Před realizací bouracích prací je nutné vymezit tzv. ohrožený prostor, tedy prostor, kam mohou dopadat materiáli a suť. Ohrožený prostor musí být vymezen oplocením o výšce min. 1,8 m.
Požadavky na bourací a demoliční práce vychází z Přílohy č. 3 k nařízení vlády č. 591/2006 Sb. Bourací práce se smí provádět pouze na základě technologického postupu, který stanovuje dokumentace bouracích prací.
Náležitosti dokumentace bouracích prací jsou uvedeny v Příloze č. 15 k vyhlášce č. Statické posouzení zajistí, aby v průběhu demolice nedošlo k nekontrolovatelnému porušení stability a zřícení stavby nebo její částí.
Ohlášení odstranění stavby je uvedeno v Příloze č. 15 k vyhlášce č.
Před zahájením bouracích prací musí být odpojeny a zajištěny proti použití všechny vnitřní rozvody a instalace budovy. Je-li budova připojena také k vedení technického vybavení (podzemní a nadzemní vedení, armatury apod.), zajistí se podle okolností proti poškození.
Čtěte také: Rizika mobilních aplikací a Wi-Fi
Pro bourací práce je nutné zajistit dočasný přívod vody pro kropení k omezení prašnosti a dodávku elektrické energie elektrickým zařízením (generátorem), které splňuje normové požadavky.
Před zahájením bouracích prací je nutné stanovit signál, který oznamuje okamžité opuštění pracoviště v případě bezprostředního ohrožení.
Jsou-li v okolí bourané stavby jiné sousední stavby, je zhotovitel povinen zajistit jejich statické zajištění a to způsobem, který stanovuje dokumentace bouracích prací, případně technologický postup.
Pokud nebyla zajištěna stabilita částí bourané budovy, které nebyly doposud strženy, nesmí dojít k přerušení bouracích prací. To platí i v případě neplánovaného přerušení, např.
V případě ručního bourání mohou být konstrukční prvky odstraněny pouze tehdy, nejsou-li zatíženy.
Čtěte také: Ohrožení orangutani: Podrobná analýza
Během demolice je důležité, aby všichni pracovníci používali předepsané osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP). U demoličních projektů je také prvořadá bezpečnost životního prostředí.
Udržujte prostor demolice neustále čistý a bezpečný. Průběžný úklid je prvořadý pro podporu bezpečného pracovního prostředí a také pro zajištění toho, aby vzniklé demolice a další materiály na místě byly náležitě zpracovány.
Bezpečný areál staveniště je nezbytností a dělníci musí mít k dispozici také sociální zařízení.
Nařízení vlády č. 362/2005 Sb. stanovuje výšku 1,5 m jako hranici, od které je zaměstnavatel povinen přijímat technická a organizační opatření k „ochraně proti pádu“, tedy k zabránění pádu zaměstnanců z výšky nebo do hloubky, nebo k jejich bezpečnému zachycení.
První skupinou pracovišť v průmyslu jsou ta trvalá - výrobní linky a velké stroje se stanovištěm obsluhy ve výšce. Zde je přirozeným řešením kolektivní ochrana pomocí zábradlí, samozřejmě dvoutyčového s tzv. okopovou lištou, instalovaného už od přístupových schodů.
Čtěte také: Jak se chránit při práci s křovinořezem
Druhou skupinu tvoří dočasná pracoviště - servisní a údržbářské zásahy, montáž, opravy a demontáž technologií, energetických a telekomunikačních zařízení, rozvodů, vzduchotechniky a dalšího vybavení hal, jako jeřábových drah, kouřových klapek, regálů atd.
Ne každá střecha je navržena podle ČSN EN 73 1901 z února 2011, která mimo jiné zavádí povinnost vybavit každou střechu přiměřeně plánovanému provozu zábradlím nebo záchytným systémem pro jištění pracovníků údržby a pro upevnění jejich pomůcek při provádění kontroly, údržby a oprav střechy nebo zařízení a konstrukcí přístupných ze střešní plochy.
V mnoha případech se nehodí budovat trvalá schodiště, pevné žebříky a zábradlí.
Firma se rozhodla vylepšit výrobní halu s výškou stropu nějakých 11 metrů o světlíky. Byli tedy vybráni tři mladí a zdatní zaměstnanci, kteří střešní plášť rozeberou, ruční bruskou do něj vyříznou otvory a až bude vše připravené, dodavatelská firma jen osadí světlíky, aby to bylo se zárukou.
