Ochrana ohrožených pozemků pro zvěř a prevence škod v České republice

Vláda schválila návrh novely o myslivosti, která by spolu s novelou lesního zákona mohla přinést výrazné změny pro vlastníky a správce lesů. Zákon, který platí v současné době, je podle zastánců i odpůrců novely značně zastaralý. Byl totiž přijat už v roce 2001, situace nejen v lesích, ale v lesnictví a zemědělství se od té doby výrazně změnila.

Cíle a změny v novele zákona o myslivosti

Cílem novely zákona o myslivosti je snížit počty spárkaté zvěře, a tím snížit i škody, které způsobuje na lesních a zemědělských porostech. Novela zlepšuje kontrolu lovu a zavádí digitalizaci, aby se myslivci obešli bez zbytečného papírování. Zároveň uvolňuje některá dosavadní pravidla lovu, například umožní lov se zbraněmi s nočním viděním,“ řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Záměrem novely je především nastavit podmínky, které myslivcům umožní efektivní lov a zároveň ochrání v co největší míře lesní porosty.

Novela povede k tomu, že bude možné plány lovu se proto budou sestavovat podle stupně poškození lesa ve vymezených územích. Les tak staví na první místo. Poškození lesa zvěří bude odborně posuzovat Ústav pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHUL). Tam, kde bude les v honitbě poškozován nad stupeň stanovený vyhláškou, orgán státní správy myslivosti uloží uživateli honitby příslušnou úpravu stavu zvěře.

Snížení minimální výměry honitby

Novela také mění minimální výměru téměř všech honiteb z dosavadních 500 hektarů na 250 hektarů. Podle MZe zmenšení výměry honiteb umožní lepší ovlivňování hospodaření v nich, lov, a tím celkově ochranu lesa, plodin a pozemků před škodami způsobenými zvěří. Zároveň posiluje práva vlastníků honebních pozemků.

Proti tomuto bodu se asi nejvýrazněji bouří myslivci. Českomoravská myslivecká jednota (ČMMJ) tuto změnu zásadně odmítá. Jejich námitky jsou jak ekonomické tak ekologické. Upozorňují na to, že toto snížení výměry povede k výraznému zvýšení počtu honiteb - podle nich až na dvojnásobek, jelikož budou vznikat honitby nové, nekteré navíc leží na více nově vzniklých územích, takže se budou moci rozdělit do více celků. A to může vést k zahlcení orgánů státní správy a nákladným a zdlouhavým řízením - předpokládají, že v řadě případů se na mnoha místech po určitou dobu nebudou honitby vykonávat vůbec. Což je v přímém rozporu se snahou novely i vlády, snížit počty zvěře.

Čtěte také: Rizika mobilních aplikací a Wi-Fi

Druhá zásadní námitka je ekologická. Podle ČMMJ Ministerstvo zemědělství vůbec nerespektuje potřeby zvěře. Výměra z biologického a ekologického pohledu má být tak velká, aby zvěř v běžném roce nemusela migrovat z této honitby za potravními nebo reprodukčními potřebami. Na základě dlouhodobých poznatků snížení výměry honitby téměř vždy vedlo ke zvyšování stavů zvěře v honitbách. A myslivci také namítají - hranice honiteb musí respektovat potřeby zvěře a ne zájmy vlastníka.

Zastánci zákona k tomuto bodu ale dodávají, že už dnes spárkatá zvěř pro svůj přirozený vývoj využívá a potřebuje prostor větší než daných 500 ha. A zákon proto pracuje s pojmem oblasti chovu. Ty by měly svou velikostí odpovídat přirozené potřebě zvěře a jejímu potravnímu zázemí. Jsou v řádech tisíců hektarů, tedy vždy několik honiteb najednou. A plánování lovu bude probíhat vždy pro celou oblast chovu.

Ministr Výborný k tématu dodává: „Toto rozhodnutí je do značné míry čistě politické. Minimální výměra honitby nemá přímý, ale pouze nepřímý vliv na regulaci počtu zvěře. Ten spočívá v motivaci uživatelů honiteb, aby opravdu hospodařili tak, jak mají a dodržovali plán, včetně regulace přemnožené zvěře.

