Architektura v souladu s přírodou

„Naše architektura není jen samoúčelně krásná, ale chce být i v souladu s přírodou a okolním prostředím,“ říká Michael Darbellay. Jak slavný švýcarský architekt toto heslo naplňuje v praxi, předvedl v Orsière uprostřed Švýcarských Alp.

Villa Game Architecture: Harmonie s alpskou přírodou

Celkový koncept projektu Villa Game Architecture nejen velmi dobře zapadá do okolního prostředí, ale výborně naplňuje i zásadu, že forma má sloužit své funkci. Hranatá novostavba rodinného domu leží na hranici mezi zastavěným okolím s velkým množstvím historických budov v srdci čisté alpské přírody, poblíž Tour du Mont-Blanc v okrese Entremont.

Náročné rozhodování a ohled na okolí

Rozhodování týmu architektů z Darbellay Meilland ohledně návrhu rozhodně nebylo snadné. Výsledek dlouhého zvažování, jakou cestou se vydat, byl ale nakonec jednoznačný. Převládla snaha novostavbu koncipovat spíše s ohledem na její soulad s okolní přírodou, než se stavebním stylem nedalekých budov.

Architektům navíc svazovaly ruce i další faktory, jako byla například malá plocha parcely a také neustále se zpřísňující stavební nařízení. „První myšlenka spočívala ve vytvoření jednolitě působícího objektu, ve tlumených temných odstínech,“ popisuje Michael Darbellay základní ideu architektonického návrhu.

„Kromě toho jsme potřebovali nápady, které dokážou vyhovět místním nařízením o „estetickém“ střešním přesahu, ale přitom jsou hospodárné. Přirozený spád pozemku a nakloněné roviny stavby skýtají místnostem orientovaným do dvora intimitu a současně jim zajišťují fantastické výhledy do okolní krajiny. Poloha ve svahu zase umožňuje, aby byl ze všech důležitých místností volný přístup do zahrady.

Čtěte také: Petr Suske: Inovátor v architektuře

„Forma, kterou jsme zvolili,“ tvrdí Darbellay, „reaguje na okolní prostředí a dokonale s ním ladí“. Přispěl k tomu i falcovaný šindel PREFA v antracitové barvě, kterým se architekti rozhodli novostavbu opláštit.

Villa Game Architecture tak dokonale a především harmonicky spojila vysoké estetické nároky investora s rázem okolní krajiny a přilehlých historických budov.

„Vnímání krásy je subjektivní a vždy závisí na tom, co použijeme jako východisko pro hodnocení. Několikrát osvědčený kosočtvercový tvar střešních a fasádních šindelů PREFA se dokonale spájí s vlastnostmi high-tech materiálu - hliníku. To z nich dělá perfektní krycí materiál pro starší budovy. Kromě klasických střešních konstrukcí mohou šindele pokrývat i objekty s moderním designem. Široká škála barev umožňuje individualizaci jakéhokoliv objektu. Potřebnou pevnost a ochranu proti zatékání zajišťují falce na všech bočních a podélných stranách. Tak vzniká bezpečná a proti větru odolná vazba.

Organická architektura a ekologické trendy

Jak ukazují projekty realizované v Evropě, trend organické architektury dokládá, že je možné vytvářet objekty, které jsou nejen funkční, ale také přitahují pohled díky své netriviální formě. Organický trend navíc skvěle zapadá do současných ekologických trendů vč. nízkouhlíkové výstavby díky využití technologií, které mají pozitivní dopad na ekosystém.

Příkladem je vinice Lahofer nacházející se v Dobšicích u Znojma. Tento objekt byl navržen tak, aby splynul s kopcovitou krajinou a zároveň poskytl svým uživatelům vše potřebné. V projektu byly použity mj. okna a dveře v systémech Aluprof - MB-86SI a MB-SR50N, které, díky vysoké tepelné izolaci snižují energetické nároky budovy, a tím umožňují velké úspory provozních nákladů.

Čtěte také: Ekologická architektura: Alternativní přístupy

Dalším zajímavým příkladem organické architektury, do které byla zakomponována moderní, ekologická řešení, je sídlo firmy Press Glass v polském městě Konopiska. Oválné tvary kancelářské budovy dobře zapadají do prostředí plného jezírek, potůčků a hájů a celek doplňuje zasklení využívající systémů Aluprof MB-SR50N EFFEKT, MB-86 SI a MB-77HS.

