Znečištění ovzduší je jedním z nejzávažnějších ekologických problémů současnosti, přičemž jeho důsledky na lidské zdraví jsou alarmující. V České republice stojí špatná kvalita vzduchu ročně za stovkami předčasných úmrtí a způsobuje vážné zdravotní komplikace, zejména v městských oblastech, kde hraje dominantní roli doprava.
Hlavními viníky znečištění jsou jemné suspendované částice PM₂.₅, oxidy dusíku (NO₂) a přízemní ozon. Tyto látky se dostávají do dýchacích cest, kde způsobují záněty a zvyšují riziko chronických onemocnění, jako je astma, bronchitida nebo srdečně-cévní choroby. Podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) je vliv znečištěného ovzduší na zdraví komplexní.
Kromě akutních problémů, jako jsou zhoršení dýchacích potíží nebo vyšší riziko infarktů, zahrnuje i chronické komplikace, které zvyšují pravděpodobnost vzniku rakoviny plic nebo mozkových příhod.
Doprava, zejména ta individuální, je jedním z nejvýznamnějších zdrojů emisí ve městech. Starší automobily s naftovými motory produkují vysoké množství jemných částic PM₂.₅, oxidů dusíku (NOₓ) a dalších škodlivin. V hustě osídlených oblastech, jako je Praha nebo Brno, se dopravní zátěž podílí až na polovině znečištění.
Domácí vytápění pevnými palivy je dalším významným zdrojem hlavně v zimních měsících. Lokální topeniště, která využívají uhlí nebo dřevo, produkují vysoké množství polutantů, včetně rakovinotvorných polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU). Problém je obzvlášť závažný v menších obcích a venkovských regionech, kde jsou zastaralé kotle stále běžné.
Čtěte také: Vliv spalovacích technologií na ovzduší
Průmysl, především v oblastech s vysokou koncentrací výrobních podniků, zůstává dlouhodobým problémem. Moravskoslezský kraj je toho nejlepším příkladem - zde jsou emise ovlivněny nejen místními průmyslovými provozy, ale i dálkovým přenosem škodlivin z Polska. Kombinace lokálních a přeshraničních emisí činí tento region jedním z nejznečištěnějších v celé Evropě.
Studie kalifornské univerzity zjistila, že u nabíjecích stanic pro elektromobily i na čerpacích stanicích je zhruba dvojnásobně více jemných prachových částic než v běžném městském prostředí Los Angeles. Na vině jsou ale hlavně spalovací auta.
Pro představu: běžné americké město má v ovzduší kolem 7,5 mikrogramu částic PM2,5 na metr krychlový. Na čerpací stanici je to už 12 mikrogramů na metr krychlový a u nabíječek průměrně 15 mikrogramů na metr krychlový. Za zvýšené hodnoty může především ventilátor, který při nabíjení chladí elektroniku a víří usazený prach. Výzkumníci navíc upozorňují, že stačí poodejít pár metrů a koncentrace je zase v normě.
Podle Evropské agentury pro životní prostředí zaviní částice PM2,5 zhruba 238 tisíc předčasných úmrtí ročně. „Tyto částice jsou tak malé, že se mohou dostat hluboko do plic a dokonce i do krevního oběhu - což může vést k vážným problémům, jako je srdeční nebo plicní onemocnění,“ uvedl pro časopis Carscoops doktor Michael Jerrett.
Vznikají hlavně spalováním fosilních paliv a biomasy, částečně i opotřebením brzd a pneumatik. Elektromobily tedy nejsou hlavním viníkem - pneumatiky sice ubývají všem autům stejně, ale díky rekuperaci brzdí elektromobily častěji motorem, takže brzdové destičky tolik nepoužívají. A spalovací motor, který vytváří většinu zplodin, nemají vůbec. V případě měst, čerpacích, ale i nabíjecích stanic (které se navíc často nacházejí na benzínce) jsou tedy hlavním zdrojem částic PM2,5 spalovací auta.
Čtěte také: Co je spalovací odpad?
Ve skutečnosti ale ani 15 mikrogramů na metr krychlový PM2,5 nepředstavuje nic výjimečného - jde o hodnoty srovnatelné s tím, co naměříte třeba na zahrádkách restaurací v Praze.
Pražské měřicí stanice uvádějí pro rok 2022 hodnoty mezi 9,5 a 14,5 mikrogramů na metr krychlový. „To představuje až dvojnásobek středních hodnot měřených na republikových pozaďových stanicích. Z porovnání ročních průměrných koncentrací frakce PM2,5 s doporučenou hodnotou WHO (5 mikrogramů na metr krychlový v ročním průměru) vychází, že tato hodnota byla na všech stanicích v Praze dvoj- až téměř trojnásobně překročena,“ uvádí zpráva.
Zkrátka v České republice bohužel stanice poblíž silnic nebo v zastavěné infrastruktuře často naměří hodnoty, které výsledky amerického výzkumu výrazně přesahují.
Elektroauta jsou v provozu výrazně čistší a úspornější než spalovací vozy. Neznečišťují přímo ulice a část z nich jezdí na elektřinu z obnovitelných zdrojů. I pokud se ale nabíjejí z běžné sítě, platí, že komíny elektráren vypustí do ovzduší méně škodlivin než tisíce výfuků ve špičce. Navíc jsou emise z elektráren účinněji filtrovány.