Další změny v novele

Nově budou moci dostávat povolenky k lovu spárkaté zvěře, jelena sika i divočáků, 1 povolenka/30 ha, zemědělsky a lesnicky hospodařící subjekty. Na lov se budou vztahovat přísná pravidla stanovená uživatelem honitby, pokud je poruší bude z lovu na 3 roky vyloučen. V seznamu zvěře zůstávají až na výjimky pouze druhy, se kterými se myslivecky hospodaří - nebo druhy invazivní. Větší přehlednost do mysliveckého plánovaní přinese digitalizace, tedy vznik Informačního systému evidence myslivosti, který zároveň podstatně zjednoduší administrativu doposud vedenou převážně papírově.

Bude obsahovat kontaktní údaje na zainteresované osoby, rejstřík honebních společenstev, náhrady za přičlenění honebních pozemků, evidenci škod působených zvěří apod. Všechny údaje budou veřejné (kromě odůvodněných případů, kdy by docházelo ke konfliktu s nařízením GDPR). Kontrola lovu bude prováděna také záznamem do informačního systému, jehož součástí bude i fotografie uloveného kusu a poloha. Podmínky záznamů mají být nastaveny tak, aby znemožňovaly opakovanou evidenci stejného kusu.

Čtěte také: Ohrožení orangutani: Podrobná analýza

Platnost novely

V prosinci roku 2023 o novele v Poslanecké sněmovně debatovali poslanci, zástupci resortu, lesnických fakult, odborných institucí, vlastníci lesů, myslivců ale i ekologické organizace. K návrhu novely tak byly přidány podněty a připomínky zúčastněných stran. 12.června 2024 novelu zákona schválila vláda. Norma by měla začít platit od ledna 2025, některé její části pak od ledna 2027.

Vlastníci půdy, zemědělci, lesníci a ochránci přírody vítají dohodu vládní koalice na tom, že novela zavede plánování lovu podle míry poškození lesů, posílí práva vlastníků - umožní vlastníkům lov na vlastních pozemcích, sníží minimální velikost honitby vlastní a společenstevní a sjednotí ochranu ohrožených živočichů jejich vynětím z tzv. seznamu zvěře ze zákona o myslivosti. Schválení těchto bodů Poslaneckou sněmovnou by naplnilo závazek programového prohlášení vlády.

Škody na lesích a zemědělských plodinách způsobované nadměrnými stavy spárkaté zvěře dosahují několika miliard korun ročně. Bez jejich rychlého a významného snížení není možné po kalamitě obnovit odolnější lesy v pestré druhové skladbě. Početnost spárkaté zvěře v krajině totiž nadále nekontrolovaně roste.

Právní aspekty ochrany pozemků

Podle § 1013 odst. 1 o. z. se má vlastník se zdržet všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním po-měrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod.

Přímé imise jsou takové, které jsou přímo přivedeny na sousední pozemek (např. vlastník vyvede výfuk vzduchotechniky přímo na sousedův pozemek, vyústí tam okap nebo umístí na hranici svého pozemku včelín tak, aby včely vylétávaly přímo na pozemek souseda). Takové imise jsou vždy zakázány, a to bez ohledu na míru takových vlivů a stupeň obtěžování souseda. Naproti tomu u nepřímé imise je její zdroj na jedné nemovitosti a tam se především projevují následky, ty se však šíří i na nemovitosti sousední, přičemž nemusí jít jen o nemovitosti bezprostředně sousedící, nýbrž i vzdálenější.

Čtěte také: Jak se chránit při práci s křovinořezem

Škody způsobené zvěří a jejich náhrada

Myslivecký zákon č. 449/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů § 52 odpovědnost uživatele honitby: Odst. 1) Škodu hradí ten uživatel honitby, na jehož katastru ke škodě došlo. Odst. 1), písm. a) Na zemědělských pozemcích, polních plodinách a zemědělských porostech se hlásí do 20 dnů ode dne, kdy škoda vznikla. Nárok je nutné uplatnit z každé dílčí škody, tzn. jestli škody po nahlášení pokračují, je nutné hlásit uživateli honitby znovu! Odst. 2) Zemědělec s nahlášením škody ji musí vyčíslit. Je možné písemnou dohodou se domluvit, že vyčíslení škody bude provedeno až po sklizni, nejdéle do 15 dnů. Vyčíslení je též podmínkou pro případnou žalobu u soudu. Odst. 3) Uživatel honitby je povinen zaplatit škodu do 60 dnů ode dne, kdy byla škoda vyčíslena.