Organická architektura je důležitá i v bytové výstavbě. Na základě jejích nastolených trendů vznikly mj. Circle Wood House, kulatý dům nacházející se v blízkosti Kampinoského národního parku, a Wind House v Izabelinu.

Rodinné domy v souladu s přírodou

Pravidelně vám přinášíme inspiraci a zajímavé realizace rodinných domů. Tentokrát se zaměříme na ty, které vyrostly doslova v souladu s přírodou. Vybrali jsme pro vás tři zdařilé objekty, které byly postaveny v duchu moderní architektury, majitelům nabízejí veškerý komfort a jejich přírodní vzhled dotváří okolní krajinu a je v naprosté harmonii s přírodou. Domy, které vypadají jako by na svém místě stály už dlouhá desetiletí, přitom se jedná o moderní novostavby či přístavby, které naprosto souzní s okolní krajinou.

Dům v Jizerských horách

Dvoupodlažní rodinný dům má velmi jednoduchou formu, která zapadá do krajiny Jizerských hor, a to i díky materiálovému zpracování. Dům i vedlejší stodolu architekti z ateliéru Labor 13 provázali rozlehlou terasou, a vytvořili tak útulný soukromý prostor. Stodola je menší než hlavní dům, ale oba objekty mají klasickou sedlovou střechu a střídmý ráz.

Součástí objektu je samostatně stojící stodola z lokální žuly. Obě stavby na první pohled působí, jako by zde stály už dlouhá léta, až bližší pohled odhalí, že jde o moderní novostavby. Autorem návrhu je ateliér Labor 13.

Čtěte také: Architektura Dalibora Hlaváčka

„Před čtyřmi roky za námi přišel kamarád, že uvažuje o stavbě roubenky v Jizerských horách. Vedle roubenky chtěl postavit doplňkovou stavbu, která by sloužila jako zahradní dům a technické zázemí. Dlouze jsme diskutovali o zadání, možnostech i výhodách jednotlivých staveb. Nakonec jsme se domluvili, že postavíme moderně i hlavní dům.

Chalupa v Polubném s moderní přístavbou

Rekonstrukcí v duchu velkých kontrastů a zároveň harmonie prošla stará chalupa v Polubném v Libereckém kraji. 130 let starou stavbu se rozhodli architekti ze studia Mjölk ozvláštnit skleněnou přístavbou. Nenápadný prosklený kvádr propojuje interiér s exteriérem. V přístavbě našla místo kuchyně, kde je dominantou pec a kamna. Přístavba je napojena na původní světnici, a rozšiřuje tak centrální prostor. Velmi zajímavý je lesklý strop obložený mosazí, který odráží každou změnu venkovní atmosféry.

„Ve staré stavbě jsme hledali různé kvality, materiály a místa, vše jsme zpřístupnili a zviditelnili. Za chalupou, kde stával přístavek, jsme přidali prosklenou hmotu, která rozšiřuje obytný prostor spodního patra.

Dům u lesa

Tady chcete žít! Kousek za Plzní se na louce v blízkosti lesa nachází menší rodinný dům, který by těžko mohl stát jinde. Stavba dokonale využívá atmosféru místa a přizpůsobuje se jí jak tvarem, tak i zvolenými materiály. Za návrhem stojí architekt Lukáš Janout, který zde vytvořil pro své klienty moderní bydlení.

Stavba dokonale využívá atmosféru místa a přizpůsobuje se jí jak tvarem, tak i zvolenými materiály. Architekt Lukáš Janout při návrhu přímo vycházel z předností místa, které se nachází na louce v těsné blízkosti meandru lesa. Jedná se o dva vůči sobě vzájemně posunuté objemy se sedlovými střechami.

„Do části s výhledem na les jsem umístil hlavní obytný prostor a odsazením domů se vypořádal s tím, jak do místnosti dostat i západní slunce. Navíc v místě odtržení vznikly dvě terasy, jedna slunná a druhá stinná, která najde hojné využití v horkých letních dnech. Do druhého objemu jsem navrhl ložnice s hygienickým a technickým zázemím,“ říká architekt Lukáš Janout.

Inspirace ze severu

Severské země patří mezi průkopníky v oblasti udržitelné architektury. Využívání lokálních zdrojů, přírodních materiálů, ale i odvaha experimentovat spojuje architekty ze severských zemí, kteří přijedou na jaře tohoto roku do Prahy přednášet.

