely zvláštní druhové ochrany se záměrem je zajištění účinnější ochrany druhů postavené především na ochraně jejich prostředí, jejich biotopů, a současně změny umožňující větší uplatnění nástrojů aktivní péče o vzácné a ohrožené druhy. Přehledně popisuje připravenou změnu včetně navrženého seznamu zvláště chráněných druhů webová stránka AOPK ČR ochrana druhů.
Za účelem ochrany vybraných zvláště chráněných druhů je přiznána náhrada za jimi způsobenou škodu. Podmínky a vybrané druhy jsou definovány v zákoně č. 115/2000 Sb., o náhradě škod způsobeným zvláště chráněnými druhy, konkrétně vlkem obecným, medvědem hnědým, rysem ostrovidem, vydrou říční, bobrem evropským a losem evropským, a také kormoránem velkým.
Stav zvláště chráněných druhů chráněných na úrovni EU, evropsky významných druhů, z hlediska je ochrany pravidelně hodnocen v šestiletých cyklech. Výsledky jsou dostupné na webových stránkách AOPK ČR. Statistické zpracování udělovaných výjimkách z ochrany evropsky významných druhů je pro všechny státy EU dostupné na stránkách Evropské agentury pro životní prostředí.
Zvířata o tom sice neví, ale existuje hororový seznam, na který se určitě nechtějí dostat. Červený seznam ohrožených druhů zvířat z celého světa je známý taky jako Červený seznam IUCN. Kdo na něm je, tomu hrozí smrt. Červený seznam ohrožených druhů zvířat z celého světa, nebo také Červený seznam IUCN je opravdový seznam živočichů a rostlin, který poprvé sestavil v roce 1964 Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN - International Union for Conservation of Nature), nejvýznamnější celosvětové společenství zabývající se ochranou přírody a přírodních zdrojů. IUCN, v němž pracuje řada odborníků z celého světa, tento seznam každé dva roky aktualizuje. Při poslední aktualizaci v něm bylo zapsáno téměř 64 tisíc druhů, z toho skoro 20 tisíc ohrožených vyhynutím. Ohrožené druhy jsou v seznamu roztříděné do několika kategorií podle stupně ohrožení.
V ABC 22/2017 píšeme o dvou (vyhynulý nebo kriticky ohrožený), ale celkem jich je devět, případně, zařadíme-li tam i kategorii druhy běžné či domestikované, tak jedenáct. Hlavních sedm kategorií má svou barvu a dvoupísmenovou mezinárodní zkratku.
Kompletní Červený seznam IUCN v nejaktuálnější verzi je dostupný na internetu na stránce www.iucnredlist.org.
tags: #ohrožené #druhy #zvířat #v #ČR #seznam