Zákon hovoří jednoznačně: „Za škodu na zvěři odpovídá každý, kdo ji způsobil porušením právní povinnosti“. Je třeba si uvědomit, že kromě škod způsobených na řepce ozimé srnčí zvěří působí na „hektarový výnos“ celá řada dalších faktorů (kvalita osiv, včasné zasetí, příznivý podzim k vzejití řepky, příznivá zima bez holomrazů, ošetření řepky během vegetace, včasná sklizeň, …). Proto určit výši škod způsobených na řepce srnčí zvěří je velmi náročné a nikdy nebude zcela objektivní. A tak by obě strany měly ke konečné škodě přistupovat citlivě, bez emocí, s nadhledem, s cílem se rozumně dohodnout.

Ochrana přírody a krajiny

Účelem zákona je za účasti příslušných krajů, obcí, vlastníků a správců pozemků přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás, k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji a vytvořit v souladu s právem Evropských společenství v České republice soustavu Natura 2000.

Územní systém ekologické stability krajiny (dále jen "systém ekologické stability") je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením. Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku nebo ohrožení nebo oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit souhlas orgánu ochrany přírody.

Ochrana zvláště chráněných živočichů

Vlk euroasijský (Canis lupus) je zatím zvláště chráněným živočichem (a to živočichem kriticky ohroženým) dle ust. § 48 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále jen „zákon o ochraně přírody a krajiny“) a přílohy č. III vyhlášky Ministerstva životního prostředí České republiky č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. Jedná se tedy dle ust. § 2 písm. c) zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti (dále jen „ZoM“) o zvěř, kterou nelze lovit, poněvadž se jedná o zvláště chráněného živočicha podle výše zmíněné vyhlášky, nebyla-li k jeho lovu povolena výjimka dle ust. § 56 zákon o ochraně přírody a krajiny. Zatímco zvěř lze lovit a nabýt tak k ní vlastnické právo, u vlka to možné není.

Podle zákona tedy nelze nabýt vlastnické právo k mrtvému vlku (a to ať již zemřel za jakýchkoliv podmínek). Tato úprava se snaží potírat praxi, kdy by lovec mohl zkrátka říci, že mrtvého vlka již našel. Nález by tak měl být ohlášen orgánu ochrany přírody. Je tedy na zvážení orgánu ochrany přírody, zda nálezci tohoto vlka udělí výjimku o nabytí vlastnického práva.

Prevence erozních škod

Prevence erozních škod na pozemcích je trvale diskutovaným tématem jak v rovině praktické, tak v otázce nastavení příslušné legislativy. Aktuálně do způsobu řešení eroze promlouvají nejen podmínky DZES (dobrého zemědělského a environmentálního stavu), ale i připravovaný prováděcí předpis zákona o ochraně zemědělského a půdního fondu známý jako protierozní vyhláška. Důležitá je pozice plodiny s nízkou ochrannou funkcí (kukuřice) v osevním postupu tak, aby pro vývoj meziplodiny byl dostatečný časový prostor.

V intenzivně kultivovaném profilu půdy (orba, kompaktor, intenzivní kypření atd.) první suma srážek povrch půdy zpravidla rozplavuje a omezuje se infiltrace vody do půdy v dalším období. Na poměrně vysokém % půd v ČR vyžaduje správné založení meziplodiny přiměřenou fyzikální intervenci v podobě hlubšího kypření, lépšího podrývání před setím či při setí meziplodiny nebo dodatečně strip-till, případně účinnější technologii podrývání v linii řádku kukuřice v již vzrostlé meziplodině na podzim (zvláště na těžké půdě).

Vodní (částečně i větrná) eroze je významným faktorem ztrát, posunů N v rámci profilu a plošných posunů N v rámci DPB a dále mimo DPB. Transportu N mimo DPB může při správném nastavení významně bránit i metoda pásového střídání plodin, nejlépe ve variantě se setím kukuřice do ochranné plodiny a zatravňováním drah soustředěného odtoku. Metoda pásového střídání plodin může v budoucnu rovněž významně přispět k možnosti pěstovat kukuřici na SEO plochách, a tím přispět k naplnění požadavků na pravidelnost osevních postupů a omezit tlak na tvorbu monokultur jak kukuřice, tak ostatních plodin, včetně omezení rizika transportu přípravků na ochranu rostlin erozí mimo DPB.