Že kvalitní architektura může vznikat v přírodě daleko od měst dokládá projekt norských národních turistických tras, které se staly od konce devadesátých let vlajkovou lodí tamní architektury. Za dvacet let tu vzniklo více než 200 kvalitních počinů současné architektury rozprostřených po celé zemi. Národní scénické trasy vznikly s cílem podpořit regionální rozvoj a podnítit turismus i v odlehlých částech Norska.

„Ze Severských zemí si vybíráme zajímavé přístupy, které by mohly být aplikovány i v našem prostředí. Chceme ukázat současný přístup k architektuře ve Skandinávii a vztah architektů k přírodě a naší planetě.

Ukázkovým příkladem takové odpovědné architektury je sauna Loÿly od ateliéru AVANTO postavená na helsinském nábřeží v bývalé industriální oblasti. Pro stavbu, jejíž součástí je i restaurace, parking a vyhlídková terasa, použili architekti finské borovicové dřevo, které časem přirozeně šedne. Budova tak stárnutím bude postupně splývat s kamenitým pobřežím, na němž je postavena.

Přirozená architektura Martina Rajniše

Na letošním Bienále architektury v Benátkách bude zastupovat Českou republiku výstavní projekt autorů Martina Rajniše, Jany Tiché a Ireny Fialové nazvaný NATURAL ARCHITECTURE (Přirozená architektura). Společný projekt architektonické kanceláře e-MRAK a nakladatelství Zlatý řez představuje originální pojetí architektury, přátelské k přírodě i lidem.

„Architektura prožívá krizi. Je nutné začít tvořit jinak: místo designu a estetiky se inspirovat hlubokými zákony přírody, která je neuvěřitelnou pokladnicí geniálních konstrukcí, tvarů, barev, systémů i nahodilostí. Ukazuje nám, jak žít s chybami a nezpůsobit katastrofu,“ říká architekt Martin Rajniš.

Přirozená architektura - tak pojmenoval Martin Rajniš svou vizi obratu architektonické kultury. Zkušenosti z pobytu ve třetím i čtvrtém světě mezi přírodními národy, které žijí téměř bez kontaktu s moderní průmyslovou civilizací, ho přivedly po více než třiceti letech pestré a úspěšné architektonické praxe k radikálnímu přehodnocení vztahu přírody a kultury v architektuře.

Přirozená architektura je originální koncept experimentálního stavění v souladu s přírodou, který architekt Martin Rajniš rozvíjí se svými spolupracovníky již přes deset let. Nabízí východisko ze současné krize naší civilizace znovunavázáním vztahu k přirozenému světu.

Navrhování a stavění Přirozené architektury je kolektivní proces, který obnovuje sociální roli architektury a stavitelství jako týmové práce i rituálu. Přirozená architektura jde přímou cestou od návrhu k realizaci, neztrácí vztah k fyzické realitě. Výstava proto není navržena jako muzejní expozice, ale jako autentické prostředí. Nereprodukuje fotografie a plány, nepopisuje, nevysvětluje. Návštěvník získává informace přímou emocionální zkušeností.

Prototyp Přirozené architektury v reálném měřítku a velké modely realizovaných projektů 1:5 se spolu s diváky odrážejí v zrcadlové stěně; promítaný film uvádí diváky přímo do procesu stavění. Celý pavilon je provoněný vůní dřeva. Kdo chce, může si postavit vlastní věž nebo dům z odřezků dřeva v „dětské dílně“. Dotazy návštěvníků zodpoví na místě kustodi - studenti architektury z českých vysokých škol.

Autorem loga expozice NATURAL ARCHITECTURE a veškerých doprovodných tiskovin, dárkových předmětů a knižních publikací je grafický designér Tomáš Machek (Side2). Jeho účast na projektu je logickým pokračováním dlouholeté úspěšné spolupráce s trojicí autorů české expozice. Grafický koncept tvoří samostatnou vrstvu projektu, osobitou interpretaci tématu Přirozené architektury. Je tváří expozice, obrácenou k publiku i mimo fyzický prostor Bienále.

Modely staveb, které budou v Benátkách k vidění, vznikaly na jaře letošního roku v dílně, zařízené pro tento účel ve staré továrně nedaleko Liberce. Jsou dílem týmu mladých architektů a studentů architektury, kteří pracovali pod vedením architekta Jana Macha (mjölk).

