Lýkožrout smrkový (Ips typographus) je brouk z čeledi nosatcovitých (Curculionidae) podčeledi kůrovcovitých (Scolytinae). Dospělec je 4-5,5 mm dlouhý, hnědý až černohnědý. Záď krovek je zkosená, se čtyřmi páry typicky uspořádaných zubů, matná. Mezirýží na krovkách nejsou tečkovaná. Požerek je jednoramenný až tříramenný, matečné chodby jsou rovnoběžné s podélnou osou kmene. Matečné chodby jsou 6-12 cm dlouhé, rovné a 3 mm široké. Larvové chodby jsou až 6 cm dlouhé.
Lýkožrout smrkový je podkorní škůdce, sekundární a fyziologický škůdce. Vyskytuje se ve smrkových porostech starších 60 let, v případě gradace i v mladších. Napadá silnější část kmene od basální části až do koruny. Hlavní hostitelskou dřevinou je smrk ztepilý (Picea abies). Na stojících stromech se na patě kmene objevují zejména za šupinkami borky jemné rezavé drtinky. Na kmeni se objevují výrony pryskyřice a posléze závrtové otvory. Jehličí mění barvu - přes šedozelenou postupně rezne a opadává. V místě primárního náletu začíná opadávat kůra.
Na ležících stromech se objevují hromádky rezavých drtinek pod závrtem. V nižších polohách, přibližně do 700 m n. m., má zpravidla 2 generace do roka, ve vyšších polohách pouze jednu generaci. Za příznivých povětrnostních podmínek mívá o generaci více. První rojení probíhá nejčastěji v druhé polovině dubna, druhé rojení pak koncem června. Případné třetí rojení probíhá koncem srpna. V každém rojení zakládá i sesterské pokolení. Přezimují larvy, kukly nebo dospělci, a to pod kůrou, v opadané kůře nebo v hrabance.
Jako první nalétávají na kmeny samci. Ti začnou produkovat po 1-2 dnech agregační feromon, lákající další samce a následně i samice. Jeden samec má zpravidla 1-3 samice. Samice zakládají i sesterské pokolení na stejném nebo jiném stromu, kde po regeneračním žíru bez dalšího páření, pokračují v kladení. Samice vyklade během svého života 20-100 vajíček, v průměru 50-60. Kladení vajíček trvá zhruba týden. Po 6-18 dnech se z vajíček líhnou larvy, jejich vývoj může trvat 1-7 týdnů, zpravidla 4-5 týdnů. Období kukly trvá zpravidla 8 dnů. Čerstvě vylíhnutí brouci prodělávají zralostní žír, a to nejčastěji na místě svého vylíhnutí, v případě nepříznivých podmínek v náhradním místě. Toto období trvá přibližně 2-3 týdny. Celkový vývoj trvá nejčastěji 6-10 týdnů.
Lýkožrout smrkový je ve smyslu vyhlášky MZe ČR č. 101/1996 Sb., v platném znění, v § 3 klasifikován jako kalamitní škůdce. Je nejvýznamnějším podkorním škůdcem prakticky celé Evropy a i části severní Asie. Ačkoliv je typickým sekundárním škůdcem, při namnožení napadá oslabené a následně i zcela zdravé stromy. Obsazuje silnější kmeny, od báze až po vrcholovou část. Při gradaci napadá i slabší materiál.
Čtěte také: Rizika mobilních aplikací a Wi-Fi
Monitoring Výskytu
Pro monitoring výskytu se používají lapáky a feromonové lapače. Monitoring se provádí ve všech porostech starších šedesáti let se zastoupením smrku alespoň 20 %.
V základním stavu se kontrola provádí pochůzkovou metodou. Lze využít i lapáky nebo feromonové lapače, které se umísťují do předchozích ohnisek žíru nebo na potencionálně ohrožené porostní stěny.
Ve zvýšeném stavu se kontrola provádí pomocí lapáků nebo feromonových lapačů. Kontrolní zařízení instalujeme na nejohroženějších místech, a to v počtu minimálně 1 kontrolní zařízení na 5 ha.
V kalamitním stavu se kontrola již samostatně neprovádí; je třeba se zaměřit na přímou obranu.
Jako slabý stupeň napadení se u lapáků bere výskyt méně než 0,5 závrtu na 1 dm2, střední stupeň napadení 0,5-1 závrt na 1 dm2 a jako silný stupeň napadení více než 1 závrt na 1 dm2.