Monitoring eroze dokladuje dominantní problémy v orebných technologiích založení řepky, kde se uplatňují stejné příčiny vzniku erozních projevů jako u kukuřice - rozrušení půdních agregátů na povrchu půdy, jejich rozplavení při prvních srážkách, ztráta schopnosti půdy vsakovat vodu. Technologie založení řepky spojená se současným (nejlépe) nebo předchozím podrýváním zaručuje lepší charakteristiky povrchu půdy v čase, zejména vzhledem ke schopnosti vsakovat vodu a odvádět ji ke kořenům. Technologie podrývání stabilizuje výnosovou jistotu v suchých i deštivých periodách.

Ochrana srnčat při senosečích

Ochrana srnčat během senosečí je klíčovým opatřením pro minimalizaci rizika jejich zranění či úmrtí. V květnu/červnu, kdy srny rodí svá mláďata, se často ukrývají v hustých lučních i krmných porostech, jako je vojtěška a jetel, jsou následně sečeny zemědělskou technikou. Čerstvě narozená srnčata nejsou schopna před stroji utéct, což vede k tragickým následkům. Tyto ohradníky (zradidla) využívají specifické pachové látky, jež srnám signalizují přítomnost potenciálního ohrožení, čímž je motivují k opuštění rizikových míst. Kombinace pachového ohradníku s elektrickým ohradníkem se v praxi ukázala jako velmi účinná.

Zimní tlupy srnčí zvěře se rozpadají v polovině března. První je opouštějí srnci starší 1 roku a obsazují okrsky, které hájí proti jiným srncům. Srny již od dubna vyhledávají místa k budoucímu kladení srnčat. Srny kladou srnčata v období od 15. května do začátku června. Srnčata jsou kojena 6 měsíců. Srnčí zvěř má vyvinutou strategii udržení rodu tím, že mláďata nevydávají po narození žádný pach, zhruba v období 3-4 týdnů, které jsou pro ně nejkritičtější. Málokdy najdeme dvě srnčata pohromadě. Reálně může být posekáno podle kvalifikovaného odhadu až 2/3 kladených srnčat tedy 33 110 kusů.

V odborné literatuře se doporučuje opakovaně rušit taková vytipovaná místa procházením s loveckými psy nejlépe již od začátku dubna. Tento způsob je časově náročný a ne vždy účinný. Lepší způsob je použití pachových ohradníků na srnčata, aby se vytvořil u takových ploch tzv. “pachový plot“. Je třeba biodegradabilní ekologický nosič, který se klade na pozemek v rastru 40 x 40 m. Na 1 ha je 9 nosičů na „zapachování“ 1 ha porostu.

Přehled klíčových pojmů

Pro lepší orientaci v dané problematice uvádíme slovníček základních pojmů:

• Honitba: Skupina honebních pozemků, na kterých je vykonáváno právo myslivosti. Minimální výměra je 500 ha, podle novely by měla být snížena na 250 ha.
• Obora: Trvale oplocená honitba o minimální výměře 50 ha.
• Bažantnice: Část honitby pro chov bažantů.
• Honební pozemek: Pozemek, kde se vykonává myslivost, tedy chov a lov zvěře. Patří sem lesy, pole, louky a jiné zemědělské pozemky. Nezahrnují zastavěná území, dopravní infrastrukturu a oplocené sady.
• Honební společenstvo: Právnický subjekt tvořený vlastníky pozemků v honitbě. Jeho úkolem je udržitelné hospodaření se zvěří a ochrana jejích biotopů. Spravuje honitbu, plánuje a realizuje myslivecké činnosti a předchází škodám způsobeným zvěří.
• Uživatel honitby: Osoba (fyzická nebo právnická), která má právo vykonávat myslivost na honebním pozemku. Toto právo může získat vlastnictvím, nájmem nebo jiným právním titulem.

tags: #ohrožený #pozemek #pro #zvěř #prevence

Oblíbené příspěvky:

• Svoz odpadu v Liberci
• PEPO a ekologické topení
• Tipy pro návrat k přírodě
• Úklid s odpadkovým košem
• STK Jablonec