Manifest Přirozené architektury

Přirozená architektura: Manifest

1. Diverzita - Diverzita systému je o udržení příjemné podobnosti a rozdílnosti jednotlivostí. Pokud každá věc není originálem, něco nám chybí. Opakem diverzity je monokultura.
2. Entropie - Entropie popisuje míru organizace a chaosu systému. Když se chaos zcela vytratí, věc přestaneme chápat jako přirozenou a je nám cizí.
3. Rozhraní - Nejúžasnější věci v přírodě se dějí na rozhraní. Třeba rozhraní lesa a louky, louky a rybníka. Podobné rozhraní by měly mít i naše domy a města. Pokud nevyužijeme rozhraní, děláme chybu.
4. Symbióza - Miliardy let žijí organizmy v symbióze. Musíme dosáhnout toho, aby se naše stavby a přírodní systémy staly symbionty, aby se navzájem pozitivně ovlivňovaly. Aby si začaly navzájem pomáhat, spolupůsobit, vyhovovat.
5. Inteligentní kůže - Všechny organismy mají inteligentní kůži, vícevrstvý obal, který se neustále proměňuje a reaguje na měnící se okolí. Pokud naše domy mají být přirozené, musí si vytvořit podobný obal, který reaguje na změny uvnitř i venku.
6. Adaptabilita - Plán, který nepočítá s tím, že už v okamžiku svého uskutečnění je nedokonalý a potřebuje se měnit, je špatný. Potřebujeme dělat věci přizpůsobivé, stavět stavby tak, aby se daly jednoduše proměňovat.
7. Svoboda - Bez svobody stavění nemůže vzniknout dobrá architektura. Omezování svobody vždy vede k poškození systému. Tvrdé plánovací systémy umrtvují naše stavby i města.
8. Materiály - Přírodní materiály - dřevo, kámen, sklo, voda, země, hlína - nám jsou bližší, než materiály více zpracovávané. Stárnou přirozeně, jako člověk, jako příroda, a přirozená architektura je na nich postavena.
9. Ekonomie a ekologie - Neexistuje ekologický dům, který by neměl v pořádku ekonomii. V hloubce jakéhokoliv chování přírody je hluboký ekologický zájem. Každá rostlina, organismus, všechno řeší co nejúsporněji, nejstřídměji. Drahý ekologický dům je protimluv.
10. Proud energie - Všechny žijící organismy se orientují v proudu energie, která k nám přichází ze Slunce. Jsme ochuzeni, jakmile se my a naše stavby přestaneme v tomto proudu správně orientovat, vyhledávat a nasávat energii.
11. Vznik, existence, zánik - Čím méně se stavba zakousne do přírody, čím je ohleduplnější a lépe si vymyslí svůj zánik, tím je přirozenější. Přirozená stavba je bezúdržbová, nenásilná struktura, kterou člověk několika nenápadnými pokyny instruuje, aby mu sloužila.
12. Stavění - Stavění je na architektuře to nejpodstatnější. Přirozená architektura musí být svázaná s dobrým stavitelstvím.

Sawmill House

Dům představující spíše sochařské umění nevznikl jen tak z ničeho nic. Je výsledkem vlastnoručně provedené výstavby rustikálního a také bohémského příbytku.

V úzké spolupráci s klientem, který byl shodou náhod považován za součást rodiny umělců z architektonického studia Archier, byl navržen nový a průlomový design domu Sawmill House. Budova se skládá z 270 betonových bloků. Využití souboru dovedností a schopností klientů je pro kancelář prioritou. Celý projekt byl započat jednoduchou dokumentací plánovaných úprav rok před samotnou realizací.

Sawmill House je pro architekty z kanceláře Archier jedním z nejvýznamějších projektů, zázemím pro mladé rodiny, které nyní mohou žít pohodlně a bezpečně v souladu s průmyslovou zónou kolem. Každý z jedné tuny betonových bloků, které tvoří obvod stěn obydlí, má svůj příběh. Mohl to být most, chodník, domov a právě tato rozmanitost původu použitého materiálu vytváří mozaiku barev a textur celé fasády.

tags: #architektura #v #souladu #s #přírodou

Oblíbené příspěvky:

• Význam čisté přírody
• Živočišný průmysl a ovzduší
• Počasí na Tenerife
• Stanoviště a charakteristika břízy zakrslé
• Využití kontejnerů na sypký odpad