Podle ní by se zvýšená prašnost u nabíječek dala řešit vzduchovými filtry.
Čtěte také: Elektromobil vs. Spalovací Motor
Dlouhodobé vystavení zvyšuje riziko kardiovaskulárních a plicních onemocnění, astmatu či chronické obstrukční plicní nemoci. Podle Světové zdravotnické organizace zkracují průměrnou délku života Evropanů o několik měsíců.
Znečištění má přitom i ekonomické dopady - vyšší nemocnost, nižší produktivitu práce i zátěž pro zdravotní systém. Evropská agentura pro životní prostředí odhaduje, že ročně stojí evropské státy stovky miliard eur.
Zlepšení kvality ovzduší vyžaduje kombinaci opatření. Patří sem podpora čisté mobility, přechod na obnovitelné zdroje energie a důsledná regulace emisí z průmyslu a dopravy.
Ačkoliv systémová opatření hrají klíčovou roli, jednotlivci mohou také přispět. Omezování jízdy autem, volba ekologických způsobů dopravy a odpovědný přístup k vytápění mohou výrazně zlepšit lokální kvalitu ovzduší.
Nejinak je tomu i v případě Indie a jednoho z jejích největších měst, které obývá dvakrát více lidí než má celá Česká republika - Bombaje. Řešením mají být nízkoemisní zóny, mýtné a podpora elektromobility, která má do roku 2030 dosáhnout až 500 tisíc vozů. K tomu se buduje rozsáhlá dobíjecí infrastruktura.
Bombaj bojuje s mnohem většími problémy - miliony aut způsobují kolaps dopravy i extrémní smog. Zatímco Česko přechází k čistší dopravě postupně, Indie musí nejdříve zvládnout kritické dopravní přetížení. Obě země spojuje snaha omezit emise i chaos na silnicích investicemi do elektromobility a regulacemi.
Současnými problémy se zabývají jak indické soudy, tak politici a významné státní instituce. Navrhovaná opatření mají postupně vést k tomu, aby z ulic Bombaje zcela vymizela auta s naftovými a benzinovými motory. Tento krok by se měl pozitivně promítnout jak do dopravní situace, tak i do kvality ovzduší ve městě. Bombaj by nově měly brázdit pouze elektromobily a auta poháněná LPG.
Pokud by Indové ve svých plánech uspěli, dost možná by tím vyšlapali cestičku pro další rozvojové země, kde jsou současné problémy znečištěné přístavní metropole běžným obrázkem.
Spalovací motory se v posledních letech staly veřejným nepřítelem, kterého je třeba co nejdříve eliminovat. Hlavním zlem jsou emise CO2, tedy v běžných koncentracích neškodný plyn, který se má starat o globální změny klimatu, přímo nebezpečné emise NOx a pevné částice, které se mají pro změnu starat o vznik rakovinových onemocnění.
Snahy o potírání škodlivosti spalovacích motorů došly tak daleko, že emise NOx jsou prakticky nulové i u obřích dieselů a v případě pevných částic motory vzduch dokonce čistí. Emise CO2 jsou jaké jsou a žádné či nule jakkoli blízké stejně nikdy nebudou, protože při výrobě elektřiny jakýmkoli způsobem jich vždy vznikne spousta.
Popsaný vývoj má totiž za následek, že některé části vozu emitují více některých škodlivin než auta se spalovacími motory. A elektromobily mohou být větším zdrojem znečištění než konvenční auta, a to přímo, nikoli nepřímo. Za současného omezování spalovacích motorů byly totiž zcela pomíjeny jiné zdroje nebezpečných emisí, které se postupem času staly významnějším zdrojem než samy motory.
Hovoří o tom studie organizace Emission Analytics, podle níž pneumatiky škodí okolnímu prostředí v určitých ohledech více než motory. Při jejich opotřebovávání se totiž do ovzduší dostávají pevné částice a jejich množství je u moderních aut s filtry (dnes je mají benziny i diesely) až tisíckrát horší než u emisí motoru, v jejichž případě jsou prakticky nulové. Podobné je to pak i v případě opotřebení brzd, kdy se ke všemu ještě přidává metalický prach.
Ve výsledku tak v tomto ohledu i elektrická auta škodí přírodě více než ta konvenční, neboť elektromobily jsou výrazně těžší než jejich benzinové nebo naftové protějšky. To u nich zvyšuje opotřebení pneu i brzd, neboť na to má vedle jízdního stylu vliv právě hmotnost vozu.
Za produkcí pevných částic dnes stojí více pneumatiky a brzdy, spalovací motory jsou prakticky zcela čisté.
Aktuální hodnoty PM2,5 v různých českých městech se můžete podívat na stránce Českého hydrometeorologického ústavu. Ve čtvrtek 21. srpna v 7 hodin ráno bylo zhruba na polovině měřicích míst naměřeno přes 15 mikrogramů PM2,5 na metr krychlový. V oblastech Tušimic, Teplic nebo na Ostravsku to bylo na některých místech nad 20.
| Město/Oblast | Hodnota PM2,5 (µg/m³) |
|---|---|
| Praha | 9,5 - 14,5 (průměr pro rok 2022) |
| Tušimice | > 20 (21. srpna) |
| Teplice | > 20 (21. srpna) |
| Ostravsko | > 20 (21. srpna) |
tags: #spalovací #motor #znečištění #ovzduší