Až poté, kdy se naříznutý střešní plášť pod jedním z mladých zaměstnanců prolomil a on propadl 11 metrů do haly, začalo pátrání, kde se stala chyba. OIP porovnal zjištěný stav s nařízením vlády č. 362/2005 Sb.
První chyba - školení. Externí odborně způsobilá osoba pro prevenci rizik (OZO) předložila podrobně zpracovanou osnovu s podpisy školených. Kladla zaměstnancům na srdce, aby se nepřibližovali k volným okrajům (hraně pádu) na 1,5 m, na žebříku si hlídali výšku chodidel 5 m nad zemí apod.
Druhou chybou bylo, že nebyl stanoven technologický postup. Ten má podle nařízení vlády č. 362/2005 Sb. určit vhodný OOPP proti pádu, případně pracovní polohovací systém, a také stanovit kotevní místa.
Třetí chyba - OOPP proti pádu. Zaměstnavatel předložil doklady, že před sedmi lety nakoupil pracovní vybavení na ochranu proti pádu.
Čtvrtá chyba - zaškolení na použití OOPP proti pádu. Nařízení vlády č. 362/2005 Sb. ale uvádí, že zaměstnanec provádějící práce při použití OOPP proti pádu musí být pro předpokládané činnosti vyškolen, zejména pak pro vyprošťovací postupy při mimořádných událostech.
Pátá chyba - přilba. Každá OZO pro prevenci rizik by měla přilbu uvádět mezi základní OOPP proti pádu.
Šestá chyba - kam zmizel tlumič pádu? Faktura za OOPP proti pádu hovořila jasně. Postroje, karabiny, jezdce, smyčky, statická lana. Ovšem každému, kdo se pádem z výšky trochu zabývá, musí být jasné, že pádem vzniká energie.
Sedmou a poslední chybou v tomto příkladu budiž zdravotní způsobilost zaměstnance.
Základní školení zaměstnanců musí upozornit na rizika a zákonné hranice prací ve výškách, nad volnou hloubkou a nad hladinou. Zároveň musí odkázat na specializované školení a výcvik pro tyto práce.
Ještě před zahájením výcviku je nutné ověřit zdravotní způsobilost zaměstnance pro práci ve výškách.
Pokud zaměstnavatel nezajistí výcvik nejvyšší úrovně alespoň pro jednoho zaměstnance, kterého pak jmenuje odborně způsobilým zaměstnancem pro ochranu proti pádu, musí zajistit technologický postup. Nařízení vlády č. 362/2005 Sb. není striktní, dává zaměstnavateli na výběr.
S předchozím bodem souvisí výběr OOPP proti pádu, jejich pravidelné kontroly a zaškolení k jejich používání.
Rozdělení podle praktického použití popsalo nařízení vlády č. 362/2005 Sb. jako pracovní polohovací systémy a systémy zachycení pádu. Polohovací systém drží zaměstnance tak, aby nemohl padat a přitom měl jako bonus volné ruce pro práci. Systém zachycení pádu by plnil svoji funkci až následně, kdyby k pádu došlo; při zachycení nesmí dojít ke zranění zaměstnance a musí být možné jeho vyproštění.
Správně vyškolený zaměstnanec nikdy nezapomene na přilbu a na tlumič pádu.
Bezpečnost práce se jako hlavní součást pracovního a životního prostředí řadí mezi důležité úkoly každé vyspělé společnosti. V odvětví stavebnictví, které má oproti jiným oblastem výrazná specifika jak v přípravě, organizaci, tak zejména ve vlastním provozu a provádění prací, jsou bezpečnostní požadavky k prováděným činnostem natolik rozsáhlé, že si zasluhují zvláštní pozornost.
Při nepříznivé povětrnostní situaci je zaměstnavatel povinen zajistit přerušení prací.
Zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům v dostatečném rozsahu školení o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci ve výškách a nad volnou hloubkou, zejména pokud jde o práce ve výškách nad 1,5 m, kdy zaměstnanci nemohou pracovat z pevných a bezpečných pracovních podlah, kdy pracují na pohyblivých pracovních plošinách, na žebřících ve výšce nad 5 m a o používání osobních ochranných pracovních prostředků.
Způsob organizace práce a pracovní postupy, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru, jsou v ČR stanoveny v nařízení vlády č. 28/2002 Sb.
Tabulka hodnocení rizik pro výběr OOPP zaměstnavatelem nebyla poskytnuta v původním textu.
tags: #ohrožený #prostor #pod #místem #definice