Čtěte také: Ohrožení orangutani: Podrobná analýza
Obranná Opatření
Při nasazení počtu obranných zařízení pro první (jarní) rojení se vychází z kalamitního základu. Počet obranných zařízení se stanoví jako 1/10 objemu včas zpracovaného kůrovcového dříví v rámci kalamitního základu; k takto stanovenému počtu obranných opatření se přidá potřebný počet obranných opatření, rovnajících se 1-2 násobku částečně nebo úplně vylétnutého dříví z kalamitního základu.
Pro nasazení počtu obranných zařízení v druhém (letním) rojení se vychází ze stupně napadení, resp. stupně odchytu. Při slabém stupni napadení se mohou obranná zařízení zrušit. Při středním stupni napadení počet obranných zařízení na jednotlivých lokalitách zůstává nezměněn. Při silném stupni odchytu se počet obranných zařízení přiměřeně zvyšuje.
Obranná zařízení pravidelně kontrolujeme, v intervalu 7-10 dní. U lapáků kontrolujeme obsazení a stupeň vývoje. U feromonových lapačů provádíme odběry zachycených jedinců, které následně spolehlivě hubíme. Kontroluje se i stav feromonového lapače.
S asanací se může začít krátce po náletu v období kladení vajíček a dokončit se musí ve stádiu larev posledního instaru, resp. kukel. Krátkodobá prognóza škůdce se pro potřebu stanovení počtu obraných opatření pro jarní rojení provádí na základě kalamitního základu. Jako doplňkovou metodu lze využít poměry mezi slabě - středně a silně napadenými lapáky nebo obdobně slabého - středního - silného stupně odchytu ve feromonových lapačích.
Základem prevence je řádná výchova dle stanovených zásad, které vedou k vitálnímu porostu. Důležité je včasné odstraňování atraktivního dříví dříve, než dojde k jeho napadení lýkožroutem smrkovým.
Čtěte také: Jak se chránit při práci s křovinořezem
Metody Ochrany
- Mechanická ochrana: Odvoz napadeného dřeva z lesa, odkorňováním napadeného dřeva a využití lapáků, feromonových lapačů.
- Chemická asanace: Používají se pouze schválené přípravky na ochranu rostlin, v souladu s podmínkami jejich povolení, uvedenými v etiketě přípravku a v Registru přípravků na ochranu rostlin. Používají se zejména syntetické pyretroidy.
- Biologické metody: Biologické metody ochrany nejsou k dispozici.
- Podpora a posilování vlivu predátorů a parazitoidů.
Lapáky
Jako lapáky využíváme pokácené a odvětvené smrky v celých délkách nebo jejich výřezy. Pro lapáky není stanovena žádná bezpečnostní vzdálenost. Lapáky standardně podkládáme a zakrýváme větvemi. Pravidelně kontrolujeme jejich obsazení a stupeň vývoje. Je nutné je včas asanovat, a to nejpozději v období, kdy se objevují první kukly.
Feromonové Lapače
Feromonový lapač je umělá past sloužící k zachycení dospělců l. smrkového, v níž se k lákání používají feromonové odparníky. Feromonové odparníky jsou registrovány a jsou uvedeny v Seznamu, včetně stanovené doby účinnosti. V současnosti se používají nárazové feromonové lapače se zhruba stejnou účinností a nepodléhají registraci.
Otrávené Lapáky
Otráveným lapákem nejčastěji rozumíme polena o délce 1 - 1,5 m sestavená do trojnožek. Může to však být rovněž skácený a odvětvený smrk nebo jeho část (optimální délka 4 m). Musí být celopovrchově ošetřen schváleným insekticidem a navnaděn feromonovým odparníkem.
Netradiční Metody
- Metoda usměrňování náletu na vybrané okraje smrkových porostů.
- Využití polomového dříví na lapáky.
- Využití skládek dřeva.
Legislativa
Kontrola l. smrkového je legislativně založena v rámci § 32 zákona č. 289/1995 Sb. Potřeba ochrany smrkových porostů proti l. smrkovému je obdobně jako kontrola ukotvena v naší legislativě v rámci § 32 zákona č. 289/1995 Sb. Podrobněji je rozvedena ve vyhlášce Ministerstva zemědělství č. 101/1996 Sb. a v její novelizaci (vyhláška Ministerstva zemědělství č. 236/2000 Sb.) a dále také v ON 48 1000, a to konkrétně v bodech 3.2. (prevence) a 3.3. (obrana).
Efektivní obranná opatření proti l. smrkovému jsou založena na třech základních principech: včasné zpracování atraktivního dříví, soustředění a hubení l. smrkového v ohniscích žíru a na dalších ohrožených místech.
tags: #ohrožený #porost #lýkožroutem #smrkovým #prevence
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]